V Hybernii probíhá výstava filmových klapek od předních výtvarníků

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská10. dubna 20182 minuty čtení
Kateřina Miler na vernisáži výstavy filmových klapek.

Kateřina Miler na vernisáži výstavy filmových klapek.

Foto: Zlín Film Festival

Unikátní umělecká díla od předních českých výtvarníků ztvárněná na filmové klapce jsou k vidění v pražském Divadla Hybernia. Výstavu Salonu filmových klapek zde 4. dubna zahájila symbolickým klapnutím výtvarnice Kateřina Miler. Klapky budou v Praze do 19. dubna, poté se přesunou do Evropského parlamentu v Bruselu.

Letošní kolekci Salonu filmových klapek, která je již po jednadvacáté součástí Zlín Film Festivalu – Mezinárodního festivalu pro děti a mládež, tvoří 146 originálních děl. Jedním z nich je i klapka s legendárním Krtečkem, kterou již po osmé věnovala nadačnímu fondu FILMTALENT ZLÍN výtvarnice Kateřina Miler, která se pravidelně se do projektu zapojuje a před lety v podstatě navázala na tvorbu svého otce, Zdeňka Milera.

„Táta ve Zlíně začínal u kresleného filmu a moc mu záleželo na tom, aby se právě kreslený film rozvíjel a podporoval. A já to cítím podobně,“ vysvětluje Kateřina Miler a dodává, kde čerpala inspiraci na letošní motiv. „Minulý rok bylo 60. výročí „Krtka“ a paní „Krtečková“ mu loni na klapce předávala dárek. Tak mě napadlo, že by jí letos mohl poděkovat růžičkou.“

Právě podobné dětské motivy, třeba jako je Krteček si pro tvorbu klapek volí celá řada z jejich autorů, protože patří společně s filmovou tématikou mezi dražiteli velmi oblíbené a vyhledávané. Tradiční aukce klapek se uskuteční v neděli 27. května 2018 v Kongresovém centru ve Zlíně v době konání 58. ročníku Zlín Film Festivalu – Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež. Výtěžek aukce bude stejně jako v přechozích letech věnován na podporu autorských snímků studentů filmových škol a dalším začínajícím tvůrcům.

Nepřehlédněte

Moderní knižní obálky jsou k vidění v Národním muzeu • Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny, která představí průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění od 15. října do 9. ledna 2022.

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Podzimní výstava bonsají v Botanické zahradě představí i stoleté exempláře • Bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů z Německa, Polska, Slovenska a České republiky budou k vidění od 2. do 11. října na unikátní výstavě s názvem „Bonsaje v srdci Evropy“.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Na Prahu! David Gaberle prošel město křížem krážem. Vznikly z toho úžasné fotky • Ode dneška je v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) k vidění výstava mladého fotografa Davida Gaberleho. Až do konce února budou návštěvníci svědky jeho vnímání světla, města a lidí v něm. Výstava NA PRAHU volně navazuje na jeho debutní soubor fotografií světových měst Metropolight.

David Gaberle

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.

Unikátní výstava představuje osobnost malíře Josefa Lady • Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života.

Expozice je k vidění v Galerii Tančící dům do 1. 4. 2018.

Poloviční vstupné do pražských muzeí a galerií pro držitele Lítačky • Praha chce podpořit kulturní instituce a přilákat do nich nové návštěvníky. Držitelé karty Lítačka tak mohou v červenci a srpnu navštívit vybraná pražská muzea a galerie s 50% slevou na vstupném.

Lítačka funguje v Praze od roku 2016.

Národní muzeum zavádí novinku. Za jedno vstupné můžete navštívit až devět objektů • Národní muzeum připravilo příjemný dárek pro všechny své návštěvníky. Každý, kdo si koupí vstupenku do Historické budovy na Václavském náměstí, získá zároveň i pětidenní denní volnou vstupenku do dalších osmi pražských objektů Národního muzea.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.

