RUBRIKY
HLEDAT

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět

Pražské zajímavostiKristián Vích • 15. srpna 2018 • 2 minuty čtení

Foto: Vladimír Motyčka, Zoo Praha, Wikipedia.org

Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii.

Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně.

Tisíciletá voda

Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji.

Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd.

Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy.

[related-post id=“12003″]

Odchyt se nedaří

Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle.

Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá.

Gastonův odkaz

Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Nejnovější pražská slůňata už váží přes tunu. V březnu přijdou na svět další • Co do zvídavosti a veselého skotačení, Max a Rudi ze Zoo Praha v sobě slůňata ještě nezapřou, ale co do hmotnosti, i mladší Rudi již přesáhl tunu. Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl přesně 1028 kg, o půl roku starší Max váží 1332 kg. V noci už obě mláďata spí odděleně od matek, které teď chovatelé připravují na – patrně březnové – porody.

Během posledního vážení ve středu ráno dosáhl mladší Rudi přesně 1028 kilogramů.

Pražská zoo vystavuje vzácné posvátné žáby z jezera Titicaca • Zoo Praha otevřela v Teráriu u Rezervace Bororo expozici pro vodnice posvátné, pozoruhodné žáby žijící v přírodě pouze v jezeře Titicaca, kde jsou však vinou znečištění kriticky ohrožené. Nádrž pro tyto výjimečné žáby má velkorysé rozměry 3 x 3 x 2 metry a výtvarně byla inspirována zatopeným chrámem, který stával na břehu jezera Titicaca přibližně před 1 000 až 1 500 lety.

Zoo vydala vlastní bankovky. Pomohou zvířatům a potěší sběratele • Trojské tolary v hodnotě 100, 500 a 1 000 a s motivy zvířat namísto obvyklých portrétů státníků či významných osobností vydala Zoo Praha při příležitosti svého letošního 90. výročí. Pamětní listy mají podobu, ochranné prvky a rozměry bankovek a Státní tiskárna cenin pro ně použila výtvarné předlohy akademického sochaře Štěpána Kotrby. Část výtěžku z prodeje půjde na ochranu ohrožených druhů zvířat v místech jejich přirozeného výskytu, v tzv. projektech in situ.

Pražská zoo konečně otevřena. Některá zvířata si musejí zvykat • Poprvé v letošním roce se otevřely brány pražské zoologické zahrady návštěvníkům. I přes nepřízeň počasí jich za první dva dny dorazilo téměř dva a půl tisíce.

Jaro už je blízko. Pražský svišť se probudil ze zimního spánku • Zdá se, že jaro už je skutečně za dveřmi. V pražské zoologické zahradě se z hlubokého zimního spánku probudil samec sviště lesního.

Zoo ukáže poprvé veřejnosti vzácné mládě ježury australské • Pražská zoologická zahrada návštěvníkům poprvé od vylíhnutí ukáže své historicky první mládě ježury australské. Zvíře přišlo na svět letos v dubnu. Aktuálně váží 770 gramů, velmi dobře prospívá a matka ho pravidelně kojí.

V pražské zoo se narodilo další mládě vzácného lemura • V Zoo Praha se narodilo již druhé letošní mládě lemura kata. Na svět přišlo v sobotu v dopoledních hodinách. Matkou je sedmiletá samice Móni.

Sedmiletá samice lemura kata Móni s mládětem několik hodin po porodu.

Život v zoo se nezastavil. Na svět tam přišlo přes 130 nových mláďat • Na sto třicet mláďat více než čtyř desítek druhů již přišlo na svět v Zoo Praha ode dne jejího uzavření 13. března 2020 a další stále přibývají. K nejatraktivnějším přírůstkům sezóny se zařadil tapír čabrakový, jenž je v historii pražské zoo teprve druhým odchovávaným mládětem tohoto ohroženého druhu.

Zdánlivě nápadné zbarvení slouží mláďatům tapíra čabrakového v podrostu jako maskování. Tento sameček se v Zoo Praha narodil v neděli 19. dubna.

