Praha prověřovala, jak si zvládne poradit s velkou vodou

Pražské zajímavostiPražskýDEN.cz22. září 20193 minuty čtení

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

V hlavním městě se v sobotu uskutečnilo další z pravidelných protipovodňových cvičení, letos pod názvem Voda 2019. Stavěly se dvě etapy protipovodňové linie, a to etapa 0002 Malá Strana a Kampa a etapa 0005 Smíchov. Akce měla prověřit připravenost všech složek na případnou povodňovou situaci a také funkčnost a stav protipovodňových opatření v uvedených úsecích.

V etapě 0002 byla protipovodňová mobilní opatření instalována v úsecích Karlův most – Čertovka, uzávěr Čertovky (posuvná protipovodňová vrata) včetně nástavby tvořené mobilním hrazením, uzávěr Čertovky – Hergetova cihelna, Hergetova cihelna, Cihelná – Mánesův most, Úřad vlády (Kosárkovo nábřeží). Celková délka stavěných mobilních hrazení při cvičení v etapě 0002 činila 630,7 metrů, výška hrazení se zde pohybuje od 1,3 metru po 3,3 metru.

„Povodeň je nejčastěji se vyskytující mimořádnou událostí v oblasti krizového řízení na území hlavního města. Proto je potřeba prověřit činnost všech složek a funkčnost a dostatečnost techniky. Důležité je vyzkoušet i správnou montáž a demontáž mobilních prvků protipovodňových opatření, zkontrolovat stav pevných částí protipovodňové ochrany a zdokumentovat vady, abychom mohli zajistit jejich odstranění. Jsem rád, že letošní cvičené neodhalilo žádné výraznější závady,“ uvedl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy
Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Etapa 0005 je složena z mnoha úseků. Jsou to podchody pod tramvajovou tratí v Braníku, hrazení přes ulici Bezová v Braníku, oblast Výtoně na Novém Městě (Rašínovo nábřeží), na Smíchově pak Janáčkovo nábřeží, Nábřežní ulice, podjezd Palackého mostu, Hořejší nábřeží, severní a jižní oblast kolem železničního mostu. Celková délka stavěných mobilních hrazení při cvičení v etapě 0005 byla 330,9 metrů, výška hrazení se tady pohybuje od 0,2 metru po 3,3 metru.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Příprava je základ, říká náměstek

Obě etapy protipovodňových opatření disponují téměř všemi typy protipovodňové ochrany, využívané v rámci hl. m. Prahy, kromě těžkých mobilních naplavovacích trámců. Najdeme zde pevné protipovodňové zdi, zemní valy (včetně využití železničního tělesa), mobilní protipovodňová hrazení, úseky zajišťované proti povodni pytli s pískem, přehrazení drobného vodního toku (konkrétně náhonu Čertovka) i s přečerpáváním vnitřních a průsakových vod.

„Základem jakékoliv úspěšně zvládnuté mimořádné akce je příprava a prevence. Tohle cvičení má právě za úkol prověřit, jak je Praha připravena na povodně. Účastní se ho na 300 členů bezpečnostních složek. Testujeme, jak rychle jsme schopni postavit protipovodňové zábrany, jak je výkonná naše technika, jak fungují jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému, jak při této mimořádné události zvládáme komunikaci, nejen mezi sebou, ale i s veřejností. Tím získáváme zpětnou vazbu a máme jasno, v čem jsme dobří, a co případně musíme ještě zlepšit,“ doplnil náměstek primátora pro oblast bezpečnosti Petr Hlubuček.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy
Foto: Magistrát hl. m. Prahy
Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Zajímavým technickým řešením je uzavření náhonu Čertovka před povodňovými vodami z Vltavy, včetně čerpání vnitřních a průsakových vod. Uzávěr Čertovky je součástí protipovodňového opatření na ochranu hl. m. Prahy od nábřežní zdi pod mostem Legií až po Karlův most na levém břehu Vltavy. Základová deska je zakotvena do skalního podloží podzemní stěnou a systémem pilot, v klidové poloze jsou vrata schována za nábřežní zdí směrem ke Karlovu mostu. Hradící uzávěr má délku 23,5 m, výšku 4,9 m a hmotnost 45 tun. V horní části hradícího uzávěru jsou osazeny slupice pro zasunutí mobilních hliníkových prvků, které jsou v případě povodňového ohrožení spojeny s mobilním hrazením vedoucím od Karlova mostu.

