filmové klapky

V Hybernii probíhá výstava filmových klapek od předních výtvarníků • Unikátní umělecká díla od předních českých výtvarníků ztvárněná na filmové klapce jsou k vidění v pražském Divadla Hybernia. Výstavu Salonu filmových klapek zde 4. dubna zahájila symbolickým klapnutím výtvarnice Kateřina Miler. Klapky budou v Praze do 19. dubna, poté se přesunou do Evropského parlamentu v Bruselu. Letošní kolekci Salonu filmových klapek, která je již po jednadvacáté součástí Zlín Film Festivalu – Mezinárodního festivalu pro děti a mládež, tvoří 146 originálních děl. Jedním z nich je i klapka s legendárním Krtečkem, kterou již po osmé věnovala nadačnímu fondu FILMTALENT ZLÍN výtvarnice Kateřina Miler, která se pravidelně se do projektu zapojuje a před lety v podstatě navázala na tvorbu svého otce, Zdeňka Milera. „Táta ve Zlíně začínal u kresleného filmu a moc mu záleželo na tom, aby se právě kreslený film rozvíjel a podporoval. A já to cítím podobně,“ vysvětluje Kateřina Miler a dodává, kde čerpala inspiraci na letošní motiv. „Minulý rok bylo 60. výročí „Krtka“ a paní „Krtečková“ mu loni na klapce předávala dárek. Tak mě napadlo, že by jí letos mohl poděkovat růžičkou.“ Právě podobné dětské motivy, třeba jako je Krteček si pro tvorbu klapek volí celá řada z jejich autorů, protože patří společně s filmovou tématikou mezi dražiteli velmi oblíbené a vyhledávané. Tradiční aukce klapek se uskuteční v neděli 27. května 2018 v Kongresovém centru ve Zlíně v době konání 58. ročníku Zlín Film Festivalu – Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež. Výtěžek aukce bude stejně jako v přechozích letech věnován na podporu autorských snímků studentů filmových škol a dalším začínajícím tvůrcům.

Kateřina Miler na vernisáži výstavy filmových klapek.

Nepřehlédněte

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.

Dějiny ženské emancipace v českých zemích představí nová výstava v Náprstkově muzeu • Letos uplyne přesně 100 let od chvíle, kdy bylo ženám v českých zemích poprvé uděleno volební právo. Při této příležitosti otevírá Národní muzeum v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur novou výstavu s názvem Vlastním hlasem, která prostřednictvím příběhů vybraných žen zachycuje vývoj ženské emancipace od 19. století po současnost.

Na Hradě budou v polovině ledna vystaveny korunovační klenoty • U příležitosti 25. výročí vzniku České republiky a na počátku jubilejního roku 2018, ve kterém si připomínáme 100. výročí založení Československa, budou ve Vladislavském sále Pražského hradu od 16. do 23. ledna 2018 mimořádně vystaveny české korunovační klenoty.

Svatováclavská koruna, Královské žezlo a Královské jablko.

Největší evropský pavouk slíďák tatarský je nyní k vidění v pražské zoo • Pražská zoologická zahrada o víkendu slavnostně otevřela dočasnou expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Terárium obývá mimořádně velká samice, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice 31 milimetrů. K vidění bude v pražské zoo do konce června.

Zoo Praha v neděli, jako první na světě, otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici.

Výstava na střeše se věnuje uchovávání genetických zdrojů v zemědělství • Od 10. září až do 31. října mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti. Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi. Tentokrát je věnována problematice uchovávání genetických zdrojů v zemědělství.

Výstava o TGM ukazuje, že to náš první prezident neměl občas vůbec lehké • Byla doba, kdy prezidentem naší země byl mimořádně vzdělaný člověk. Stanul v jejím čele přesto, že neváhal bořit národní mýty a stereotypy, bojovat proti pověrám, předsudkům a nesnášenlivosti. Výstavu o prvním československém prezidentovi pořádá MČ Praha 8 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v rámci oslav stého výročí založení Československa. Navštívit ji můžete zdarma do 8. června v Libeňském zámečku. Výjimečná osobnost Tomáš Garrigue Masaryk společnosti nastavoval kritické zrcadlo; byl přesvědčen, že každý národ musí obhájit své právo na existenci tím, co umí a dokáže. Přísné nároky kladl na každého jednotlivce. Odmítal malost a zápecnictví. Také proto kupříkladu na českou otázku nahlížel v kontextu mezinárodního dění a činil ji nedílnou součástí evropského vývoje. Byl českým vlastencem, a přitom Evropanem. Prezidentskému úřadu vtiskl neobyčejnou vážnost a důstojnost, ze které těží jeho následovníci dodnes. Kromě otázek souvisejících s postavením malého národa uprostřed Evropy mu ležel na srdci osud demokracie. O jejích podobách soustavně přemýšlel. A také o rizicích, které ji ohrožují. Nikoliv náhodou se pro mnohé občany stal inspirací a posilou v totalitních časech, které následovaly bezprostředně po jeho smrti. Zároveň ale platí, že pro nemalou část společnosti zůstával nepohodlným, což názorně dokládají i osudy Masarykových pomníků: s každou změnou režimu jsme svědky buď jejich odstraňování, nebo jejich znovuodhalování... Kdy a kde Výstava s názvem „TGM to nikdy nebude mít lehké” se koná od 3. května do 8. června 2018 v Libeňském zámku (Zenklova 1/35, Praha 8). Vstupné je pro všechny zdarma. Otevírací doba: PO a ST 8:00-18:00 hod. – ÚT a ČT 8:00-15:30 hod. – PÁ 8:00-15:00 hod.

