zvířecí sny

Fenomén zvířecích snů je pozoruhodný jev, který fascinuje mnoho lidí. Jedná se o případy, kdy zvířata projevují známky spánku, které naznačují, že mohou snít. Pozorování zvířat, jak se pohybují, vykazují reflexy nebo reprodukují určité chování během spánku, přináší otázky ohledně jejich vnímání a fantazie. I když zatím neexistuje způsob, jak plně porozumět obsahu jejich snů, zvířecí sny jsou fascinujícím aspektem jejich života a nabízejí nám pohled do jejich mysli a podvědomí.

Všechny články na toto téma

Nepřehlédněte

V Praze je nahlášeno přes 80 tisíc psů. Tohle jsou nejčastější jména a plemena • Pražané mají ve svých domovech přibližně 83 tisíc psů, za letošní první pololetí jich v evidenci Magistrátu hl. m. Prahy přibyly téměř tři tisícovky. Nejvíce se jich nachází v Praze 4. Podle magistrátních údajů mají lidé většinou pouze jednoho psa, nejčastěji jde o křížence a Yorkšírské teriéry. Mezi nejoblíbenější jména pak patří například Ben a Max, obvyklý je ale také Rocky nebo Rex. Asi čtvrtinu z celkových 83 tisíc psů v Praze tvoří kříženci. Oblíbení jsou také Yorkšírští teriéři, jezevčíci nebo labradoři, kterých mají Pražané v domovech dohromady skoro 17 tisíc. Vůbec nejvíce psů mají dlouhodobě obyvatelé Prahy 4, kde se nachází velké množství parků a lesů, celkem tu na procházky se psi chodí asi osm tisíc lidí. Po ní následuje Praha 6 a na třetím místě je Praha 10. Na opačném konci tabulky je pak Praha – Nedvězí, kde žije okolo 40 psů, i tak tu má ale pejska v průměru každý sedmý obyvatel této městské části. [related-post id="11319"] Nejčastější jména Nejčastějším jménem je dlouhodobě Ben, kterých je v metropoli okolo dvou tisíc, obecně mají ale lidé raději cizí jména, výjimkou není Jessie, Bella nebo Maggie. Mezi česká jména, o která je velký zájem, pak patří Bára, Sára či Míša, například Rozárek ale běhá po Praze hned několik stovek. Zajímavostí je, že v loňském roce byli z evidence s ohledem na věk dožití psa vyřazeni mazlíčci narození před rokem 1999. Jednalo se přibližně o 20 000 psů. Začátkem tohoto roku byla také projednávána celoměstská vyhláška o volném pohybu psů na veřejných prostranstvích. Po dlouhém jednání však bylo rozhodnuto, že jednotlivá místa, kde mohou lidé své mazlíčky venčit, budou řešit samy městské části. [related-post id="11185"] Miliony do městské pokladny Za loňský rok bylo od pražských majitelů psů vybráno na místním poplatku za psa 42 830 730 korun. Sedmdesát pět procent z této částky putuje do rozpočtu městských částí, které tyto poplatky vybírají. Výše poplatku za psa je stanovena na základě obecně závazné vyhlášky o místním poplatku ze psů. Finance nejsou účelově vázány a jsou součástí běžného rozpočtu. Městské části však tyto peníze běžně využívají například na úklid od psích exkrementů, na nákup sáčků na psí fekálie a podobně. Poplatek za jednoho psa v bytě je 1 500 korun, za druhého a každého dalšího 2 250 korun. Poplatek za rok za psy chované v rodinném domě v městských částech Praha 1 až Praha 15 a Praha 17 činí 600 korun za jednoho psa a 900 korun za druhého a každého dalšího psa. V ostatních městských částech je poplatek pro rodinný dům stanoven 300 korun za jednoho psa a 600 korun za druhého a každého dalšího psa. Povinností majitelů psů v Praze je přihlásit mazlíčka k poplatku na úřadě městské části v místě bydliště a také do evidence chovatelů psů na Magistrátu hl. m. Prahy. Každý pes musí být povinně trvale označen čipem, případně tetováním. [related-post id="11046"] Psů v útulcích ubývá Postupně se lepší situace v pražských útulcích. Zaběhnutých psů ubývá, naproti tomu se ale zvyšuje počet zvířat, která se díky povinnému čipování a evidenci psů vrátí původním majitelům. V loňském roce se zpět domů dostaly více než dvě třetiny psů, kteří se ztratili svým páníčkům.

