ČSA přidají lety z Prahy do Ostravy. Zpáteční letenka vyjde na několik stokorun

ZprávyPražskýDEN.cz2. března 20183 minuty čtení
ČSA budou létat mezi Prahou a Ostravou několikrát denně.

ČSA budou létat mezi Prahou a Ostravou několikrát denně.

Foto: Sefjo, Wikipedia.org

České aerolinie od letošního května posílí pravidelnou linku mezi Ostravou a Prahou o další frekvence a ve vybraných dnech nabídnou až 4 lety denně místo dosavadních dvou. Zlepší tak spojení obou měst i napojení na další spoje z/do Prahy.

ČSA současně s novým letovým řádem na lince zavede nové výhodné tarify – cena zpátečních letenek bude začínat již od 1490 Kč včetně letištních poplatků, tax, daní a zapsaného zavazadla.

V pondělí a pátek si mohou cestující z Ostravy do Prahy nově vybírat ze 4 odletů ČSA (po dva ranní, odpolední a večerní) a ve středu ze 3 (ranní, odpolední a večerní). V úterý, čtvrtek a v neděli bude k dispozici odpolední spoj, v sobotu pak ranní. V opačném směru mohou cestující mířící z Prahy do Ostravy využívat 4 frekvence ČSA (ranní, polední, večerní a noční) v pátek, po 3 (ranní, polední a večerní) v pondělí a ve středu, po 2 (polední a noční) ve čtvrtek a v neděli a polední pak v úterý. ČSA na lince nabídnou týdně 15 zpátečních spojů týdně. Linka bude i nadále provozována turbovrtulovými letadly ATR 42 nebo 72. Let zabere celkem 1 hodinu.

[related-post id=“3866″]

Ceny zpátečních letenek nového letového řádu linky mezi Ostravou a Prahou začínají od 1490 Kč včetně letištních poplatků, tax a daní. Na lince budou k dispozici letenky pouze v cenových balíčcích PLUS, FLEX a BUSINESS. V ceně i té nejlevnější letenky bude vždy zahrnuta přeprava 1 ks kabinového zavazadla a 1 ks malé osobní tašky, ale také přeprava 1 ks zapsaného zavazadla o maximální hmotnosti 23 kg a výběr sedadla kromě preferovaných, které jsou k dispozici za poplatek.

[related-post id=“5503″]

„Linku mezi Ostravou a Prahou doposud využívali především zahraniční obchodní cestující mířící do/z Ostravy kvůli svému businessu. Nicméně v poslední době ji ve větší míře začali využívat také turisté, kteří postupně objevují krásy a zajímavosti Ostravy a Moravskoslezského regionu. Nově chceme plně využít potenciál linky a nabídnout výhodné letenky nejen transferovým cestujícím, ale také těm lokálním,“ uvedl Ján Tóth, ředitel Českých aerolinií pro obchod a dodal: „Nový letový řád na lince umožňuje cestujícím efektivně plánovat čas a aktivity v cílové destinaci, včetně jednodenních pobytů. Nové výhodné ceny letenek a čistá doba letu pouze 1 hodinu dělají z pravidelné linky Ostrava – Praha atraktivní produkt s nejlepším poměrem cena vs. výkon.“

[related-post id=“4485″]

„Jsme velmi rádi, že můžeme společně s ČSA rozšiřovat a zkvalitňovat letecké služby z ostravského letiště. Nabídneme tím více spojení s hlavním městem České republiky nejen pro obchodní cestující, ale také pro cestující, kteří v Praze využijí možnosti návazných letů do celé Evropy. Výsledkem této výborné spolupráce je více letů v atraktivnějších časech, ale hlavně výhodné ceny zpátečních letenek. Na našem letišti mohou navíc cestující využít vstup do nově upraveného Business salonku.“ dodává Stanislav Bujnovský, obchodní ředitel Letiště Ostrava, a.s.

