Vědci vymýšlejí záložní plán pro případ globální katastrofy

ZprávyKristián Vích29. března 20211 minuta čtení

Foto: Pixabay

Celý svět nyní sužuje koronavirová pandemie. Existují přitom i mnohem větší hrozby, které by v budoucnu mohly zcela zničit život na Zemi.

Naši existenci ohrožují přírodní katastrofy, změny klimatu, asteroidy i jaderné zbraně. Jak nám ukázal koronavirus, scénáře katastrofických sci-fi filmů se mohou naplnit ze dne na den. Někteří vědci jsou proto přesvědčeni, že je nutné připravit záložní plán.

Jekan Thang z University of Arizona navrhuje, aby byla vytvořena banka pohlavních buněk 6,7 miliónů pozemských druhů. Sídlit by ale neměla na Zemi, nýbrž na Měsíc, informoval deník New York Post.

„Země je nestabilní místo,“ uvedl vědec, podle kterého není vůbec nepředstavitelné, že by se takový projekt mohl uskutečnit, i když by to trvalo nejméně 250 let.

Reprodukční buňky by podle jeho vizí měly být uchované v hermeticky uzavřených kryomodulech. Ty by se pak mohly uložit do pozůstatků nedávno objevených lávových šachet, které vedou 80 až 100 metrů pod povrch Měsíce.

Podobná banka na Zemi už existuje

Nápad na vytvoření novodobé Noemovy archy přitom není úplně nový. Již dnes existuje globální úložiště semen na Špicberských ostrovech.

Jedná se o společný projekt vlád Norska, Švédska, Finska, Dánska a Islandu. A jeho cíl je jediný – zachovat rozmanitost rostlinných druhů ze všech koutů světa.

Miliony semen jsou tam uchovávány v podzemní jeskyni při teplotách hluboko pod bodem mrazu, což by mělo zajistit jejich perfektní stav nejméně stovky let.

Nepřehlédněte

VŠCHT prohloubí spolupráci s tchajwanskými univerzitami • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má nové zahraniční partnery. Během cesty na Tchaj-wan, které se zúčastnil v uplynulém týdnu jako člen oficiální české delegace, podepsal rektor VŠCHT Pavel Matějka tři memoranda o spolupráci a vzájemné výměně studentů s National Tsing Hua University (168. místo v QS Global World Ranking 2021), National Taipei University of Technology (488. místo) a nejstarší soukromou Tunghai University.

Riziko rakoviny výrazně narůstá při nedostatku pohybu • Ke zdravému životnímu stylu nepatří jen správná strava a dodržování zásad psychohygieny. Výzkum amerických vědců upozorňuje ještě na jednu důležitou součást. Pokud berete prevenci smrtelných chorob vážně, neměli byste ji podceňovat.

Polovina lidí s HIV používá jeho léky. Slavný, ale skromný pražský vědec by dnes oslavil narozeniny • Praha 1. září 1936. Právě tehdy se narodil budoucí chemik světového významu a bezpochyby nejslavnější vědec, odkojený Vltavou, profesor Antonín Holý. Vedle Jaroslava Heyrovského (který získal Nobelovu cenu za objev polarografie) a Otto Wichterleho (vynálezce kontaktních čoček a silonu) je profesor Antonín Holý bezpochyby jedním z nejznámějších českých vědců. Právě díky němu dali Češi světu nejvíce léků na HIV/AIDS, ale i na opary, neštovice nebo žloutenku. Skromný vědec, díky jehož patentům se Ústav organické chemie a biochemie v Praze stal špičkovým světovým pracovištěm, vystudoval Gymnázium v Karlíně a pražskou Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se spoluautorem 768 vědeckých publikací a do důchodu odešel až v 75 letech. Zpočátku své kariéry se potýkal s nepochopením výrobců léků v ČSSR i v bývalém socialistickém bloku, neboť výzkum a vývoj antivirotik, na který se celou vědeckou dráhu zaměřoval, byl velmi nákladný. V roce 1976 se mu podařilo navázat spolupráci s výzkumným týmem profesora De Clerqua v belgické Lovani a od roku 1990 jejich patenty odkoupila americká firma Gilead Sciences. Z malé firmy o patnácti zaměstnancích se během let stala přední světová farmaceutická firma, která dnes pražskému ústavu, díky profesoru Holému, posílá 2 miliardy korun ročně a od roku 2006 spolufinancuje i společné výzkumné centrum roční částkou 1,1 milionu dolarů. Byl to právě pražský rodák, profesor Holý, který stojí za celou řadou moderních léků na léčbu AIDS a v průběhu svého výzkumu se stal držitelem 60 světových patentů. Jeho prvním „světovým“ lékem byl ale Vistide, schválený v roce 1996, který působí proti pravým neštovicím a pásovému oparu. Následoval lék proti žloutence typu B a poté již řada antivirotik právě na léčbu HIV/AIDS. Léky profesora Holého dnes na světě užívá více než polovina nakažených HIV. Smutnou shodou náhod je, že přesně v den jeho úmrtí, 16. července, 2012, byl ve Spojených státech schválen jeho převratný lék Truvada jako první lék na světě, určený k prevenci nákazy virem HIV.