Koronavirem se nakazila i některá zvířata v pražské zoo • Testování zvířat prováděné ze vzorků trusu ukázalo, že pozitivní jsou lvi indičtí Jamvan a Suchi a gorilí samec Richard. Jejich příznaky jsou zatím velmi mírné, projevují se u lvů rýmou, resp. pokašláváním, u Richarda nechutenstvím a únavou.

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

Čtyřdenní pracovní týden si na měsíc vyzkouší statisíce Čechů • Pracovní trh v příštích deseti letech výrazně změní nastupující automatizace, digitalizace a umělá inteligence. Řada profesí úplně zanikne a poptávka po lidské práci se částečně sníží. Takové jsou alespoň prognózy některých expertů. Po celém světě si už nějaký čas všichni lámou hlavu, jak na tyto změny reagovat. Jednou z variant je zavedení čtyřdenního pracovního týdne, případně zkrácení pracovního dne o jednu až dvě hodiny. Část Čechů si přitom již brzy vyzkouší, jaké to je pracovat pouze 4 dny v týdnu.

Křtiny v pražské zoo. Tapíří samička dostala jméno Jasmína • Jméno pruhované slečně vybrali chovatelé Zoo Praha a slavnostně jej odhalil kmotr mláděte náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček.

Národní zemědělské muzeum se připojuje k letošní Noci vědců • Jak vypadá kůrovec, co trápilo naše lesy před sto lety, jak chutnají potraviny z hmyzu, je nutné bát se lepku? To a mnoho dalšího se dozvědí návštěvníci během páteční Noci vědců 27. září v Národním zemědělském muzeu Praha. Od 17 do 22 hodin zde představí svou práci 14 výzkumných ústavů a institucí z resortu zemědělství. Na děti i dospělé čeká zábavný podvečer plný přednášek, pokusů a ochutnávek.

Některá jídla jsou pro pejsky smrtelně nebezpečná • Dokud jsem si nepořídila pejska, věděla jsem toho o výchově jen málo. Nějakou mlhavou představu má pochopitelně každý. Ale na spoustu věcí jsem přišla až postupně. Třeba na to, která jídla mohou být pro naše čtyřnohé kamarády nebezpečná.

Mláďata kotulů z pražské zoo se přidala ke skupině. Už je tak můžete vidět • Návštěvníci Zoo Praha mohou v těchto dnech v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy pozorovat nedávno narozená mláďata kotulů veverovitých. Kotulí skupina v Zoo Praha tak nyní čítá již patnáct členů.

Návštěvníci kunratického zookoutku zabili tříletého daňka Alfonse • V kunratickém zookoutku došlo minulou sobotu ke smutné tragédii. Jeden z obyvatel zdejšího výběhu, tříletý daněk Alfons, uhynul. Na vině je nezodpovědné chování návštěvníků, kteří nedbali varování a zvířeti hodili do výběhu zkažené jídlo.

Nezodpovědnost návštěvníků stála život nevinné zvíře.

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Týrání psa ve Spálené ulici. Otřesný případ z konce 19. století • Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Naši věrní kamarádi se však občas bohužel stávají oběťmi krutého zacházení ze strany lidí. Nejinak tomu bylo už na konci 19. století. Národní listy přinesly 28. dubna 1891 zprávu o případu, který se odehrál v pražské Spálené ulici.

Zmije na člověka sama od sebe nezaútočí. Přesto je nutná obezřetnost • Již třetí generaci jediného jedovatého hada žijícího na našem území – zmije obecné – odchovává v těchto dnech Zoo Praha. Její chovatelé se v zázemí starají o dvoutýdenní, zhruba dvaceticentimetrová mláďata, která se narodila ve venkovní expozici na Zakázance.

