The Bistro

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Nepřehlédněte

Kiwi je napěchované zdravím. Jeden druh můžete pěstovat i na zahradě • Kdo by neznal zelené kiwi?! To, které běžně nakupujeme v našich obchodech, s hnědou chlupatou slupkou a zelenou dužinou, jsou plody, jejichž předkem je aktidinie lahodná (Acitidinia deliciosa). Tohle ovoce má svůj původ v Číně, avšak v průběhu let se začalo pěstovat po celém světě. Roste na popínavých dřevinách a z jednoho dospělého stromku či keře se údajně sklidí kolem 200 kg plodů.

Solíme příliš. Doporučenou denní dávku většina Čechů překračuje • „Mám tě ráda jako sůl,“ prohlásila Maruška před svým otcem králem a se zlou se potázala. Opravdu je sůl nad zlato? Ano i ne. Její nedostatek je pro zdraví stejně škodlivý jako nadbytek.

Nenápadná zpráva ze světa vědy, která ale ovlivní podobu jídelníčku nás všech • Aktuální boj s pandemií a ekonomické dopady drastických omezení zcela zastínily velmi důležitou zprávu posledních dnů, která ovlivní budoucnost lidstva na dlouhá desetiletí dopředu. Ptáte se, cože je tou důležitější zprávou? Není jí nic jiného než to, jak si lidstvo zajistí potřebné zdroje potravin.

Nástup demence může ovlivnit kvalita jídelníčku. Některé potraviny raději úplně vynechte • Nesprávný výběr potravin a životospráva mohou zásadně ovlivnit kvalitu života. Anglickým vědcům se v rozsáhlé studii podařilo prokázat, že obezita vede k úbytku šedé kůry mozkové a může se podílet i na rozvoji demence a Alzheimerovy choroby. Které potraviny tedy vybírat pro správné fungování mozku a celého organismu? A čeho se naopak vyvarovat?

Nejčastější chyby při přípravě bramborové kaše. Záleží hlavně na způsobu vaření • Bramborová kaše patří právem mezi nejoblíbenější přílohy. Její příprava je časově trochu náročnější. Zároveň vyžaduje dodržení určitých postupů, aby výsledná chuť byla vyladěná k dokonalosti. Na co všechno tedy v kuchyni myslet?

Bramborová kaše

Vědci zjistili, jak zbrzdit stárnutí. Je to až geniálně jednoduché • Vědci z University of Erlangen v Norimbergu ve spolupráci s kolegy z Auburn University v americké Alabamě zjišťovali, jak zastavit stárnutí a předejít vážným civilizačním chorobám. Výsledky jejich práce jsou ohromující. Pokud se nespletli, může si dlouhý a kvalitní život dopřát každý z nás už dnes.

Mladistvý vzhled je již nyní dostupný pro každého.

Potraviny štěstí navodí skvělou náladu a ochrání před rakovinou • Jídlo je důležitým faktorem, který ovlivňuje naše duševní rozpoložení. Ať už vás trápí vztahové problémy, nedostatek peněz, zlobivé děti, příliš mnoho úkolů v práci nebo jen zimní chmury, měli byste místo antidepresiv zařadit do jídelníčku potraviny štěstí, které do žil zaručeně napumpují novou energii.

Díky jídlu můžeme být šťastnější.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

Veterinární kontrola v tržnici Sapa odhalila desítky kilogramů závadných potravin • Inspektoři Státní veterinární správy společně s Policií ČR kontrolovali prodejce živočišných produktů v areálu SAPA v Praze–Libuši. Při jedné z kontrol zjistili, že prodejce skladoval a prodával více než 80 kilogramů potravin neznámého původu.

Zázračné účinky kysaného zelí znali už staří Řekové a Římané. Vitamínová bomba ochrání i před zákeřnou nemocí • S nástupem chladného podzimního počasí začínají lidé častěji stonat. Způsobují to zejména výkyvy teplot, na které není náš organismus během letních měsíců zvyklý. Jak tedy tělu dodat tu správnou podporu?

Domácí pizza jako z pizzerie. Základem úspěchu je těsto • Restaurace jsou stále zavřené a milovníci italské pizzy se tak musejí spokojit s rozvozem. Jenomže jak známo, pizza chutná nejlépe, když je právě vytažená z pece. Dovezené jídlo se navíc může celkem prodražit. Proč si tedy nepřipravit čerstvou pizzu jako z pizzerie doma? Není to zase tak těžké, jak se na první pohled zdá.

Houbičky jsou semeniště bakterií. Správná hospodyně ví, jak často je měnit • Žádná kuchyně se bez nich neobejde. A to ani v případě, kdy za vás většinu nádobí myje myčka. Houbičky na nádobí jako užitečné pomocnice jsou vždy po ruce. Zároveň ale mohou být i extrémně zrádné.

Houbičky na nádobí

Kiwi obsahuje řadu prospěšných látek, ale není pro každého • Toto exotické chlupaté ovoce se zelenou dužinou bývalo v dřívějších dobách natolik vzácné, že jen málokdo věděl, jak se vlastně správně jí. Dnes už je kiwi běžně dostání v každém obchodě. Proč se vyplatí zařazovat ho pravidelně do našeho jídelníčku?

Špatně skladované lahůdky vám mohou zkazit Vánoce. Přitom stačí dodržovat základní pravidla • Vánoční čas a konec roku se nese ve znamení nákupu delikates a lahůdek, které si běžně denně nedopřáváme. Umíte je správně zpracovat a víte, jak s nimi zacházet? Některé potraviny totiž mohou být pořádně nebezpečné.

Smíchovská náplavka bude hostit festival středomořské kuchyně • V sobotu 15. srpna 2020 budete moci ochutnat speciality z několika oblíbených středozemních destinací na jednom místě.

Hrst ořechů denně může zachránit život • Odhadem stovky tisíc lidí v Česku mají zvýšenou hladinu nebezpečného cholesterolu v krvi, ale jen málokdo z nich o tom ví. Překvapivou diagnózou lékaři většinu pacientů nepříjemně zaskočí. Podle amerických vědců se ale vysokému cholesterolu dá velmi snadno a účinně předcházet.

Mražení potravin má svá pravidla. Některé do mrazáku vůbec nepatří • Mražené potraviny nám usnadňují život už téměř jedno století. Přesně před 90 lety s nimi přišel přírodovědec Clarence Birdseye z amerického městečka Springfield ve státe Massachusetts. Do té doby se potraviny uchovávaly převážně zavařováním do skla nebo do konzerv, případně sušením. 

Duše potřebuje každodenní péči. Zásady psychohygieny mnoho lidí zanedbává • Více než 21 milionů obyvatel USA podle výzkumů trpí depresemi nebo dlouho přetrvávající špatnou náladou. Není pochyb, že i v našich končinách bude toto číslo vysoké. Mnozí si přitom cestu k životní radosti a vyrovnanosti zcela zbytečně uzavírají nesprávnými návyky. Co tedy dělat, abychom měli dostatek energie a cítili se šťastní?

Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal? • Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst?

Málo známé exotické ovoce chrání před rakovinou a omlazuje • Vypadá zajímavě, je krásně barevné, výrazně voní a sladce chutná. Řeč je o málo známém druhu exotického plodu, který má navíc jednu skvělou vlastnost. Obsahuje spoustu živin a antioxidantů, takže vás ochrání před stárnutím i rakovinou.