Unikátní interaktivní výstava na motivy pohádkové knihy Jiřího Trnky potrvá do září • Interaktivní výstava vycházející z pohádkové knihy Jiřího Trnky Zahrada uvede návštěvníky Muzea hl. m. Prahy do zapomenuté zahrady z jiných časů plné tajemných zákoutí a neobvyklých rekvizit. Instalace je rozprostřena do šesti místností, které akcentují výrazné postavy a dějové linie knihy. Každá z výstavních místností má vlastní atmosféru, důraz je kladen na interaktivitu, akci s množstvím animací a audiovizuálních efektů. Hrací prvky jsou instalovány i v exteriéru. Autoři výstavy respektují autora knihy, ale zároveň domýšlejí a pomocí moderních technologií rozvíjejí příběh hlavních aktérů. Návštěvníci se potkají se Štěkafonem, unikátním hudebním nástrojem, díky kterému může parta psů vyštěkat oblíbenou melodii. Na Kočkodromu si zase můžeme s nevrlým kocourem zahrát na babu - na tříkolkách! A potom je tu i Prstochod, Velrybárium, Slonograf, Trpaskop, houpací psi a venkovní proléžačka. Až budou na konci výstavy návštěvníci unavení, můžou si pohodlně lehnout do trávy pod Nebehledem a pozorovat rozkvetlé stromy, hmyz, ptáky, pouťový balónek či poletujícího draka. [related-post id="9006"] Originální kybernetoskop, jak také autoři výstavu nazývají, je tvořen několika scénami a kombinuje samotné vystavované artefakty s netradiční formou projekcí. Jejich základem jsou animace, které rozpohybují původní kresby z díla „Zahrada“ Jiřího Trnky. „Na konceptu jsme spolupracovali s tvůrčím týmem, máme sound designéra, animátory, techniky a programátory, se kterými jsme vytvořili jednotlivé instalace tak, aby byly skutečně interaktivní. Například jsme vymysleli čidla, která reagují na konkrétní činnost diváka. Naším cílem je to, aby se každý návštěvník výstavy ocitl skutečně uvnitř knihy a prožil si její příběh na vlastní kůži,“ vysvětluje výtvarník a animátor Matyáš Trnka. Promítá se na stěny, na strop, na zem, ve skříni i v hlavě trpaslíka. Kdy a kde? Výstava Trnkova zahrada 2 se koná v Zámeckém areálu Ctěnice (Bohdanečská 259/1, Praha 9–Vinoř). Výstava ve výstavních sálech v přízemí zámku trvá od 15. dubna do 2. září 2018.

Výstavu o Miladě Horákové poničili neznámí vandalové • Zatím neznámí vandalové poničili v noci z neděle na pondělí venkovní výstavu v parku Kampa. Veřejně přístupné panely připomínaly osudy Milady Horákové a dalších obětí vykonstruovaného politického procesu z 50. let.

Výstava Sluneční králové zůstává i nadále otevřena. Platí ale několik opatření • Mimořádná mezinárodní výstava o době starověkého Egypta Sluneční králové bude za přísných hygienických podmínek i nadále přístupná pro návštěvníky muzea. Dohodl se na tom ministr kultury Lubomír Zaorálek s Hlavní hygieničkou ČR Jarmilou Rážovou. Vstup v omezeném počtu a vyhrazených koridorech, tak bude umožněn návštěvníkům pouze na základě časové rezervace a za podmínky použití respirátoru třídy FFP2 nebo KN95, který každý návštěvník obdrží v ceně vstupenky při vstupu do muzea.  

Výstava Sluneční králové

Jak vzniká výstava? Národopisné muzeum odhaluje své zákulisí • V sobotu 20. ledna Národní muzeum otevřelo novou výstavu v Národopisném muzeu s názvem Jak vzniká výstava. Tato menší výstava v Letohrádku Kinských vypráví o dějinách zdejších expozic ve 20. století i o práci, která se za nimi skrývá. Součástí je také prezentace díla česko-švédského výstavního architekta a scénografa Jana Poláška.

Unikátní výstava představuje osobnost malíře Josefa Lady • Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života.

Expozice je k vidění v Galerii Tančící dům do 1. 4. 2018.

Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika • V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

Národní muzeum přibližuje kazašskou historii a kulturu • Zajímáte se o kazašskou historii a kulturu a rádi byste se o ní dozvěděli něco víc? Nebo byste si jen chtěli prohlédnout vzácné artefakty i běžné předměty, které ukazují osobitost nomádských kultur Střední Asie od 8. století př.n.l. až do počátku 20. století? Pak si určitě nenechte ujít novou výstavu Centrálního státního muzea republiky Kazachstán s názvem Historie a kultura kazašské stepi, která je k vidění od 17. září letošního roku v Historické budově Národního muzea.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.

Výstava Sluneční králové

Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

Nová výstava představuje místa, kde Antonín Dvořák čerpal inspiraci • Národní muzeum otevřelo na konci dubna novou výstavu v Muzeu Antonína Dvořáka, která se zaměřuje na to, jak se tento jedinečný český skladatel ve svém díle inspiroval přírodou. K vidění je i několik unikátních předmětů, které ukazují, s jakou oblibou se Dvořák věnoval procházkám, zahradničení nebo chovu holubů.

Krištof Kintera se přesunul z Rudolfina do motolské nemocnice • Část úspěšné expozice Krištofa Kintery se z Galerie Rudolfinum přesunula do FN Motol. Jeden z nejvýraznějších exponátů podzimní výstavy Nervous Trees - “BASIC ATOMIC” je nyní umístěn na prostranství před budovou ředitelství a veřejnost si ho bude moci prohlédnout až do září.