Café Savoy

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Nepřehlédněte

První McDonald’s v Praze otevřel před 30 lety. Ve frontě stály tisíce lidí • Přesně před 30 lety se tehdejší Československo symbolicky přiblížilo západnímu světu. V pražské Vodičkově ulici byla 20. března 1992 otevřena vůbec první restaurace McDonald’s na našem území.

Jídelníček Čechů se za posledních třicet let výrazně proměnil • Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Vybrat správný olivový olej není žádná věda. Víme, na co si dát pozor • Olivový olej patří mezi nejzdravější suroviny na světě a v posledních letech se úspěšně zabydlel i v českých kuchyních. Výrobci na trhu nabízejí desítky nejrůznějších variant, které se liší nejen cenou a obalem, ale i kvalitou. Poradíme vám, jak se v nich správně zorientovat.

Čajový sáček vznikl omylem. Měl ušetřit peníze, ale dnes šetří hlavně čas • Čaj v nejrůznějších podobách pijí lidé po celém světě. Někdo s citrónem, někdo s mlékem, někdo k snídani, někdo dopoledne, někdo odpoledne „o páté“, někdo večer před usnutím. Obvykle využíváme onu pohodlnou variantu čajových sáčků, které zalijeme horkou vodou a necháme vylouhovat. Tato nejpoužívanější verze však vznikla víceméně náhodou.

Vegetariánství propadly i slavné osobnosti. Už dávno nejde o módní výstřelek • Myšlenka bezmasého stravování existuje tisíce let. Své kořeny má v civilizacích starověké Indie a Řecka. Ve středověku z Evropy vegetariánství prakticky vymizelo. Znovu se objevuje až v 19. století, kdy lidé ve velkém vzhlíželi k antické kultuře a ideálům.

Solíme příliš. Doporučenou denní dávku většina Čechů překračuje • „Mám tě ráda jako sůl,“ prohlásila Maruška před svým otcem králem a se zlou se potázala. Opravdu je sůl nad zlato? Ano i ne. Její nedostatek je pro zdraví stejně škodlivý jako nadbytek.

Křupavoučký řízek pro štědrovečerní tabuli připravíte snadno a hravě • Stejně jako existuje bezpočet receptů na ten zaručeně nejlepší bramborový salát, tak i každá rodina má svůj způsob, jak na Vánoce připravuje vánočního kapra nebo řízek. Jaké jsou ty nejlepší fígle pro jejich přípravu? A víte, odkud se k nám řízek a salát dostaly a že nejsou vůbec českým vynálezem?

Vyrobte si domácí jogurt. Stačí jen dvě suroviny • Přemýšlíte, jak se v těchto dnech zabavit v kuchyni? Už jste si vyrobili domácí droždí a upekli vlastní pečivo? Možná je nyní čas na výrobu domácího jogurtu.

Smíchovská náplavka bude hostit festival středomořské kuchyně • V sobotu 15. srpna 2020 budete moci ochutnat speciality z několika oblíbených středozemních destinací na jednom místě.

Na Smíchovské náplavce můžete ochutnat speciality asijské kuchyně • Již pátý ročník největší přehlídky exotických chutí a vůní Asia Food Fest se uskuteční v sobotu 12. května 2018 na Smíchovské náplavce. Kromě populární polévky pho, budete moci ochutnat malajskou laksa, ramen či tom yum. Kuchaři vám ve svých wok pánvích připraví např. bun bo nam bo, kung pao, pad thai, stir fry či pad kee mao. Dochucovat se bude sezamovou, sojovou, arašídovou a chilli omáčkou. Jídla budou podtržena vůní a chutí koriandru, šafránu, galangy, zázvoru a kari. Servírovat se budou i chuťovky jako knedlíčky gyoza, pelmeně, plněné závitky, dim sum, satay, kimči, chačapuri, grilované krevety, apod. Kdy a kde Asia Food Fest se koná v sobotu 12. května 2018 od 10:00 do 18:00 hod. na Smíchovské náplavce (Praha 5). Vstupné je 50 Kč, děti do 12 let a držitelé průkazu ZTP mají vstup zdarma.

