V parku Stromovka probíhá výstava o její historii

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská • 10. července 2018 • 1 minuta čtení

Foto: Archiv

Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem.

Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby.

Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka.

„Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková.

Královská obora – Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Vstoupit do diskuze

Královská obora Magistrát Praha Stromovka venkovní výstava výstava vžstava zdarma

Nepřehlédněte

Pražská muzejní noc se blíží. Vstupné do muzeí a galerií bude opět zdarma • Druhá červnová sobota v Praze patří již tradičně muzeím a galeriím. V sobotu 9. června se uskuteční 15. ročník populární Pražské muzejní noci. Letošní Pražská muzejní noc nabídne 50 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. V celkem 77 objektech tak bude na návštěvníky čekat zajímavý program a jedinečná atmosféra. Zájemci o Pražskou muzejní noc nemusí mít strach, že by do některých objektů netrefili nebo nevěděli, který z programů si vybrat. Informační stany budou pro návštěvníky akce připraveny na tradičních místech – v pátek od 12. do 19. hodiny před Historickou budovou Národního muzea a v den konání akce, v sobotu 9. června, od 10.00 do 24.00 hodin na témže místě a na náměstí Jana Palacha. Pracovníci informačních stanů ochotně poradí s výběrem muzeí, doprovodného programu a dopravou k objektům. K dispozici budou také mapy dopravy s přehledem zapojených muzeí. Ani se způsobem dopravy si zájemci o Pražskou muzejní noc nemusí dělat starosti. Dopravu mezi jednotlivými objekty opět zajišťuje Dopravní podnik hlavního města Prahy prostřednictvím 10 speciálních muzejních autobusových linek. Vstup do všech objektů je zdarma, s výjimkou NKP Vyšehrad, kde se platí symbolické vstupné 1 Kč. Pražskou muzejní noc pořádají Národní muzeum, Dopravní podnik hlavního města Prahy a Asociace muzeí a galerií ČR ve spolupráci s dalšími institucemi. Podrobný program najdete na webu www.prazskamuzejninoc.cz

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli • Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.

Chcete selfíčko s Mirkem Dušínem? Výstava Rychlých šípů v Lucerně začíná! • Unikátní výstava s názvem Pocta Rychlým šípům se bude konat v Galerii LUCERNA (palác Lucerna, naproti kinu a kavárně) od 22. května do 28. června 2018. Otevřeno bude od pondělí do pátku vždy od 16 do 21 hodin a vstup je zdarma. K vidění bude kolekce zbrusu nových příběhů Rychlých šípů z knihy Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Padesát skvělých ilustrátorů a scénáristů z Česka i Slovenska v knize nabízí prostřednictvím svých komiksů různorodý pohled na Rychlé šípy a jejich odkaz v dnešní společnosti. S Rychlými šípy se podíváte do minulosti, ale i budoucnosti, a dozvíte se, jaký osobní vztah k Mirkovi Dušínovi a jeho hochům autoři mají. Na výstavě kromě panelů s novodobými komiksy najdete i několik reprodukcí originálních příběhů poskytnutých Památníkem národního písemnictví a další materiály o slavném klubu a jeho historii. Součástí výstavy bude i Šípomat, kde si budete moci koupit placky s legendárními hláškami z původních Foglarových příběhů. A kdo by chtěl selfíčko s Mirkem Dušínem, ve fotokoutku budemít možnost vyfotit se klidně s celou pětkou. [related-post id="9079"] Z výstavy rozhodně neodejdete s prázdnou. Na baru u obsluhy bude příležitost zakoupit si zmíněnou knihu s novými příběhy, luxusní mapu Stínadel a originální ručně vázaný zápisník z papírů, které se zachovaly u Jestřába v bytě. Nákupem všech těchto předmětů přispějete Skautské nadaci Jaroslava Foglara. Jejím prostřednictvím poputují peníze na aktivity související s Rokem Rychlých šípů, nebo aktivním skautům na údržbu a rozvoj skautských kluboven. S realizací výstavy pomohla společnost Svět knihy, s.r.o. V rámci její kampaně na podporu četby knih Rosteme s knihou bude výstava v následných měsících putovat po knihovnách a dalších místech v celé České republice. [related-post id="10410"] Rok Rychlých šípů První díl komiksu Rychlé šípy byl otištěn 17. prosince 1938 v časopisu Mladý hlasatel. Autorem příběhů byl spisovatel Jaroslav Foglar, ilustrátorem Jan Fischer. Skautská nadace Jaroslava Foglara připravuje k tomuto výročí od jara 2018 do jara 2019 množství dalších akcí, které spojila pod názvem Rok Rychlých šípů.