Nepřehlédněte

Méně starostí s Lítačkou. Platnost expirujících karet bude automaticky prodloužena • Dopravním kartám Lítačka vydaným v roce 2016, na které si mohou cestující nahrávat dlouhodobé časové kupóny a cestovat po Praze a Středočeském kraji, měla letos postupně končit platnost. Magistrát se ale rozhodl, že asi 450 000 expirujících karet bude možné používat i nadále.

Lítačka funguje v Praze od roku 2016.

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků • Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat.

Začíná deratizace Prahy. Pejskaři se o své mazlíčky obávat nemusí • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) opět vyrážejí do boje s potkany. Celoplošná deratizace pražské stokové sítě startuje v dubnu a její konec je naplánován na závěr října.

Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží • V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

Krabice od pizzy do papíru nepatří. Umíte správně třídit odpad? Tohle jsou nejčastější chyby • V barevných nádobách na separovaný odpad často končí i to, co do nich nepatří. K nejčastějším omylům při recyklaci patří třídění plat od vajec, krabic od pizzy nebo papírových kapesníčků. Pražanům dokážou pořádně zamotat hlavu i produkty ze specifických materiálů, mezi které se řadí polystyren, tlakové obaly od sprejů, zrcadla nebo vysloužilé pneumatiky. Následující manuál napoví, jak se vyvarovat nejčastějších přehmatů.

Mastné krabice od pizzy do kontejneru na papír nepatří.

10. 3. 1890: Kopnutí koněm, nevčasný žert a trapný incident v Pešti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Řidič na Proseku nadýchal 4,5 promile. Naboural několik aut • Těžko uvěřitelných čtyři a půl promile nadýchal řidič na pražském Proseku. Navíc jízdou v opilosti poškodil několik zaparkovaných vozidel. Případ dále šetří dopravní policisté. Ve čtvrtek dopoledne přijali strážníci z Prahy 9 oznámení, že se na parkovišti v Litoměřické ulici pohybuje vozidlo, jehož řidič je zjevně opilý. Autohlídka vozidlo odpovídající popisu zahlédla, jak jede i ulicí Na Prosecké vyhlídce. Když hlídka přijela na místo, řidič zaparkoval tak, že vjel částečně na chodník a zůstal stát u lampy veřejného osvětlení. Silně opilý muž seděl za volantem a na pokyn strážníků nebyl schopen z automobilu ani vystoupit. Strážníci mu proto pomohli z vozidla ven. Na výzvu k předložení dokladů jen nesouvisle cosi mumlal. Provedenou dechovou zkouškou mu hlídka následně naměřila skoro 4,5 ‰. [related-post id="6530"] Protože bylo navíc zjištěno, že muž jízdou v opilosti poškodil několik zaparkovaných vozidel, strážníci na místo přivolali policisty z oddělení dopravních nehod. Ti si případ převzali k další prošetření. Opilý řidič nakonec skončil na protialkoholní záchytné stanici, kam ho převezla specializovaná autohlídka pražské městské policie.

Vědci vymýšlejí záložní plán pro případ globální katastrofy • Celý svět nyní sužuje koronavirová pandemie. Existují přitom i mnohem větší hrozby, které by v budoucnu mohly zcela zničit život na Zemi.

Letošní zima je nekonečná. Loňský duben vypadal úplně jinak • Zdá se, že zimě se letos nechce odejít. Kalendář už je sice za polovinou dubna, ale venkovní teploty v těchto dnech stěží dosahují 7 stupňů Celsia. A v noci občas i mrzne.

2. 8. 1889: Úmrtnost v Praze, dláždění ulice a sebevražda továrníkova syna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zemědělské trhy na Letné nabídnou kvalitní lokální suroviny i streetfood • Září a říjen bude na muzejním dvorku Národního zemědělského muzea na Letné patřit podzimním trhům. Akce potěší zákazníky, kteří upřednostňují kvalitní lokální potraviny. Těšit se můžete i streetfood stánky s občerstvením.

Noční pocení může signalizovat vážné zdravotní problémy • Probudit se uprostřed noci na mokrém polštáři bývá běžné během horkých letních nocí. Co když se však něco podobného přihodí v zimě? S vaším tělem nejspíš není všechno v pořádku.

