Kateřina Neumannová

Nepřehlédněte

Přichází obleva. Dávejte pozor na padající sníh a rampouchy • Mrazivé počasí v Praze podle aktuální předpovědi v příštích dnech skončí a vystřídá ho obleva. Výrazně tak vzroste riziko odpadávajících kusů tajícího sněhu a rampouchů ze střech a okapů, které mohou vážit i desítky kilogramů.

Výstava ve Valdštejnské zahradě připomíná Karla Čapka • Světově proslulého spisovatele a někdejšího obyvatele Prahy 10 Karla Čapka, od jehož narození uplyne 130 let, připomíná nová panelová výstava ve Valdštejnské zahradě.

Národní muzeum nabídne druhého plejtváka v životní velikosti • Národní muzem nechalo vyrobit realistický model plejtváka malého v životní velikosti. Exponát doplní skutečnou kostru plejtváka myšoka, který je symbolem muzea.

200 let Národního muzea připomíná unikátní poštovní známka a stříbrná pamětní mince • Národní muzeum letos slaví 200 let od založení. Kulaté jubileum je doprovázeno řadou výjimečných událostí a jednou z nich je vydání pamětní stříbrné mince a příležitostné poštovní známky. „Tento rok je pro Národní muzeum přelomovým. Slaví přesně dvě století své existence, navíc bude po dlouhé rekonstrukci 28. října částečně otevřena Historická budova. Jsem rád, že ve spolupráci s Českou národní bankou, Českou mincovnou a Českou poštou vydáním mince a známky připomeneme význam Národního muzea, které již 200 let sbírá, uchovává, vystavuje a vzdělává,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pamětní mince s plejtvákem i denárem Pamětní stříbrná mince, vydaná Českou národní bankou a ražená Českou mincovnou, má nominální hodnotu 200 korun a jejím autorem je medailér Petr Horák. Na lícní straně mince jsou vyobrazeny dvě vitríny, v nichž se nachází několik předmětů příznačných pro Národní muzeum. Je mezi nimi zkamenělina trilobita, opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, denár knížete Boleslava II., kostra plejtváka myšoka a dva vyhynulí živočichové – vakovlk a ještěr velescink kapverdský. Rubová strana zachycuje Historickou budovu a Novou budovu Národního muzea s letopočty 1818 a 2018. „Je symbolické, že Národní muzeum vzniklo téměř přesně 100 let před tím, než byla založena Československá republika, jejíž 100. narozeniny oslavíme na konci tohoto měsíce. Tím však významná výročí nekončí – příští rok bude ve znamení oslav 100 let od vzniku samostatné československé koruny, které zaštítí Česká národní banka,“ uvedl ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček. „Veřejnost se tak může těšit na mnoho zvláštních emisí, včetně historicky první pamětní bankovky nebo oběžné dvacetikoruny s portréty tvůrců státu a měny,“ dodal. Mince s motivem Národního muzea je v pořadí jedenáctou pamětní stříbrnou dvousetkorunou v rámci současného emisního plánu České národní banky na léta 2016–2020. „Za prvotní myšlenku zřízení Národního muzea vděčíme české šlechtě, která také přispěla velkou měrou soukromými sbírkami. Tato nejvýznamnější česká muzejní instituce nashromáždila milióny artefaktů po dobu své existence z rozmanitého spektra oborů, včetně numismatiky, proto si zaslouží speciální emisi ve zlatě a stříbře,“ vysvětlil Jaroslav Černý z České mincovny. Pamětní mince ražená letošního roku není prvním upomínkovým předmětem, který vznikl k oslavě významných výročí Národního muzea. V letošním roce byla vyražena i zlatá medaile s vyobrazenou Historickou budovou. Již před padesáti lety vznikly dvě pamětní medaile k 150. jubileu vybrané na základě umělecké soutěže. První medaile, jejímž autorem byl Milan Knobloch, byla ražena v bronzu i stříbře a jejímu líci vévodí celkový pohled z výšky na Historickou budovu Národního muzea. Návrh na druhou medaili vytvořil zasloužilý umělec Bedřich Stefan, který na lícní straně zobrazil pouze kopuli Historické budovy s vavřínovými ratolestmi. Pamětní medaile byla vydána také v roce 1991 ke stému výročí otevření Historické budovy. Jejím autorem je medailér Michal Vitanovský, který je například také autorem současné podoby nejvyššího státního vyznamenání Bílého lva. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13677"] Známka nese číslo 1000 Pro příležitostnou poštovní známku, která vychází 10. října, se stala námětem taktéž Historická budova Národního muzea, před kterou je umístěna socha Čechie z fontány před budovou muzea. Autorem výtvarného návrhu známky je Jan Kavan, o rytinu se postaral Martin Srb. Známka vydaná speciálně ke 200. výročí založení Národního muzea o rozměrech 23 x 40 mm byla vydána v nákladu 750 tisíc kusů a má katalogové číslo 1000, je tedy 1000. známkou vydanou po rozdělení Československa. Byla tisknuta plnobarevným ofsetem s liniovou kresbou a její nominální hodnota činí 19 korun, což odpovídá hodnotě běžné listovní zásilky do 50 g v rámci České republiky. „Známka vydaná ke 200. výročí Národního muzea je zároveň tisící známkou vydanou v historii České pošty. V tomto roce si však připomeneme ještě jedno významné výročí – letos 18. prosince uplyne sto let od vydání první československé poštovní známky s motivem Hradčan od Alfonse Muchy. Nejen filatelisté, ale všichni bez výjimky mohou být hrdí na to, že po celé staletí si Československé a posléze České známky udržely status těch nejkrásnějších a v mezinárodních soutěžích se pravidelně umisťují na předních příčkách,“ uvedl Ondřej Veselský, ředitel sekce mezinárodní a vnitrostátní vztahy České pošty. Letošní vydání pamětní mince a poštovní známky je jednou z událostí oslav 200. výročí založení Národního muzea, které završí částečné otevření Historické budovy. Ta je pro veřejnost uzavřena od roku 2011. V neděli 28. října bude Historická budova částečně zpřístupněna svým návštěvníkům prostřednictvím dvou výstav. První z nich bude Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, otevřená k 100. výročí Československa a přibližující dějiny společného státu Čechů a Slováků. Druhou výstavou je 2 × 100, jež představí 200 nejvýznamnějších a nejzajímavějších z více než 20 milionů sbírkových předmětů Národního muzea.

