Dubeč

Nepřehlédněte

Vzácný banánovník vykvetl v pražské botanické zahradě • V pražské botanické zahrady vykvetl banánovník Musa muluensis. Jedná se o poměrně vzácný druh, roste pouze na velmi malém území národního parku Mulu na ostrově Borneo. Botanická zahrada hl. m. Prahy má tento nešlechtěný, přírodní banánovník ve svých sbírkách od roku 2010, kdy z Bornea zakoupila semena. Až letos ale rostlina poprvé vykvetla.

Den, kdy ryby pršely z nebe. Nevídaný úkaz všechny zaskočil • Čas od času se stane něco, nad čím běžnému smrtelníkovi zůstává rozum stát. Fenomén zvaný „déšť ryb“ patří mezi ně, i když má logické vysvětlení. Při silných bouřích mohou z nebe padat větrem nasáté ryby, žáby, myši nebo další drobní živočichové. Dobové noviny zmiňují událost, ke které došlo v létě 1892 v Bosně.

Šedých kontejnerů v Praze přibývá. Časem je doplní hnědé • V ulicích hlavního města se aktuálně nachází 1412 šedých kontejnerů na kovové obaly. Za prvních sedm měsíců tohoto roku do nich Pražané vyhodili přes 359 tun odpadu.

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v Zoo Praha • Nevelké i zcela miniaturní, výjimečně zbarvené, mnohdy prudce jedovaté. Návštěvníci Zoo Praha budou mít opět jedinečnou příležitost prohlédnout si přes třicet druhů pralesniček neboli šípových žab.

Piráti mají s Prahou velké plány. Chtějí vysázet milion nových stromů • Pražští Piráti chtějí v příštích dvou volebních obdobích zmírnit extrémní teploty, které Pražany trápí v létě. Plánují sázet více stromů, podporovat zelené střechy a fasády a umístit na veřejná prostranství více vodních prvků. Kvůli čím dál extrémnějším teplotám se v létě v Praze nedá moc dobře žít a pracovat. Nejhorší je situace v centru města, kde je velký podíl betonu, který ulice vyhřívá. Vysoké letní teploty jsou ale celopražským problémem, který trápí i sídliště na okraji města. „Strom funguje jako klimatizační jednotka. Proto chceme, aby se Praha připojila k městům jako Los Angeles, New York či Šanghaj v iniciativě Million Tree Initiative. Zasadit milion nových stromů je ambiciózní cíl, ale myslím, že za 8 let se to dá zvládnout,“ říká pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Pro Prahu by to znamenalo zvýšit tempo výsadby nových stromů zhruba o polovinu oproti průměru za poslední čtyři roky. Kromě rozsáhlých ploch by stromy měly být co nejvíce i v ulicích a na náměstích, kde vytvářejí stín a zachytávají polétavý prach. Zásadní pro vyšší výsadbu stromů v ulicích je lepší koordinace městských i soukromých podniků v budování podzemních sítí. [related-post id="11441"] „Snížit teplotu v Praze je reálný cíl, musíme k tomu využít všechny možnosti, které máme. Samozřejmě nejdůležitější je rozšiřovat zelené plochy, sázet stromy a keře. Podle výzkumu prof. Vyskota z Mendelovy univerzity jeden hektar stromů nahradí provoz klimatizačních jednotek za 16 mil. Kč za rok. K ozelenění města však lze využít i střechy a fasády domů. Zelené střechy zadrží dešťovou vodu a vypaří ji a tím nejen zlepší mikroklima, ale ušetří i náklady na čištění dešťové vody, která je svedena do kanalizace,“ říká Eva Tylová, odbornice na životní prostředí a kandidátka Pirátů do Senátu na Praze 12. Piráti chtějí také více vodních prvků Kromě sázení stromů chtějí Piráti zajistit větší množství vodních prvků na veřejných prostranstvích. Kašny a fontány dle jejich úvah zpříjemní klima v blízkém okolí, rozprašovač vody osvěží kolemjdoucí a díky pítku se bude moci každý doplnit tekutiny bez nutnosti kupovat si PET lahve. Podpora zelených střech také pomůže na pražských sídlištích vytvořit polosoukromé prostory k trávení volného času, které tam nyní prakticky neexistují. Došlo by tak k oživení sousedských vztahů, které také pozitivně ovlivňují kvalitu života „Mým cílem je, aby Praha byla čisté a zdravé město. A pokud chceme mít zdravé Pražany, bez příznivého životního prostředí to nepůjde,“ vysvětluje Zdeněk Hřib.

