padající hvězdy

Obraťte oči ke hvězdám. Dnes v noci budou padat • Vesmír nám po nedávné kometě Neowise přichystal další nebeskou show. Už dnes v noci nastane maximum meteorického roje Perseidy. Na noční obloze tak bude možné zpozorovat až 50 „padajících hvězd“ za hodinu.

Něco si přejte, budou padat hvězdy. Co musíte udělat, pokud je chcete vidět? • Na noční obloze bude tento víkend k vidění nevšední představení. V noci z neděle na pondělí nastane letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid. V průběhu noci bude možné spatřit na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy. První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední pak 24. srpna. Nejvíce jich však padá okolo maxima, které letos nastane v noci z neděle 12. srpna na pondělí 13. srpna. Podmínky jsou přitom ideální, Měsíc vstoupí do fáze novu 11. srpna v 11:59 SELČ a v noci maxima tedy nebude vůbec rušit svým svitem. Pozorování meteorů ale astronomové doporučují zejména v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá nejvýš nad obzor. Díky tomu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní zazáří každou hodinu přibližně 70 meteorů. Sledovat hvězdy v Praze ale bude obtížné. Ideální místo by mělo být vzdáleno desítky kilometrů daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima. Nejvíce jich bude vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i slabší meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. [related-post id="11776"] Perseidy jsou známy už 1760 let První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince (~230-258). Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“. Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete více jak měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna [related-post id="11678"] Název roje podle souhvězdí Persea Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jakoby jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku. [related-post id="11480"] Pozorování Perseid zpestří jasné planety Už zvečera budeme moci pozorovat velmi jasnou planetu Venuši nad západním obzorem (za opravdu dobrých podmínek lze vyhledat i nesmírně úzký srpek Měsíce). Za soumraku pak nad jihozápadem najdeme také planetu Jupiter. Po desáté hodině už vynikne stříbřitý pás Mléčné dráhy, část naší Galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a ve směru k jejímu centru nad jihem najdeme Saturn. Celou noc pak zůstává velice výrazný Mars, který byl na konci července letošního roku nejblíž k Zemi za posledních 15 let. Po půlnoci uvidíme nad jihovýchodem vycházet souhvězdí Býka a v něm výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Časně ráno pak vychází Orion. Situaci si můžete nasimulovat pomocí volného počítačového planetária Stellarium. Ačkoliv jsou Perseidy každoročně velice aktivním meteorickým rojem, různá fáze Měsíce v období jejich maxima může činit pozorování velice obtížné kvůli měsíčnímu svitu. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, další takové nastanou až v srpnu roku 2023, kdy nov nastane jen 3 dny po maximu roje.

Nepřehlédněte

Orangutaní mládě z pražské zoo již prozkoumává svůj výběh • Před pět měsíci se v pražské zoologické zahradě narodilo mládě orangutana sumaterského. Dostal jméno Pustakawan, ale zkráceně se mu říká Kawi.

Léčivá rostlina starověkých Egypťanů. Semena údajně vyléčí každou nemoc • Černucha setá je na první pohled nezajímavá rostlinka. Přitom v sobě skrývá zázračnou léčivou sílu. Už prorok Mohamed údajně prohlásil, že její černá semena dokáží vyléčit všechno kromě smrti. Co je na tom pravdy?

Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

Nejošklivější zvíře na světě nejspíš brzy vyhyne • Sliznatá ryba s anglickým názvem Blobfish do vínku příliš krásy od přírody nedostala. Svým zjevem připomíná spíš odpudivou mimozemskou příšeru a v jednom internetovém hlasování byla dokonce označena za nejošklivějšího živočicha na planetě. Teď jí ke všemu hrozí vyhynutí.

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v pražské zoo • Chcete na vlastní spatřit nejjedovatější žábu naší planety? Víte, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže? Nebo máte chuť přesvědčit se o neuvěřitelné barevné kráse žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek? Již brzy k tomu budete mít jedinečnou příležitost!

Otevřeno po lockdownu už má i pražská Botanická zahrada • Od pondělí 12. dubna je opět otevřená i Botanická zahrada hl. m. Prahy. I přes nepřízeň počasí tam v minulém týdnu zavítaly první stovky návštěvníků.

