vžstava zdarma

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Nepřehlédněte

Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.

České divadlo pohledem fotografů. V Obecním domě začíná unikátní výstava • Příběh historie českého divadla od poloviny 19. století až po současnost pohledem objektivu fotografického aparátu nabízí od dnešního dne výstava Česká divadelní fotografie 1859–2017 ve výstavních sálech pražského Obecního domu. Zájemci o magický svět divadla i milovníci kouzla okamžiku zvěčněného stiskem spouště na fotografickou desku, filmový pás či do miliónů pixelů, mohou obdivovat historické i novodobé portréty hereckých hvězd stejně jako fotografie z inscenací renomovaných velkých i studiových scén napříč republikou. Expozice nabídne rovněž fascinující exkurze do zákulisí i neotřelé pohledy na architekturu divadelních budov. Autory snímků, které vznikly od poloviny 19. století až po současnost, jsou legendy jako například František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola, Jaroslav Krejčí, Viktor Kronbauer nebo Bohdan Holomíček, či pocházejí ze slavného fotografického Ateliéru Langhans a mnoha dalších. Česká divadelní fotografie 1859–2017 se zaměřuje i na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie. To vše je k vidění v originální instalaci ve formě obřího historického fotoaparátu. „Výstava je vyvrcholením dlouholeté a intenzivní práce, které se Institut umění – Divadelní ústav v oblasti dokumentace divadelní fotografie věnuje,“ říká jeho ředitelka Pavla Petrová a dodává: „Musím poděkovat také našemu spolupořadateli Národnímu muzeu i řadě dalších institucí a soukromým sběratelům, bez nichž bychom takového rozsahu a kvality výstavy nemohli dosáhnout.“ [related-post id="10142"] Fotografie jako reklama Fotografie vždy hrála významnou úlohu v propagaci divadel. Výstava nabídne historické i současné plakáty, programy a další reklamní materiály například Národního divadla v Praze, Osvobozeného divadla, Divadla za branou, Činoherního klubu, Švandova divadla či Divadla Husa na provázku. V roce 100. výročí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků nemůže chybět dokumentace spoluúčasti divadelníků na zlomových momentech novodobých českých a československých dějin. Několik set fotografií s divadelní tematikou doplní i expozice vývoje fotografických aparátů a fotografické techniky. [related-post id="10187"] Výstava nabídne i doprovodný program Výstava, která potrvá až do 24. června 2018, nabízí i bohatý doprovodný program. Například už tuto neděli se uskuteční první dílna pro děti, na níž si vyrobí svůj fotoaparát. I samotná prohlídka výstavy nabízí celou řadu tvůrčích činností pro malé návštěvníky. Pro profesionální fotografy se uskuteční několik odborných workshopů. Jsou připraveny komentované prohlídky i dílny pro seniory. Po dva víkendy zpestří návštěvníkům výstavu fotografický ateliér Vandy Hybnerové. U příležitosti výstavy vyšla i  stejnojmenná kniha. Výstavní prostory v Obecním domě jsou přístupné denně od 10:00 do 19:00 hod.

Oprava kolotoče na Letné pokračuje. Víme, kdy se znovu rozjede • Záchrana Letenského kolotoče se blíží k úspěšnému konci. Začíná rekonstrukce interiéru a figur koní, na kterou byla realizována veřejná sbírka. Tato unikátní chráněná technická památka by měla být znovu zprovozněna na podzim příštího roku.

Letenský kolotoč dlouhé roky čekal na opravu.

KOMENTÁŘ: Propad stavebnictví pokračuje. Změnit to může nový zákon • České stavebnictví se stále nevzpamatovalo z dlouhodobých omezení způsobených koronavirovou infekcí. Po loňském celoročním propadu pokračovalo ve stejném trendu i první letošní měsíc. Stavební produkce v lednu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla meziročně o 5,2 procenta. Méně se začaly stavět také nové byty, firmy jich během ledna v celém Česku zahájily 2 629, což představuje meziroční pokles o 11,3 procenta. Naopak dařilo se dokončovat byty, jejichž stavba začala už dříve.