Antonín Holý v laboratoři.

Prodlužte život svým blízkým. Nestojí to vůbec nic • Mezilidské vztahy bývají různorodé, ale pouto, které vzniká mezi rodiči a dětmi, je jedinečné. Zatímco v dětství jsme nejšťastnější v blízkosti rodičů, v pozdním stáří se cítíme nejbezpečněji po boku našich potomků.

Příliš spánku škodí. Vědci zjistili, kolik hodin denně je ideální stav • Pokud si rádi pospíte, pozor, abyste to nepřehnali. Lidé, kteří pravidelně spí příliš, mohou být ohroženi onemocněním srdce a cév. Tvrdí to nová studie vědců, publikovaná v magazínu European Heart Journal. Lékaři varují i před odpoledním šlofíkem. Kolik hodin spánku je tak akorát?

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Světem obchází strach z rakovinotvorných snídaňových cereálií • Bez snídaňových cereálií si neumí svůj start do nového dne představit početná skupina lidí na celém světě. Odborníci se ale v poslední době přou o jejich vlivu na lidské zdraví. Podle některých studií totiž obsahují řadu herbicidů, které mohou být rakovinotvorné. Co tedy vlastně doopravdy snídáme?

Snidaňové cereálie jsou populární po celém světě.

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů • Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Těhotenský test starověkých Egypťanů prý spolehlivě funguje dodnes • Zjistit, zda je žena těhotná, lze dnes díky moderním těhotenským testům v pohodlí domova za pár minut. Může se to zdát neuvěřitelné, ale starověcí Egypťané měli již před 3,5 tisíci lety svoji spolehlivou metodu.

Největší a brzy i nejmodernější projekční kupole bude v Praze • Pražští radní schválili nákup nového projekčního systému pro pražské planetárium ve Stromovce za 250 miliónů korun. Stávající technologie je totiž na hranici životnosti. Kvalita obrazu navíc trpí i kvůli desítky let staré projekční ploše.

V Česku se narodilo první dítě z transplantované dělohy • Ve čtvrtek 29. srpna se na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol narodil 27leté ženě s transplantovanou dělohou zdravý chlapeček. Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením MUDr. Romana Chmela, Ph.D. a Institutu klinické a experimentální medicíny pod vedením doc. MUDr. Jiřího Froňka, Ph.D. FRCS.

Poznat narcise můžete na první pohled. Prozradí ho obočí • Miloš Zeman, Donald Trump, Marilyn Monroe, Leonid Brežněv, Simon Cowell nebo Madonna. Všechny zmíněné osobnosti spojuje jeden společný rys – husté nebo výrazné obočí. Kanadští psychologové prokázali, že tito lidé mohou mnohem častěji trpět narcistickou poruchou osobnosti.

Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci • Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.

Chystá se stavba Noemovy archy pro všechny druhy zvířat na planetě • Britský nadšenec plánuje stavbu tisíciletí. V Jihoafrické republice by chtěl vybudovat skutečnou Noemovu archu, domov pro všechny druhy zvířat na planetě. Ambiciózní projekt však dostává závažnou trhlinu.

O krok blíže revoluci. Vůně a pachy bude možné posílat na dálku • Blíží se další technologická revoluce, která může zásadně ovlivnit nejrůznější oblasti našeho každodenního života. Vědci pracují na systému, který by umožnil jednoduché odesílání vůní a pachů prostřednictvím internetu.