OBRAZEM: Nejlehčí savec světa váží pouze 1,8 gramu. Vidět ho můžete v pražské zoo • Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných ohledech: „Jsou neuvěřitelně hbité, běhají doslova jako kapky rtuti a dokážou skočit až do vzdálenosti 20 centimetrů, což je u tak malého tvora velmi neobvyklé. Mají i zvláštní areál – najdeme je poblíž lidských sídel ve Středomoří, ale obývají i ostrůvkovitě rozesetá místa v Africe a Asii.“ Do Zoo Praha přicestovaly dva páry bělozubek z drážďanské zoo koncem roku 2017. První mláďata pak přišla na svět v březnu 2018. Jakmile se bělozubky nejmenší začnou rozmnožovat, rodí se mláďata zhruba každé čtyři týdny a rychle dospívají. V zázemí tak pražská zoo nyní odchovává už druhou generaci. Celkem eviduje devět dospělých jedinců – z nichž jedna samice je březí – a 24 mláďat ze šesti vrhů. [gallery columns="1" size="full" ids="11557"] „Aby se bělozubky úspěšně rozmnožily, je zapotřebí jim zvýšit teplotu v chovné místnosti a nabídnout jim labyrint, do kterého si nanosí materiál na hnízda – mech nebo suchou trávu,“ vysvětluje Brandl. Umělý labyrint vyřezaný z tvárnice simuluje bělozubkám podzemní chodbičky i komory. Vivárium je dále vybaveno zeminou, mechem, uschlými listy, a hlavně plochými kameny a kusy kůry, pod které se bělozubky rády ukrývají. Bělozubky jsou hmyzožravé a loví takřka výhradně živou kořist, v pražské zoo nejčastěji cvrčky. Bělozubky nežijí dlouho – jako většina drobných tvorů se obvykle dožívají jen o něco více než jednoho roku.

Mládě bělozubky nejmenší s rodiči.

Novorozená sloní samička vyšla poprvé na procházku • Během slunečného a teplého nedělního odpoledne se sloní samička narozená v Zoo Praha 27. března 2020 poprvé podívala ven.

Sobota v Zoo Praha bude patřit zvířatům Jižní Ameriky • V sobotu 15. září se v Zoo Praha uskuteční Den Jižní Ameriky. Program bude probíhat v Rezervaci Bororo od 11 do 16 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na indiánský facepaiting, výrobu papírových masek, soutěž s využitím papírových foukaček, výrobu šperků a lapačů snů. V 11:00 a ve 14:30 proběhnou také ukázky výcviku lamy alpaky a nosála červeného v Amfiteátru Rezervace Bororo. Dále k vidění bude komentované krmení tapírů jihoamerických (10:30), tayr (11:00) a psů pralesních (15:00).

Tayra z pražské zoo.

OBRAZEM: Želvy z pražské zoo po zimě už opět vylezly ven • Želvy sloní a želvy obrovské po více než půl roce stráveném ve vnitřní expozici opět pobývají i venku. Bude-li tak o víkendu přát počasí, návštěvníci si jistě užijí pohled na tyto tropické želvy ve výběhu stejně, jako si ony užívají vyhřívání na sluníčku a pastvu na čerstvé trávě. „Naše želvy pobyt venku vyloženě těší; jedním z hlavních důvodů je samozřejmě slunce, které jim také dodává UVB paprsky, a ty napomáhají správnému vývoji krunýře,“ vysvětlila vrchní chovatelka velkých želv Zoo Praha Nataša Velenská. Tím nejpodstatnějším podnětem je ovšem podle kurátora plazů Petra Velenského pro želvy pastva: „Možnost čerstvé pastvy na krásném, zavlažovaném trávníku je největší benefit toho výběhu, ale poskytuje želvám i zábavu. Aldaberské želvy jsou přátelské, takže když vyjde ven jedna želva, vyjde i druhá, často se po trávníku pohybují celý den synchronně vedle sebe a mají radost ze vzájemné přítomnosti.“ [gallery size="full" columns="1" ids="10534,10532,10533"]

Největším benefitem výběhu je pro želvy možnost pastvy na zavlažovaném trávníku.

