Jupiter

Nepřehlédněte

Praha usiluje o rozšíření evropské kosmické agentury GSA. Přineslo by to miliardy korun • Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) sídlící v Praze by se mohla rozrůst o stovky zaměstnanců. Poslanec Evropského parlamentu Jiří Pospíšil a pražský radní Jan Chabr v této věci zahájili jednání s vládním zmocněncem Karlem Dobešem. Slibují si od toho zvýšení prestiže Prahy a nové zdroje pro státní rozpočet.

Čím méně dárků, tím hezčí Vánoce • Za dva měsíce oslavíme Vánoce. Pro mnohé začíná hektický kolotoč úklidu, pečení, plánování rodinných návštěv a především nákupu dárků. Je ale tohle všechno nutné, pokud chceme závěr roku strávit v psychické pohodě?

OBRAZEM: Unikátní Žižkovský betlém. Najdete v něm Oldřicha Nového, Rychlé šípy, Olgu Havlovou i TGM • Během adventu a ledna bude v Informačním centru Praha 3 vystavený Žižkovský betlém, který se letos opět rozrostl o další charismatické figurky. Slavnostní odhalení proběhne 3. prosince v 17 hodin.

Vánoční strom poslouží seniorům. Vznikne z něj nábytek • S příchodem Tří králů končí vánoční a novoroční svátky. Pracovníci městské společnosti Technologie hlavního města Prahy (THMP) proto začali odstrojovat vánoční strom na Staroměstském náměstí. Spolu s ním z pražských ulic v příštích dnech zmizí i 1100 vánočních dekorů na veřejném osvětlení a 30 vánočních stromů.

Proč na Vánoce zdobíme stromeček? Můžou za to Němci, ale i britská královna • Stromy a rostliny, které zůstávají zelené i v zimě, měly pro lidi zvláštní význam už dávno před příchodem křesťanství. A tak podobně, jako si my své domovy během Vánoc zdobíme smrky, borovicemi a jedlemi, naši předci si v zimním období do příbytků nosili zelené větve, které měly odhánět zlé duchy, nemoci a neštěstí. Jak to tedy s tradicí zdobení vánočních stromků bylo?

Vánoce bez stromečku? Dnes už je těžko představitelné!

Obraťte oči ke hvězdám. Dnes v noci budou padat • Vesmír nám po nedávné kometě Neowise přichystal další nebeskou show. Už dnes v noci nastane maximum meteorického roje Perseidy. Na noční obloze tak bude možné zpozorovat až 50 „padajících hvězd“ za hodinu.

Betlémské světlo v Praze. Kam si pro něj můžete dojít? • Chcete mít doma plamínek Betlémského světla? V Praze je hned několik míst, kam si pro něj můžete přijít.

Myšlenka šíření předvánočního pokoje a míru vznikla v Rakousku.

Krásné madony z celé Evropy se představí ve vánočním Anežském klášteře • V Anežském klášteře se na svátek sv. Mikuláše otevře výstava Krásné madony. Mariánskou tématikou, spjatou neodmyslitelně s časem adventu a Vánoc, vrcholí v Národní galerii letošní výstavní program.

S dárky pro děti to nepřehánějte. Můžete jim zkazit celý život, varuje psycholog • Blíží se Vánoce a snad každý rodič touží dopřát svým potomkům jen to nejlepší. Děti tak často pod stromečkem nachází tolik dárků, že často ani nevědí, co s nimi. Psychologové ovšem varují, že je to velká chyba.

Příliš dárků může dětem zkazit život, varuje psycholog.

Zazářila jako princezna se zlatou hvězdou. Dnes na tom Marie Kyselková (83) není vůbec dobře • Marii Kyselkovou zná celý národ jako nezapomenutelnou princeznu Ladu v myším kožíšku. Pohádka Martina Friče Princezna se zlatou hvězdou byla přitom čtvrtým a zároveň posledním filmem, který kdy herečka natočila. Pak se její životní osud ubíral úplně jiným směrem.

František Smolík jako král a Marie Kyselková jako princezna v pohádce Martina Friče Princezna se zlatou hvězdou.

