Měsíc

Půl století od přistání člověka na Měsíci připomene v Praze světově unikátní výstava • V sobotu 20. července uplyne přesně 50 let od přistání člověka na Měsíci. O den později tomu bude půl století, co se ho dotkla lidská noha. Oslavit toto výročí můžete v pražském planetáriu a ve Štefánikově hvězdárně. Čekají tam na vás tematické výstavy plné světových unikátů. 

Něco si přejte, budou padat hvězdy. Co musíte udělat, pokud je chcete vidět? • Na noční obloze bude tento víkend k vidění nevšední představení. V noci z neděle na pondělí nastane letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid. V průběhu noci bude možné spatřit na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy. První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední pak 24. srpna. Nejvíce jich však padá okolo maxima, které letos nastane v noci z neděle 12. srpna na pondělí 13. srpna. Podmínky jsou přitom ideální, Měsíc vstoupí do fáze novu 11. srpna v 11:59 SELČ a v noci maxima tedy nebude vůbec rušit svým svitem. Pozorování meteorů ale astronomové doporučují zejména v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá nejvýš nad obzor. Díky tomu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní zazáří každou hodinu přibližně 70 meteorů. Sledovat hvězdy v Praze ale bude obtížné. Ideální místo by mělo být vzdáleno desítky kilometrů daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima. Nejvíce jich bude vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i slabší meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. [related-post id="11776"] Perseidy jsou známy už 1760 let První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince (~230-258). Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“. Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete více jak měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna [related-post id="11678"] Název roje podle souhvězdí Persea Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jakoby jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku. [related-post id="11480"] Pozorování Perseid zpestří jasné planety Už zvečera budeme moci pozorovat velmi jasnou planetu Venuši nad západním obzorem (za opravdu dobrých podmínek lze vyhledat i nesmírně úzký srpek Měsíce). Za soumraku pak nad jihozápadem najdeme také planetu Jupiter. Po desáté hodině už vynikne stříbřitý pás Mléčné dráhy, část naší Galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a ve směru k jejímu centru nad jihem najdeme Saturn. Celou noc pak zůstává velice výrazný Mars, který byl na konci července letošního roku nejblíž k Zemi za posledních 15 let. Po půlnoci uvidíme nad jihovýchodem vycházet souhvězdí Býka a v něm výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Časně ráno pak vychází Orion. Situaci si můžete nasimulovat pomocí volného počítačového planetária Stellarium. Ačkoliv jsou Perseidy každoročně velice aktivním meteorickým rojem, různá fáze Měsíce v období jejich maxima může činit pozorování velice obtížné kvůli měsíčnímu svitu. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, další takové nastanou až v srpnu roku 2023, kdy nov nastane jen 3 dny po maximu roje.

