Vědci vymýšlejí záložní plán pro případ globální katastrofy

29. března 2021 ∙ 15:12
Kristián Vích
Foto: Pixabay

Celý svět nyní sužuje koronavirová pandemie. Existují přitom i mnohem větší hrozby, které by v budoucnu mohly zcela zničit život na Zemi.

Naši existenci ohrožují přírodní katastrofy, změny klimatu, asteroidy i jaderné zbraně. Jak nám ukázal koronavirus, scénáře katastrofických sci-fi filmů se mohou naplnit ze dne na den. Někteří vědci jsou proto přesvědčeni, že je nutné připravit záložní plán.

Jekan Thang z University of Arizona navrhuje, aby byla vytvořena banka pohlavních buněk 6,7 miliónů pozemských druhů. Sídlit by ale neměla na Zemi, nýbrž na Měsíc, informoval deník New York Post.

„Země je nestabilní místo,“ uvedl vědec, podle kterého není vůbec nepředstavitelné, že by se takový projekt mohl uskutečnit, i když by to trvalo nejméně 250 let.

Reprodukční buňky by podle jeho vizí měly být uchované v hermeticky uzavřených kryomodulech. Ty by se pak mohly uložit do pozůstatků nedávno objevených lávových šachet, které vedou 80 až 100 metrů pod povrch Měsíce.

Podobná banka na Zemi už existuje

Nápad na vytvoření novodobé Noemovy archy přitom není úplně nový. Již dnes existuje globální úložiště semen na Špicberských ostrovech.

Jedná se o společný projekt vlád Norska, Švédska, Finska, Dánska a Islandu. A jeho cíl je jediný – zachovat rozmanitost rostlinných druhů ze všech koutů světa.

Miliony semen jsou tam uchovávány v podzemní jeskyni při teplotách hluboko pod bodem mrazu, což by mělo zajistit jejich perfektní stav nejméně stovky let.

Vydrželi týden bez spánku. Ke konci experimentu se chovali zvláštně

Spánek fascinuje lidstvo už od nepaměti. Ani současná věda ho ještě stále nemá důkladně zmapovaný. Jisté ale je, že o něm víme víc, než naši předci v 19. století. Přečtěte si o zvláštním experimentu, který byl proveden v USA v roce 1891. O spánku Otázku o povaze spánku a jeho příčinách nelze při nynějším stavu vědy fysiologické dosud definitivně rozluštit. Předpokládá se, že potřeba spánku bývá vyvolávána jistými úkazy únavy ústředí nervového. Dýchání a činnost srdce i nejhlubším spánkem doznávají jen […]

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří

Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion. Styky s obyvateli Marse Zmínili jsme se již o odkazu 100.000 fr., který jedna dáma v Pau (město ve Francii, pozn. red.) ustanovila tomu, kdo objeví prostředek, kterak se dorozumět s obyvateli jiného tělesa nebeského. Pařížský jeden reportér vyžádal si rozmluvu se […]

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga

Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR. K odhalení nového rodu, který […]

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod

Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází. Studii na toto téma provedli nyní Gilles Pison a Christiaan Monden z britské Oxfordské univerzity a Jeroen Smits z Radboudovy univerzity v Nizozemsku. Podařilo se jim shromáždit data ze 165 zemí světa o porodech dvojčat v letech 2010 až 2015. Ty pak porovnali se statistikami z let 1980 až […]

Zdřímnutí po obědě prospívá, ale musí být přiměřeně dlouhé

Dobrá zpráva pro všechny vyznavače poobědového šlofíčka. Nová studie čínských vědců říká, že krátké zdřímnutí má velmi pozitivní vliv na náš mozek. Důležité je ale dodržovat pravidelnost a přiměřenou délku. Vydatný oběd občas dokáže pořádně unavit. Není proto divu, že když je příležitost, mnoho lidí si po něm dopřeje sladký spánek. Pokud to tak máte stejně, pak tím nejen usnadňujete práci trávicímu systému, ale především prospíváte mozku, tvrdí studie zveřejněná v General Psychiatry. Jak […]

X Zavřít