Moderní knižní obálky jsou k vidění v Národním muzeu • Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny, která představí průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění od 15. října do 9. ledna 2022.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

Praha zlikviduje obrovskou skládku u Velké Chuchle • Desítky let stará skládka, která se nachází v jámových lomech mezi městskými částmi Slivenec a Velká Chuchle, se v sedmdesátých letech minulého století rozrostla i na volný terén a zabírá asi patnáct hektarů pozemků. Celé okolí nyní Praha zrevitalizuje a kopec plný odpadků bude sanován a pokryt jílem, aby tu do budoucna mohlo vzniknout místo pro trávení volného času pro obyvatele Prahy. Skládka nyní vytváří umělý kopec, jehož vrchol dosáhl výšky 345 m n. m. Její prostor zasahuje do ochranné zóny Přírodního parku Radotínsko-Chuchelského háje a Přírodní rezervace Homolka, což je potřeba v co nejbližší době změnit. Praha se tak rozhodla využít možnost čerpání z evropského Fondu soudržnosti a podala žádost o finanční podporu Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. „Věřím, že se díky kvalitnímu projektu revitalizace a sanace podaří území ozdravit a lidem zpřístupnit nové území o celkové rozloze 12 hektarů. Přála bych si, aby byl projekt v roce 2022 úspěšně dokončen a mohl sloužit jako další odpočinková a oddychová zóna pro Pražany, s čímž se počítá v územním plánu. Je však ještě třeba vést jednání o výkupy zbývajících cca sedmi procent pozemků, které jsou zatím v soukromém vlastnictví,“ doplnila radní hl. m. Prahy Jana Plamínková. V roce 2015 zahájil magistrát přípravu sanace spojenou s rekultivací dotčeného území. Samotná sanace a revitalizace pak byla rozdělena do tří fází. V první fázi bude upraveno území k zajištění odvodnění silnice, která vede okolo kopce. Částečně bude sanována také kotevní zeď, která zajistí stabilitu bývalé skládky tak, aby se dále neposouvala. V posledních letech se totiž snižovala o dva centimetry za rok. Současně bude také provedena výměna povrchu asfaltové komunikace pod okrajem skládky. První fáze by měla skončit v roce 2020. V druhé fázi bude provedeno jílové zatěsnění a bude dokončen systém odvodnění žulovými žlaby. Současně bude probíhat dosadba stromů i dřevin. Poslední fáze projektu počítá s realizací odpočinkových míst, hracích prvků, altánů, pěších cest a osetím travou. Obě fáze by měly být hotovy do konce roku 2022.

Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.

Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika • V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

Unikátní výstava v Národním muzeu přibližuje vztah TGM ke Svaté zemi • Od 14. prosince 2017 do 13. ledna 2018 mají návštěvníci Nové budovy Národního muzea možnost zhlédnout výstavu Masaryk a Svatá země. Ta na patnácti panelech představuje nejen dosud mnohdy neznámé dobové fotografie z návštěvy, kterou první československý prezident vykonal na jaře roku 1927 do Svaté země, tehdy ještě pod mandátní britskou správou. Výstava také ukazuje širší kontext jeho vztahu k židovství a židovskému národu, a osvětluje tak hluboké vazby mezi Českou republikou a Izraelem.

Výstava Masaryk a Svatá země v Nové budově Národního muzea připomíná vztah T. G. Masaryka ke Svaté zemi.

Tvorba Josefa Zlamala a Richarda Štipla k vidění v Galerii Černá labuť • Galerie Černá labuť zve na tvorbu respektovaného zástupce mladé výtvarné generace Josefa Zlamala. Do výstavy s názvem Stalo se za bílého dne si Zlamal přizval sochaře Richarda Štipla, svého dlouholetého spolupracovníka. Galerijní prostory jsou tak svědkem mimořádné symbiózy děl dvou autorů, která se vzájemně doplňují, reagují na sebe a vytváří originální, ale sdělné umělecké poselství.

Josef Zlamal: How to Be an Elephant IV (2019).

Praha zítra rozkope další ulici. Chystá se druhé Pražské povstání? • Už zítra začne na Žižkově oprava Koněvovy ulice. Až do 16. srpna bude uzavřen úsek Jana Želivského – Buchovcova ve směru z centra. Rekonstrukce Koněvovy ulice měla původně začít už v polovině července. Magistrát ale na poslední chvíli odsunul termín o 14 dní z obav před dopravním kolapsem, který by mohl nastat. Dopravu na Žižkově totiž už nyní komplikuje rekonstrukce Husitské ulice (potrvá až do listopadu). Úředníci z toho důvodu také rozhodli, že se Koněvova ulice bude opravovat pouze v jednom směru. [related-post id="11269"] Objízdná trasa pouze pro osobní automobily je následující: Jana Želivského – Jeseniova – Ambrožova – Biskupcova – Buchovcova – Koněvova. Nákladní automobily smí jet ulicemi Pod Krejcárkem – Novovysočanská – Spojovací. Uzavírky jsou i jinde Do další fáze se už zítra posune oprava vozovky na Jiráskově mostě a na komunikacích na smíchovské straně mostu. Kromě toho pokračují i práce na opravách dalších míst v Praze, včetně Vinohradské a Zenklovy ulice.