Nejdelší zatmění Měsíce ve 21. století je tady. Přinese Krvavý Měsíc lidstvu zkázu? • Dnes večer nás čeká superúplněk a nejdelší úplně zatmění Měsíce v tomto století. Vzácný nebeský jev bude viditelný ze všech koutů Česka a nepřijdou o něj pochopitelně ani Pražané. Měsíc se do zemského stínu zcela ponoří na 1 hodinu a 43 minut, což je nejdéle ve 21. století. Další možnost spatřit podobně dlouhé zatmění nastane až v červnu roku 2029, bude o tři minuty kratší než dnes. Měsíc zároveň získá zvláštní oranžové až rudé zbarvení. Tento jev, kterému se také říká Krvavý Měsíc, je způsoben tím, že Země stojí v jedné ose mezi Sluncem a Měsícem. Sluneční paprsky proto nedopadají na plochu Měsíce, který je v té chvíli ozářen pouze paprsky ohnutými v atmosféře Země. Protože se nejvíce láme červené světlo, Měsíc má rudou barvu. Pražané o úkaz nepřijdou Předpověď pro hlavní město na dnešní večer slibuje polojasnou oblohu, takže o jedinečné nebeské divadlo Pražané nepřijdou. Částečné zatmění začne ve 20 hodin a 24 minut SELČ, avšak na našem území vyjde Měsíc až ve 20 hodin a 47 minut. Samotné úplné zatmění bude probíhat od 21 hodin a 30 minut do 23 hodin a 13 minut. V době tohoto úkazu dojde i k tzv. velké opozici Marsu se Sluncem. Mars bude nejblíže Zemi za posledních 15 let. Spatřit ho v těchto dnech můžete pouhým okem v blízkosti Měsíce. Nastane konec světa? Krvavý Měsíc vzbuzuje v lidech již po staletí velký údiv a od pradávna přitahuje čaroděje, šamany, mystiky a různé okultisty. Aby taky ne, dle jejich učení je Krvavý Měsíc v úplňku předzvěstí změn, ale i nejlepší čas na čarování, věštění, spojování se s jinými světy a zhmotňování těch největších přání, která v sobě nosíme. Dále také prý v lidech probouzí skrytou agresi a otevírají se pekelné brány, svět je v nejsilnějším spojení s podsvětím. S Krvavým Měsícem se rovněž spojuje mnoho historických událostí vztahujících se k Židům. První se nabízí spojení Krvavého Měsíce s vyhnáním židovského národa ze Španělska v roce 1493. Následující se vztahují k minulému století, konkrétně k letům 1949 (vznik samostatného židovského státu Izrael) a 1967 (šestidenní válka mezi Araby a Židy). O to zvláštnější je, že v roce 2015 došlo ke čtyřem Krvavým Měsícům, které vždy probíhaly během významných židovských svátků. Mnoho konspiračních teoretiků věří v předzvěst konce světa, návratu antikrista na zemi a v další katastrofické scénáře. Lidé budou citlivější Dle astrologů by dnes měli být lidé citlivější vůči svému okolí a agresivnější, proto doporučují příliš se nepřepínat a důležitá rozhodnutí nechat na později. Pro realisty je to však chvíle, kdy se mohou kochat překrásným úkazem a nepotřebují k tomu, narozdíl od zatmění Slunce, žádné ochranné prostředky na oči.

Nepřehlédněte

Krásné prvorepublikové filmové plakáty vystavuje Muzeum hl. m. Prahy • Až do 11. března můžete v hlavní budově Muezea hl. m. Prahy navštívit výstavu s názvem Český filmový plakát 1931-1948.

Unikátní výstava potrvá do 11. března 2018.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

Jak se cestovalo před 100 lety? Dozvíte se to v Národním muzeu • Národní muzeum zve rodiny s dětmi do Nové budovy Národního muzea, kde se v sobotu 20. ledna 2018 od 13.00 do 17.00 hodin uskuteční další akce z cyklu Aspoň na víkend. Návštěvníci se dozvědí, jak se cestovalo před více než sto lety. Doprovodný program k výstavě Fenomén Masaryk nabízí i možnost vyzkoušet si cestovat po světě tak, jak cestoval náš první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Na Prahu! David Gaberle prošel město křížem krážem. Vznikly z toho úžasné fotky • Ode dneška je v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) k vidění výstava mladého fotografa Davida Gaberleho. Až do konce února budou návštěvníci svědky jeho vnímání světla, města a lidí v něm. Výstava NA PRAHU volně navazuje na jeho debutní soubor fotografií světových měst Metropolight.

David Gaberle

Nákladové nádraží Žižkov poskytne domov pro 23 tisíc lidí. Budoucnost čtvrti ukazuje výstava • Návštěvníci výstavy Žižkovské nádraží: druhý život? mají příležitost nahlédnout do budoucnosti i bohaté minulosti 60 hektarového území. Výstava představuje aktuální informace o území bývalého nákladového nádraží na Žižkově a přilehlého okolí, kde se v současnosti plánuje nebo už probíhá realizace velkých veřejných i soukromých investic.

Desítky Rembrandtových děl budou vystaveny v paláci Kinských • Národní galerie Praha uskuteční dlouho očekávanou výstavu Rembrandt: Portrét člověka, která své zahájení posunula z jara na 25. září. Půjde o rozsáhlý výstavní projekt. Představí více než 110 děl z významných tuzemských i zahraničních institucí.