Zvláštního papouška odchovali v pražské zoo. Je to mimořádný úspěch • Zoo Praha si na své konto připsala další významné prvenství. Jako vůbec první zoologická zahrada v kontinentální Evropě odchovala trichu orlího, významně ohroženého a vzhledově velmi zvláštního papouška.

Tajuplné schodiště v Krčském lese vede odnikud nikam. Kdo a proč ho postavil? • V Kunraticko-michelském lese v Praze stojí už desítky let zapomenuté betonové schodiště. Pro většinu lidí je velkou záhadou. Kdo a kdy ho tam vlastně postavil? A jaký k tomu měl důvod, když zcela nelogicky vede odnikud nikam? Vydejte se s námi na pátrání!

Na Ukrajině mají lepší zeleninu než u nás. Farmářskou tržnici okupují překupníci, říká šéfkuchař David • Radek David patří mezi českou kulinářskou elitu. Jako jeden z prvních špičkových šéfkuchařů objel celou řadu českých farem a implementoval jejich produkty do svých slavných restaurací La Veranda a Babiččina zahrada v Praze. Nově se stará ještě o The Bistro v Londýnské ulici. Serveru PražskýDEN.cz poskytl exkluzivní rozhovor. Na pražské gastronomické scéně se pohybujete přes dvacet let. Prošel jste kuchyní hotelu Hilton, hotelem Adria, restauracemi Kampa Park, Rybí trh, Alcron. Všechno jsou to známé pražské podniky, které ve své době udávaly trendy. Jak se v průběhu posledních dvaceti let změnila pražská gastronomická scéna? Hodně moc. Spousta kluků odjela do zahraničí, kde se učili u ještě větších kluků. Pak se vrátili a přinesli nový vítr. Za druhé – díky sociálním sítím je možnost nakouknout do každé hospody, co vaří. Lze taky objednávat knihy ze světa a jezdit na stáže. I já se každoročně jezdím učit. Hlavně do Londýna, který je pro mě nejvíc inspirativní. Pak třeba do Provence, kde jsem měl možnost působit v restauraci La Chassagnette, která má svoji vlastní zahradu. Každé ráno tam zahradnice sklidí to, co je nejvíc zralé. Přivezou to do kuchyně na dvoukoláku a kuchaři z toho vaří. Byl jsem i v Piemonte v restauraci Violetta, kde jsem vařil se sedmdesátiletou babičkou. V Londýně jsem prošel restaurace Dinner by Heston Blumethal, Marcus, Story, Typing Room, Pied a Terre, Alyn Williams, L'Autre Pied, Ametsa with Arzak Instruction, The Ledbury, Latium… Není škoda, že tu nikdo nezvedá slávu prvorepublikových podniků typu lahůdkářství Jana Paukerta, hotelu Šroubek, či původního Alcronu? Takovou tu starou, sice těžší, ale klasickou českou kuchyni? Občas se tu objeví pokus. Ale brzo zanikne. Paukert tak chvilku fungoval. Alcron funguje, ale na moderní bázi. Nedávno otevřeli Myšáka. Já si ještě pamatuji rybárnu Vaňha, ale i buffet Koruna. Je jiná doba, jiné nároky a jiné stravovací zvyklosti. [gallery size="full" columns="1" ids="12110"] V poslední době v Praze rostou jako houby po dešti fast casual bistra. Je to trend, který lze pozorovat i v dalších velkých městech Evropy? Jak si vybrat dobré bistro na večeři? Máte nějaký tip na dobré bistro v Praze, kam i vy sám rád zajdete? Bohužel na to nemám čas. Pokud nejsem v našich restauracích La Veranda, Babiččina zahrada a The Bistro, tak jsem na Ukrajině v Kyjevě, kde máme další restaurace a kam jezdím šestkrát až sedmkrát ročně měnit jídelní lístky. A pokud nejsem ani tam, tak jsem na stáži nebo s majitelem a týmem lidí na výletě za poznáváním jiného regionu, originální chuti tamních jídel. Vaše restaurace La Veranda a Babiččina zahrada patří ke stálicím pražské gastronomie. Co u vás na menu zákazníci najdou? Za prvé – nejsou moje. Jelikož jsem executive chef, tak to znamená, že jsem šéfkuchař pro všechny restaurace. Jídelní lístek se mění často podle sezóny. V Babiččině zahradě je to asi