Sedí u počítače deset hodin denně. Pracují s čísly, daty, tabulkami. A přesto tisíce českých účetních v roce 2026 dál ručně přepisují faktury z papíru do systému, jako by se digitální revoluce jejich profese netýkala. Nový průzkum ukazuje až překvapivý paradox: technologie existují, ale 79 % účetních je nevyužívá.
Vyplývá to z výzkumu agentury Perfect Crowd realizovaného v roce 2025 pro projekt Účetní v sukni a Svaz účetních ČR. Do šetření se zapojilo více než 300 účetních a přes 250 jejich klientů z celé České republiky. Výsledky mapují míru digitalizace, pracovní vytíženost i vztah k moderním nástrojům. A čísla jsou výmluvná.
Většina nástroje má. Jen je nepoužívá
Vytěžovací software – tedy nástroj, který dokáže z faktur a účtenek automaticky vyčíst částky, data či dodavatele – podle průzkumu nevyužívá 63 % účetních. Dalších 16 % dokonce neví, zda jej mají k dispozici. Reálně ho tak používá jen zhruba pětina oboru.
Ještě propastnější rozdíl panuje u umělé inteligence. Pouhá 3 % účetních ji využívají pravidelně, 31 % občas. Naopak 29 % v ní nevidí přínos a 28 % přiznává, že jí nerozumí.
„V kontextu dlouhodobého přetížení účetních a průměrných 17 agend, které běžně zajišťují, tak zůstává velký potenciál úspor času a snížení chyb nevyužitý,“ upozorňuje Jan Štacha, produktový manažer účetního programu Evala.
Sedmnáct agend. Mzdy, daně, personalistika, reporting, kontrolní hlášení. A mezi tím ruční přepisování dokladů.
Papírová realita roku 2026
Polovina českých firem stále předává účetní podklady osobně a v papírové podobě. Dalších šest procent je posílá poštou. Digitalizace ekonomiky tak často končí u dveří účetní kanceláře.
Ruční přepis je přitom přesně ten typ činnosti, který moderní systémy dokážou eliminovat.
„Právě práce na vstupu, tedy přepisování dokladů, je typickým příkladem činnosti, kterou dnes není nutné dělat ručně. Přesto na ní účetní stále tráví obrovské množství času,“ říká Štacha.
Každý přepis znamená nejen ztrátu času, ale i vyšší riziko chyby. A v oboru, kde se pracuje s daněmi a zákonnými povinnostmi, může mít chyba nepříjemné následky.
AI, která pracuje potichu
Zajímavé je, že část účetních si pod pojmem umělá inteligence představuje složité a těžko ovladatelné nástroje. Realita je přitom jiná. V řadě systémů už dnes AI funguje „na pozadí“ – pomáhá s párováním plateb, upozorňuje na nesrovnalosti nebo navrhuje zaúčtování na základě historie.
„To, že téměř třetina účetních nevidí v AI přínos, ukazuje na obrovskou důležitost edukační role výrobců účetních systémů a dalších institucí. Umělá inteligence dnes nemusí představovat složité nástroje, které účetní aktivně obsluhuje. V řadě případů už funguje na pozadí systému a pomáhá bez toho, aby uživatel musel měnit své pracovní návyky,“ vysvětluje Štacha.
Paradoxně mírně častěji využívají AI účetní nad 46 let než mladší kolegové. Možná právě proto, že cítí tlak na efektivitu silněji.
Brzda není jen v softwaru
Průzkum zároveň ukazuje, že digitalizace nestojí jen na samotném programu. Klíčová je spolupráce s klientem. Pokud firma dodává strukturovaná digitální data, lze proces výrazně zrychlit. Pokud přinese šanon plný účtenek, žádný systém nedokáže proces plně automatizovat bez další manuální práce.
„Kvalitní data jsou základem pro jakoukoli automatizaci nebo využití AI. Pokud vznikají ručním přepisem, jejich potenciál se ztrácí hned na začátku,“ doplňuje Štacha.
Změna jako nutnost
Současné období patří podle odborníků k nejdynamičtějším v historii účetních systémů. Postupné zapojování umělé inteligence mění způsob práce i očekávání klientů. Přesto část oboru zůstává u letitých řešení, která sice „fungují“, ale brání zásadnější efektivitě.
Výzkum Perfect Crowd tak neukazuje nedostatek technologií. Ukazuje spíše nedůvěru, obavy a zakořeněné návyky.
Otázka tedy nestojí tak, zda mají účetní nástroje k dispozici. Mají. Otázka zní, jak dlouho si ještě budou ručně přepisovat doklady, zatímco jim software může šetřit hodiny práce týdně.
A v době, kdy většina z nich balancuje na hraně přetížení, je to otázka víc než aktuální.