Výstavu o Miladě Horákové poničili neznámí vandalové • Zatím neznámí vandalové poničili v noci z neděle na pondělí venkovní výstavu v parku Kampa. Veřejně přístupné panely připomínaly osudy Milady Horákové a dalších obětí vykonstruovaného politického procesu z 50. let.

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.

Výstava o TGM ukazuje, že to náš první prezident neměl občas vůbec lehké • Byla doba, kdy prezidentem naší země byl mimořádně vzdělaný člověk. Stanul v jejím čele přesto, že neváhal bořit národní mýty a stereotypy, bojovat proti pověrám, předsudkům a nesnášenlivosti. Výstavu o prvním československém prezidentovi pořádá MČ Praha 8 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v rámci oslav stého výročí založení Československa. Navštívit ji můžete zdarma do 8. června v Libeňském zámečku. Výjimečná osobnost Tomáš Garrigue Masaryk společnosti nastavoval kritické zrcadlo; byl přesvědčen, že každý národ musí obhájit své právo na existenci tím, co umí a dokáže. Přísné nároky kladl na každého jednotlivce. Odmítal malost a zápecnictví. Také proto kupříkladu na českou otázku nahlížel v kontextu mezinárodního dění a činil ji nedílnou součástí evropského vývoje. Byl českým vlastencem, a přitom Evropanem. Prezidentskému úřadu vtiskl neobyčejnou vážnost a důstojnost, ze které těží jeho následovníci dodnes. Kromě otázek souvisejících s postavením malého národa uprostřed Evropy mu ležel na srdci osud demokracie. O jejích podobách soustavně přemýšlel. A také o rizicích, které ji ohrožují. Nikoliv náhodou se pro mnohé občany stal inspirací a posilou v totalitních časech, které následovaly bezprostředně po jeho smrti. Zároveň ale platí, že pro nemalou část společnosti zůstával nepohodlným, což názorně dokládají i osudy Masarykových pomníků: s každou změnou režimu jsme svědky buď jejich odstraňování, nebo jejich znovuodhalování... Kdy a kde Výstava s názvem „TGM to nikdy nebude mít lehké” se koná od 3. května do 8. června 2018 v Libeňském zámku (Zenklova 1/35, Praha 8). Vstupné je pro všechny zdarma. Otevírací doba: PO a ST 8:00-18:00 hod. – ÚT a ČT 8:00-15:30 hod. – PÁ 8:00-15:00 hod.

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Výstava na střeše se věnuje uchovávání genetických zdrojů v zemědělství • Od 10. září až do 31. října mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti. Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi. Tentokrát je věnována problematice uchovávání genetických zdrojů v zemědělství.

Praha usiluje o rozšíření evropské kosmické agentury GSA. Přineslo by to miliardy korun • Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) sídlící v Praze by se mohla rozrůst o stovky zaměstnanců. Poslanec Evropského parlamentu Jiří Pospíšil a pražský radní Jan Chabr v této věci zahájili jednání s vládním zmocněncem Karlem Dobešem. Slibují si od toho zvýšení prestiže Prahy a nové zdroje pro státní rozpočet.

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost? • Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.

Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.

Praha bude mít světový unikát za 250 milionů korun • Pokud se v blízké době chystáte navštívit pražské planetárium, měli byste si pospíšit. Brzy totiž začne dlouho očekávaná rekonstrukce zdejší kupole. Největší lákadlo této instituce tak bude několik měsíců mimo provoz.

Národní zemědělské muzeum na Letné bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 18. května 2019 se u příležitosti Mezinárodního dne muzeí a galerií koná Letenský muzejní den. V Národním zemědělském muzeu v Praze bude vstup do všech expozic a na výstavy zdarma. Na návštěvníky čekají také komentované prohlídky expozic, divadélko pro děti a speciální prohlídky krytu civilní obrany, který se nachází pod muzeem.

Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.