Něco si přejte, budou padat hvězdy. Co musíte udělat, pokud je chcete vidět? • Na noční obloze bude tento víkend k vidění nevšední představení. V noci z neděle na pondělí nastane letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid. V průběhu noci bude možné spatřit na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy. První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední pak 24. srpna. Nejvíce jich však padá okolo maxima, které letos nastane v noci z neděle 12. srpna na pondělí 13. srpna. Podmínky jsou přitom ideální, Měsíc vstoupí do fáze novu 11. srpna v 11:59 SELČ a v noci maxima tedy nebude vůbec rušit svým svitem. Pozorování meteorů ale astronomové doporučují zejména v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá nejvýš nad obzor. Díky tomu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní zazáří každou hodinu přibližně 70 meteorů. Sledovat hvězdy v Praze ale bude obtížné. Ideální místo by mělo být vzdáleno desítky kilometrů daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima. Nejvíce jich bude vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i slabší meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. [related-post id="11776"] Perseidy jsou známy už 1760 let První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince (~230-258). Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“. Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete více jak měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna [related-post id="11678"] Název roje podle souhvězdí Persea Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jakoby jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku. [related-post id="11480"] Pozorování Perseid zpestří jasné planety Už zvečera budeme moci pozorovat velmi jasnou planetu Venuši nad západním obzorem (za opravdu dobrých podmínek lze vyhledat i nesmírně úzký srpek Měsíce). Za soumraku pak nad jihozápadem najdeme také planetu Jupiter. Po desáté hodině už vynikne stříbřitý pás Mléčné dráhy, část naší Galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a ve směru k jejímu centru nad jihem najdeme Saturn. Celou noc pak zůstává velice výrazný Mars, který byl na konci července letošního roku nejblíž k Zemi za posledních 15 let. Po půlnoci uvidíme nad jihovýchodem vycházet souhvězdí Býka a v něm výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Časně ráno pak vychází Orion. Situaci si můžete nasimulovat pomocí volného počítačového planetária Stellarium. Ačkoliv jsou Perseidy každoročně velice aktivním meteorickým rojem, různá fáze Měsíce v období jejich maxima může činit pozorování velice obtížné kvůli měsíčnímu svitu. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, další takové nastanou až v srpnu roku 2023, kdy nov nastane jen 3 dny po maximu roje.

České děti odmítají smaženého kapra. Přednost dávají jiným pokrmům • Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem je sice stále nejčastějším českým štědrovečerním pokrmem, ovšem nastupující generace už má chuťové preference poněkud jiné.

Češi se těší na Vánoce hned z několika důvodů, ukázal průzkum • Drtivá většina Čechů se těší na čas strávený s blízkými, odpočinek, ale i sledování pohádek, které už se u nás staly součástí tradice. Co se v českých domácnostech nejčastěji podává ke štědrovečerní večeři? A které koledy jsou nejpopulárnější?

Příprava a skladování bramborového salátu. Vyhněte se nejčastějším chybám • Ke štědrovečerní večeři patří bramborový salát jako párek k rohlíku. Dopřává si ho až 95 procent všech obyvatel Česka a v mnoha domácnostech se připravuje v tak velkém množství, že zbude ještě na několik dalších dní. Ne každý už ale dbá na to, aby salát byl i zdravotně nezávadný.

Likvidace tuku po smažení má svá pravidla. Někteří je stále nedodržují • K vánočním svátkům neodmyslitelně patří smažený kapr. Najdeme ho na štědrovečerní tabuli drtivé většiny českých rodin. Ne všichni už ale správně zlikvidují použitý tuk.

Nová vánoční pohádka se natáčela pomocí unikátní hollywoodské technologie • O příběhy s dobrým koncem nebude na televizních obrazovkách o letošních Vánocích nouze. Česká televize odvysílá tři premiérové pohádky. Jednou z nich bude i příběh O léčivé vodě.

Pražští bezdomovci dostanou vánoční dárkové balíčky • Přestože jsou Vánoce pro mnohé z nás svátky klidu a rodinné pohody, pro lidi bez přístřeší to může být neveselé a smutné období.

Unikátní vánoční poselství prezidenta Masaryka je aktuální i po 85 letech • V prosinci 1933, tedy přesně před 85 lety, pronesl v Praze tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk před filmovými kamerami vánoční poselství obyvatelům Československa. Vznikla tak tradice prezidentských vánočních a novoročních projevů, která s nejrůznějšími obměnami přetrvala až do současnosti.

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Praha hledá vánoční strom. Autor vítězného tipu může získat slušné peníze • Rtuť pražských teploměrů se v těchto dnech doslova vaří. Ale to nic nemění na skutečnosti, že za čtyři měsíce už budeme pomalu usedat ke štědrovečerní tabuli. Praha proto již usilovně hledá strom pro letošní adventní trhy na Staroměstském náměstí.

Lidé se zbavují vánočních stromků. Ne každý to ale dělá správně • Na Tři krále bychom měli odstrojit vánoční stromeček. Alespoň tak velí tradice. Víte, jak s vysloužilým stromečkem správně naložit? A jaký osud ho pak čeká?

Použité vánoční stromečky plní pražské ulice.