Pražská zoo oslavuje narození mláděte lemura kata, prvního po čtvrt století

ZajímavostiPražskýDEN.cz • 21. dubna 2019 • 1 minuta čtení

Tento snímek mláděte lemura kata vznikl krátce po porodu. Matka mládě řádně očistila a začala kojit.

Tento snímek mláděte lemura kata vznikl krátce po porodu. Matka mládě řádně očistila a začala kojit.

Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Na Ostrově lemurů v Zoo Praha je po dlouhé době k vidění mládě lemura kata, které v úterý 16. dubna porodila pětiletá samice Anka. Mládě přišlo na svět kolem poledne a zatím se vyvíjí dobře.

Byť je samice Anka prvorodička, o mládě se od začátku velice dobře stará. „Mládě je dobře vyvinuté a má velmi dobrý úchopový i sací reflex,“ uvedl kurátor chovu primátů Vít Lukáš. „Anka se s ním většinou drží stranou od zbytku skupiny a učí se, jak s mládětem manipulovat a jak s ním chodit. Ostatní lemuři se k ní občas přiblíží a mládě si očichají,“ dodává Lukáš.

Na návštěvníky prozatím matka mláděte reaguje velmi dobře – často se pohybuje v horní části expozice a svého potomka před lidmi nijak nezakrývá, spíše naopak. Dobrou příležitost pozorovat celou skupinu budou mít zájemci během speciálního komentovaného krmení, které proběhne na Velikonoční pondělí ve 14:30.

Matku s mládětem mohou návštěvníci pozorovat na Ostrově lemurů poblíž hlavního vchodu do zoo. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Samice Anka přišla do Prahy z Francie v roce 2016, kdy pražská zoo obnovovala chov lemurů. Od roku 1996 zde žily pouze samčí skupiny a poslední mládě lemura kata přišlo na svět 15. března 1994, tedy před dvaceti pěti lety. Otcem nynějšího mláděte je pětiletý samec Tali, narozený v Bratislavě.

Vstoupit do diskuze

lemur kata pražská mláďata pražská zoo pražská zvířata zoo Zoo Praha zoologická zahrada Zoologická zahrada hl. m. Prahy zvířata v Praze zvířata v zoo zvířata ze zoo

Nepřehlédněte

Pražská zoo slavnostně zahájila novou sezónu • V pražské zoologické zahradě zahájili novou hlavní sezonu. Vedle slavnostního otevření přestavěné restaurace Gaston došlo i na „křtiny“ mimořádně vzácných leguánů chutných. Ti dostali velmi neobvyklá jména: Palačinka, Čokoláda a Bramborák. Zahajovací slavnosti se zúčastnili primátorka hl. města Prahy Adriana Krnáčová a její náměstci Eva Kislingerová s Petrem Dolínkem. Stovky přihlížejících návštěvníků během zahájení ocenily netradiční vystoupení lachtaní rodiny. Hlavní sezónu symbolicky odstartoval lachtaní samec Meloun, syn a pokračovatel slavného lachtana Gastona, který zahynul při povodni 2002. „V první řadě děkuji panu řediteli a všem ošetřovatelům, kteří se starají o zvířata. Děkuji jim za to, že přispívají k chodu celé zoo,“ prohlásila primátorka. [related-post id="7825"] Náměstek Petr Dolínek, do jehož gesce zoo spadá, uvedl: „Často sem chodím s dětmi a vidím velké proměny zoo, a to nejen pokud jde o pavilony a expozice, ale také zdánlivé drobnosti jako jsou lavičky, prvky pro děti, zpevněné cestičky a podobně.“ Dalším bodem programu byly křtiny tří leguánů chutných, kteří jsou podle Červené knihy IUCN vedeni jako ohrožený druh a Zoo Praha na ně čekala řadu let. Dnes byli slavnostně pojmenováni Palačinka, Čokoláda a Bramborák, a to na základě návrhu jejich chovatelky, paní Nataši Velenské. Slavnostní program zakončil koncert skupiny Slza.

