I zvířata mají sny, tvrdí vědci. O čem se zdá vašemu pejskovi?

ZajímavostiTereza Běhalová8. října 20182 minuty čtení

Foto: Archiv

Vědci z celého světa díky pokročilým metodám potvrzují to, o čem se diskutuje už od antických dob. Našim čtyřnohým miláčkům se během spánku nejspíš zdají sny podobné těm lidským. Má to ale háček…

Myslel si to už řecký filozof Aristoteles (asi 384-322 před n. l.) – podobně jako lidé mají i zvířata během spánku sny. Ale až díky současným pokročilým vědeckým metodám je možné tuto domněnku i potvrdit.

Pokud máte psího nebo miláčka, nejspíš jste už zažili situaci, kdy sebou ve spaní škubal, vrtěl ocáskem či tlumeně poštěkával. Pokud jste se domnívali, že mu zdá zrovna sen, nemýlili jste se. Kňučení či spánkové pohyby zvířat lze přirovnat k mumlání a převalování se ve spánku nás samotných.

Vědci začali s pozorováním spících živočichů a zkoumáním jejich mozkové činnosti už v 60. letech minulého století a od té doby nasbírali velké množství dat. Mimo jiné se zjistilo, že průběh spánku zvířat je velmi podobný jako u lidí. Střídají se v něm periody hlubokého spánku a takzvané fáze REM, při níž sny vznikají. Sny mají prý hlavně teplokrevní živočichové – ptáci a savci, a mnohem více sní zvířata, která se živí lovem.

O čem se jim zdá?

Odborníci se i přes pokroky ve výzkumu stále nemohou shodnout, o čem přesně zvířata sní a jestli si sny po probuzení pamatují a uvědomují. Jednou z teorií je, že sny pomáhají zvířatům lépe uchovávat důležité události, které se staly během dne – např. kde najdou vodu nebo potravu.

Například pokusné krysy si údajně při jednom z výzkumů během spánku v hlavě přehrávaly vzorec bludiště, kterým den předtím probíhaly za sladkou odměnou. A zkoumaní ptáci si zase ve spánku opakovali melodie, které se předtím v bdělosti naučili.

Háček je v tom, že zaznamenanou mozkovou aktivitu zvířat během spánku nelze automaticky považovat za skutečné, vědomé snění, jak upozorňují oponenti provedených výzkumů. Neprobádaným územím navíc stále zůstává i říše snů lidí. A dokud nebudeme mít důkladně prozkoumanou ji, těžko se můžeme nořit do té zvířecí.

Nepřehlédněte

Nově narozené sloní samičky z pražské zoo už mají jména • Malé slonice narozené v Zoo Praha letos 27. března a 9. května dnes během slavnostního křtu dostaly sinhálská jména Lakuna a Amalee, která pro ně vybrali chovatelé.

Ohrožený dikobraz se narodil v pražské zoo. Lidová pověrčivost ho může vyhubit • Zoo Praha oslavuje narození dikobraza palawanského. Odchov těchto hlodavců pocházejících z Filipín je v zoologických zahradách velmi vzácný. Až do roku 2019 byla pražská zahrada jedinou v Evropě, která se mohla z jeho mláďat pravidelně radovat.

Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí.

V pražské zoo se bude pitvat sloní trus. Zájemci se mohou přihlásit do pátku • Návštěvníci pražské zoologické zahrady mohou tento víkend poznávat divoce žijící ptáky a jejich zpěv. Neděle bude patřit rodinám a matkám, které zde oslaví svůj svátek. V sobotu můžete vyrazit poznávat divoce žijící ptáky a jejich zpěv. Dozvíte se, proč, jak a kam ptáci táhnou a co přinesly výsledky sledování kvakošů, volavek a slípek. Začátek vycházky s průvodcem je v 10:00 hod. u Vzdělávacího centra. U něj také v průběhu dne naleznete informační stánek, ve kterém se seznámíte s ptačími obyvateli zoo. Neděle v zoo bude patřit rodinám a matkám, které zde oslaví svůj svátek. Čeká na vás řada her založených na spolupráci členů rodiny a tematický program pro rodiny v Rezervaci Bororo (vystoupení zvířat v Amfiteátru od 11:30 a 14:30 hodin), kde bude také postaven stánek plný her pro rodiny. Zajímavý program bude i v Papírně. Zde proběhne pitva sloního trusu a ukázky krmiva pro slony. Odborný výklad začíná v každou celou hodinu od 10:00, poslední proběhne v 17:00. Pokud máte zájem, můžete se objednat na mester@zoopraha.cz do pátku do 16:00 hodin. Program je v ceně vstupného do zoo, zájemci mohou pokračovat ve výrobě sloního papíru za standardní poplatek.