Národní muzeum nabídne druhého plejtváka v životní velikosti • Národní muzem nechalo vyrobit realistický model plejtváka malého v životní velikosti. Exponát doplní skutečnou kostru plejtváka myšoka, který je symbolem muzea.

Pražská zoo konečně otevřena. Některá zvířata si musejí zvykat • Poprvé v letošním roce se otevřely brány pražské zoologické zahrady návštěvníkům. I přes nepřízeň počasí jich za první dva dny dorazilo téměř dva a půl tisíce.

Psouni z pražské zoo bydlí v novém. Expozice se slavnostně otevře ve čtvrtek • Milovníci psounů prériových by si tento čtvrtek neměli nechat ujít návštěvu horní části Zoo Praha, kde bude ve 13 hodin slavnostně otevřena nová expozice pro tyto oblíbené hlodavce.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Místo techniky živá zvířata. Ovce a kozy spásají pražské louky a stráně • Ve vybraných pražských lokalitách se i tento rok objevila stáda ovcí, koz a skotu. Jejich úkolem se spásání porostů. Vedení města si projekt pochvaluje s tím, že jde o tradiční a zároveň k přírodě šetrný a efektivní způsob obhospodařování pozemků ve zvláště chráněných oblastech.

Mláďata pandy červené jsou už k vidění v pražské zoo • Návštěvníci Zoo Praha nyní mohou zahlédnout dva vzácné přírůstky pandy červené. Čtyřměsíční dvojčata se právě v těchto dnech začínají samostatně pohybovat ve venkovním výběhu poblíž hlavního vchodu do areálu zoo.

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

Patálie racka bělohlavého na Janáčkově nábřeží. Nohy si omylem namočil do montážní pěny • Na návštěvu České republiky zřejmě jen tak nezapomene racek bělohlavý, kterého přijali do péče pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Ke zvířeti v nesnázích na Janáčkově nábřeží je přivolali pracovníci Povodí Vltavy. Návštěvník z pobřeží Černého moře si totiž namočil nohy do montážní pěny, která zaschla a bránila mu v pohybu.

Letošní 100. pacient Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Pražská zoo má nové vzácné obyvatele z Jižní Ameriky • Do Rákosova pavilónu v Zoo Praha se nastěhoval páreček nových nájemníků. Smaragdově zbarvené kogny jižní chovatelé vypustili do průchozí expozice Jihoandského podhůří, kde je návštěvníci uvidí společně s papoušky patagonskými chilskými, aratingy andskými a dalšími druhy.

