platy v Praze

„Ajťáci“ si za loňský rok polepšili. Nejvíc vydělávají v Praze • Průměrná hrubá měsíční mzda odborníků informačních a komunikačních technologií v Česku v loňském roce vzrostla meziročně o 8,5 % a překonala hranici 58 tisíc korun. Průměrná mzda ostatních zaměstnanců přitom byla o 22 tisíc nižší. Nejvíce si odborníci v této profesi vydělají v Praze. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Průměrná mzda v Praze už se blíží ke 40 tisícům. Kdo bere nejvíc? • Průměrná mzda v Česku vzrostla v prvním čtvrtletí o 8,6 % na 30 265 Kč, což je nejvíc za posledních deset let. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální výsledky ukazují, že v prvním letošním čtvrtletí byly na trhu práce překonány hodnoty z roku 2008, kdy se ekonomice rekordně dařilo. Stejně jako dnes byla nízká nezaměstnanost a velký počet volných pracovních míst. V rámci vývoje mezi lety 2007 a 2017 se proměnil celý pracovní trh i struktura zaměstnanců, uvádí předseda ČSÚ Marek Rojíček: „Zaměstnanci se přesouvali ze zemědělství a průmyslových oborů do sektoru služeb. Jsou také čím dál vzdělanější a do důchodu odcházejí později. Mzda se za posledních deset let zvedala průměrně o 3,5 % za rok. Nejrychleji vzrostla ve zdravotní a sociální péči, a to o 51 %. Nejpomaleji, konkrétně o 23 %, se zvýšila v peněžnictví a pojišťovnictví.“ K nejlépe placeným profesím nyní patří řídící pracovníci v ICT a v oblasti lidských zdrojů či nejvyšší představitelé společností. Jejich mzdy přesahovaly v prvním kvartálu 60tisícovou mediánovou úroveň. K nejhůře odměňovaným profesím se řadí pracovníci ostrahy nebo uklízeči. Nevysoké výdělky mají i prodavači, pekaři a cukráři. [related-post id="10807"] V Praze se vydělává nejvíc Mzdové rozdíly mezi kraji se stírají, potvrzuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ: „Nejvyšší výdělky mají Pražané. V prvním čtvrtletí to bylo 38 436 korun. V hlavním městě však roste průměrná mzda výrazně pomaleji než v ostatních krajích, zejména v posledních letech. Nejrychleji se aktuálně zvýšila v Karlovarském kraji.“ Na mzdovém vrcholu jsou v rámci kariéry lidé ve věku od 30 do 34 let. Jejich mediánová mzda, tj. mzda prostředního zaměstnance, byla vloni na úrovni 28 335 korun. Nejnižší výdělky v zaměstnání měli lidé ve věku do 19 let, kteří jsou obvykle méně kvalifikovaní. Výplaty se v posledním desetiletí výrazně zvyšovaly u lidí starších 65 let, což souvisí s prodlužováním pracovního života. „Stále také patříme k zemím, kde jsou vyšší rozdíly v odměňování mužů a žen. U třicátníků a čtyřicátníků se však tato propast mezi výdělky pomalu uzavírá. Ve věkové kategorii 35 až 44 let byl mzdový medián v roce 2007 o 27 % vyšší u mužů než u žen. Nyní je to o 21 %,“ poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Nepřehlédněte

Magistrát pošle městským částem půl miliardy na investice • I přes očekávané výpadky příjmů do rozpočtu letos hlavní město nesníží množství finančních prostředků, které poskytne jednotlivým městským částem z investiční rezervy. Stejně jako v minulém roce rozdělí 500 milionů korun. Ve čtvrtek to odsouhlasili zastupitelé.

Dopravní podnik loni hospodařil se ziskem. Efektivitu chce v budoucnu zvýšit třeba omezením duplicitních spojů • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) dosáhl za loňský rok 2018 zisku po zdanění ve výši 1,529 miliardy korun. To je o více než 200 miliónů korun méně, než kolik tvořil přiznaný přiměřený zisk ze strany vlastníka. Podepsaly se na tom především rostoucí náklady. Společnost to uvedla v tiskové zprávě.

Jak se stát bohatým? A potřebuji to? • Bohatství je touha mnoha lidí po celém světě. Pro některé znamená finanční svobodu, možnost cestovat, koupit si, co chtějí, nebo jednoduše mít jistotu. Ale co to vlastně znamená být bohatý? A je to skutečně to, co potřebujete k naplnění svého života?

Problémy s financemi má čím dál méně českých domácností • Spolu se vzestupem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky rostou i roční příjmy českých domácností. Klesá počet rodin, které mají potíže vyjít s příjmy. Míra ohrožení takzvanou příjmovou chudobou za rok 2019 činí 10,1 %. Vyplývá to z výsledků pravidelného šetření životních podmínek a příjmů v domácnostech, které provedl Český statistický úřad.

Poloviční vstupné do pražských muzeí a galerií pro držitele Lítačky • Praha chce podpořit kulturní instituce a přilákat do nich nové návštěvníky. Držitelé karty Lítačka tak mohou v červenci a srpnu navštívit vybraná pražská muzea a galerie s 50% slevou na vstupném.

Lítačka funguje v Praze od roku 2016.

Pražská zoo sčítá ztráty způsobené covidem. Škody jdou do desítek milionů • Ekonomické ztráty Zoo Praha vzniklé kvůli epidemii covid-19 se vyšplhaly do astronomických výšek. Jen za jarní období, kdy musela být zahrada uzavřená pro návštěvníky, činí jejich střízlivý odhad 45 milionů. Finanční injekci ve stejné výši v minulém týdnu schválili pražští radní. Další miliony bude muset zoo ušetřit.

Ekonomika se propadla nejvíce v historii. Reálná mzda klesá • Ve 2. čtvrtletí 2020 procházela česká ekonomika nejhlubším propadem v historii. V souvislosti s opatřeními proti šíření covid-19 byla omezena činnost v průmyslu i ve velké části služeb, včetně maloobchodu. Dopady se projevily i na zaměstnanosti či v průměrných mzdách. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Pracujících cizinců přibývá. Průměrně vydělávají stejně jako Češi, někdy i víc • Česká ekonomika musí kvůli nedostatku pracovních sil stále více spoléhat na zaměstnance s cizím státním občanstvím. Jejich podíl přesáhl loňském roce 12 procent. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Následují občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. V počtu usazených převyšují občané třetích zemí nad občany EU. Data zveřejnil Český statistický úřad.

Dobrá zpráva pro ekonomiku. Spotřeba českých domácností vzrostla • Uvolnění opatření proti šíření onemocnění covid-19 ve 2. čtvrtletí letošního roku napomohlo silnému oživení spotřeby domácností a tím také výkonu odvětví obchodu a služeb. Ekonomické oživení mělo příznivý dopad na příjmy vládních institucí. Jejich hospodaření bylo ale nadále silně deficitní. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).

Časovaná bomba. Problémy mladých nikoho nezajímají. Komentář Kristiána Vícha • Končící předvolební kampaň znovu ukázala smutnou vizitku české politické scény. Žádná z politických stran nenabízí skutečně věrohodný program pro generaci mladých lidí, která přišla na svět v 90. letech. Tito lidé se přitom dennodenně potýkají se závažnými problémy, které jejich rodiče řešit nemuseli.

Do Prahy jezdí stále více turistů. Růst ale zpomaluje a dobu přenocování se nedaří zvyšovat • V prvních devíti měsících letošního roku přijelo do Prahy téměř 6 milionů návštěvníků, kteří zde strávili celkem 13 800 000 nocí. Nárůst celkového počtu hostů se opět mírně zpomalil, ve sledovaném období činí pouze 1,7 %. Dvouciferné procentní přírůstky jsou zaznamenány u návštěvníků z Ukrajiny (+23 %), Japonska (+19 %), nebo Francie (+10 %). Nejnovější data zveřejnila agentura Prague City Tourism.

Praha prodlouží program na podporu turismu až do konce roku • Díky programu V Praze jako doma přijelo do metropole v létě téměř 60 tisíc lidí zejména z tuzemska, Německa, Rakouska a také Slovenska. Hlavní město společně s Prague City Tourism tak V Praze jako doma prodlouží až do konce prosince letošního roku.

Praha očekává více turistů z Asie. Korean Air obnoví přímou linku do Soulu • Navštívit hlavní město Jižní Koreje bude pro Pražany již brzy výrazně pohodlnější. Po třech letech dojde k obnovení pravidelné přímé letecké linky z Letiště Václava Havla do Soulu od společnosti Korean Air.

Razantní proměna pražského InterContinentalu. Hotel bude luxusnější a úprav se dočká i okolí • Ikonická budova na rohu Pařížské změnila majitele a časem změní i jméno. To bude odkazovat na legendární restauraci. Po rekonstrukci se hotel chce stát symbolem luxusu a přilákat nové zákazníky. Zájem o luxusní ubytování v metropoli přitom roste. Víkend v nejdražším pokoji v Praze vyjde zhruba jako nové auto.

Zdraví stojí Čechy stále více. Výdaje za léky stouply meziročně o 8 procent • Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Komentář Evžena Korce: Stavebnictví se v květnu dál propadalo. Co je příčinou? • Propad českého stavebnictví zrychluje, stavební produkce v květnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 7,6 procenta. V dubnu přitom stavebnictví kleslo meziročně o 4,6 procenta. Výrazně se na tom podepsalo pozemní stavitelství, které letos v květnu ve srovnání se stejným měsícem loňského roku propadlo o 11 procent.