Spánek je mnohem důležitější, než si myslíme, potvrdil výzkum vědců • Cítíte se neustále otrávení a frustrovaní? Rozčílíte se snadno i kvůli nepodstatné malichernosti? Pokud na vás tento popis sedí, přestože vaše povaha byla od malička spíše mírná, měli byste se zaměřit na kvalitu spánku.

Orangutaní mládě z pražské zoo již prozkoumává svůj výběh • Před pět měsíci se v pražské zoologické zahradě narodilo mládě orangutana sumaterského. Dostal jméno Pustakawan, ale zkráceně se mu říká Kawi.

Nenápadná zpráva ze světa vědy, která ale ovlivní podobu jídelníčku nás všech • Aktuální boj s pandemií a ekonomické dopady drastických omezení zcela zastínily velmi důležitou zprávu posledních dnů, která ovlivní budoucnost lidstva na dlouhá desetiletí dopředu. Ptáte se, cože je tou důležitější zprávou? Není jí nic jiného než to, jak si lidstvo zajistí potřebné zdroje potravin.

Ideální čas na sprchu je pro každého různý. S čisticími prostředky šetřete • Lidé se dělí na dvě skupiny. Jedni upřednostňují sprchování hned ráno po probuzení, druzí si tento rituál nechávají až na samý závěr dne před spaním. Co je ale lepší pro naše zdraví?

Vydrželi týden bez spánku. Ke konci experimentu se chovali zvláštně • Spánek fascinuje lidstvo už od nepaměti. Ani současná věda ho ještě stále nemá důkladně zmapovaný. Jisté ale je, že o něm víme víc, než naši předci v 19. století. Přečtěte si o zvláštním experimentu, který byl proveden v USA v roce 1891.

Polovina lidí s HIV používá jeho léky. Slavný, ale skromný pražský vědec by dnes oslavil narozeniny • Praha 1. září 1936. Právě tehdy se narodil budoucí chemik světového významu a bezpochyby nejslavnější vědec, odkojený Vltavou, profesor Antonín Holý. Vedle Jaroslava Heyrovského (který získal Nobelovu cenu za objev polarografie) a Otto Wichterleho (vynálezce kontaktních čoček a silonu) je profesor Antonín Holý bezpochyby jedním z nejznámějších českých vědců. Právě díky němu dali Češi světu nejvíce léků na HIV/AIDS, ale i na opary, neštovice nebo žloutenku. Skromný vědec, díky jehož patentům se Ústav organické chemie a biochemie v Praze stal špičkovým světovým pracovištěm, vystudoval Gymnázium v Karlíně a pražskou Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se spoluautorem 768 vědeckých publikací a do důchodu odešel až v 75 letech. Zpočátku své kariéry se potýkal s nepochopením výrobců léků v ČSSR i v bývalém socialistickém bloku, neboť výzkum a vývoj antivirotik, na který se celou vědeckou dráhu zaměřoval, byl velmi nákladný. V roce 1976 se mu podařilo navázat spolupráci s výzkumným týmem profesora De Clerqua v belgické Lovani a od roku 1990 jejich patenty odkoupila americká firma Gilead Sciences. Z malé firmy o patnácti zaměstnancích se během let stala přední světová farmaceutická firma, která dnes pražskému ústavu, díky profesoru Holému, posílá 2 miliardy korun ročně a od roku 2006 spolufinancuje i společné výzkumné centrum roční částkou 1,1 milionu dolarů. Byl to právě pražský rodák, profesor Holý, který stojí za celou řadou moderních léků na léčbu AIDS a v průběhu svého výzkumu se stal držitelem 60 světových patentů. Jeho prvním „světovým“ lékem byl ale Vistide, schválený v roce 1996, který působí proti pravým neštovicím a pásovému oparu. Následoval lék proti žloutence typu B a poté již řada antivirotik právě na léčbu HIV/AIDS. Léky profesora Holého dnes na světě užívá více než polovina nakažených HIV. Smutnou shodou náhod je, že přesně v den jeho úmrtí, 16. července, 2012, byl ve Spojených státech schválen jeho převratný lék Truvada jako první lék na světě, určený k prevenci nákazy virem HIV.