Budoucnost sídliště Kamýk zůstává nadále nejistá. O zástavbě rozhodne územní studie • Zastupitelstvo hl. m. Prahy včera v uplynulém týdnu jednalo o budoucnosti sídliště Kamýk v Praze 12, kde více než 2000 občanů protestuje proti rozsahu několika nových developerských projektů. Na návrh kontrolního výboru a náměstkyně primátorky Petry Kolínské zastupitelé zadali zpracování územní studie. Až do dokončení studie město nebude v lokalitě prodávat pozemky a rada města musí dohlédnout na to, aby kvůli nové výstavbě nedošlo ke zhoršení dostupnosti veřejné vybavenosti. Ve své petici občané požadovali, aby Zastupitelstvo hl. m. Prahy nesouhlasilo s prodejem pozemků navazujících na obchodní centrum Obzor do doby zapsání územní studie, aby zadalo vypracování územní studie, která by stanovila podmínky a limity pro budoucí výstavbu jako celek, a také aby nesouhlasilo se žádnými změnami územního plánu v území, které by umožnily další výstavbu před dokončením studie. Petice také požaduje, aby zastupitelé postupovali v souladu s MČ Praha 12 a přiměli developery k dalšímu jednání o případných projektech a jejich přiměřenosti. Zastupitelé v usnesení vyzvali odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy k pořízení územní studie pro lokalitu „sídliště Kamýk" a uložili Radě hl. m. Prahy zajistit z pozice hlavního města Prahy, aby v souvislosti s výstavbou v lokalitě nevznikaly infrastrukturní deficity. [related-post id="6134"] „Územní studie je vhodný nástroj pro kultivaci plánované výstavby. Studie stanoví nejen maximální objem zástavby, ale pohlídá také, aby měli občané k dispozici dostatek míst ve škole, školce a spolu s novou výstavbou vznikl také prostor pro kulturní a komunitní aktivity, aby měli občané kde nakupovat,” uvedla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy. Lokalita sídliště Kamýk je atraktivní pro soukromé investory mimo jiné proto, že v těsné blízkosti sídliště vznikne stanice metra D Libuš. V současné době zde žije cca 5000 obyvatel, investoři plánují postavit až 1000 nových bytů a počet obyvatel by tak mohl stoupnout až o 2000.

Panelový dům.

Tvorba Josefa Zlamala a Richarda Štipla k vidění v Galerii Černá labuť • Galerie Černá labuť zve na tvorbu respektovaného zástupce mladé výtvarné generace Josefa Zlamala. Do výstavy s názvem Stalo se za bílého dne si Zlamal přizval sochaře Richarda Štipla, svého dlouholetého spolupracovníka. Galerijní prostory jsou tak svědkem mimořádné symbiózy děl dvou autorů, která se vzájemně doplňují, reagují na sebe a vytváří originální, ale sdělné umělecké poselství.

Josef Zlamal: How to Be an Elephant IV (2019).

Trapas! Zastupitelé nic neprojednali, neschválili totiž program schůze • Pražští zastupitelé dnes měli definitivně rozhodnout o osudu Libeňského mostu. Po několikahodinových sporech ale nakonec ani neodhlasovali jednací program a zasedání tak předčasně skončilo. Zastupitelstvo se nejprve přelo o tom, na který bod jednání bude téma Libeňského mostu zařazeno. Původně to mělo být až odpoledne, ale na návrh opozičního zastupitele Ondřeje Martana (ODS) jej zastupitelé posunuli hned na úvod. Proti tomu protestoval starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice), který už předem avizoval, že v případě potřeby jakožto poslanec využije svého práva vzít si kdykoliv slovo a neomezeně dlouho mluvit. Tím by jednání o mostu mohl odsunout až na pozdější hodinu, kdy by se ho mohli zúčastnit i občané. To ale nebylo potřeba, protože zastupitelé nakonec neschválili program schůzce jako celek a jednání tak bylo ukončeno. Proti hlasoval sám Čižinský, zdržel se Matěj Stropnický (Zelení) a nepodpořili ho ani zástupci opozice. [related-post id="9679"] „Zastupitelstvo magistrátu začalo pohrdat lidmi. Většina zastupitelů chtěla znemožnit účast veřejnosti a hlasovala proti zařazení bodů ohledně Libeňského mostu a petice ohledně zákazu pro cyklisty, na pro lidi přístupný pevný čas na 17. a 18. hodinu. Naopak chtěli lidi podvést předřazením bodu a znemožnit jim účast. Program nebyl schválen. Není přece možné nutit lidi, aby si vždy brali dovolenou, když chtějí zastupitelům říci svůj názor. Zastupitelstvo musí být pro lidi vstřícné, a ne s nimi zametat,“ vysvětlil Čižinský. NEUVĚŘITELNÉ SOBECTVÍ! 😠 Pražští zastupitelé Jan Čižinský a Matěj Stropnický právě zabránili projednání a schválení návrhu na posílení platů učitelů základních a mateřských škol v hlavním městě o 3️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun a celé řady dalších významných témat 🔥 pic.twitter.com/uI0unsexEq

Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii • Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Nákladové nádraží Žižkov poskytne domov pro 23 tisíc lidí. Budoucnost čtvrti ukazuje výstava • Návštěvníci výstavy Žižkovské nádraží: druhý život? mají příležitost nahlédnout do budoucnosti i bohaté minulosti 60 hektarového území. Výstava představuje aktuální informace o území bývalého nákladového nádraží na Žižkově a přilehlého okolí, kde se v současnosti plánuje nebo už probíhá realizace velkých veřejných i soukromých investic.

Na Prahu! David Gaberle prošel město křížem krážem. Vznikly z toho úžasné fotky • Ode dneška je v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) k vidění výstava mladého fotografa Davida Gaberleho. Až do konce února budou návštěvníci svědky jeho vnímání světla, města a lidí v něm. Výstava NA PRAHU volně navazuje na jeho debutní soubor fotografií světových měst Metropolight.

David Gaberle

Podzimní výstava bonsají v Botanické zahradě představí i stoleté exempláře • Bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů z Německa, Polska, Slovenska a České republiky budou k vidění od 2. do 11. října na unikátní výstavě s názvem „Bonsaje v srdci Evropy“.

Dějiny ženské emancipace v českých zemích představí nová výstava v Náprstkově muzeu • Letos uplyne přesně 100 let od chvíle, kdy bylo ženám v českých zemích poprvé uděleno volební právo. Při této příležitosti otevírá Národní muzeum v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur novou výstavu s názvem Vlastním hlasem, která prostřednictvím příběhů vybraných žen zachycuje vývoj ženské emancipace od 19. století po současnost.

Výstava na střeše se věnuje uchovávání genetických zdrojů v zemědělství • Od 10. září až do 31. října mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti. Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi. Tentokrát je věnována problematice uchovávání genetických zdrojů v zemědělství.

Výstava ukáže sto let staré bonsaje. Odborníci poradí pěstitelům • Ty nejlepší bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů se představí v rámci jedinečné výstavy pod širým nebem v Japonské zahradě. Akce bude probíhat v jižní části venkovních expozic Botanické zahrady hl. m. Prahy od 12. do 20. května 2018 denně od 9:00 do 20:00 hodin. Návštěvníci se dozvědí mnohé o tvarování bonsají, zakoupí odbornou literaturu, nástroje, misky i rostliny. Odvážní si mohou rezervovat večerní provázení expozicí. Japonská zahrada na ploše 0,67 ha byla v Botanické zahradě hl. m. Prahy otevřena pro veřejnost v roce 1997. Vždy v květnu ji zaplní množství květů rozkvetlých pěnišníků a dalších dřevin i drobných květin. „Jak jinak prezentovat dokonalé bonsaje než na pozadí rozkvetlé Japonské zahrady. V letošním roce vystavíme stovku rostlin jak z naší sbírky, tak i od předních pěstitelů z Čech, Moravy a Slovenska,“ zve na výstavu Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy. [related-post id="10054"] K vidění budou i "staříci" Bonsaje mají obvykle budit dojem zmenšeného starého stromu. Nicméně jejich vzhled zdaleka nemusí odpovídat jejich stáří. Proto věk rostliny není při hodnocení bonsají rozhodujícím měřítkem. Na výstavě bude v letošním roce k vidění i několik exponátů pyšnících se úctyhodnou délkou života. „Mezi nejstarší vystavené rostliny se řadí bonsaje pana Valucha z Bonsai musea Isabelia ve Starém Městě u Uherského Hradiště i stromy ze sbírek botanické zahrady, převážně získané v Číně, z nichž některé jsou staré i přes 100 let,“ uvádí Miroslav Horský, kurátor sbírky bonsají Botanické zahrady hl. m. Prahy. Mezi návštěvníky nejvíce obdivované bonsaje patří ty, jež v době výstavy zdobí květy. „Z kvetoucích bonsají stojí za zmínku Bougainvillea glabra, která získala první cenu na celostátní výstavě České bonsajové asociace v Plzni v roce 2011,“ dodává Horský. Po celou dobu trvání výstavy bonsají bude možné si na místě zakoupit bonsaje, misky i odbornou literaturu. Poradenství zájemcům poskytne pan Herynek a pan Valuch v prostoru vedle Japonské zahrady. [related-post id="10206"] Nejen květiny Doprovodný víkendový program potěší milovníky japonské kultury. O víkendech si zábavu v trojské botanické zahradě najde celá rodina. Dospělí i děti mohou vyzkoušet cvičení tchaj-ťi či skládání origami. Chuťové buňky potěší nabídka japonských specialit z restaurace Miyabi. V sobotu 12. května je připravena dílna výroby štětců z bambusu, psaní japonské kaligrafie a vystoupení brněnského Divadla kjógen. Během nedělního odpoledne 13. května proběhne ukázka tradičního čajového obřadu a předvádění vazeb ikebany i tvarování bonsají. Milovníci romantiky jistě ocení podvečerní čtení poezie haiku. V sobotu 19. května se uskuteční ukázka japonského šermu a šurikendžucu a na závěr výstavy v neděli 20. května zazní bubny skupiny Wadaiko yosa-yosa.