Praha zavírá kluziště na Letné. Letos se těšilo velkému zájmu • Bezplatné bruslení na největší venkovní ledové ploše v Praze, na kluzišti na Letné, využilo v uplynulé sezóně více než 70 tisíc návštěvníků. Nejvíce bruslařů přišlo okolo vánočních svátků – až 1 500 denně. Pro příští zimu Praha opět s kluzištěm na Letné počítá. „Zájem Pražanů o bruslení je potěšujícím důkazem, že jsme se jim nabídkou kluziště trefili do vkusu. Pro mne jako radního pro sport je to zároveň další motivací a argumentem, kterým budu přesvědčovat kolegy, aby Praha nepolevila v tempu, kterým investujeme do zlepšení pražské sportovní infrastruktury," řekl náměstek pražské primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek. Kluziště na Letné je projektem Prahy sportovní a Magistrátu hlavního města Prahy, jeho provoz trval nepřetržitě od 1. prosince do 18. února. Kromě bruslení si návštěvníci mohli užít i zábavné akce jako byl Mikuláš na ledě, vánoční program a Silvestrovské či Novoroční odpoledne a doprovodný program v podobě příměstských táborů, workshopů Domů dětí a mládeže, turnajů v hokeji, divadelních představení a dalších aktivit. Návštěvnost předčila očekávání, kluziště využívaly i školní skupiny, bruslaři všech věkových kategorií, mezi návštěvníky byli i cizinci žijící v Praze. Bruslit se bude i v příštích letech Umělá ledová plocha se na Letné objeví i v příští a ještě další zimní sezóně, smlouvu s provozovatelem má město uzavřeno na tři ročníky. Letos by se znovu měla otevřít 1. prosince. [related-post id="5888"] Příležitost k zimnímu sportování mají Pražané ještě na běžecké trati ve SkiParku na Vypichu, který je rovněž projektem Prahy sportovní a Magistrátu hl. m. Prahy a kam je rovněž vstup zdarma. Pokud počasí dovolí, bude v provozu denně od 8 do 21 hodin.

Praha s kluzištěm na Letné počítá i v příštích letech.

Výstava na střeše se věnuje uchovávání genetických zdrojů v zemědělství • Od 10. září až do 31. října mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti. Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi. Tentokrát je věnována problematice uchovávání genetických zdrojů v zemědělství.

Národní galerie slaví 222 let. Otevřeno bude pro veřejnost zcela zdarma • O víkendu 3. a 4. února se všech šest budov Národní galerie v Praze otevře veřejnosti zdarma. Galerie volným vstupem a bohatým doprovodným programem slaví 222 let od svého založení.

Veletržní palác.

Unikátní výstava barokních kostýmů začíná v Klementinu • Barokní architekturu můžeme v pražském Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava Alamonde aneb Jak udělat dojem. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů. To, že šaty dělají člověka, bylo známo již v době baroka a tehdejší šlechta se tím rozhodně řídila. Věděli také, že krásnou garderobu je třeba doplnit vybraným chováním. Jako základní kniha etikety sloužila kniha „Il Cortegiano“, neboli „Dvořan“, kterou napsal italský spisovatel Baldassare Castiglione. Dílo to bylo velmi ceněné a přeložilo se mnoha jazyků. Knihu naleznete i v Národní knihovně ČR. V ní se mohou čtenáři dočíst, jaké chování společnost vyžadovala a co se naopak považovalo na faux-pas. Kniha „Il Cortegiano“ byla v té době bestsellerem, o čemž svědčí i to, že vznikla o něco pikantnější parodie nazvaná „La Cortegiana“, popisující, jak by se měla chovat kurtizána. Toto dílo určitě ocenili mladíci na prahu dospělosti, kteří jezdili na tzv. Kavalírské cesty, jimiž završovali své vzdělání. Mladí šlechtici tak získávali kontakty, učili se jazyky a zjišťovali, jak fungují cizí dvory. Během cestování často zavítali i do Benátek, které mimo jiné prosluly právě svými kurtizánami. Výstava rovněž prozradí například původy názvů oděvů. Například kravata – její hluboká historie sahá až do období začátku 17. století. Tehdy chorvatští žoldáci loučící se s dívkami dostávaly na důkaz lásky a věrnosti od svých dívek šátky, které si vázali kolem krku. Šátky byly většinou lněné a zdobené. Ve Francii v době třicetileté války vzbudil tento doplněk zájem. Pařížané šátek pojmenovali les Croates – Chorvaté. Postupně se toto slovo upravovalo až do dnešního pojmenování la cravate, což v překladu znamená kravata. Expozice znázorňuje skupinu tanečníků a návštěvník se tak přenese přímo do víru plesového veselí. Kurátorem výstavy je Mg.A. Rostislav Maria Müller, který zároveň výstavou osobně provází. Výklad se bude týkat nejen módy samotné, ale také životního stylu, hygieny a návštěvníkům přiblíží i souvislosti, které přesahují do současnosti. Datum konání výstavy: 3. 7. – 8. 9. 2018 Čas: úterý – neděle, 10:00 – 18:00 hodin Místo: Galerie Klementinum, Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 5, Praha 1 Vstupné: dospělí 100 Kč

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

Výstava Indiáni v Náprstkově muzeu bude pokračovat až do roku 2019 • Národní muzeum pro velký zájem návštěvníků prodlužuje výstavu Indiáni v Náprstkově muzeu. Část výstavy s názvem Indiáni Severní Ameriky potrvá do 15. února 2019 a část Indiáni Jižní Ameriky do 28. dubna 2019.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Zlaté české ručičky. Nová výstava přibližuje fenomén kutilství • Národní muzeum ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR nově otevřelo výstavu s názvem Kutilství: Od udělej si sám po DIY. Jak už sám název napovídá, výstava představuje různé druhy tvorby, při kterých svépomocí vznikají jak předměty praktické, tak i esteticky zajímavé.

Nákladové nádraží Žižkov poskytne domov pro 23 tisíc lidí. Budoucnost čtvrti ukazuje výstava • Návštěvníci výstavy Žižkovské nádraží: druhý život? mají příležitost nahlédnout do budoucnosti i bohaté minulosti 60 hektarového území. Výstava představuje aktuální informace o území bývalého nákladového nádraží na Žižkově a přilehlého okolí, kde se v současnosti plánuje nebo už probíhá realizace velkých veřejných i soukromých investic.

Na Prahu! David Gaberle prošel město křížem krážem. Vznikly z toho úžasné fotky • Ode dneška je v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) k vidění výstava mladého fotografa Davida Gaberleho. Až do konce února budou návštěvníci svědky jeho vnímání světla, města a lidí v něm. Výstava NA PRAHU volně navazuje na jeho debutní soubor fotografií světových měst Metropolight.

David Gaberle

Unikátní výstava představuje osobnost malíře Josefa Lady • Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života.

Expozice je k vidění v Galerii Tančící dům do 1. 4. 2018.

Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost? • Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.

Silničáři v Praze hlásí, že na zimu jsou připraveni • Přestože venku stále panuje podzimní počasí, silničáři se již chystají na zimu. Technická správa komunikací (TSK) vypracovala plán zimní údržby komunikací v Praze, který přesně definuje rozsah a postupy prací v období od listopadu 2020 do konce března 2021 tak, jak ukládá zákon.

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

Hokej na Staroměstském náměstí. Přijďte fandit našim reprezentantům! • Staroměstské náměstí v Praze se tento víkend stane centrem všech fanoušků ledního hokeje. Magistrát chystá živé přenosy závěrečných zápasů z letošního mistrovství světa v hokeji na Slovensku. V pátek po poledni již začala instalace pódia a velkoplošné obrazovku o rozměrech 9 x 5 metrů.

Hvězdy z divadel a filmů září na nové výstavě Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku.