The Bistro

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Nepřehlédněte

Křupavoučký řízek pro štědrovečerní tabuli připravíte snadno a hravě • Stejně jako existuje bezpočet receptů na ten zaručeně nejlepší bramborový salát, tak i každá rodina má svůj způsob, jak na Vánoce připravuje vánočního kapra nebo řízek. Jaké jsou ty nejlepší fígle pro jejich přípravu? A víte, odkud se k nám řízek a salát dostaly a že nejsou vůbec českým vynálezem?

Domácí pizza jako z pizzerie. Základem úspěchu je těsto • Restaurace jsou stále zavřené a milovníci italské pizzy se tak musejí spokojit s rozvozem. Jenomže jak známo, pizza chutná nejlépe, když je právě vytažená z pece. Dovezené jídlo se navíc může celkem prodražit. Proč si tedy nepřipravit čerstvou pizzu jako z pizzerie doma? Není to zase tak těžké, jak se na první pohled zdá.

Festival Barevná devítka nabídne chutě a vůně ze všech koutů světa • Rozmanitou hudbu i vůně koření a jídla z celého světa přinese již tradiční multikulturní festival Barevná devítka. Jubilejní 15. ročník klade velký důraz právě na exotickou gastronomii, kdy pokrmy budou přímo před návštěvníky připravovat nejlepší šéfkuchaři – finalisté prestižní soutěže MasterChef. Na hlavní scéně si dáte ochutnávku world music v podobě žhavých kubánských rytmů nebo afrických bubnů. Součástí festivalu bude také přehlídka české hudby a tradičních řemesel Celé Česko na devítce. Akce proběhne v sobotu 31. srpna 2019 v pražském parku Podviní ve Vysočanech a vstup je zdarma.

RECEPT: Nejlepší bramborová kaše • Kdo by neměl rád bramborovou kaši. Ať už s rybou na přírodno, smaženým řízkem nebo třeba s dušenou zeleninou. Kaše je jednoduše příloha, která potěší chuťové buňky dítěte i dospěláka. Jak se ale taková nejlepší bramborová kaše připravuje? Základem je vhodný typ brambor. Pak také množství másla, druh mléka a pár dalších maličkostí, na které si posvítíme v tomto článku.

Bramborová kaše

Krájení cibule bez pláče. Vyzkoušejte triky zkušených hospodyněk • Cibule patří mezi základní ingredience mnoha receptů. Její nevýhodou ovšem je, že při krájení způsobuje slzení a pálení očí. Naštěstí existuje několik snadných triků, jak tomu zabránit.

Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná • Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

Vyznejte se v sójových omáčkách. Některé mohou být zdraví škodlivé • Po sójové omáčce v kuchyni obvykle sáhneme, když potřebujeme zvýraznit chuť připravovaného jídla. Zatímco přírodně fermentované sójové omáčky jsou pro naše zdraví prospěšné, průmyslově vyráběné mohou naopak uškodit. Čím se oba tyto druhy liší?

Kuchyňské tuky po použití nevylévejte do odpadu. Bezohledný přístup se může vymstít • Vánoce se blíží a s nimi i spousta (co si budeme namlouvat) tučného jídla. Nechme ale nyní otázku zdravého životního stylu stranou, vždyť řízky k Vánocům neodmyslitelně patří. Zaměřme se na téma méně časté, avšak neméně důležitou – co s olejem po smažení? 

Spaghetti Aglio e Olio: Chuť italské jednoduchosti • V srdci Itálie, kde se ulicemi nese vůně čerstvě upečeného chleba a vzduch naplňuje zvuk smíchu, se skrývá pokrm tak jednoduchý, ale přitom tak hluboký ve své chuti: Spaghetti Aglio e Olio. Tento pokrm v překladu znamená "špagety s česnekem a olejem" a ztělesňuje podstatu italské kuchyně - minimum ingrediencí, maximum chuti.

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal? • Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst?

Hrst ořechů denně může zachránit život • Odhadem stovky tisíc lidí v Česku mají zvýšenou hladinu nebezpečného cholesterolu v krvi, ale jen málokdo z nich o tom ví. Překvapivou diagnózou lékaři většinu pacientů nepříjemně zaskočí. Podle amerických vědců se ale vysokému cholesterolu dá velmi snadno a účinně předcházet.

IKEA začala prodávat bezmasé kuličky. Chce snížit uhlíkovou stopu • Nábytkářský gigant IKEA nabízí od 1. srpna ve svých restauracích veganskou variantu ikonických kuliček. Nové bezmasé kuličky mají ve srovnání s tradičními masovými pouze 4% klimatickou stopu.

Inspektoři kontrolovali plynové kartuše do turistických vařičů a lamp • Česká obchodní inspekce (ČOI) se zaměřila na kontrolu jednorázových plynových kartuší. Tyto náhradní náplně se nejčastěji používají do přenosných turistických vařičů a lamp.

RECEPT: Oslnivý hráškový krém plný svěžesti a lahodné chuti • Hráškový krém je neodolatelná pochoutka, která vám přinese osvěžení i chuťovou explozi v ústech. Jeho jemná konzistence a svěží zelená barva lákají k ochutnání. Hrášek je bohatý na vitamíny, vlákninu a antioxidanty, čímž posiluje zdraví. Tento krém lze podávat teplý nebo studený a je ideální jako předkrm nebo lehká večeře. Obohaťte svůj letní jídelníček tímto lahodným hráškovým krémem a dopřejte si chuťový zážitek plný zdraví.

Mince a voda ochrání před otravou jídlem • Chystáte se na pár dní odjet z domova? Jednou z věcí, na které je potřeba myslet, je obsah vaší lednice. Jednoduchý trik vás může ochránit před otravou nebezpečnými bakteriemi.

Proč je nejíte častěji? Vlašské ořechy mají právem nálepku božské potraviny • Naši předci prý vlašské ořechy velmi uctívali. Díky vizuální podobnosti s lidským mozkem se věřilo, že mají schopnost předávat lidem boží moudrost. Také se tradovalo, že tato potravina pomáhá při různých problémech s hlavou. Co je na tom pravdy z hlediska současné vědy?

RECEPT: Rychlá rajčatová polévka • Geniálně jednoduchý recept z Itálie na tomatový krém, po kterém se u vás doma jen zapráší. Tato rajčatová polévka je hotová raz dva a její chuť každého dokonale uspokojí.

České děti odmítají smaženého kapra. Přednost dávají jiným pokrmům • Smažený kapr v trojobalu s bramborovým salátem je sice stále nejčastějším českým štědrovečerním pokrmem, ovšem nastupující generace už má chuťové preference poněkud jiné.

Potraviny, které posilují imunitu organismu • V současné situaci, kdy počet lidí nakažených koronavirem každým dnem roste, je více než kdy jindy důležité zvyšovat přirozenou obranyschopnost našeho těla. Není přitom nutné utrácet za předražené vitamínové doplňky, stejnou službu vám poskytnou i některé běžně dostupné potraviny.