Nová výstava představuje místa, kde Antonín Dvořák čerpal inspiraci • Národní muzeum otevřelo na konci dubna novou výstavu v Muzeu Antonína Dvořáka, která se zaměřuje na to, jak se tento jedinečný český skladatel ve svém díle inspiroval přírodou. K vidění je i několik unikátních předmětů, které ukazují, s jakou oblibou se Dvořák věnoval procházkám, zahradničení nebo chovu holubů.

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech • V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let.

Svět jehličnanů přibližuje letní výstava v Botanické zahradě • Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí světové flóry. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozradí letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy.

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

Samec pandy červené má novou partnerku z Chorvatska • Samice pandy červené Regica, která se do pražské zoo přistěhovala letos v červenci z Chorvatska, vyrazila po několikatýdenní aklimatizaci poprvé do svého nového výběhu.

Naučte se předpovídat počasí podle přírody • Když vyrazíme ven a sledujeme přírodu kolem sebe, můžeme spatřit řadu spolehlivých náznaků a udělat si představu o tom, jaké počasí nás čeká. Naši předci využívali tyto přírodní signály k předpovídání počasí dlouho před vynálezem moderní meteorologie. Pokud vás zajímá, jak se naučit předpovídat počasí na základě přírody, přečtěte si následující rady a tipy.

Návštěvníci Stromovky se mohou učit poznávat dřeviny • Pražská Stromovka patří mezi druhově nejpestřejší parky v zemi. Nachází se zde celkem 203 druhů a kultivarů listnatých a 44 druhů a kultivarů jehličnatých dřevin. U mnoha stromů ve Stromovce se nyní objevily nové jmenovky v rámci projektu „Stromy, které chcete znát“.

Pražská zoo má nové vzácné obyvatele z Jižní Ameriky • Do Rákosova pavilónu v Zoo Praha se nastěhoval páreček nových nájemníků. Smaragdově zbarvené kogny jižní chovatelé vypustili do průchozí expozice Jihoandského podhůří, kde je návštěvníci uvidí společně s papoušky patagonskými chilskými, aratingy andskými a dalšími druhy.

Další hrabáč kapský se narodil v pražské zoo. Matkou je opět Kvída • Pražská zoologická zahrada oslavuje. Ve čtvrtek večer se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáč si vedou zatím dobře. Mládě pije, podle chovatelů je aktivní a po porodu vážilo 1380 gramů, což je u hrabáčů přiměřená porodní hmotnost.

Mláďata pandy červené jsou už k vidění v pražské zoo • Návštěvníci Zoo Praha nyní mohou zahlédnout dva vzácné přírůstky pandy červené. Čtyřměsíční dvojčata se právě v těchto dnech začínají samostatně pohybovat ve venkovním výběhu poblíž hlavního vchodu do areálu zoo.

Září je nostalgický měsíc. Připomíná prchavost okamžiku i krásy každodennosti • Když se listí začne barvit do hněda, dny se zkracují a vzduch je cítím podzimem, začne se do našich životů vkrádat určitá nostalgie. Září, které kombinuje teplo léta a chlad podzimu, má v mnoha lidských srdcích zvláštní místo. Proč je vlastně toto období tak sentimentální?

Patálie racka bělohlavého na Janáčkově nábřeží. Nohy si omylem namočil do montážní pěny • Na návštěvu České republiky zřejmě jen tak nezapomene racek bělohlavý, kterého přijali do péče pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Ke zvířeti v nesnázích na Janáčkově nábřeží je přivolali pracovníci Povodí Vltavy. Návštěvník z pobřeží Černého moře si totiž namočil nohy do montážní pěny, která zaschla a bránila mu v pohybu.

Letošní 100. pacient Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Oblast Lítožnice se dál proměňuje. Vzniká tu zcela nový lesík • U Lítožnice mezi Běchovicemi, Dubčí a Kolodějemi se v těchto dnech vysazuje nový les. Na ploše zhruba 5,3 hektaru původně zemědělských pozemků bude vysazeno 53 tisíc nových stromů. Jen pro představu, Václavské náměstí má zhruba 4 hektary.

Prvního vombata získala Zoo Praha. Návštěvníkům se představí v lednu • Pražská zoologická zahrada má nového vzácného obyvatele. Samec vombata obecného jménem Cooper se sem přestěhoval minulou středu z německého Hannoveru. Nyní ho čeká měsíční karanténa. Poté se přesune do expozice Darwinův kráter, kde ho již budou moci spatřit i návštěvníci.