Proč jsou Skandinávci nejspokojenější lidé na světě? Mají recepty na štěstí
Severoevropané jsou údajně nejšťastnější lidé na světě. Vyplývá to ze studie, kterou si každoročně nechává vypracovat Organizace spojených národů (OSN). Nejsilnější pocity štěstí prý zažívají Norové, Dánové a Finové. A to navzdory našim zažitým představám o chladném, tmavém a depresivním severu. V čem tedy spočívá jejich tajemství?
Bezpochyby nejznámějším skandinávským termínem je „hygge“. Označuje příjemně strávený čas v útulném prostředí a ve společnosti blízkých. Existují však i další termíny, díky nimž se obyvatelé severských zemí v posledních letech pravidelně umisťují na předních místech v žebříčcích štěstí. Které další recepty na spokojenější život od nich můžeme od okoukat?
Páteční pohoda
Ve Švédsku označují příjemně strávené chvíle jako „mys“ a ze všeho nejraději se jim oddávají v pátek večer, kdy ve švédských domácnostech nastává „fredagsmys“. Samotný výraz by se dal přeložit jako „pohodový pátek“ a představuje zvyklost relaxovat o pátečním večeru u televize. Že to děláte taky? Možná ano, ale švédský „fredagsmys“ má svá specifika.
K sledování pátečního filmu bývá obvykle přizvaná nejen rodina, ale i nejbližší přátelé. Aby byla relaxace dokonalá, zapomeňte na vaření honosné večeře. Při „fredagsmys“ se podávají mexické tacos, chipsy s různými dipy a samozřejmě také spousta popcornu a sladkostí.
Sladká fika
Tak jako mají Angličané svůj „čaj o páté“, mají Švédové svou „fiku“. Ta představuje spojení pro ně tolik důležité pospolitosti a lásky ke kávě. „Fika“ je tradicí, kterou si neodpustí žádný z pracujících Švédů. Tato posvátná chvíle nastává většinou uprostřed dopoledne a po obědě. Ať je člověk sám nebo ve společnosti, doma nebo v kavárně, v přírodě nebo v kanceláři, „život bez fika je nepředstavitelný“, píše se v publikaci Fika: The Art of the Swedish Coffee Break, kterou napsali Anna Bronesová a Johanna Kindvallová.
Poprvé se tohle slovo objevilo v roce 1913. Jeho původ je nejistý, ačkoliv Švédové shodně prohlašují, že jde o žargon vzniklý ze slova „kaffe“, jehož slabiky byly nejdříve přeházeny, z čehož vzniklo „feka“ a z tohoto slova později vznikla tolik milovaná „fika“.
U jednoho slova však nezůstalo. Káva podávaná při této pauze se označuje jako „fik“, být „fikasugen“ znamená mít chuť na kávu a zaměstnanci se při této pauze scházejí ve „fikarum“.
[related-post id=“12478″]
Koncept umírněného života
Slovíčko „lagom“ pochází ze starošvédského „laghuma“(podle zákona) a odkazuje na staré švédské přísloví Lagom är bäst (méně je více). Pojem „lagom“ je úzce spjat se švédskou umírněností a oblibou zlaté střední cesty. I proto se Švédsku někdy žertem říká země polotučného mléka.
Význam tohoto životního stylu ve švédské kultuře vychází z protestantské morálky zaměřené na skromnost, ale souvisí i se skandinávským ekologickým a trvale udržitelným smýšlením v kontrastu s konzumerismem. Švédové si v duchu této životní filozofie nepotrpí na tom, aby měli vše nové. Naopak recyklují a upcyklují, co se dá.
Lagom se odráží v jednoduchém a funkčním skandinávském designu a módě, v absenci zbytečného zdobení a hledání krásy v jednoduchosti. Podle skandinavistky Dominiky Wittenberg Gašparové souvisí tato část severské mentality s tzv. „Janteho zákonem“, který říká, že nikdo by se neměl povyšovat nad ostatní.
Tkví tedy skandinávské štěstí v tom, že si Seveřané umějí užívat odpočinku a vychutnat si ho? Kdo ví. Jedno je ale jisté, v žebříčku „Nejšťastnější země světa“ se rok co rok umisťují na předních příčkách. Na seznamu, který sestavuje OSN, se v roce 2018 na prvním místě umístilo Finsko, následované Norskem, Dánskem a Islandem. Švédové se umístili na místě devátém a Česká republika obsadila jednadvacátou pozici.