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v pražské zoo • Chcete na vlastní spatřit nejjedovatější žábu naší planety? Víte, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže? Nebo máte chuť přesvědčit se o neuvěřitelné barevné kráse žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek? Již brzy k tomu budete mít jedinečnou příležitost!

V Praze je nahlášeno přes 80 tisíc psů. Tohle jsou nejčastější jména a plemena • Pražané mají ve svých domovech přibližně 83 tisíc psů, za letošní první pololetí jich v evidenci Magistrátu hl. m. Prahy přibyly téměř tři tisícovky. Nejvíce se jich nachází v Praze 4. Podle magistrátních údajů mají lidé většinou pouze jednoho psa, nejčastěji jde o křížence a Yorkšírské teriéry. Mezi nejoblíbenější jména pak patří například Ben a Max, obvyklý je ale také Rocky nebo Rex. Asi čtvrtinu z celkových 83 tisíc psů v Praze tvoří kříženci. Oblíbení jsou také Yorkšírští teriéři, jezevčíci nebo labradoři, kterých mají Pražané v domovech dohromady skoro 17 tisíc. Vůbec nejvíce psů mají dlouhodobě obyvatelé Prahy 4, kde se nachází velké množství parků a lesů, celkem tu na procházky se psi chodí asi osm tisíc lidí. Po ní následuje Praha 6 a na třetím místě je Praha 10. Na opačném konci tabulky je pak Praha – Nedvězí, kde žije okolo 40 psů, i tak tu má ale pejska v průměru každý sedmý obyvatel této městské části. [related-post id="11319"] Nejčastější jména Nejčastějším jménem je dlouhodobě Ben, kterých je v metropoli okolo dvou tisíc, obecně mají ale lidé raději cizí jména, výjimkou není Jessie, Bella nebo Maggie. Mezi česká jména, o která je velký zájem, pak patří Bára, Sára či Míša, například Rozárek ale běhá po Praze hned několik stovek. Zajímavostí je, že v loňském roce byli z evidence s ohledem na věk dožití psa vyřazeni mazlíčci narození před rokem 1999. Jednalo se přibližně o 20 000 psů. Začátkem tohoto roku byla také projednávána celoměstská vyhláška o volném pohybu psů na veřejných prostranstvích. Po dlouhém jednání však bylo rozhodnuto, že jednotlivá místa, kde mohou lidé své mazlíčky venčit, budou řešit samy městské části. [related-post id="11185"] Miliony do městské pokladny Za loňský rok bylo od pražských majitelů psů vybráno na místním poplatku za psa 42 830 730 korun. Sedmdesát pět procent z této částky putuje do rozpočtu městských částí, které tyto poplatky vybírají. Výše poplatku za psa je stanovena na základě obecně závazné vyhlášky o místním poplatku ze psů. Finance nejsou účelově vázány a jsou součástí běžného rozpočtu. Městské části však tyto peníze běžně využívají například na úklid od psích exkrementů, na nákup sáčků na psí fekálie a podobně. Poplatek za jednoho psa v bytě je 1 500 korun, za druhého a každého dalšího 2 250 korun. Poplatek za rok za psy chované v rodinném domě v městských částech Praha 1 až Praha 15 a Praha 17 činí 600 korun za jednoho psa a 900 korun za druhého a každého dalšího psa. V ostatních městských částech je poplatek pro rodinný dům stanoven 300 korun za jednoho psa a 600 korun za druhého a každého dalšího psa. Povinností majitelů psů v Praze je přihlásit mazlíčka k poplatku na úřadě městské části v místě bydliště a také do evidence chovatelů psů na Magistrátu hl. m. Prahy. Každý pes musí být povinně trvale označen čipem, případně tetováním. [related-post id="11046"] Psů v útulcích ubývá Postupně se lepší situace v pražských útulcích. Zaběhnutých psů ubývá, naproti tomu se ale zvyšuje počet zvířat, která se díky povinnému čipování a evidenci psů vrátí původním majitelům. V loňském roce se zpět domů dostaly více než dvě třetiny psů, kteří se ztratili svým páníčkům.