Málo známé exotické ovoce chrání před rakovinou a omlazuje • Vypadá zajímavě, je krásně barevné, výrazně voní a sladce chutná. Řeč je o málo známém druhu exotického plodu, který má navíc jednu skvělou vlastnost. Obsahuje spoustu živin a antioxidantů, takže vás ochrání před stárnutím i rakovinou.

Příliš bílkovin může způsobit vážné zdravotní komplikace. Doporučená dávka je u každého individuální • Bílkoviny nám pomáhají k tomu, abychom byli zdraví a měli pevné svalstvo. Nezbytné jsou i pro správné fungování mozku. Problém však nastává v momentě, kdy je množství bílkovin v těle příliš velké. Jak poznat, že se tento problém týká právě vás?

Veterinární kontrola v tržnici Sapa odhalila desítky kilogramů závadných potravin • Inspektoři Státní veterinární správy společně s Policií ČR kontrolovali prodejce živočišných produktů v areálu SAPA v Praze–Libuši. Při jedné z kontrol zjistili, že prodejce skladoval a prodával více než 80 kilogramů potravin neznámého původu.

Jsou zelené banány zdravější než žluté? Vědci znají odpověď • Banány patří právem mezi nejoblíbenější druhy ovoce. Kromě skvělé chuti se vyznačují i řadou pozitivních účinků na organismus. Lidé se ovšem nemohou shodnout na jedné věci. Je lepší jíst banány ještě nazelenalé, nebo naopak přezrálé? Vědci našli odpověď.

Kiwi obsahuje řadu prospěšných látek, ale není pro každého • Toto exotické chlupaté ovoce se zelenou dužinou bývalo v dřívějších dobách natolik vzácné, že jen málokdo věděl, jak se vlastně správně jí. Dnes už je kiwi běžně dostání v každém obchodě. Proč se vyplatí zařazovat ho pravidelně do našeho jídelníčku?

Nakupujte jídlo tak, aby to nebolelo peněženku • Supermarkety a obchody s potravinami jsou jedním z mála míst, kde v současné době můžeme utrácet peníze. Řada lidí proto nakupuje jídlo v mnohem větším množství než obvykle. Co tedy dělat, abychom tyto výdaje udrželi v rozumných mezích?

Špatně skladované lahůdky vám mohou zkazit Vánoce. Přitom stačí dodržovat základní pravidla • Vánoční čas a konec roku se nese ve znamení nákupu delikates a lahůdek, které si běžně denně nedopřáváme. Umíte je správně zpracovat a víte, jak s nimi zacházet? Některé potraviny totiž mohou být pořádně nebezpečné.

Kiwi je napěchované zdravím. Jeden druh můžete pěstovat i na zahradě • Kdo by neznal zelené kiwi?! To, které běžně nakupujeme v našich obchodech, s hnědou chlupatou slupkou a zelenou dužinou, jsou plody, jejichž předkem je aktidinie lahodná (Acitidinia deliciosa). Tohle ovoce má svůj původ v Číně, avšak v průběhu let se začalo pěstovat po celém světě. Roste na popínavých dřevinách a z jednoho dospělého stromku či keře se údajně sklidí kolem 200 kg plodů.

Špenát chrání před projevem stáří. Tajemství chuti je v přípravě • Snad každý zná animované příběhy o námořníku Pepkovi, který se před každým náročným úkolem posílil konzervou špenátu. Tato listová zelenina má skutečně velmi prospěšné účinky na lidské zdraví. A když se dobře připraví, může i skvěle chutnat.

Obliba drůbežího masa roste. Znáte všechny jeho benefity? • Drůbeží maso je v současnosti nejoblíbenějším masem v naší kuchyni. Vytlačuje i naše tradiční masa – vepřové a především hovězí. Je to ale oprávněné? Je drůbeží maso natolik hodnotné, aby tvořilo základ našeho příjmu živočišných bílkovin?