Časovaná bomba. Problémy mladých nikoho nezajímají. Komentář Kristiána Vícha

Končící předvolební kampaň znovu ukázala smutnou vizitku české politické scény. Žádná z politických stran nenabízí skutečně věrohodný program pro generaci mladých lidí, která přišla na svět v 90. letech. Tito lidé se přitom dennodenně potýkají se závažnými problémy, které jejich rodiče řešit nemuseli.

Pokud něco mladé lidi trápí nejvíc, tak je to bydlení. Ceny nemovitostí i nájmů rostou raketovým tempem. Není výjimkou, že velká část současných třicátníků v Praze je z ekonomických důvodů nucena využívat spolubydlení s přáteli, nebo dokonce s úplně cizími lidmi.

Většina z nich si přitom nevydělává málo, často pobírají i nadprůměrný plat. Vzhledem k astronomickým cenám však ani to mnohdy nestačí. Na nájem a poplatky padne i více než polovina měsíčního platu. Ten, kdo tolik platit nechce, se musí spokojit s nedůstojnými podmínkami – buď spolubydlení, nebo plesnivý sklepní byt. Ani tak ale příliš neušetří.

Mnohé strany v předvolební kampani slibují řešení bytové krize. Dokonce i ty, které byly řadu let u moci a už dávno potřebná opatření mohly zavést. Skutečnost je totiž taková, že mladí lidé nikoho nezajímají. Neustále slyšíme jen falešné hrozby a prázdná hesla – uprchlíci, euro, česká suverenita, neomarxisti, bude líp,… Strany cílí především na seniory. Je totiž jednodušší oslovit silnými emocemi starší lidi, než přesvědčit podloženými argumenty a odvážnými vizemi mladší část obyvatel.

Často se v kampani hovoří o uplácení starších voličů, například v podobě zvyšování důchodů. Neznám žádného mladého člověka, který by svým prarodičům nepřál důstojné stáří. Bohužel ale znám spoustu mladých lidí, kteří svůj vlastní podzim života nejspíš prožijí v mnohem větší bídě. A to proto, že se nyní projídá jejich budoucnost. To oni jednou budou muset zaplatit rozpočtové schodky, které současná politická garnitura nasekala.

V Česku nyní tiká časovaná bomba. Mladí lidé si i kvůli nedostupnosti bydlení nemohou dovolit pořídit děti, které by se v budoucnu skládaly na jejich důchody. Bez skutečně účinných reforem a zeštíhlení přebujelého státního aparátu tak může přijít situace, kdy pro současné třicátníky stát jednoho dne nebude na důchody mít. Pyramidová hra skončí a následky si raději ani nepředstavovat.

Není to ale jen bydlení. Současný pohodlný způsob života, skandální konzumerismus a honba za neustálým růstem přivádí naši planetu na pokraj kolapsu. Plýtvání zdroji rovněž odnese současná generace mladých. Programy stran jsou přitom v tomto ohledu příliš obecné. Některé strany dokonce vyloženě deklarují, že budou sabotovat jakýkoliv pokus o zelenější budoucnost.

Není mým cílem být konkrétní. Kdo je rozumný, ten vidí, jak se která strana prezentuje, co nabízí. A hlavně – co reálně dělá. Současným seniorům už může být jedno, jak bude svět vypadat za 50 let. Mladým lidem by to ale jedno být nemělo, a snad ani nebude. Bohužel mám dojem, že jejich hlasy v těchto volbách moc nezmění. Příliš na výběr totiž nemají.