Nejdelší zatmění Měsíce ve 21. století je tady. Přinese Krvavý Měsíc lidstvu zkázu? • Dnes večer nás čeká superúplněk a nejdelší úplně zatmění Měsíce v tomto století. Vzácný nebeský jev bude viditelný ze všech koutů Česka a nepřijdou o něj pochopitelně ani Pražané. Měsíc se do zemského stínu zcela ponoří na 1 hodinu a 43 minut, což je nejdéle ve 21. století. Další možnost spatřit podobně dlouhé zatmění nastane až v červnu roku 2029, bude o tři minuty kratší než dnes. Měsíc zároveň získá zvláštní oranžové až rudé zbarvení. Tento jev, kterému se také říká Krvavý Měsíc, je způsoben tím, že Země stojí v jedné ose mezi Sluncem a Měsícem. Sluneční paprsky proto nedopadají na plochu Měsíce, který je v té chvíli ozářen pouze paprsky ohnutými v atmosféře Země. Protože se nejvíce láme červené světlo, Měsíc má rudou barvu. Pražané o úkaz nepřijdou Předpověď pro hlavní město na dnešní večer slibuje polojasnou oblohu, takže o jedinečné nebeské divadlo Pražané nepřijdou. Částečné zatmění začne ve 20 hodin a 24 minut SELČ, avšak na našem území vyjde Měsíc až ve 20 hodin a 47 minut. Samotné úplné zatmění bude probíhat od 21 hodin a 30 minut do 23 hodin a 13 minut. V době tohoto úkazu dojde i k tzv. velké opozici Marsu se Sluncem. Mars bude nejblíže Zemi za posledních 15 let. Spatřit ho v těchto dnech můžete pouhým okem v blízkosti Měsíce. Nastane konec světa? Krvavý Měsíc vzbuzuje v lidech již po staletí velký údiv a od pradávna přitahuje čaroděje, šamany, mystiky a různé okultisty. Aby taky ne, dle jejich učení je Krvavý Měsíc v úplňku předzvěstí změn, ale i nejlepší čas na čarování, věštění, spojování se s jinými světy a zhmotňování těch největších přání, která v sobě nosíme. Dále také prý v lidech probouzí skrytou agresi a otevírají se pekelné brány, svět je v nejsilnějším spojení s podsvětím. S Krvavým Měsícem se rovněž spojuje mnoho historických událostí vztahujících se k Židům. První se nabízí spojení Krvavého Měsíce s vyhnáním židovského národa ze Španělska v roce 1493. Následující se vztahují k minulému století, konkrétně k letům 1949 (vznik samostatného židovského státu Izrael) a 1967 (šestidenní válka mezi Araby a Židy). O to zvláštnější je, že v roce 2015 došlo ke čtyřem Krvavým Měsícům, které vždy probíhaly během významných židovských svátků. Mnoho konspiračních teoretiků věří v předzvěst konce světa, návratu antikrista na zemi a v další katastrofické scénáře. Lidé budou citlivější Dle astrologů by dnes měli být lidé citlivější vůči svému okolí a agresivnější, proto doporučují příliš se nepřepínat a důležitá rozhodnutí nechat na později. Pro realisty je to však chvíle, kdy se mohou kochat překrásným úkazem a nepotřebují k tomu, narozdíl od zatmění Slunce, žádné ochranné prostředky na oči.

Zdřímnutí po obědě prospívá, ale musí být přiměřeně dlouhé • Dobrá zpráva pro všechny vyznavače poobědového šlofíčka. Nová studie čínských vědců říká, že krátké zdřímnutí má velmi pozitivní vliv na náš mozek. Důležité je ale dodržovat pravidelnost a přiměřenou délku.

Půl století od přistání člověka na Měsíci připomene v Praze světově unikátní výstava • V sobotu 20. července uplyne přesně 50 let od přistání člověka na Měsíci. O den později tomu bude půl století, co se ho dotkla lidská noha. Oslavit toto výročí můžete v pražském planetáriu a ve Štefánikově hvězdárně. Čekají tam na vás tematické výstavy plné světových unikátů.