Rekonstrukce Jičínské ulice.

Národní galerie slaví 222 let. Otevřeno bude pro veřejnost zcela zdarma • O víkendu 3. a 4. února se všech šest budov Národní galerie v Praze otevře veřejnosti zdarma. Galerie volným vstupem a bohatým doprovodným programem slaví 222 let od svého založení.

Veletržní palác.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

Výstava na ruzyňském letišti připomíná osobnost Václava Havla • U příležitosti výročí 30 let od sametové revoluce byla na Letišti Václava Havla Praha otevřena fotografická výstava vyjadřující spojení Václava Havla, letiště a létání. Výstava vznikla ve spolupráci Letiště Praha a Knihovny Václava Havla a je volně přístupná pro všechny cestující a návštěvníky ve veřejné části pražského letiště.

Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.

Thomayerova nemocnice dostala dotaci na nové přístroje pro Dětskou kliniku • Městská rada na úterním jednání souhlasila s poskytnutím dotace ve výši 4 920 tis. Kč pražské Thomayerově nemocnici, která finanční prostředky použije na pořízení nového přístroje a vybavení pro Dětskou kliniku. Dotaci musí ještě schválit zastupitelstvo. Příspěvek od města ve výši 4 200 tis. Kč je určen na nákup videoendoskopické sestavy a za 720 tis. Kč nemocnice koupí tři výhřevná lůžka Babytherm. „Letošní dotační balíček magistrátu pro pražské nemocnice je opět štědrý. Naším cílem je poskytnout Pražanům tu nejlepší zdravotní péči, v tomto konkrétním případě dojde díky vybavení a přístrojům z dotace k efektivnějšímu a zároveň šetrnějšímu léčení malých pacientů Dětské kliniky Thomayerovy nemocnice. Skvělá investice!“ uvedl radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví Radek Lacko, předkladatel návrhu. Thomayerova nemocnice požádala o dotaci vzhledem k tomu, že v dětském věku stoupá výskyt řady onemocnění zažívacího traktu a endoskopie je nezastupitelnou součástí diagnostiky a často i terapie těchto onemocnění. Na co v minulosti byla potřeba chirurgické operace nebo vyšetření pomocí rentgenového záření, je možné zvládnout pomocí endoskopie, to znamená bez nutnosti invazivního zásahu do organismu či vystavení dítěte radiační zátěži. Výhřevná lůžka Babytherm budou umístěna na pracovištích zajišťujících péči o dětské pacienty, zejména o kojence, a nahradí dosavadní opotřebovaná a nevyhovující.

Thomayerova nemocnice.

Jak se promění Vítězné náměstí? Praha vyhlásila soutěž pro architekty • Jedno z největších náměstí v Praze se dočká proměny. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) vyhlásil urbanisticko-architektonickou soutěž na novou podobu Vítězného náměstí. Cílem soutěže je aby se náměstí stalo přívětivějším místem pro obyvatele Prahy 6. Odevzdání návrhů je naplánováno na konec letošního června. Architekti se nyní mohou hlásit do soutěže, která promění Vítězné náměstí. V porotě zasednou zástupci města, zástupci městské části Prahy 6 a špičkoví architekti z tuzemska i ze zahraničí. Navržený postup dvoukolové soutěže umožní účast širokému spektru účastníků. Odevzdání návrhů v 1. kole je naplánováno na konec června 2018. „Kulaťák je další z řady významných pražských náměstí, které se chystáme zlepšit. Špičkové světové týmy se chystají upravit park na Karlově náměstí a úprava Malostranského náměstí již běží. Věřím, že v soutěži se objeví takové návrhy, které pomohou palčivé problémy náměstí vyřešit,“ říká pražská primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="9504"] „Posadit se pod stromy nebo pohodlně přestoupit na tramvaj, metro a autobus. Obyvatelé Prahy by se měli zkrátka na Vítězném náměstí cítit dobře. Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že je možné skloubit intenzivní dopravu s kvalitním veřejným prostorem a náměstím, kde hrají prim chodci,“ vysvětluje náměstkyně primátorky Petra Kolínská. Architektonicko-urbanistická soutěž je vypsána jako dvoukolová a investorem následné realizace bude Magistrát hl. m. Prahy. Ceny a náhrady výloh v soutěži jsou stanoveny na 3 280 000 Kč.

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

Chystá se proměna prostranství u Letenských sadů • Praha chystá rekonstrukci Letenského muzejního distriktu, oblasti u Národního technického muzea a Národního zemědělského muzea. Konkrétní podoba má vzejít z architektonické soutěže, kterou připravuje Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).