Samotná manipulace (uzavření vrat a zahájení čerpání případných průsaků) se nařizuje při průtoku ve Vltavě 350 m³/s, uzávěr musí být uzavřen do průtoku ve Vltavě 450 m³/s, to znamená do doby, kdy nastane I. stupeň povodňové aktivity. Doba potřebná na přípravu manipulace a samotnou manipulaci na vodním díle činí cca šest hodin a podílí se na ní deset osob.

Nepřehlédněte

Mrazivé záběry. Tisíciletá voda v Praze spláchla všechno, co jí přišlo do cesty • Rozsahem, průtokem a důsledky to byla nejničivější povodeň v novodobé historii Česka. Přesně před 16 lety prožívali Pražané hotové peklo. Na léto roku 2002 zřejmě nikdo jen tak nezapomene. Dvě mimořádně vydatné vlny srážek zasáhly ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 12. srpna postupně celé území povodí Vltavy a výška hladiny vodních toků protékajících hlavním městem v řadě případů přesáhla povodňové značky nejvyšších zaznamenaných povodní v historii. Průtok Vltavy v Praze byl stonásobně vyšší, než je obvyklé. Ničivá povodeň trvala celkem 12 dní a zasáhla 5,8 procenta rozlohy města, navíc místa s nejhustší či důležitou městskou infrastrukturou i místa s největší hustotou obyvatel a s historickou zástavbou. Své domovy museli opustit lidé z Malé Strany, Libně, Karlína, Starého Města a Josefova. Celkem se narychlo stěhovalo ke známým či do tělocvičen necelých 50 tisíc lidí. [gallery size="full" columns="1" ids="12009"] Hrdina Gaston Voda zaplavila také celou spodní část zoologické zahrady. Její zaměstnanci narychlo evakuovali stovky zvířat. I přes veškerou snahu nakonec katastrofu nepřežilo 134 zvířat. Symbolem zatopené zoo se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a Labi až do Německa. Tam byl nakonec chycen, ale následně uhynul vyčerpáním. [related-post id="12001"] Zatopené metro Povodeň ochromila i provoz metra. Voda nejdříve zatopila část trasy C skrz stanici Nádraží Holešovice, později i velkou část linky B. Celkem bylo zatopeno 18 stanic a skoro 20 kilometrů kolejí. Dopravní podnik tehdy vyčíslil škody v metru na téměř sedm miliard korun. Obnovit plný provoz celé podzemní sítě trvalo téměř půl roku. [gallery size="full" columns="1" ids="12008,12007"] Nikdo nepřišel o život Celková výše škod se vyšplhala téměř na 30 miliard korun, z toho 15 miliard na majetku města. Na území Prahy naštěstí nedošlo v přímé souvislosti s povodní ke ztrátám na životech.

Hostivařská přehrada potřebuje 115 milionů korun, aby ochránila Pražany před povodní • Hostivařská přehrada, zprovozněná v roce 1963, je nejvýznamnějším vodním dílem na území Prahy. Dříve byla využívána převážně k rekreaci. Dnes však slouží i k vyrovnání průtoků pod přehradou, čímž výrazně přispívá k ochraně obyvatel města v případě povodňových událostí.

Radní Libor Hadrava navštívil Hostivařskou přehradu.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Hostivařská přehrada má novou sirénu. Má varovat před nebezpečím • Na Hostivařské přehradě v Praze 10 byla umístěna nová elektronická siréna. Pokud by na přehradě vzniklo nějaké nebezpečí, například při zvýšené hladině vody, je možné skrze ni komunikovat a zajistit ochranu obyvatel.