pražská

Nepřehlédněte

Mláďata pandy červené jsou už k vidění v pražské zoo • Návštěvníci Zoo Praha nyní mohou zahlédnout dva vzácné přírůstky pandy červené. Čtyřměsíční dvojčata se právě v těchto dnech začínají samostatně pohybovat ve venkovním výběhu poblíž hlavního vchodu do areálu zoo.

Vtipy o koronaviru boří internet. Češi dostáli pověsti smějících se bestií • Marouška Rottrová, Panika Absolonová nebo Viro Žbirka. To jsou jen některé z hvězd, které slibuje první ročník fiktivního hudebního festivalu VotVirák. Vtipy na téma koronaviru už měsíc zaplavují český internet. A nové stále přibývají.

Praha obnovuje preventivní opatření v MHD. Dveře se otevřou automaticky • Dopravní podnik hl. m. Prahy znovu zavádí preventivních opatření, která v důsledku pandemie covid-19 platila letos na jaře.

Nakažených přibylo ve středu přes 14 tisíc. V nemocnicích leží 8,7 tisíce pacientů • Během středy bylo v Česku zaznamenáno 14 353 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 31 074 provedených PCR testů, z nichž 46 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 101 850.

Otevírají se bazény i restaurace. Stále ale platí několik pravidel • Ode dneška se opět otevírají vnitřní prostory restaurací, barů, heren a kasin. Za stanovených protiepidemických opatření mohou fungovat také bazény a sauny. Vstup bude podmíněný negativním testem, dokončeným očkováním nebo dokladem o prodělaném onemocnění covid-19 v posledních 180 dnech.

Kriticky ohrožené želvy měnící zbarvení jsou k vidění v pražské zoo • V pražské zoo je k vidění zcela unikátní druh vzácné a mimořádně ohrožené sladkovodní želvy. Batagur bengálský se ve volné přírodě už nejspíš vůbec nevyskytuje. Jeho cesta do Prahy je přitom více než zajímavá.

Batagur bengálský

Turistů v Praze v létě přibylo. Září přineslo další propad • Propad cestovního ruchu v Praze se za třetí kvartál, tedy období od července do září, podařilo mírně snížit oproti předchozím měsícům na 67 procent. Je to dáno zejména letními měsíci, které doprovázela uvolněná opatření v rámci pandemie koronaviru. Měsíc září však přinesl další propad. Do metropole za třetí kvartál přijelo podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 746 290 návštěvníků, kteří zde strávili 1,6 milionu nocí. Z toho 316 tisíc hostů bylo z tuzemska.

V sobotu přibylo přes 5 tisíc nových případů koronaviru • Za sobotu bylo v Česku zaznamenáno 5 118 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 15 852 provedených PCR testů, z nichž 32 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 16 138.

Sezóna medvědího česneku za dveřmi. Při sběru dávejte pozor na dvě věci • Přestože nástup jara je zatím jen velmi pozvolný, už za několik dní se začnou v přírodě konečně objevovat jeho první neklamné známky. Jedním z prvních poslů jara je i medvědí česnek – úžasná bylinka s mnoha pozitivními účinky a širokým využitím nejen v kuchyni.

Medvědí česnek

Národní zemědělské muzeum se připojuje k letošní Noci vědců • Jak vypadá kůrovec, co trápilo naše lesy před sto lety, jak chutnají potraviny z hmyzu, je nutné bát se lepku? To a mnoho dalšího se dozvědí návštěvníci během páteční Noci vědců 27. září v Národním zemědělském muzeu Praha. Od 17 do 22 hodin zde představí svou práci 14 výzkumných ústavů a institucí z resortu zemědělství. Na děti i dospělé čeká zábavný podvečer plný přednášek, pokusů a ochutnávek.

Epidemie se zhoršuje. Magistrát vydal apel na všechny Pražany • S nástupem chladnějšího počasí přibývá v hlavním městě i v dalších krajích ČR nakažených koronavirem. Praha nyní vykazuje čtrnáctidenní incidenci 93,08 potvrzených případů na 100 000 obyvatel, uvedl v tiskové zprávě Magistrát hl. m. Prahy. Reprodukční číslo ukazující rychlost šíření nákazy je v Praze 1,21, zatímco celorepublikový průměr má nyní hodnotu 1,14.

Zoo ukáže poprvé veřejnosti vzácné mládě ježury australské • Pražská zoologická zahrada návštěvníkům poprvé od vylíhnutí ukáže své historicky první mládě ježury australské. Zvíře přišlo na svět letos v dubnu. Aktuálně váží 770 gramů, velmi dobře prospívá a matka ho pravidelně kojí.

Národní muzeum nabídne druhého plejtváka v životní velikosti • Národní muzem nechalo vyrobit realistický model plejtváka malého v životní velikosti. Exponát doplní skutečnou kostru plejtváka myšoka, který je symbolem muzea.

Celkový počet úmrtí v Česku byl v lednu nejvyšší za několik dekád • V lednu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 15,9 tisíce obyvatel České republiky, tedy o 50 % více oproti pětiletému průměru let 2015–2019. Absolutně jde o nárůst o 5,3 tisíce osob. Na každých 100 tisíc obyvatel tak letos v lednu připadlo 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015–2019 to bylo 100 úmrtí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Při vstupu do vnitřních expozic zoo bude platit několik pravidel • Rozvolňování opatření proti koronavirové nákaze dnes pokračuje další vlnou. Kromě jiného budou smět opět otevřít vnitřní expozice zoologických zahrad, i když s několika omezeními.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Praha spustila informační web o očkování proti covid-19 • Hlavní město spustilo informační portál ockovani.praha.eu. Návštěvníci na něm naleznou odpovědi na zásadní otázky ohledně očkování proti covid-19. Dalším cílem webu bude vyvracet zavádějící a nepravdivé informace, které se šíří po sociálních sítích.

Zvláštního papouška odchovali v pražské zoo. Je to mimořádný úspěch • Zoo Praha si na své konto připsala další významné prvenství. Jako vůbec první zoologická zahrada v kontinentální Evropě odchovala trichu orlího, významně ohroženého a vzhledově velmi zvláštního papouška.

Tchaj-wan daroval Česku 25 ventilátorů. Sloužit budou v pražských nemocnicích • Česko obdrželo od Tchaj-wanu darem celkem pětadvacet plicních ventilátorů. Devět z nich je určeno výhradně pražským nemocnicím. Další tři poputují do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a dále vždy po třech kusech do FN Motol a Nemocnice Na Bulovce.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.