Duše potřebuje každodenní péči. Zásady psychohygieny mnoho lidí zanedbává • Více než 21 milionů obyvatel USA podle výzkumů trpí depresemi nebo dlouho přetrvávající špatnou náladou. Není pochyb, že i v našich končinách bude toto číslo vysoké. Mnozí si přitom cestu k životní radosti a vyrovnanosti zcela zbytečně uzavírají nesprávnými návyky. Co tedy dělat, abychom měli dostatek energie a cítili se šťastní?

Stav dlouhodobé vyčerpanosti. Jak poznat, že potřebujete pořádně dlouhý oddych? • Cítíte se dlouhodobě unavení? Vaše tělo se tímto způsobem brání naprostému vyčerpání a vysílá varovné signály. Ignorovat je se nevyplatí. Zdaleka to není jen ospalost a nesoustředěnost. Zjistěte, co dalšího by vás mělo znepokojovat.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo vedro netrápí. Užívají si bazény, sprchy, ledovače i zmrzlinu • Pražská zoo připravila pro své svěřence celou škálu nejrůznějších variant, jak se v tropických dnech osvěžit. Zvířata tak mají k dispozici nejen bazény nebo vodní příkopy, některá mohou využít i mlžení či se nechat osprchovat. Především jim ale chovatelé nechávají volný přístup do vnitřních ubikací. A myslí se i na návštěvníky. „V těchto horkých dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů domů, do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl, proč teď mají mnohá zvířata otevřen vstup do vnitřních prostor i v době, kdy to za běžného počasí není obvyklé. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat. [gallery columns="1" size="full" ids="11514"] Řada druhů v těchto dnech s oblibou využívá také vodu ve venkovních výbězích. Kromě jejich skotačení v bazénech a vodních příkopech je mohou návštěvníci spatřit i při tom, jak se nechávají od chovatelů sprchovat a polévat vodou z hadice. Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Speciální ovocnou zmrzlinu dostávají také primáti. [gallery size="full" columns="1" ids="11515"] Zoo Praha v tropických letních dnech myslí i na své návštěvníky. Ti s oblibou využívají mlžítka rozmístěná po areálu zoo. K dispozici mají i pítka, dětské brouzdaliště a pochopitelně řadu míst, kde se mohou osvěžit chlazenými nápoji nebo zmrzlinou.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.

V pražské zoo se narodilo další mládě vzácného lemura • V Zoo Praha se narodilo již druhé letošní mládě lemura kata. Na svět přišlo v sobotu v dopoledních hodinách. Matkou je sedmiletá samice Móni.

Sedmiletá samice lemura kata Móni s mládětem několik hodin po porodu.

Orangutaní mládě z pražské zoo již prozkoumává svůj výběh • Před pět měsíci se v pražské zoologické zahradě narodilo mládě orangutana sumaterského. Dostal jméno Pustakawan, ale zkráceně se mu říká Kawi.

Délku a kvalitu života může ovlivnit váš pejsek • Patříte mezi majitele čtyřnohého miláčka? Podle vědců si můžete gratulovat. Pejsek v domácnosti totiž pozitivně ovlivňuje délku a kvalitu vašeho života. Tento fakt má přitom jednoduché vysvětlení.

Zotavená orangutaní samice Mawar se po náročné operaci vrátila do expozice • Samice orangutana sumaterského Mawar byla po několikadenním oddělení, kdy se v zázemí zotavovala kvůli chirurgickému výkonu v ústní dutině, opět spojena se samcem Pagym. Spojení proběhlo bez problémů a teď už je v expozici vidět celá skupina pohromadě; včetně pětileté Diri, která dělala své matce Mawar společnost i během izolace. „Spojení nejdříve probíhalo ve vnitřních boxech přes mříže a za krátkou dobu byla zvířata spojena úplně. Samotné spojení zvířat proběhlo v rámci orangutaního způsobu života na výbornou, chovatelé pozorovali i pokusy o páření,“ dodal vrchní chovatel primátů David Vala. [related-post id="6868"] [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="7834"]

Mawar musela kvůli bolesti zubů podstoupit výkon, teď už je ale v pořádku.

Zvířata z pražské zoo si pochutnala na dýních • Zoologická zahrada hl. m. Prahy je kvůli pandemii koronaviru již třetí týden uzavřena pro veřejnost. I přesto ale zdejší zvířata nepřišla o tradiční dýňové hody.