OBRAZEM: Sloní drobeček Max z pražské zoo už váží skoro tři čtvrtě tuny • Mláďata slonů indických z pražské zoologické zahrady rostou jako z vody. Starší Max už váží 732 kg a mladší Rudi 508 kg. Maxovi navíc rostou kly, které v jeho necelých dvou letech sice měří jen pár centimetrů, ale on se je snaží zdatně využívat ve svůj prospěch. Slůňata tak začínají vzbuzovat respekt a chovatelé je budou postupně převádět do chráněného chovu. [gallery columns="1" size="full" ids="8062,8063"]

Slůně Max už má několikacentimetrové kly.

Při vstupu do vnitřních expozic zoo bude platit několik pravidel • Rozvolňování opatření proti koronavirové nákaze dnes pokračuje další vlnou. Kromě jiného budou smět opět otevřít vnitřní expozice zoologických zahrad, i když s několika omezeními.

Křtiny v pražské zoo. Tapíří samička dostala jméno Jasmína • Jméno pruhované slečně vybrali chovatelé Zoo Praha a slavnostně jej odhalil kmotr mláděte náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček.

Zoo Praha otevírá světově unikátní pavilon papoušků. Budete ohromeni a okouzleni, slibuje odbornice • Pražská zoologická zahrada oslaví 88. výročí svého založení ve velkém stylu. V rámci oslav proběhne v sobotu 28. září slavnostní otevření nového pavilonu s unikátní kolekcí vzácných papoušků celého světa. Absolutně nejvzácnějším exponátem bude ara Learův, kterého vědci před časem považovali za vyhynulého.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Pražská zoo zvyšuje vstupné. Na záchranu ohrožených druhů bude posílat více peněz • Zoologická zahrada hl. m. Prahy od 1. února zvýšila cenu vstupného. Důvodem je inflace a rostoucí nároky na chov zvířat i samotný provoz. Dospělý návštěvník si za jednu návštěvu nově připlatí navíc 50 korun.

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Mláďata tygra malajského rostou jako z vody. Baví je vodní hrátky • Ani vysoké letní teploty nebrání dvojčatům tygra malajského Bulanovi s Wanitou v jejich venkovních hrátkách. Ba právě naopak. Když je horko, návštěvníci Zoo Praha je mohou spatřit, jak s radostí skotačí v napuštěném vodním příkopu. Z počátku měli sice z vody trochu obavy, teď už si ale vodní radovánky náležitě užívají. Stále jsou to sice ještě koťata závislá na matce, vzbuzují však již pořádný respekt. Denně každé z nich spořádá zhruba dva kilogramy masa. Bulan tak ve svých devíti měsících váží přesně 58 kilogramů a jeho sestra Wanita 42 a půl, což začíná být znát také na venkovním výběhu. Mladí tygři totiž vyžadují hračky odpovídající jejich velikosti a ke hraní jsou schopni využít čehokoliv, co ve výběhu najdou. Vítanou novinkou a příjemným zpestřením léta se tak pro ně stal napuštěný vodní příkop s postupným svažováním břehu. Na počáteční obhlídku vodního příkopu dvojčata vyrazila samozřejmě za doprovodu své matky Banyi, která podle chovatelů stále funguje hlavně jako jejich psychická podpora. Bulan si jako první troufnul i do hloubky, kde brzy začal plavat, zatímco Wanita, jinak obvykle průbojnější, sledovala jeho první plavecké pokusy ze břehu, a dokonce měla tendence tahat bratra ven. Dnes už si ale vodu užívají oba dva naplno. [related-post id="6166"] „K ponoření se do vody sice potřebují trochu namotivovat, ale k tomu často postačí například velký míč – obzvláště Bulan má rád velké věci, které může obejmout packami a „poprat“ se s nimi – nebo když ve vodním příkopu třeba přistane kachna,“ vysvětluje vrchní chovatelka šelem v Zoo Praha Věra Makovská a dodává: „Taky samozřejmě dost záleží na počasí. Pokud je slunečno a horko, koupou se každý den.“ Obecně jsou hravá tygří dvojčata nejaktivnější ráno nebo kolem poledne. Ve venkovním výběhu Pavilonu šelem a plazů v dolní části zoo pobývají přibližně do patnácté hodiny, v neděli je tam chovatelé nechávají asi o půl hodiny déle.

Vítanou novinkou a příjemným zpestřením léta se tak pro ně stal napuštěný vodní příkop s postupným svažováním břehu.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár