Proč jsou Skandinávci nejspokojenější lidé na světě? Mají recepty na štěstí

20. března 2019 ∙ 17:45
Klára Dvořáková
V čem spočívá tajemství životního štěstí?
V čem spočívá tajemství životního štěstí?Foto: Archiv

Severoevropané jsou údajně nejšťastnější lidé na světě. Vyplývá to ze studie, kterou si každoročně nechává vypracovat Organizace spojených národů (OSN). Nejsilnější pocity štěstí prý zažívají Norové, Dánové a Finové. A to navzdory našim zažitým představám o chladném, tmavém a depresivním severu. V čem tedy spočívá jejich tajemství?

Bezpochyby nejznámějším skandinávským termínem je „hygge“. Označuje příjemně strávený čas v útulném prostředí a ve společnosti blízkých. Existují však i další termíny, díky nimž se obyvatelé severských zemí v posledních letech pravidelně umisťují na předních místech v žebříčcích štěstí. Které další recepty na spokojenější život od nich můžeme od okoukat?

Páteční pohoda

Ve Švédsku označují příjemně strávené chvíle jako „mys“ a ze všeho nejraději se jim oddávají v pátek večer, kdy ve švédských domácnostech nastává „fredagsmys“. Samotný výraz by se dal přeložit jako „pohodový pátek“ a představuje zvyklost relaxovat o pátečním večeru u televize. Že to děláte taky? Možná ano, ale švédský „fredagsmys“ má svá specifika.

K sledování pátečního filmu bývá obvykle přizvaná nejen rodina, ale i nejbližší přátelé. Aby byla relaxace dokonalá, zapomeňte na vaření honosné večeře. Při „fredagsmys“ se podávají mexické tacos, chipsy s různými dipy a samozřejmě také spousta popcornu a sladkostí.

Sladká fika

Tak jako mají Angličané svůj „čaj o páté“, mají Švédové svou „fiku“. Ta představuje spojení pro ně tolik důležité pospolitosti a lásky ke kávě. „Fika“ je tradicí, kterou si neodpustí žádný z pracujících Švédů. Tato posvátná chvíle nastává většinou uprostřed dopoledne a po obědě. Ať je člověk sám nebo ve společnosti, doma nebo v kavárně, v přírodě nebo v kanceláři, „život bez fika je nepředstavitelný“, píše se v publikaci Fika: The Art of the Swedish Coffee Break, kterou napsali Anna Bronesová a Johanna Kindvallová.

Poprvé se tohle slovo objevilo v roce 1913. Jeho původ je nejistý, ačkoliv Švédové shodně prohlašují, že jde o žargon vzniklý ze slova „kaffe“, jehož slabiky byly nejdříve přeházeny, z čehož vzniklo „feka“ a z tohoto slova později vznikla tolik milovaná „fika“.

U jednoho slova však nezůstalo. Káva podávaná při této pauze se označuje jako „fik“, být „fikasugen“ znamená mít chuť na kávu a zaměstnanci se při této pauze scházejí ve „fikarum“.

Koncept umírněného života

Slovíčko „lagom“ pochází ze starošvédského „laghuma“(podle zákona) a odkazuje na staré švédské přísloví Lagom är bäst (méně je více). Pojem „lagom“ je úzce spjat se švédskou umírněností a oblibou zlaté střední cesty. I proto se Švédsku někdy žertem říká země polotučného mléka.

Význam tohoto životního stylu ve švédské kultuře vychází z protestantské morálky zaměřené na skromnost, ale souvisí i se skandinávským ekologickým a trvale udržitelným smýšlením v kontrastu s konzumerismem. Švédové si v duchu této životní filozofie nepotrpí na tom, aby měli vše nové. Naopak recyklují a upcyklují, co se dá.

Lagom se odráží v jednoduchém a funkčním skandinávském designu a módě, v absenci zbytečného zdobení a hledání krásy v jednoduchosti. Podle skandinavistky Dominiky Wittenberg Gašparové souvisí tato část severské mentality s tzv. „Janteho zákonem“, který říká, že nikdo by se neměl povyšovat nad ostatní.

Tkví tedy skandinávské štěstí v tom, že si Seveřané umějí užívat odpočinku a vychutnat si ho? Kdo ví. Jedno je ale jisté, v žebříčku „Nejšťastnější země světa“ se rok co rok umisťují  na předních příčkách. Na seznamu, který sestavuje OSN, se v roce 2018 na prvním místě umístilo Finsko, následované Norskem, Dánskem a Islandem. Švédové se umístili na místě devátém a Česká republika obsadila jednadvacátou pozici.

X Zavřít