Antonín Holý v laboratoři.

Žirafa „modelka“ dostala oficiální jméno. Pokřtila ji herečka Iva Pazderková • V Africkém domě pražské zoo bylo v neděli rušno. Probíhaly tam totiž křtiny žirafí slečny narozené v lednu letošního roku. Pro její zálibu v pózování před objektivy fotografů a kameramanů se jí až dosud přezdívalo „Modelka“. Od neděle je ale již nositelkou řádného jména Nela.

Kmotra Nely, Iva Pazderková, malé žirafě popřála šťastný život a spoustu sourozenců.

Stav dlouhodobé vyčerpanosti. Jak poznat, že potřebujete pořádně dlouhý oddych? • Cítíte se dlouhodobě unavení? Vaše tělo se tímto způsobem brání naprostému vyčerpání a vysílá varovné signály. Ignorovat je se nevyplatí. Zdaleka to není jen ospalost a nesoustředěnost. Zjistěte, co dalšího by vás mělo znepokojovat.

Tučňáci Humboldtovi ze Zoo Praha rostou jako z vody • Už kolem 2,5 kilogramu váží dvě letošní mláďata tučňáků Humboldtových. Vylíhla se v únoru v Zoo Praha, jejich rodiči jsou samice Sněhurka a samec Kulička. Zatím zůstávají v hnízdě a chovatelé je vyndávají jen kvůli pravidelné prohlídce a vážení.

Život v zoo se nezastavil. Na svět tam přišlo přes 130 nových mláďat • Na sto třicet mláďat více než čtyř desítek druhů již přišlo na svět v Zoo Praha ode dne jejího uzavření 13. března 2020 a další stále přibývají. K nejatraktivnějším přírůstkům sezóny se zařadil tapír čabrakový, jenž je v historii pražské zoo teprve druhým odchovávaným mládětem tohoto ohroženého druhu.

Zdánlivě nápadné zbarvení slouží mláďatům tapíra čabrakového v podrostu jako maskování. Tento sameček se v Zoo Praha narodil v neděli 19. dubna.

Pražská zoo získala vzácné žáby z jezera Titicaca. V Peru jim hrozí vyhynutí • Zásilka se sedmi desítkami vodnic posvátných dorazila v pátek večer do Zoologické zahrady hl. m. Prahy. Tyto v mnoha ohledech výjimečné žáby žijí pouze ve vysokohorském jezeře Titicaca, vinou znečištění jsou tam však kriticky ohrožené. Pražská zoo se proto nyní spolu s vybranými severoamerickými a evropskými zoologickými zahradami zapojuje do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči.

Do Zoo Praha dorazily vodnice posvátné, vzácné žáby z jezera Titicaca. Pražská se nyní spolu s vybranými severoamerickými a evropskými zoologickými zahradami zapojuje do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči.

Rozmazlené kočičí tlapky: Jak zajistit chlupatému miláčkovi maximální komfort • Každý zkušený majitel kočky jistě potvrdí, že naši kočičí přátelé jsou, co se pohodlí týče, naprostými gurmány. Jsou to mistři útulných zákoutí a experti na slastný odpočinek. Pokud jste nedávno přivítali ve svém domově novou kočku, nebo pokud prostě jen chcete své kočce vylepšit bytovou situaci, je tento článek určen právě vám. Probereme si několik praktických, ale zároveň kreativních způsobů, jak můžete kočce její prostředí co nejvíce zpříjemnit a obohatit.

