Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět

Pražské zajímavostiKristián Vích15. srpna 20182 minuty čtení

Foto: Vladimír Motyčka, Zoo Praha, Wikipedia.org

Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii.

Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně.

Tisíciletá voda

Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji.

Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd.

Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy.

[related-post id=“12003″]

Odchyt se nedaří

Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle.

Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá.

Gastonův odkaz

Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci.

Nepřehlédněte

Radost v Zoo Praha. Narodila se dvě mláďata lemura kata • Zoologická zahrada hl. m. Prahy má důvod k radosti. Samice lemura kata Móni přivedla na svět dvojčata. Narodila se v pátek 13. března. Podle Červené knihy IUCN patří lemur kata mezi ohrožené druhy. Ve volné přírodě se vyskytuje pouze na ostrově Madagaskar.

OBRAZEM: Takhle si zvířata v zoo užívají sněhovou nadílku • Návštěvníci Zoo Praha mají v těchto dnech možná jednu z posledních šancí vidět letos zvířata na sněhu. Podívána je to vskutku nádherná! Druhy, kterým nevadí ani zima, ani sněhová pokrývka – naopak si ji náležitě užívají - jsou k vidění v horní i dolní části zoo. Například pro mladé gepardy je pořádná vrstva sněhu výzvou. Návštěvníci tak mohou obdivovat, jak tyto šelmy předvádějí svá neobyčejně pružná těla, uzpůsobená pro sprint, přímo v akci. Najdou je v expozici v dolní části zoo, hned vedle Pavilonu šelem a plazů. Vyznavače opeřených zdatných běžců pak v horní části zoo potěší třeba pohled na emu hnědého a nejen dětem jistě udělá radost klokan rudý. [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="7581,7574,7580,7575"]

Klokan rudý si na sněhu užívá svou hostinu.

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Autobusem do zoo se dostanete rychleji. Linka 112 pojede nově přes Trojský most • Autobusová linka 112, která spojuje stanici metra Nádraží Holešovice a Zoologickou zahradu v Troji, bude od 1. srpna vedena rychlejší a spolehlivější trasou přes Trojský most i ve směru do ZOO.

Pražskému pícháčkovi už rostou bodliny. Úplně vyhráno ještě nemá • V pražské zoo přišlo letos v dubnu na svět historicky první mládě ježury australské. Chovatelé mu proto věnují mimořádnou péči. Využívají k tomu dokonce kamerový systém.

V pražské zoo se narodilo další mládě vzácného lemura • V Zoo Praha se narodilo již druhé letošní mládě lemura kata. Na svět přišlo v sobotu v dopoledních hodinách. Matkou je sedmiletá samice Móni.

Sedmiletá samice lemura kata Móni s mládětem několik hodin po porodu.

Zotavená orangutaní samice Mawar se po náročné operaci vrátila do expozice • Samice orangutana sumaterského Mawar byla po několikadenním oddělení, kdy se v zázemí zotavovala kvůli chirurgickému výkonu v ústní dutině, opět spojena se samcem Pagym. Spojení proběhlo bez problémů a teď už je v expozici vidět celá skupina pohromadě; včetně pětileté Diri, která dělala své matce Mawar společnost i během izolace. „Spojení nejdříve probíhalo ve vnitřních boxech přes mříže a za krátkou dobu byla zvířata spojena úplně. Samotné spojení zvířat proběhlo v rámci orangutaního způsobu života na výbornou, chovatelé pozorovali i pokusy o páření,“ dodal vrchní chovatel primátů David Vala. [related-post id="6868"] [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="7834"]

Mawar musela kvůli bolesti zubů podstoupit výkon, teď už je ale v pořádku.

V pražské zoo se narodilo druhé letošní slůně. Ošetřovatelé už znají pohlaví • Zoo Praha má šest týdnů po narození prvního letošního slůněte další důvod k radosti. V sobotu 9. května nad ránem porodila i samice slona indického Janita. Otcem mláděte je také tentokrát samec Ankhor.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Koronavirem se nakazila i některá zvířata v pražské zoo • Testování zvířat prováděné ze vzorků trusu ukázalo, že pozitivní jsou lvi indičtí Jamvan a Suchi a gorilí samec Richard. Jejich příznaky jsou zatím velmi mírné, projevují se u lvů rýmou, resp. pokašláváním, u Richarda nechutenstvím a únavou.

V žebříčku oblíbenosti zvířat v Zoo Praha vedou sloni a ďábel medvědovitý • Do podpory chovu zvířat v Zoo Praha se v loňském roce zapojilo 5 021 adoptivních rodičů a sponzorů. Dalších více než jedenáct tisíc příznivců pražské zoologické zahrady nakoupilo 40 211 stravenek.