deset jídel, které neměníme. Například hovězí tatarák, který meleme přímo u stolu, kulajdu, přes noc pomalu pečenou kachnu, svíčkovou, ale i dukátové buchtičky nebo plněné knedlíky. V La Verandě se mění vždy skoro celý jídelní lístek. Zůstávají jen dvě položky – náš legendární tatarák a čokoládový fondánt s malinami. Zbytek je vždy dle toho, co je v dané sezóně nejlepší. [gallery size="full" columns="1" ids="12113"] Posledním přírůstkem do rodiny vašch restaurací je právě The Bistro v Londýnské ulici. Jak vzniká vůbec takový koncept bistra? A jak to děláte, že máte hned od otevření plno? V tuto chvíli jsou to silná slova. Pravda je taková, že hned po otevření se tam všichni nahrnuli. Nyní pořád pracujeme s polednem. Přemýšlíme, jak přilákat lidi na zajímavé jídlo, protože v minulosti byla v místě jiná restaurace, která fungovala pouze na večeře. Náš slogan je „More taste“, jelikož nabízíme malé snacky, mezze. Pak máme malou nabídku jídel, kterou každý týden měníme. [gallery size="full" columns="1" ids="12111"] Mimo pražských podniků máte ještě osm restaurací Fajna Familia na Ukrajině. Dá se srovnávat Praha a Kyjev? V čem se pražská gastronomická scéna liší od té kyjevské? Může český šéfkuchař na Ukrajině uspět? Může, ale musí trochu sklopit hlavu. Lidé jsou tam jiní. Teprve nyní se tam začínají otevírat menší podniky s rozmanitější gastronomií. Za druhé – na Ukrajině mají v sezóně mnohem lepší zeleninu než my. Nepotrpí si na žádný excesy, ale mají rádi dobré jídlo. Nemusí být tolik kreativní, ale musí být hezky a zajímavě naservírované. Jak to všechno stíháte? Praha, Kyjev, stáže, rodina a děti? Je to plánování. Jsou měsíce, kdy rozjíždím čtyři menu ve čtyřech různých konceptech. Ale pak jsou měsíce, kdy se to snažím rodině a dětem vynahradit. [gallery size="full" columns="1" ids="12112"] Byl jste jeden z prvních v Praze, který začal spolupracovat s malými farmáři. Co říkáte na rozmach farmářských trhů? Máte nějaké oblíbené? Ano. A je to dobře. Ale pořád je to nic. Po 30 letech od revoluce nemáme nic. Máme nekvalitní zeleninu v krámech. Podívejte se, v Kyjevě je skoro pět miliónů obyvatel a je tam přes padesát tržišť, možná ještě víc, které fungují každý den. Koupíte tam ryby, maso, koření, ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med... A Praha má jeden a půl miliónů obyvatel a jedno tržiště – jedna hala a v ní pár farmářů, zbytek jsou překupníci. Funguje od pondělí do soboty. Náplavky, kulaťáky a farmářské trhy jednou, dvakrát za týden to nespasí. Je to škoda, protože na Ukrajině jsou lidé zvyklí nakupovat a vybírat to nejlepší, aby pak doma uvařili to nejlepší jídlo. I přes nabitý program si stále najdete čas na řadu kuchařských kurzů. Máte v nabídce i něco pro opravdové Pražany odkojené Vltavou? To nemám. Školím u Romana Vaňka v Prakulu, v Gourmet Academy, v nádherném obchodě Potten & Pannen a v Zemědělském muzeu, kde je krásná kuchyně. Všude učím něco jiného. Takže u Romana třeba zeleninová jídla, králíka nebo piemontskou kuchyni, v Gourmet academy menu pro požitkáře, v Zemědělském muzeu „Nedělní oběd“, „Babiččiny recepty“. A jakmile začne sezóna, tak chřest. [gallery size="full" columns="1" ids="12119"] Kdybyste měl jmenovat někoho z vašich kuchařských kolegů v Praze, ke komu byste zašel na snídani, oběd a večeři? Na snídani do Café Savoy za Lukášem Frenclem. Na oběd s rodinou jednoznačně do Babiččiny zahrady na kachničku, a kdyby ke kolegovi, tak do SIA za Jirkou Štiftem. Na večeři s přáteli do Zas a znovu za Petrem Hajným, případně do Noi, Sasazu. Na poslední jídlo před smrtí do Grand Cru za Honzíkem Punčochářem.

