Nepřehlédněte
Betlémské světlo rozveze po Praze historická tramvaj • Sváteční pohoda v mnoha českých rodinách by se neobešla bez plamínku z Betléma. Přijít si pro něj můžete hned na několik míst v Praze. V sobotu 18. prosince ho také budou rozvážet dvě historické tramvaje Dopravního podniku.
Štědrovečerní pohádka na ČT. Aňa Geislerová a Tereza Ramba se budou přetahovat o muže • Také o letošních Vánocích zvítězí dobro nad zlem. Alespoň na televizních obrazovkách. Česká televize odvysílá na Štědrý večer pohádku režiséra Karla Janáka O vánoční hvězdě.
Čím méně dárků, tím hezčí Vánoce • Za dva měsíce oslavíme Vánoce. Pro mnohé začíná hektický kolotoč úklidu, pečení, plánování rodinných návštěv a především nákupu dárků. Je ale tohle všechno nutné, pokud chceme závěr roku strávit v psychické pohodě?
Něco si přejte, budou padat hvězdy. Co musíte udělat, pokud je chcete vidět? • Na noční obloze bude tento víkend k vidění nevšední představení. V noci z neděle na pondělí nastane letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid. V průběhu noci bude možné spatřit na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy. První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední pak 24. srpna. Nejvíce jich však padá okolo maxima, které letos nastane v noci z neděle 12. srpna na pondělí 13. srpna. Podmínky jsou přitom ideální, Měsíc vstoupí do fáze novu 11. srpna v 11:59 SELČ a v noci maxima tedy nebude vůbec rušit svým svitem. Pozorování meteorů ale astronomové doporučují zejména v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá nejvýš nad obzor. Díky tomu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní zazáří každou hodinu přibližně 70 meteorů. Sledovat hvězdy v Praze ale bude obtížné. Ideální místo by mělo být vzdáleno desítky kilometrů daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima. Nejvíce jich bude vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i slabší meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. [related-post id="11776"] Perseidy jsou známy už 1760 let První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince (~230-258). Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“. Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete více jak měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna [related-post id="11678"] Název roje podle souhvězdí Persea Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jakoby jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku. [related-post id="11480"] Pozorování Perseid zpestří jasné planety Už zvečera budeme moci pozorovat velmi jasnou planetu Venuši nad západním obzorem (za opravdu dobrých podmínek lze vyhledat i nesmírně úzký srpek Měsíce). Za soumraku pak nad jihozápadem najdeme také planetu Jupiter. Po desáté hodině už vynikne stříbřitý pás Mléčné dráhy, část naší Galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a ve směru k jejímu centru nad jihem najdeme Saturn. Celou noc pak zůstává velice výrazný Mars, který byl na konci července letošního roku nejblíž k Zemi za posledních 15 let. Po půlnoci uvidíme nad jihovýchodem vycházet souhvězdí Býka a v něm výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Časně ráno pak vychází Orion. Situaci si můžete nasimulovat pomocí volného počítačového planetária Stellarium. Ačkoliv jsou Perseidy každoročně velice aktivním meteorickým rojem, různá fáze Měsíce v období jejich maxima může činit pozorování velice obtížné kvůli měsíčnímu svitu. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, další takové nastanou až v srpnu roku 2023, kdy nov nastane jen 3 dny po maximu roje.
Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky.
Největší a brzy i nejmodernější projekční kupole bude v Praze • Pražští radní schválili nákup nového projekčního systému pro pražské planetárium ve Stromovce za 250 miliónů korun. Stávající technologie je totiž na hranici životnosti. Kvalita obrazu navíc trpí i kvůli desítky let staré projekční ploše.
Vybíráme dárek pro babičku a dědečka. Tipy na věci, které udělají radost • Dárek pro vaše prarodiče k Vánocům by měl být jedinečný a od srdce. Zároveň ale musí být i trochu praktický, protože starší lidé si právě na takové dárky potrpí nejvíc. Nevím, jak vaši prarodiče, ale ti mí nejsou úplně příznivci dekorativních drobností. Co tedy vybrat? Teplé papuče, deky nebo elektroniku, která jim usnadní každodenní život? Podívejte se na několik tipů, co nadělit prarodičům pod stromeček.
Jak vybrat stromeček a dobře se o něj starat, aby do Vánoc neopadal • Vánoce už jsou skoro za dveřmi, neboť do Štědrého dne už nezbývá ani měsíc. Kromě nákupu dárků je nutné zajistit i vánoční stromeček. Jak vybrat ten správný a udržet ho co možná nejdéle svěží?