Zmije na člověka sama od sebe nezaútočí. Přesto je nutná obezřetnost • Již třetí generaci jediného jedovatého hada žijícího na našem území – zmije obecné – odchovává v těchto dnech Zoo Praha. Její chovatelé se v zázemí starají o dvoutýdenní, zhruba dvaceticentimetrová mláďata, která se narodila ve venkovní expozici na Zakázance.

V Zoo Praha se narodila guaréza pláštíková • V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci pražské zoologické zahrady obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga a podle chovatelů si zatím vede dobře.

OBRAZEM: Velká radost! V pražské zoo se narodilo další mládě koně Převalského • V noci na čtvrtek se v Zoo Praha narodilo mládě koně Převalského, v pořadí již celkem 236. od roku 1932, kdy pražská zoo začala s chovem tohoto druhu. Nový přírůstek – tentokrát hřebec – je v pořádku a pod pečlivým dozorem matky Jessicy. „Klisna Jessica, narozená v Praze, patří ke zkušeným matkám. Nově narozený hřebec je jejím pátým mládětem, pije, drží se při ní na každém kroku a ona si jej velmi pečlivě hlídá,“ uvedl kurátor chovu kopytníků v Zoo Praha Jan Marek a doplnil: „Minimálně půl roku zůstane mládě v pražském stádě, pak ho přesuneme do hřebčí skupiny v Dolním Dobřejově.“ Podle Červené knihy IUCN spadá kůň Převalského do kategorie ohrožený. V přírodě vyhynul koncem 60. let 20. století a přežil jen díky chovu v lidské péči. Zoo Praha již do domovské Gobi v Mongolsku leteckými transporty dopravila celkem 27 koní a další transport je naplánován na 19. června. [gallery columns="1" size="full" ids="10719,10720,10721"]

Mládě koně Převalského zůstane v pražském stádě minimálně půl roku.

Nově narozené mládě lachtana z pražské zoo dostalo jméno • Mládě lachtana jihoafrického z pražské zoologické zahrady, které přišlo na svět letos 31. května, od neděle nosí jméno Eda. Slavnostního křtu se zúčastnili významní sportovci, kteří mají k vodě blízko – sportovní ředitel Českého olympijského výboru, rychlostní kanoista a dvojnásobný olympijský vítěz Martin Doktor, vodní slalomářka a dvojnásobná olympijská vítězka Štěpánka Hilgertová a plavkyně a olympionička Barbora Seemanová.

Tak náročného Silvestra jsme už dlouho neměli, říkají pražští policisté • Tak náročnou silvestrovskou službu pražští policisté už léta nepamatují. Řešit museli potyčky agresivních opilců, dopravní nehody i zranění způsobená zábavní pyrotechnikou.

V Zoo Praha se narodila první mláďata tohoto roku • Jen pár hodin po začátku nového roku přišla v Zoo Praha na svět dvě mláďata. Prvním z nich je beránek ovce kamerunské, na kterého se návštěvníci mohou přijít podívat do Dětské zoo v dolní části areálu. Druhým novorozencem je želva tuniská, jejíž chov v pražské zoo pochází z jedinců zabavených pašerákům.

Nově narozené sloní samičky z pražské zoo už mají jména • Malé slonice narozené v Zoo Praha letos 27. března a 9. května dnes během slavnostního křtu dostaly sinhálská jména Lakuna a Amalee, která pro ně vybrali chovatelé.

Pražská zoo prohloubí spolupráci s Mongolskem na záchraně ohrožených druhů • Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a státní tajemník Tsengel Tsegmid podepsali memorandum o ochraně ohrožených druhů živočichů v Mongolsku. Aktivity Zoo Praha, které se v Mongolsku dosud soustřeďovaly na návrat a ochranu koně Převalského, se i díky tomuto memorandu rozšíří také na další kopytníky. „Kůň Převalského je pro nás doslova ikonickým druhem a v neztenčené míře se mu chceme věnovat i nadále, v červnu ostatně proběhne další transport čtyř klisen do Gobi,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Současně však chceme přispět i k ochraně dalších, mimořádně výjimečných a současně ohrožených druhů, zejména sajg mongolských a velbloudů divokých. Pokud jde o sajgy, již financujeme jejich výzkum. V případě ochrany velbloudů divokých podpoříme strážce Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A, ale především bychom se měli podílet na managementu jejich záchranného chovu v lidské péči.“ Podpis Memoranda proběhl u příležitosti návštěvy delegace z Mongolska na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.

Aktivity pražské zoo na ochranu ohrožených druhů se v Mongolsku vedle koně Převalského rozšířily i na sajgu mongolskou.