Jak bude vypadat nové Malostranské náměstí? Detaily přibližuje venkovní výstava • Až do 26. srpna mohou Pražané ve spodní části Malostranského náměstí zhlédnout zdarma venkovní výstavu, která je věnována minulosti i budoucnosti Malostranského náměstí. Výstava přibližuje historii náměstí, které bylo centrem levobřežního osídlení Vltavy již od raného středověku, včetně dostupné obrazové dokumentace a starých fotografií. Zájemci zde naleznou také vyčerpávající informace o nejnovějších archeologických nálezech pod horní částí náměstí. V neposlední řadě se zde několik panelů věnuje právě připravované revitalizaci náměstí, která má za cíl především, aby se zdejšímu prostoru navrátila funkce náměstí. „Považuji za obrovskou výhru občanské společnosti, že se z jednoho z nejkrásnějších náměstí v celé zemi podařilo vymístit desítky většinou nazdařbůh parkujících automobilů na návštěvnických stáních. Krůček po krůčku veřejný prostor v Praze začíná vypadat k světu. Pokračujeme projekty na Klárově a na Újezdě - díky nim se bude dařit postupně omezit automobilový tranzit přes Malou Stranu,” říká Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj hl. m. Prahy. [related-post id="5328"] Výstava zdůrazňuje též fakt, že projekt vznikl na základě vyhrané mezinárodní soutěže z roku 2014. Cílem Revitalizace je celé náměstí více zpřístupnit pěším obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Proto dojde k vymístění parkoviště z horní části náměstí, zúžení jízdních pruhů a rozšíření chodníků. Budou zachovány historicky doložené dlažby, obnovena ruční pumpa, instalována nová kašna, doplněny plynové lampy, které provázejí celou Královskou cestu, budou vysazeny další stromy na horní části náměstí a doplněn nový mobiliář – lavičky, odpadové koše, stojany na kola. Revitalizace Malostranského náměstí by měla být hotova v roce 2019 a odhadované náklady jsou cca 120 mil. Kč. V současnosti je spojené řízení o územním rozhodnutí a stavebním povolení na úřadu Prahy 1 do konce srpna přerušeno.

Budoucí podoba Malostranského náměstí.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

Přepište dějiny! Nagano 98 připomíná výstava Národního muzea • U příležitosti 20. výročí zimních olympijských her v Naganu, které byly pro české sportovce velmi úspěšné, připravilo Národní muzeum speciální výstavu v Národním památníku na Vítkově.

Od olympijských her v Naganu uplynulo 20 let.

Dějiny ženské emancipace v českých zemích představí nová výstava v Náprstkově muzeu • Letos uplyne přesně 100 let od chvíle, kdy bylo ženám v českých zemích poprvé uděleno volební právo. Při této příležitosti otevírá Národní muzeum v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur novou výstavu s názvem Vlastním hlasem, která prostřednictvím příběhů vybraných žen zachycuje vývoj ženské emancipace od 19. století po současnost.

Jak se cestovalo před 100 lety? Dozvíte se to v Národním muzeu • Národní muzeum zve rodiny s dětmi do Nové budovy Národního muzea, kde se v sobotu 20. ledna 2018 od 13.00 do 17.00 hodin uskuteční další akce z cyklu Aspoň na víkend. Návštěvníci se dozvědí, jak se cestovalo před více než sto lety. Doprovodný program k výstavě Fenomén Masaryk nabízí i možnost vyzkoušet si cestovat po světě tak, jak cestoval náš první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.

Tvorba Josefa Zlamala a Richarda Štipla k vidění v Galerii Černá labuť • Galerie Černá labuť zve na tvorbu respektovaného zástupce mladé výtvarné generace Josefa Zlamala. Do výstavy s názvem Stalo se za bílého dne si Zlamal přizval sochaře Richarda Štipla, svého dlouholetého spolupracovníka. Galerijní prostory jsou tak svědkem mimořádné symbiózy děl dvou autorů, která se vzájemně doplňují, reagují na sebe a vytváří originální, ale sdělné umělecké poselství.

Josef Zlamal: How to Be an Elephant IV (2019).