Vánoční strom pro Staroměstské náměstí letos pochází z Libereckého kraje • Staroměstské náměstí v Praze letos ozdobí během adventu urostlý smrk z Libereckého kraje. Vyrostl na soukromém pozemku v obci Rynoltice mezi Ještědským hřbetem a Lužickými horami. Organizátoři ho vybrali z téměř tří desítek stromů, které doporučila veřejnost.
Češi se těší na Vánoce hned z několika důvodů, ukázal průzkum • Drtivá většina Čechů se těší na čas strávený s blízkými, odpočinek, ale i sledování pohádek, které už se u nás staly součástí tradice. Co se v českých domácnostech nejčastěji podává ke štědrovečerní večeři? A které koledy jsou nejpopulárnější?
Natáčení Pelíšků byla jedna velká improvizace. Některé kultovní scény by bez ní nevznikly • Další Vánoce se neodvratně blíží. Kromě kapra, bramborového salátu a stromečku k nim již nedmyslitelně patří také Pelíšky. Tento dnes již kultovní film byl natočen podle knižní předlohy „Hovno hoří!” od Petra Šabacha. Autor při psaní vycházel z příhod, které skutečně v mládí zažil.
Praha hledá vánoční strom. Autor vítězného tipu může získat slušné peníze • Rtuť pražských teploměrů se v těchto dnech doslova vaří. Ale to nic nemění na skutečnosti, že za čtyři měsíce už budeme pomalu usedat ke štědrovečerní tabuli. Praha proto již usilovně hledá strom pro letošní adventní trhy na Staroměstském náměstí.
Lijete olej do odpadů? Ohrožujete fungování pražské stokové sítě! • Použitý olej či tuk včetně sádla patří do plastových uzavíratelných lahví a následně do speciálních kontejnerů umístěných v ulicích nebo do sběrných dvorů. Nikoliv však do kanalizace, kde způsobuje značné problémy. Proto Pražské vodovody a kanalizace varují, aby lidé tuk po smažení štědrovečerního kapra či řízku do odpadu nevylévali.
Likvidace tuku po smažení má svá pravidla. Někteří je stále nedodržují • K vánočním svátkům neodmyslitelně patří smažený kapr. Najdeme ho na štědrovečerní tabuli drtivé většiny českých rodin. Ne všichni už ale správně zlikvidují použitý tuk.
V Národním zemědělském muzeu v sobotu slavnostně rozsvítí vánoční strom • Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné chystá na sobotu 8. prosince od 10 do 17 hodin zajímavý adventní program. Kromě oblíbených dílniček je přichystáno také slavnostní rozsvícení vánočního stromu či ambrožské zpěvy včelám na střeše muzea. Zájemci si také mohou vyzkoušet upéct a nazdobit perníkovou chaloupku na kurzu pečení.
Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.
Křupavoučký řízek pro štědrovečerní tabuli připravíte snadno a hravě • Stejně jako existuje bezpočet receptů na ten zaručeně nejlepší bramborový salát, tak i každá rodina má svůj způsob, jak na Vánoce připravuje vánočního kapra nebo řízek. Jaké jsou ty nejlepší fígle pro jejich přípravu? A víte, odkud se k nám řízek a salát dostaly a že nejsou vůbec českým vynálezem?
České děti odmítají smaženého kapra. Přednost dávají jiným pokrmům • Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem je sice stále nejčastějším českým štědrovečerním pokrmem, ovšem nastupující generace už má chuťové preference poněkud jiné.
Nevylévejte olej do kanalizace, může to ohrozit stokovou síť • Použitý olej či tuk včetně sádla patří do plastových uzavíratelných lahví a následně do speciálních kontejnerů umístěných v ulicích nebo do sběrných dvorů. Nikoliv však do kanalizace, kde způsobuje značné problémy. Proto Pražské vodovody a kanalizace varují, aby lidé tuk po smažení štědrovečerního kapra či řízku do odpadu nevylévali.
Předvánoční Prahu rozzářily tisíce světelných dekorací. Zajímavou výzdobu mají v Čakovicích • O prvním adventním víkendu na konci listopadu se v hlavním městě rozsvítily tisíce vánočních dekorací na stožárech veřejného osvětlení, ale i světelná výzdoba v parcích a na náměstích. Spolu s nimi se postupně začaly rozsvěcet i vánoční stromy napříč celou Prahou. Těch letos městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) ozdobila přesně jednatřicet. Z nich nejznámější byl ten na Staroměstském náměstí a mezi posledními se rozsvítil vánoční strom na Mariánském náměstí před pražským magistrátem.