Festival Struny dětem zahraje v sobotu na jazzovou notu • Rodinný festival Struny dětem vzdá tuto sobotu 18. září pražského DOXu poctu ikoně americké hudby 20. století Duke Ellingtonovi. Koncert jazzového big bandu JAZZ DOCK ORCHESTRA složeného z předních jazzových hráčů bude nejen dobrodružnou výpravou k jazzovým kořenům, ale odhalí mnohé souvislosti populární hudby a připomene atmosféru Mekky jazzu New Yorku 50. let minulého století. A to vstřícnou formou pro rodinné publikum.

7. 3. 1868: Žena se pokusila o sebevraždu vypitím žíraviny • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba chrámu sv. Víta Minulé neděle ohledala zvláštní komise nové stavby na a v chrámu svatovítském. Komise ta záležela z předsedy svatovítské jednoty hrab. Frant. Thuna, více členův téže jednoty, mezi nimiž též br. Clam-Martinic se nacházel. U příležitosti té zaručil se hrabě Clam-Martinic, že onu část chrámu svatovítského, kteráž zvána jest kaplí Clam-Martinickou, na vlastní náklad dá znovu zříditi a upraviti. – Národní listy, 7. 3. 1868 Pokus o sebevraždu Zavraždit se chtěla včera ráno v jedné ulici vdova po jednom diurnistovi, která už delší dobu churavěla. Vypila tedy lahvičku žíraviny a když tu neúčinkovala, pořezala si žíly na levé ruce. Bolestí křičíc přivolala svou posluhovačku, která ji na zemi ležící nalezla. Nešťastnice byla v truhle odnešena do nemocnice, kdež ji lékaři myslí při živobytí zachovali. – Pražský denník, 7. 3. 1868 [related-post id="6481"] Z českého divadla V pondělí dne 9. března má p. Bittner, jeden z nejnadanějších mladších členů našeho divadla, svůj příjem. Zvolil si Shakespearovu tragedii „Romeo a Julie“, po delší čas již nedávanou, a bude hráti poprvé úlohu Romea. Volba sama již svědčí o pravé umělecké snaze pana beneficienta. – Pražský denník, 7. 3. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

Gorily z pražské zoo se budou stěhovat do nového domova • Zoo Praha buduje zbrusu nový pavilon a venkovní výběh pro gorily nížinné. Po dokončení to má být dosud největší expozice zahrady.

Změny čichu mohou signalizovat nástup vážných nemocí • Základní smysly zrak, sluch, čich, chuť a hmat většinou považujeme za automatickou samozřejmost. Jejich důležitost si často uvědomíme až v okamžiku, kdy o některý z nich přijdeme. Snad každého člověka někdy postihne dočasné zhoršení čichu při rýmě. Když ale tento stav přetrvává a nepředcházelo mu žádné onemocnění dýchacích cest, může to být první známka vážných neurodegenerativních změn.

Ztráta čichu může být známkou nemoci.

V pondělí zemřelo 232 lidí a dalších 12 tisíc se nakazilo • V pondělí bylo v Česku zaznamenáno 12 150 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 33 044 provedených PCR testů, z nichž 37 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 67 606.