Marfuša z Mrazíka měla ze své role doživotní trauma. Natáčení probíhalo v nelidských podmínkách

16. prosince 2018 ∙ 14:41
Klára Dvořáková
Inna Čuriková jako Marfuša.
Inna Čuriková jako Marfuša. ∙ Foto: Archiv

Mrazík je jednou z mnoha pohádek, které se rok co rok v čase Vánoc objevují na televizních obrazovkách. Snímek byl poprvé uveden v roce 1965 a od té doby se u nás řadí k jedněm z nejoblíbenějších. Pojďme se teď společně podívat na několik zajímavostí, které jste o této pohádce nejspíše nevěděli.

Mladinká Nastěnka

Představitelce Nastěnky, herečce Natalje Sedychové, bylo v době natáčení pouhých čtrnáct let. Na konkurz se vydala tajně, bez souhlasu rodičů. Když se o natáčení dozvěděli, okamžitě jí ho zatrhli. „Musel jsem s nimi promluvit a přemluvit je. To jednání nebylo jednoduché,“ přiznal v jednom z rozhovorů režisér Alexandr Rou. Jednoduché nebylo, úspěšné ale ano. Rodiče Natalje prý obměkčil zejména tučný honorář, který měla jejich dcera za natáčení přislíbený.

Marfušin osud

Roli Marfuši měla původně přislíbenou jiná herečka – Tamara Nosová. „Když jsem ale na konkurzu viděl Innu Čurikovou, jak přesvědčivě louská lískové ořechy, věděl jsem, že to je přesně ona,“ vzpomíná Alexandr Rou. Sama herečka však později své role litovala.

Režisér při natáčení vyžadoval, aby Marfuša byla to nejšerednější, zkrátka daleko ošklivější než Nastěnka. Když se Inna Čuriková viděla poprvé po zásahu maskérů, rozplakala se a dokonce chtěla z natáčení utéct. Role Marfuši způsobila její představitelce doživotní komplex a pohádku proto viděla pouze jednou, na slavnostní premiéře.

Tragický osud Ivánka

Smutný osud potkal Eduarda Izotova alias Ivana. Herec si odseděl tři roky ve vězení. V roce 1983 se totiž pokusil v Moskvě vyměnit valuty, což se tehdy považovalo za rozvracování devizového hospodářství. Byl mu zabaven veškerý majetek. Osud ho nešetřil ani na zdraví – překonal šest mrtvic, po kterých ztratil paměť. Poslední roky života strávil na psychiatrii, kde i zemřel.

Náročné natáčení

V době natáčení, v březnu 1964, nebyl v okolí Moskvy téměř žádný sníh. Celý štáb se tedy přesunul na poloostrov Kola, který leží u Murmansku, což je až za polárním kruhem. Tím se celé natáčení prodražilo a náklady spolykaly skoro celý rozpočet filmu. I proto se po zbytek filmu šetřilo, kde se dalo. Například ve scéně, kde se Marfuša při čekání na Mrazíka zakousne do jablka, byla použita cibule. Byla totiž mnohem levnější. Šetřilo se i na svatbě Nastěnky a Ivánka, která proběhne v závěru pohádky. V rámci úspor prý bylo všechno jídlo na hostině natřeno petrolejem, aby z něj herci při natáčení neujídali.

Natáčení ale nebylo náročné jen po finanční stránce. Točilo se v nelidských podmínkách. V zimě se herci propadávali do sněhových závějí a denně mrzli „až na kost“. V létě zas někteří z nich byli nuceni koupat se v rybníce plném pijavic.

Přešlapy a špatné záběry

Mrazík (Alexandr Chvylja) v češtině zpívá „Vyrostla štíhlá jedlička“. V originále pěje o smrčku a na záběrech je přitom vidět borovice.

Když Mrazík volá sáňky samohybky, objeví začne se záběr zmateně pohybovat sem a tam. Pokud si tento záběr pustíte zpomaleně, uvidíte tam čtyři členy štábu. Ve scéně, kdy Ivan (Eduard Izotov) volá k sobě chaloupku na kuří nožce, je vpředu na zemi vidět stín makety této chaloupky. A ve chvílích, kdy Ivan následuje letící pero, je v záběrech vidět slabý provázek, na kterém je zavěšeno.

Na závěr ještě jedna zajímavost. Věděli jste, že zvukové efekty pro film vytvořil známý český imitátor Antonín „Strýček” Jedlička? Předváděl nejen veškerá zvířata, včetně kohoutků, psů, koček, medvědů a prasat, ale i Marfuščina ženicha.

X Zavřít