Zřídit předzahrádku v Praze 10 bude snažší, radnice vyjednala nové podmínky s památkáři • V minulých letech si provozovatelé restaurací v Praze 10 stěžovali na nejasnosti při vyřizování žádostí o předzahrádky. Zástupci radnice proto v loňském roce jednali s památkáři a letos by tak vyřizování žádostí mělo být o něco snazší. „Silniční správní úřad (SSÚ) Prahy 10, který předzahrádku povoluje, při vyřizování žádosti posuzuje zejména to, jestli předzahrádka splňuje náležitosti stanovené platnou legislativou. Odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy naproti tomu posuzuje zejména její vzhled. Často se tak tyto dvě instituce rozcházely v názoru na to, jak mají předzahrádky, zejména v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice, vypadat. To mnohdy působilo průtahy a provozovatelům nepříjemnosti,“ říká předseda dopravního výboru Viktor Lojík. Zahrádky musí být jasně vymezeny SSÚ Prahy 10, který předzahrádky povoluje, musí respektovat vyhlášku o bezbariérovém užívání staveb, která mimo jiné předepisuje zachování vodící linie pro nevidomé. Tedy aby zahrádky měly, laicky řečeno, plůtky, které, mimo uvedeného budou i jasně vymezovat zábor prostranství. Památkáři naproti tomu upřednostňují zahrádky bez ohrazení. [related-post id="5916"] „Tyto dva pohledy šly tedy proti sobě. Jednali jsme proto s památkáři a podařilo se nám definovat, jak by měly předzahrádky vypadat tak, aby splňovaly jak vyhlášku a požadavky SSÚ, tak metodiku památkářů. Pokud ohrazení předzahrádky bude ze subtilních profilů a přírodních materiálů (dřevo, kov) nebude to pro památkáře problém. Dále se nám podařilo vyjednat, že pokud se zahrádka nachází mimo území zmiňované památkové zóny, stanovisko památkářů není potřeba a posuzovat se bude pouze dopravní stránka věci,“ vysvětluje Lojík. Bude stačit povolení z minulého roku „Dále je třeba poznamenat, že pokud provozovatel závazné stanovisko památkářů získal již v minulém roce, a zahrádka bude stejná, není třeba žádat památkáře o nové, doloží se pouze kopie stanoviska loňského,“ doplňuje Lojík. [related-post id="5938"] „Provozovatele restaurací, kteří o předzahrádku žádali už minulý rok, Úřad MČ Prahy 10 již obeslal s příslušnými informacemi. Všem, kteří si budou letos žádat o zřízení předzahrádky nově, jednoznačně doporučuji začít právě na SSÚ Prahy 10. Máme zde připravený jasný "návod" pro provozovatele – s tím, jak by mělo hrazení vypadat, i s tím, jak co nejrychleji vyřídit nutné administrativní kolečko. Vzhledem k lhůtám bych ale chtěl připomenout, že právě teď je vhodná doba začít veškerá povolení řešit,“ uzavírá Lojík.

Posezení na předzahrádkách patří mezi oblíbené kratochvíle.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Slovenské národní povstání očima výstavy Národního muzea • Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete až do dubna 2020.