Výstava ukáže sto let staré bonsaje. Odborníci poradí pěstitelům • Ty nejlepší bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů se představí v rámci jedinečné výstavy pod širým nebem v Japonské zahradě. Akce bude probíhat v jižní části venkovních expozic Botanické zahrady hl. m. Prahy od 12. do 20. května 2018 denně od 9:00 do 20:00 hodin. Návštěvníci se dozvědí mnohé o tvarování bonsají, zakoupí odbornou literaturu, nástroje, misky i rostliny. Odvážní si mohou rezervovat večerní provázení expozicí. Japonská zahrada na ploše 0,67 ha byla v Botanické zahradě hl. m. Prahy otevřena pro veřejnost v roce 1997. Vždy v květnu ji zaplní množství květů rozkvetlých pěnišníků a dalších dřevin i drobných květin. „Jak jinak prezentovat dokonalé bonsaje než na pozadí rozkvetlé Japonské zahrady. V letošním roce vystavíme stovku rostlin jak z naší sbírky, tak i od předních pěstitelů z Čech, Moravy a Slovenska,“ zve na výstavu Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy. [related-post id="10054"] K vidění budou i "staříci" Bonsaje mají obvykle budit dojem zmenšeného starého stromu. Nicméně jejich vzhled zdaleka nemusí odpovídat jejich stáří. Proto věk rostliny není při hodnocení bonsají rozhodujícím měřítkem. Na výstavě bude v letošním roce k vidění i několik exponátů pyšnících se úctyhodnou délkou života. „Mezi nejstarší vystavené rostliny se řadí bonsaje pana Valucha z Bonsai musea Isabelia ve Starém Městě u Uherského Hradiště i stromy ze sbírek botanické zahrady, převážně získané v Číně, z nichž některé jsou staré i přes 100 let,“ uvádí Miroslav Horský, kurátor sbírky bonsají Botanické zahrady hl. m. Prahy. Mezi návštěvníky nejvíce obdivované bonsaje patří ty, jež v době výstavy zdobí květy. „Z kvetoucích bonsají stojí za zmínku Bougainvillea glabra, která získala první cenu na celostátní výstavě České bonsajové asociace v Plzni v roce 2011,“ dodává Horský. Po celou dobu trvání výstavy bonsají bude možné si na místě zakoupit bonsaje, misky i odbornou literaturu. Poradenství zájemcům poskytne pan Herynek a pan Valuch v prostoru vedle Japonské zahrady. [related-post id="10206"] Nejen květiny Doprovodný víkendový program potěší milovníky japonské kultury. O víkendech si zábavu v trojské botanické zahradě najde celá rodina. Dospělí i děti mohou vyzkoušet cvičení tchaj-ťi či skládání origami. Chuťové buňky potěší nabídka japonských specialit z restaurace Miyabi. V sobotu 12. května je připravena dílna výroby štětců z bambusu, psaní japonské kaligrafie a vystoupení brněnského Divadla kjógen. Během nedělního odpoledne 13. května proběhne ukázka tradičního čajového obřadu a předvádění vazeb ikebany i tvarování bonsají. Milovníci romantiky jistě ocení podvečerní čtení poezie haiku. V sobotu 19. května se uskuteční ukázka japonského šermu a šurikendžucu a na závěr výstavy v neděli 20. května zazní bubny skupiny Wadaiko yosa-yosa.

Zemědělství od neolitu po současnost. Národní zemědělské muzeum otevírá novou expozici • U příležitosti stého výročí založení otevře Národní zemědělské muzeum v Praze ve čtvrtek 15. března 2018 novou expozici. Najdete na ní unikátní sbírkové předměty včetně mnoha preparátů domácích zvířat, poslechnete si příběhy našich předků, seznámíte se s historií zemědělství i koloběhem hospodářského roku. První dominantou expozice je býk César, nejlepší plemeník z první české inseminační stanice. Na druhé straně sálu si můžete prohlédnout originální ruchadlo bratranců Veverkových, které v 19. století započalo éru nových technologií a inovací v zemědělství. Od neolitu po současnost V expozici nechybí ani symbolická cesta dějinami zemědělství formou časové osy, která přibližuje a shrnuje vývoj zemědělství od pravěku až do současnosti se všemi zvraty, propady i úspěchy. Zemědělství od neolitu představuje základ celé společnosti, umožnilo rozvoj dalších odvětví, vědy a techniky. Obděláváním půdy a chovem domácích zvířat se až do 19. století živila převážná část obyvatel. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6730"] Jaro, léto, zasít, sklidit... Hospodářův rok byl závislý na střídání ročních období. Z tohoto důvodu jsme jako nosné téma expozice zvolili zobrazení zemědělských prací během jednoho roku – jednoho hospodářského cyklu, který se s železnou pravidelností opakuje každý rok. [related-post id="5916"] Chlívek, sýpka i výroba másla Nejmenší návštěvníci mohou vstoupit do obilné sýpky nebo chlívku s ovcí a kozou, čeká je tu i dvorek se zvířátky nebo světnička, kde si vyzkouší výrobu chleba a másla. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6731"] Nová expozice Zemědělství tvoří pomyslné jádro prezentačního konceptu muzejní budovy na Letné se základnou v expozicích tematicky zaměřených na přírodu a gradujících v expozicích věnujících se jídlu a životu.