Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David

Pražské zajímavostiTomáš Marný17. srpna 20185 minut čtení

Foto: Archiv Radka Davida

Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor.

Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna?

Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L’Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium…

Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni?

Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti.

V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete?

Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel.

Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou?

Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší.

Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno?

V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme.

Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět?

Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované.

Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti?

Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit.

Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené?

Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med… A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo.

I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou?

To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest.

Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři?

Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Nepřehlédněte

Zázrak jménem červená čočka. Vykouzlete rychlé a zdravé pokrmy bez nadýmání • Červená čočka je méně známá příbuzná klasické čočky, která má v našich zemích dlouhou tradici. Pochází z Turecka a jedli ji už lidé v neolitu. A i když se zatím u nás netěší příliš velké oblibě, přesvědčíme vás, že byste jí měli dát šanci. Je totiž úžasná v mnoha ohledech!

Červená čočka

Mince a voda ochrání před otravou jídlem • Chystáte se na pár dní odjet z domova? Jednou z věcí, na které je potřeba myslet, je obsah vaší lednice. Jednoduchý trik vás může ochránit před otravou nebezpečnými bakteriemi.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

Zázrak jménem ovesné vločky. Proč se vyplatí jíst je každý den • Ovesné vločky můžeme zařadit mezi nejzdravější potraviny ze všech. Oblíbili si je sportovci, doporučují je výživoví poradci. Pokud jste jim ale ještě nepřišli na chuť, přesvědčíme vás, že byste to měli napravit.

Zázračné účinky kysaného zelí znali už staří Řekové a Římané. Vitamínová bomba ochrání i před zákeřnou nemocí • S nástupem chladného podzimního počasí začínají lidé častěji stonat. Způsobují to zejména výkyvy teplot, na které není náš organismus během letních měsíců zvyklý. Jak tedy tělu dodat tu správnou podporu?

Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty • Už více než sto let patří obložený chlebíček k základům české kuchyně. Fenomenální pokrm nemůže chybět na žádné rodinné oslavě nebo společenské události. Čím to, že si získal takovou oblibu? A jakou roli sehrál v českých dějinách?

Komik Vlasta Burian prý pořádal legendární chlebíčkové párty.

RECEPT: Brokolicový krém chutně • Brokolice nepatří mezi nejoblíbenější druhy zeleniny. Brokolicová polévka či brokolicový krém, to už je ovšem něco jiného. Tomuto jídlu často přijdou na chuť i ti, kteří by jinak samotnou brokolici za žádných okolností nepozřeli.

Brokolicový krém

Některá jídla jsou pro pejsky smrtelně nebezpečná • Dokud jsem si nepořídila pejska, věděla jsem toho o výchově jen málo. Nějakou mlhavou představu má pochopitelně každý. Ale na spoustu věcí jsem přišla až postupně. Třeba na to, která jídla mohou být pro naše čtyřnohé kamarády nebezpečná.

Pohanka prospívá cévám, chrání před rakovinou a neobsahuje lepek. Příprava je velmi snadná • Pohanka je téměř zázračná surovina. Nemá žádný lepek, takže ji můžete konzumovat, i když trpíte celiakií. Funguje také jako účinná prevence proti kornatění cév a tepen. Obsahuje zinek, měď, mangan, selen a především přírodní rutin, který zvyšuje elasticitu cévních stěn. A její příprava navíc není ani trochu náročná.

Pohanka

Na Smíchovské náplavce můžete ochutnat speciality asijské kuchyně • Již pátý ročník největší přehlídky exotických chutí a vůní Asia Food Fest se uskuteční v sobotu 12. května 2018 na Smíchovské náplavce. Kromě populární polévky pho, budete moci ochutnat malajskou laksa, ramen či tom yum. Kuchaři vám ve svých wok pánvích připraví např. bun bo nam bo, kung pao, pad thai, stir fry či pad kee mao. Dochucovat se bude sezamovou, sojovou, arašídovou a chilli omáčkou. Jídla budou podtržena vůní a chutí koriandru, šafránu, galangy, zázvoru a kari. Servírovat se budou i chuťovky jako knedlíčky gyoza, pelmeně, plněné závitky, dim sum, satay, kimči, chačapuri, grilované krevety, apod. Kdy a kde Asia Food Fest se koná v sobotu 12. května 2018 od 10:00 do 18:00 hod. na Smíchovské náplavce (Praha 5). Vstupné je 50 Kč, děti do 12 let a držitelé průkazu ZTP mají vstup zdarma.

Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal? • Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst?

Sváteční otevírací doba je letos plně v režii supermarketů • Díky prodloužení nouzového stavu mohou letos velké obchody s potravinami zůstat otevřené po oba květnové svátky. V minulých letech to zákon zakazoval. Většina řetězců supermarketů se přesto rozhodla, že svým zaměstnancům poskytne 8. května volno.

Světem obchází strach z rakovinotvorných snídaňových cereálií • Bez snídaňových cereálií si neumí svůj start do nového dne představit početná skupina lidí na celém světě. Odborníci se ale v poslední době přou o jejich vlivu na lidské zdraví. Podle některých studií totiž obsahují řadu herbicidů, které mohou být rakovinotvorné. Co tedy vlastně doopravdy snídáme?

Snidaňové cereálie jsou populární po celém světě.

Vyrobte si domácí jogurt. Stačí jen dvě suroviny • Přemýšlíte, jak se v těchto dnech zabavit v kuchyni? Už jste si vyrobili domácí droždí a upekli vlastní pečivo? Možná je nyní čas na výrobu domácího jogurtu.

Mango v jídelníčku by nemělo chybět. Vaše tělo za něj poděkuje • Lahodné tropické ovoce pocházející pravděpodobně z indického subkontinentu je mimořádně bohaté na živiny a minerály, které potřebujeme ke správnému fungování organismu. Často bývá dokonce označováno za superovoce. V čem konkrétně je tedy tak pozoruhodné?

Štědrovečerní večeře ve světě. Co jedí Seveřané, Australané nebo Kubánci • Vánoce bývají i časem nestřídmosti. Leckdo se přejí k prasknutí domácím cukrovím a bramborový salát ujídá klidně týden. Možná vás překvapí, jaká jídla si dopřávají obyvatelé v dalších zemích světa.

Jídelníček Čechů se za posledních třicet let výrazně proměnil • Češi si v posledních třiceti letech více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kg méně než v roce 1989. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

Bruschetta Pomodoro: Přípitek na italskou jednoduchost • V srdci bohaté italské kulinářské tradice se skrývá předkrm, který oslavuje lásku této země k jednoduchosti, čerstvosti a chutným surovinám. Bruschetta Pomodoro je lahodná směs rajčat, česneku, bazalky a olivového oleje podávaná na křupavém opečeném chlebu. Zakousnout se do tohoto klasického pokrmu je jako vydat se na cestu po sluncem zalitém italském venkově.

Dejte kapustě druhou šanci. Neprávem zavrhovaná zelenina má řadu benefitů • V zimním období se řada z nás může cítit vyčerpaně a unaveně. Blížící se Vánoce, stres a každodenní povinnosti oslabují naši imunitu. Jedním z pomocníků na její posílení může být obyčejná kapusta. Ta totiž blahodárně působí nejen na naše tělo, ale i mysl.