Obraťte oči ke hvězdám. Dnes v noci budou padat

MagazínKristián Vích11. srpna 20201 minuta čtení

Foto: Pixabay.com

Vesmír nám po nedávné kometě Neowise přichystal další nebeskou show. Už dnes v noci nastane maximum meteorického roje Perseidy. Na noční obloze tak bude možné zpozorovat až 50 „padajících hvězd“ za hodinu.

První zmínka o Perseidech pochází ze 3. století našeho letopočtu a je spojována s umučením sv. Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů, kteří měli střežit majetek Římské říše. Když ale veškeré poklady rozdal chudým, nechali ho 10. srpna 258 popravit. Právě proto se Perseidům lidově říká také „Vavřincovy slzy“. Lidé věřili, že se jim svatý Vavřinec každý rok tímto způsobem připomíná.

Že jde o periodický astronomický jev dokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině 19. století. Jako první na světě odhalil přímou souvislost mezi meteory (světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska) a periodickou kometou 109P Swift-Tuttle.

Kde a jak Perseidy pozorovat

První Perseidy bývají viditelné už kolem 24. července. Poslední můžete na obloze spatřit 24. srpna. Kolem 10.–12. srpna tedy bývá jejich aktivita největší. Podmínky pro pozorování nicméně tentokrát nebudou příliš ideální, a to kvůli měsíčnímu svitu. Nejvíce „padajících hvězd“ uvidíte mezi půlnocí a 4. hodinou ranní na místech neznečištěných světelným smogem.

O poznání lepší podmínky na pozorování Perseidů nastanou příští rok, ale zcela ideální až v roce 2023, kdy se Měsíc dostane do novu jen tři dny po maximu roje.

Nepřehlédněte

Praha 2 plánuje vysadit desítky stromů v ulicích i parcích • Městská část Praha 2 chce být o něco zelenější. V polovině května proto chystá dosadbu chybějících stromů v některých ulicích a parcích.

Do Havlíčkových sadů se vrátil nezvaný host • Radnice Prahy 2 musí nechat pokácet dva jehličnany v Havlíčkových sadech. Usychaly od loňského podzimu. Nyní se potvrdilo napadení kůrovcem. Stromy i dřevní hmota tak budou odstraněny, aby se kůrovec nešířil dál.

V pražském planetáriu budou hvězdy vyprávět příběhy o lásce • Rádi byste si se svou drahou polovičkou užili na prvního máje den a večer plný romantiky? Vydejte se do Planetária hlavního města Prahy, kde budou láskyplné příběhy vyprávět hvězdy.

Výstava exotických motýlů v pražské botanické zahradě • Tradiční výstavu exotických motýlů opět připravuje Botanická zahrada hl. m. Prahy. V pořadí již 18. ročník se tentokrát zaměří na jedovaté druhy.

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. 

Unikátní expozice Laboratoř ticha v Národním zemědělském muzeu prošla rekonstrukcí • Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze rekonstruovalo expozici Laboratoř ticha. Obnova se týkala především výměny ukázky biotopu – dosavadní habrová doubrava byla nahrazena bučinou, nejrozšířenějším typem ekosystému českého lesa. Návštěvníci tak opět mají možnost ponořit se do ticha a přiblížit se přírodě až na její buněčnou úroveň.

Úspěch světové úrovně. Pražští botanici vypěstovali vzácnou masožravku • Kurátorům a zahradníkům Botanické zahrady hl. m. Prahy se povedl evropský unikát. Pomocí ručního opylování vypěstovali semena vzácné masožravky láčkovky uťaté (Nepenthes truncata). Po devíti měsících se nyní zahrada může pochlubit četným potomstvem.

Kriticky ohrožené volavky císařské se snaží zachránit odborníci z Prahy • Zoo Praha pomáhá v Bhútánském království zachránit kriticky ohroženou volavku císařskou. V celém areálu výskytu této velké volavky přežívá již méně než šedesát jedinců, z toho polovina právě v Bhútánu. I tam ji však ohrožuje výstavba hydroelektráren. Proto již před několika lety započaly přípravy projektu na její záchranu, do kterého byla přizvána Zoo Praha.

Den, kdy ryby pršely z nebe. Nevídaný úkaz všechny zaskočil • Čas od času se stane něco, nad čím běžnému smrtelníkovi zůstává rozum stát. Fenomén zvaný „déšť ryb“ patří mezi ně, i když má logické vysvětlení. Při silných bouřích mohou z nebe padat větrem nasáté ryby, žáby, myši nebo další drobní živočichové. Dobové noviny zmiňují událost, ke které došlo v létě 1892 v Bosně.