87. hlavní sezónu Zoo Praha symbolicky zahajoval také lachtan Meloun, syn Gastona, který zahynul během povodní 2002.

Mláďata kotulů z pražské zoo se přidala ke skupině. Už je tak můžete vidět • Návštěvníci Zoo Praha mohou v těchto dnech v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy pozorovat nedávno narozená mláďata kotulů veverovitých. Kotulí skupina v Zoo Praha tak nyní čítá již patnáct členů.

Pražskému pícháčkovi už rostou bodliny. Úplně vyhráno ještě nemá • V pražské zoo přišlo letos v dubnu na svět historicky první mládě ježury australské. Chovatelé mu proto věnují mimořádnou péči. Využívají k tomu dokonce kamerový systém.

Tapír Morse se odstěhoval z Prahy. Zoo se s ním rozloučila stylově • Pražská zoo se rozloučila se samcem vzácného tapíra čabrakového. Jeho novým domovem bude zoologická zahrada v německém Norimberku. Stejně jako při loňských křtinách, také tentokrát zazněla speciální zpráva v Morseově abecedě, oznamující celému světu stěhování.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Pražská zoo se raduje z nového přírůstku. Na svět přišel makak vepří • V pražské zoo se minulý týden narodil makak vepří. Jeho matkou je samička Hope, která sem přijela v roce 2004 z rakouského Gänserndorfu a odchovala zde již tři mláďata. Celou skupinu makaků, jež ze všech zoo v České republice chová pouze ta pražská, si mohou návštěvníci prohlédnout v pavilonu Indonéská džungle.

V Zoo Praha se narodilo další mládě makaka vepřího. Celou skupinu těchto primátů, mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu Indonéská džungle.

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

Lachtan Meloun zahájí olympiádu. Možná dostane i medaili • Na nadcházející víkend si Zoo Praha připravila zajímavý program pro návštěvníky všech věkových kategorií. V pátek, kdy mají školáci pololetní prázdniny, proběhnou mimořádná komentovaná krmení a setkání u mnoha druhů zvířat. V sobotu lachtan Meloun zahájí olympiádu speciálním vystoupením a slavit se budou 5. narozeniny orangutaní slečny Diri. Na neděli se pak mohou těšit všichni milovníci želv.

Lachtan Meloun zahájí olympiádu v Zoo Praha speciálním vystoupením.

OBRAZEM: Sloní drobeček Max z pražské zoo už váží skoro tři čtvrtě tuny • Mláďata slonů indických z pražské zoologické zahrady rostou jako z vody. Starší Max už váží 732 kg a mladší Rudi 508 kg. Maxovi navíc rostou kly, které v jeho necelých dvou letech sice měří jen pár centimetrů, ale on se je snaží zdatně využívat ve svůj prospěch. Slůňata tak začínají vzbuzovat respekt a chovatelé je budou postupně převádět do chráněného chovu. [gallery columns="1" size="full" ids="8062,8063"]

Slůně Max už má několikacentimetrové kly.

Pražská zoo má nové vzácné obyvatele z Jižní Ameriky • Do Rákosova pavilónu v Zoo Praha se nastěhoval páreček nových nájemníků. Smaragdově zbarvené kogny jižní chovatelé vypustili do průchozí expozice Jihoandského podhůří, kde je návštěvníci uvidí společně s papoušky patagonskými chilskými, aratingy andskými a dalšími druhy.

Pražská zoo se raduje z narození sloního mláděte • V pátek nad ránem se v Zoo Praha narodilo mládě slona indického. Jedná se o samičku a váží 92 kilogramů. Ona i její matka Tamara jsou v pořádku. Otcem slůněte je samec Ankhor. Pražská zoo očekává narození ještě druhého mláděte, březí je i samice Janita.

Nově narozené mládě slona indického.

Pražská zoo bilancuje. I v těžkém roce přišlo na svět několik vzácných mláďat • Opatření proti šíření koronaviru se letos výrazně dotkla i pražské zoo. Život v zahradě i přesto pokračoval dál. Na svět zde přišly stovky nových mláďat. Některé odchovy jsou velmi významné i z odborného hlediska.

Podivně vypadající želva se vylíhla v pražské zoo • Pražská zoologická zahrada ohlásila úspěšný odchov vzácné želvy ostnité. Mládě je potomkem želv, které měly původně skončit na jídelních stolech v restauracích v Asii.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem • Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

Sobota v Zoo Praha bude patřit zvířatům Jižní Ameriky • V sobotu 15. září se v Zoo Praha uskuteční Den Jižní Ameriky. Program bude probíhat v Rezervaci Bororo od 11 do 16 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na indiánský facepaiting, výrobu papírových masek, soutěž s využitím papírových foukaček, výrobu šperků a lapačů snů. V 11:00 a ve 14:30 proběhnou také ukázky výcviku lamy alpaky a nosála červeného v Amfiteátru Rezervace Bororo. Dále k vidění bude komentované krmení tapírů jihoamerických (10:30), tayr (11:00) a psů pralesních (15:00).

Tayra z pražské zoo.

V pražské zoo jsou nově k vidění ohrožené dlouhokrčky rotiské • Po roce trpělivého odchovu Zoo Praha představuje vzácné dlouhokrčky rotiské. Návštěvníci je mohou obdivovat v prvním velkém akváriu ve vstupním rondelu Indonéské džungle.

Dlouhokrčka rotiská.

Limit počtu návštěvníků zoologických zahrad se od čtvrtka zvýší • Od čtvrtka 4. června bude mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví navýšen maximální denní počet návštěvníků zoologických a botanických zahrad na 250 lidí na jeden hektar plochy zařízení. Pro Zoo Praha to činí 14 500 návštěvníků během dne.

Zima udeřila. Ohřát se můžete o víkendu v africkém pavilonu pražské zoo • Venkovní teploty v těchto dnech klesly pod bod mrazu. Jedním z míst, kde si můžete připomenout léto, je Africký dům v pražské zoologické zahradě.

O víkendu se přijďte ohřát do Zoo Praha!

Vzácný kormorán černobílý byl poprvé odchován v pražské zoo • Zoo Praha si připsala na své konto další úspěch. Jako první z českých a slovenských zoologických zahrad se jí podařilo odchovat kormorána černobílého. Tři mláďata vylíhnutá v polovině června opustila na konci minulého týdne hnízdo a přesídlila do venkovní voliéry v Ptačích mokřadech. V Evropě chová kormorány černobílé pouze sedm zoo a ptačích parků, žádná z těchto institucí zatím letos nehlásila odchov. Pražská zoo aktuálně chová největší hejno kormoránů černobílých v Evropě, které čítá 14 dospělých jedinců a tři mláďata, což je téměř polovina celé evropské populace. „Naše hejno jsme získali složením ptáků ze dvou nizozemských zoologických zahrad – Burgers' Zoo v Arnhemu a Zoo Veldhoven, kde v obou případech již ukončili chov,“ uvedl kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl a doplnil: „Matka mláďat se v roce 2004 vylíhla dokonce ještě v zemi původu – v Healesville Sanctuary v Austrálii. Otec pochází z odchovu v Parc du Oiseaux ve Villars les Dombes.“ Tři mláďata se vylíhla v polovině června, na konci minulého týdne opustila hnízdo ve vnitřní ubikaci a vyletěla do expozice Ptačí mokřady. Ve venkovní voliéře tam malé kormorány stále krmí jejich rodiče. Dospělí ptáci získávají kořist pod vodou, přičemž se pohybují hlavně pomocí nohou s plovacími blánami, které zastávají roli vesel. Ve vodě se kormorán černobílý rychle promáčí; nemá totiž vyvinuté mazové žlázy, jejichž výměškem by si mastil peří. Často proto bývá k zastižení, jak se s roztaženými křídly vystavuje slunečním paprskům a suší se.

Mláďata kormoránů jsou ve venkovní voliéře Ptačích mokřadů krmena rodiči.