Praha patří mezi nejoblíbenější destinace pro pořádání kongresů • Podle žebříčku, který každoročně sestavuje nejvýznamnější Mezinárodní kongresová asociace ICCA, je Praha 8. nejoblíbenějším městem pro pořádání kongresů. V roce 2017 se jich zde uskutečnilo celkem 151 a Praha v TOP10 předstihla portugalský Lisabon a jihokorejský Soul. První v žebříčku se umístila španělská Barcelona se 195 kongresy. „Dlouhodobá podpora a grantová politika hlavního města Prahy v posledních letech přináší své výsledky. Přispěla k tomu bezpochyby i spolupráce města s podnikateli, kteří se na tvorbě systémové podpory v oblasti kongresů výrazně podíleli. Již řadu let se pohybujeme kolem elitní desítky, přičemž pro Prahu hovoří především pozitivní bezpečnostní situace, dostatečné ubytovací kapacity na příslušné úrovni a také dopravní infrastruktura, která, jak se ukazuje, patří mezi nejkvalitnější na světě. Praha se stala skokanem roku, když si v první desítce v minulém roce polepšila o tři příčky. Je to hmatatelný důkaz, že systematická podpora je v této oblasti klíčovým nástrojem. Pro nás je to signál, že jdeme tím správným směrem,“ uvedl radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Mezinárodní kongresová asociace ICCA (International Congress and Convention Association) každoročně sestavuje žebříček nejpopulárnějších kongresových destinací světa. V loňském roce se nejvíce kongresů konalo ve španělské Barceloně (celkem 195), druhou a třetí příčku obsadily se 190 kongresy Paříž a Vídeň. Praha se svými 151 kongresy se dostala na 8. příčku (v roce 2016 se v Praze konalo 126 kongresů) a předstihla tak nejen zmíněná města Lisabon a Soul, ale také nizozemský Amsterdam. O úspěšnosti Prahy svědčí i to, že ICCA svůj vlastní kongres uspořádala v loňském roce v Praze. „V současné době bychom měli bez nadsázky hovořit o kongresovém průmyslu vzhledem k vysoké přidané hodnotě tohoto odvětví a faktu, že účastníci kongresů jsou primárně na pracovní cestě, nikoliv osobní návštěvě, kterou reflektují statistiky cestovního ruchu. V našem případě jde zejména o kongresy v oblasti medicíny, průmyslu a obchodu. Kromě prvotního finančního příjmu pro město, kongresy přinášejí nové poznatky a špičky ve svém oboru se podělí o své znalosti. Aby se Praha a Česká republika držely na světové úrovni, musíme v podpoře kongresového průmyslu pokračovat,“ dodává radní Wolf.

Turistů v Praze během nouzového stavu výrazně ubylo • Ve 2. čtvrtletí letošního roku do Prahy podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) přijelo pouhých 138 187 hostů. Jedná se o více než 93% pokles oproti stejnému období roku 2019. Jasně se tak projevil dopad pandemie viru covid-19.

Praha letos investuje stovky milionů korun do oprav škol • V rámci letních prázdnin je v hlavním městě rekonstruováno velké množství škol. Letos do oprav a vybavení investuje pražský magistrát dokonce nejvíce peněz v historii, a to celkem přes 250 milionů korun. Mezi největší akce se řadí například rekonstrukce bazénu na Třebešíně nebo renovace barokního paláce, kde sídlí Pražská konzervatoř. Radní hlavního města Prahy pro oblast školství a evropské fondy Irena Ropková zveřejnila seznam nejvýznamnějších rekonstrukčních prací na školách a školských zařízeních v metropoli, které se s ohledem na provoz škol uskutečňují převážně v letních měsících. Letos investice přesahují čtvrt miliardy korun. Jedná se o největší množství finančních prostředků takto vynaložených od roku 2001, odkdy je hlavní město zřizovatelem příspěvkových organizací školského typu. Mezi nejnákladnější investiční akce patří celková rekonstrukce bazénu na Střední průmyslové škole na Třebešíně. Zde bude namísto nevyhovujícího bazénu ze sedmdesátých let minulého století instalována nerezová nádrž a nové technologie, které vyjdou celkem na 36 milionů korun. Obdobně nákladná je také rekonstrukce fasády a střechy barokního Pálffyho paláce a oprava mramorového schodiště jeho hlavního křídla, kde sídlí Pražská konzervatoř. „Celkově se jedná o desítky různých oprav, menších rekonstrukcí a pořízení nového vybavení například do dílen, školních kuchyní a jídelen. Velké množství oprav se věnuje také kotelnám, podlahám nebo sociálním zařízením. Další miliony korun investujeme do nových serverů, zabezpečení a bezbariérových přístupů do budov,“ vysvětluje radní Ropková. „Cílem rekonstrukčních prací je modernizace podmínek pro vzdělávání žáků a studentů odpovídající jedenadvacátému století,“ dodává radní. Praha zřizuje dohromady 178 příspěvkových organizací, které vyučují ve více než třech stovkách budov.

Obchody dostaly nařízeno zavřít během Velikonoc • Odvoláváme, co je odvoláno. Tak by se dala v kostce shrnout situace kolem otevírací doby prodejen s potravinami během letošních Velikonoc.