Nejdelší zatmění Měsíce ve 21. století je tady. Přinese Krvavý Měsíc lidstvu zkázu? • Dnes večer nás čeká superúplněk a nejdelší úplně zatmění Měsíce v tomto století. Vzácný nebeský jev bude viditelný ze všech koutů Česka a nepřijdou o něj pochopitelně ani Pražané. Měsíc se do zemského stínu zcela ponoří na 1 hodinu a 43 minut, což je nejdéle ve 21. století. Další možnost spatřit podobně dlouhé zatmění nastane až v červnu roku 2029, bude o tři minuty kratší než dnes. Měsíc zároveň získá zvláštní oranžové až rudé zbarvení. Tento jev, kterému se také říká Krvavý Měsíc, je způsoben tím, že Země stojí v jedné ose mezi Sluncem a Měsícem. Sluneční paprsky proto nedopadají na plochu Měsíce, který je v té chvíli ozářen pouze paprsky ohnutými v atmosféře Země. Protože se nejvíce láme červené světlo, Měsíc má rudou barvu. Pražané o úkaz nepřijdou Předpověď pro hlavní město na dnešní večer slibuje polojasnou oblohu, takže o jedinečné nebeské divadlo Pražané nepřijdou. Částečné zatmění začne ve 20 hodin a 24 minut SELČ, avšak na našem území vyjde Měsíc až ve 20 hodin a 47 minut. Samotné úplné zatmění bude probíhat od 21 hodin a 30 minut do 23 hodin a 13 minut. V době tohoto úkazu dojde i k tzv. velké opozici Marsu se Sluncem. Mars bude nejblíže Zemi za posledních 15 let. Spatřit ho v těchto dnech můžete pouhým okem v blízkosti Měsíce. Nastane konec světa? Krvavý Měsíc vzbuzuje v lidech již po staletí velký údiv a od pradávna přitahuje čaroděje, šamany, mystiky a různé okultisty. Aby taky ne, dle jejich učení je Krvavý Měsíc v úplňku předzvěstí změn, ale i nejlepší čas na čarování, věštění, spojování se s jinými světy a zhmotňování těch největších přání, která v sobě nosíme. Dále také prý v lidech probouzí skrytou agresi a otevírají se pekelné brány, svět je v nejsilnějším spojení s podsvětím. S Krvavým Měsícem se rovněž spojuje mnoho historických událostí vztahujících se k Židům. První se nabízí spojení Krvavého Měsíce s vyhnáním židovského národa ze Španělska v roce 1493. Následující se vztahují k minulému století, konkrétně k letům 1949 (vznik samostatného židovského státu Izrael) a 1967 (šestidenní válka mezi Araby a Židy). O to zvláštnější je, že v roce 2015 došlo ke čtyřem Krvavým Měsícům, které vždy probíhaly během významných židovských svátků. Mnoho konspiračních teoretiků věří v předzvěst konce světa, návratu antikrista na zemi a v další katastrofické scénáře. Lidé budou citlivější Dle astrologů by dnes měli být lidé citlivější vůči svému okolí a agresivnější, proto doporučují příliš se nepřepínat a důležitá rozhodnutí nechat na později. Pro realisty je to však chvíle, kdy se mohou kochat překrásným úkazem a nepotřebují k tomu, narozdíl od zatmění Slunce, žádné ochranné prostředky na oči.

Zvířata z pražské zoo se k zimnímu spánku nechystají. V zahradě panuje čilý ruch • Zoo Praha je ideálním místem pro pohodovou podzimní procházku. Chladnější počasí totiž mnohým druhům zvířat nejenže nevadí, nýbrž některým vyloženě svědčí. Velká většina zvířat – až na některé zimní spáče – je zde aktivní celoročně, a návštěvníci se tak v těchto dnech mohou přesvědčit, kolik radosti dokáže obyvatelům pražské zoo udělat třeba obyčejné listí. A veselo je také ve zvířecích bazénech.  

Léčivá rostlina starověkých Egypťanů. Semena údajně vyléčí každou nemoc • Černucha setá je na první pohled nezajímavá rostlinka. Přitom v sobě skrývá zázračnou léčivou sílu. Už prorok Mohamed údajně prohlásil, že její černá semena dokáží vyléčit všechno kromě smrti. Co je na tom pravdy?

Další hrabáč kapský se narodil v pražské zoo. Matkou je opět Kvída • Pražská zoologická zahrada oslavuje. Ve čtvrtek večer se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáč si vedou zatím dobře. Mládě pije, podle chovatelů je aktivní a po porodu vážilo 1380 gramů, což je u hrabáčů přiměřená porodní hmotnost.

Otevřeno po lockdownu už má i pražská Botanická zahrada • Od pondělí 12. dubna je opět otevřená i Botanická zahrada hl. m. Prahy. I přes nepřízeň počasí tam v minulém týdnu zavítaly první stovky návštěvníků.

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

Podívaná, jaká tu nebyla stovky let. Vánoční obloha nabídne mimořádný úkaz • Letošní Vánoce budou nejspíš jiné, než jsme zvyklí. Tak trochu symbolické proto bude i představení, které si pro nás na období Vánoc přichystaly planety Jupiter a Saturn.

Milovníci voňavých bylinek si přijdou na své v Národním zemědělském muzeu na Letné • Muzejní dvůr Národního zemědělského muzea provoní poslední dubnovou sobotu bylinky. Třetí ročník Bylinkového dne nabídne burzu bylinkového sortimentu, ale i bohatý doprovodný program.

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v pražské zoo • Chcete na vlastní spatřit nejjedovatější žábu naší planety? Víte, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže? Nebo máte chuť přesvědčit se o neuvěřitelné barevné kráse žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek? Již brzy k tomu budete mít jedinečnou příležitost!

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech • V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let.

Zvláštně zbarvené alpské kozy se nastěhovaly do zookoutku v Kamýku • Nový zookoutek v lesoparku v Kamýku přivítal první návštěvníky. Celý areál prošel v posledních měsících rekonstrukcí. Vznikly zde nové výběhy, seník, hájovna a zázemí pro techniku. Obnova nefunkčních starých objektů vyšla hlavní město na 5,2 milionu korun.