Praha bude občanům půjčovat kompostéry zdarma. Zaplatí za ně více než 5 milionů korun • Pražští radní odsouhlasili výběr dodavatelů kompostérů pro domácí kompostování. Vítězná společnost HBABio dodá 350 kusů kompostérů o minimálním objemu 2 000 l s za 1 502 900 Kč bez DPH a společnost Meva-Trade dodá 1 400 ks o objemu minimálně 1 000 l s za 3 948 000 Kč bez DPH. Zakoupené kompostéry město zdarma zapůjčí občanům. Kompostéry pořizuje Praha v rámci projektu „Podpora domácího kompostování na území hl. m. Prahy“, jehož cílem je snížení objemu biologicky rozložitelných odpadů, zejména odpadů ze zeleně, na území hlavního města. Kompostéry budou poskytnuty zájemcům (žadatelem musí být fyzická osoba) po stanovenou dobu udržitelnosti projektu na základě darovací smlouvy a po jejím uplynutí jim budou ponechány k dalšímu užívání. Podmínkou projektu je umístění kompostéru na vlastním či pronajatém oploceném pozemku na území hl. m. Prahy. „Domácí kompostování je nejekologičtější způsob kompostování vůbec. Nevznikají zde žádné emise z dopravy, občané si své biodegradabilní odpady zpracují na kompost přímo na své zahrádce,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Jaro už je blízko. Pražský svišť se probudil ze zimního spánku • Zdá se, že jaro už je skutečně za dveřmi. V pražské zoologické zahradě se z hlubokého zimního spánku probudil samec sviště lesního.

Botanická zahrada se letos zaměří na jedovaté rostliny • Letošní rok se v Botanické zahradě hl. m. Prahy ponese ve znamení jedovatých rostlin. V rámci Jedovaté sezóny proběhne řada přednášek, výstav a dalších doprovodných akcí.

Rok života v Praze je jako vykouřit 365 cigaret, ukázal výzkum • Znečištění ovzduší v Praze je kritické – alespoň v porovnání s deseti turisticky nejoblíbenějšími evropskými městy. Dýchat pražský vzduch po dobu jednoho dne je jako vykouřit jednu cigaretu, tvrdí nejnovější výzkum Evropské federace pro dopravu a životní prostředí. Studie má informovat turisty, jak velkému riziku čelí v různých evropských městech během čtyřdenního pobytu. Zatímco prodloužený víkend v Barceloně nebo Dublinu je srovnatelný s vykouřením jedné cigarety, v Amsterdamu, Paříži nebo Římě jsou to už cigarety dvě. Naprosto nejhůř z průzkumu vychází Praha a Istanbul. Autoři průzkumu varují, že i malé množství znečištění ovzduší může poškodit naše srdce. Zároveň dodávají, že koncentrace škodlivých látek ve vzduchu může být často mnohem vyšší, než se běžně uvádí. [gallery size="full" columns="1" ids="12036"] Příčina řady nemocí Hlavní město se dlouhodobě potýká se zvýšenou úrovní znečištění ovzduší. Na území Prahy docházelo dle měření v minulých letech k překračování imisního limitu pro oxid dusičitý NO2, suspendované částice PM10 a benzo(a)pyren. Hlavní příčinou tohoto stavu byla automobilová doprava. Jelikož dopravně nejzatíženější komunikace v Praze často procházejí oblastmi s vysokou hustotou osídlení, je nadlimitními koncentracemi znečišťujících látek generovaných dopravou zatížena značná část obyvatel hlavního města. Znečištění ovzduší způsobuje řadu úmrtí a nemocí např. dýchacích cest a výskyt rakoviny a srdečních onemocnění. Mezi největší zdroje nečistot v ovzduší obecně patří stacionární zdroje (teplárny, tepelné elektrárny i lokální topeniště v domech) a mobilní zdroje (především automobilová doprava, ale i železniční nebo lodní).

Orangutaní mládě z pražské zoo již prozkoumává svůj výběh • Před pět měsíci se v pražské zoologické zahradě narodilo mládě orangutana sumaterského. Dostal jméno Pustakawan, ale zkráceně se mu říká Kawi.

Zelená revoluce. Udělejte první krok k udržitelnějšímu životu • Změna klimatu je neoddiskutovatelně jedním z nejnaléhavějších problémů, kterým naše planeta nyní čelí. Jeden ze způsobů, jak můžeme pomoci, je zahájit naši osobní „zelenou revoluci“ tím, že přijmeme udržitelnější způsob života. Ale jak a kde vlastně začít, pokud jste až dosud nic neřešili?