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny • Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli.

Zoo poprvé ukáže vzácného živočicha. Je jediný v Česku a řediteli připomněl Marka Ebena • Návštěvníci pražské zoo budou moci poprvé naživo spatřit nového vzácného obyvatele. Samec vombata obecného Cooper přicestoval do Prahy v prosinci z německého Hannoveru. Nejprve ale musel několik týdnů strávit v povinné podovozní karanténě v zázemí. Veřejnosti se poprvé představí tuto sobotu 8. ledna v expozici Darwinův kráter. Oficiálně ho přivítají herec a moderátor Marek Eben a cukrář Josef Maršálek.

Novou tiskovou mluvčí Zoo Praha se stala Lenka Pastorčáková • Pražská zoologická zahrada má novou tiskovou mluvčí. Stala se jí Lenka Pastorčáková, bývalá novinářka, která po odchodu z médií působila jako mluvčí prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Bohaté zkušenosti má Lenka Pastorčáková jak z novinářského prostředí, tak z oblasti komunikace a PR. Po studiích filozofie na Masarykově univerzitě v Brně působila několik let jako redaktorka a moderátorka, např. v České tiskové kanceláři, TV Nova, FTV Prima nebo v České televizi, kde se věnovala i tématu kožešinových farem v ČR. Po odchodu z televize krátce působila v kampani prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. „Je pro mě obrovskou ctí pracovat v jedné z nejlepších zoo světa, obklopená nejen neskutečnými profesionály, ale současně srdcaři, kteří často hledí víc na potřeby a blaho svých zvířecích svěřenců než na vlastní pohodlí, a neváhají vyrazit do práce třeba ve tři hodiny ráno, je-li to potřeba. Vnímám jako velký závazek tlumočit názory lidí, kteří celou řadou projektů pomáhají ohroženým druhům přežít,“ uvedla Lenka Pastorčáková ke své nové pozici.

Nová mluvčí Lenka Pastorčáková se seznamuje s obyvateli Zoo Praha.

Co prožívá pes, když zůstane sám doma • Přemýšleli jste někdy nad tím, co se honí hlavou vašemu čtyřnohému mazlíčkovi, když zamykáte dveře a odcházíte z domova? Podle odborníků je tato situace pro mnoho pejsků velmi stresující. Nejhůře snáší samotu malá štěňata. Je proto potřeba je na ni naučit.

Ne každý pes zvládá samotu.

OBRAZEM: Velká radost! V pražské zoo se narodilo další mládě koně Převalského • V noci na čtvrtek se v Zoo Praha narodilo mládě koně Převalského, v pořadí již celkem 236. od roku 1932, kdy pražská zoo začala s chovem tohoto druhu. Nový přírůstek – tentokrát hřebec – je v pořádku a pod pečlivým dozorem matky Jessicy. „Klisna Jessica, narozená v Praze, patří ke zkušeným matkám. Nově narozený hřebec je jejím pátým mládětem, pije, drží se při ní na každém kroku a ona si jej velmi pečlivě hlídá,“ uvedl kurátor chovu kopytníků v Zoo Praha Jan Marek a doplnil: „Minimálně půl roku zůstane mládě v pražském stádě, pak ho přesuneme do hřebčí skupiny v Dolním Dobřejově.“ Podle Červené knihy IUCN spadá kůň Převalského do kategorie ohrožený. V přírodě vyhynul koncem 60. let 20. století a přežil jen díky chovu v lidské péči. Zoo Praha již do domovské Gobi v Mongolsku leteckými transporty dopravila celkem 27 koní a další transport je naplánován na 19. června. [gallery columns="1" size="full" ids="10719,10720,10721"]

Mládě koně Převalského zůstane v pražském stádě minimálně půl roku.