Flašinet žije! Do Prahy se opět sjedou flašinetáři z celé Evropy

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská12. srpna 20192 minuty čtení

Flašinetáři opět rozezní centrum Prahy.

Národní muzeum letos opět přichystalo mezinárodní setkání flašinetářů s názvem Flašinet žije!, které se uskuteční v úterý 13. srpna. Pouliční umělci z různých koutů Evropy oživí již pošesté centrum Prahy třemi koncerty rozdílných žánrů. Zvuky hracích strojků se rozezní v 10:00 v barokním kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, ve 14:00 na Kampě u Karlova mostu a v 19:00 v Českém muzeu hudby.

Na jednodenním festivalu se potkají flašinetáři z Německa, Slovenska, České republiky, Rakouska, Polska, Slovinska a Francie. V kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí zazní od 10 hodin tóny klasických skladeb. Bude možné slyšet například Sbor židů z opery Nabucco od Giuseppe Verdiho nebo předehru z Figarovi svatby v jedinečném podání dvou flašinetů naráz. Na Kampě si pak ve 14 hodin kolemjdoucí vyslechnou improvizované hraní doprovázené živým zpěvem a hrací strojky si důkladně prohlédnou ze všech stran.

Festival bude ukončen koncertem od 19 hodin v Českém muzeu hudby. Zazní zde skladby jako Non, je ne regrette rien od Edith Piaf nebo Radeckého marš. Po zmíněném koncertě se návštěvníci mohou zblízka podívat na různé druhy flašinetů, zeptat se jejich hráčů na to, co je zajímá a dokonce si i vyzkoušet hru na flašinet.

Během celého dne se návštěvníkům mimořádně nabídne možnost navštívit České muzeum hudby a prohlédnout si flašinety a hrací strojky, které má Národní muzeum ve svých sbírkách. Zároveň bude otevřená i stálá expozice a krátkodobá výstava Import / Export / Rock´n´roll. Muzeum se při této příležitosti otevře výjimečně v úterý, které je běžně zavíracím dnem a bude otevřeno od 10:00 až do 19:00, tedy do začátku večerního koncertu.

Unikátnost flašinetů

Mechanické hudební nástroje představují unikátní spojení řemeslného umění a techniky. Od 19. století se rozšířily hřebíčkové nástroje a kolovrátky. Ve snaze o zvukové zpestření a obohacení napodobováním více nástrojů i celého orchestru vznikly různé typy orchestrionů. Nejpodstatnější součástí každého mechanického hudebního nástroje je hrací válec, ale samotný zvuk mohou vydávat třeba pružné zoubky ocelového hřebene, píšťaly, různým způsobem rozeznívané struny či perforovaný papír.

Nepřehlédněte

200 let Národního muzea připomíná unikátní poštovní známka a stříbrná pamětní mince • Národní muzeum letos slaví 200 let od založení. Kulaté jubileum je doprovázeno řadou výjimečných událostí a jednou z nich je vydání pamětní stříbrné mince a příležitostné poštovní známky. „Tento rok je pro Národní muzeum přelomovým. Slaví přesně dvě století své existence, navíc bude po dlouhé rekonstrukci 28. října částečně otevřena Historická budova. Jsem rád, že ve spolupráci s Českou národní bankou, Českou mincovnou a Českou poštou vydáním mince a známky připomeneme význam Národního muzea, které již 200 let sbírá, uchovává, vystavuje a vzdělává,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pamětní mince s plejtvákem i denárem Pamětní stříbrná mince, vydaná Českou národní bankou a ražená Českou mincovnou, má nominální hodnotu 200 korun a jejím autorem je medailér Petr Horák. Na lícní straně mince jsou vyobrazeny dvě vitríny, v nichž se nachází několik předmětů příznačných pro Národní muzeum. Je mezi nimi zkamenělina trilobita, opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, denár knížete Boleslava II., kostra plejtváka myšoka a dva vyhynulí živočichové – vakovlk a ještěr velescink kapverdský. Rubová strana zachycuje Historickou budovu a Novou budovu Národního muzea s letopočty 1818 a 2018. „Je symbolické, že Národní muzeum vzniklo téměř přesně 100 let před tím, než byla založena Československá republika, jejíž 100. narozeniny oslavíme na konci tohoto měsíce. Tím však významná výročí nekončí – příští rok bude ve znamení oslav 100 let od vzniku samostatné československé koruny, které zaštítí Česká národní banka,“ uvedl ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček. „Veřejnost se tak může těšit na mnoho zvláštních emisí, včetně historicky první pamětní bankovky nebo oběžné dvacetikoruny s portréty tvůrců státu a měny,“ dodal. Mince s motivem Národního muzea je v pořadí jedenáctou pamětní stříbrnou dvousetkorunou v rámci současného emisního plánu České národní banky na léta 2016–2020. „Za prvotní myšlenku zřízení Národního muzea vděčíme české šlechtě, která také přispěla velkou měrou soukromými sbírkami. Tato nejvýznamnější česká muzejní instituce nashromáždila milióny artefaktů po dobu své existence z rozmanitého spektra oborů, včetně numismatiky, proto si zaslouží speciální emisi ve zlatě a stříbře,“ vysvětlil Jaroslav Černý z České mincovny. Pamětní mince ražená letošního roku není prvním upomínkovým předmětem, který vznikl k oslavě významných výročí Národního muzea. V letošním roce byla vyražena i zlatá medaile s vyobrazenou Historickou budovou. Již před padesáti lety vznikly dvě pamětní medaile k 150. jubileu vybrané na základě umělecké soutěže. První medaile, jejímž autorem byl Milan Knobloch, byla ražena v bronzu i stříbře a jejímu líci vévodí celkový pohled z výšky na Historickou budovu Národního muzea. Návrh na druhou medaili vytvořil zasloužilý umělec Bedřich Stefan, který na lícní straně zobrazil pouze kopuli Historické budovy s vavřínovými ratolestmi. Pamětní medaile byla vydána také v roce 1991 ke stému výročí otevření Historické budovy. Jejím autorem je medailér Michal Vitanovský, který je například také autorem současné podoby nejvyššího státního vyznamenání Bílého lva. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13677"] Známka nese číslo 1000 Pro příležitostnou poštovní známku, která vychází 10. října, se stala námětem taktéž Historická budova Národního muzea, před kterou je umístěna socha Čechie z fontány před budovou muzea. Autorem výtvarného návrhu známky je Jan Kavan, o rytinu se postaral Martin Srb. Známka vydaná speciálně ke 200. výročí založení Národního muzea o rozměrech 23 x 40 mm byla vydána v nákladu 750 tisíc kusů a má katalogové číslo 1000, je tedy 1000. známkou vydanou po rozdělení Československa. Byla tisknuta plnobarevným ofsetem s liniovou kresbou a její nominální hodnota činí 19 korun, což odpovídá hodnotě běžné listovní zásilky do 50 g v rámci České republiky. „Známka vydaná ke 200. výročí Národního muzea je zároveň tisící známkou vydanou v historii České pošty. V tomto roce si však připomeneme ještě jedno významné výročí – letos 18. prosince uplyne sto let od vydání první československé poštovní známky s motivem Hradčan od Alfonse Muchy. Nejen filatelisté, ale všichni bez výjimky mohou být hrdí na to, že po celé staletí si Československé a posléze České známky udržely status těch nejkrásnějších a v mezinárodních soutěžích se pravidelně umisťují na předních příčkách,“ uvedl Ondřej Veselský, ředitel sekce mezinárodní a vnitrostátní vztahy České pošty. Letošní vydání pamětní mince a poštovní známky je jednou z událostí oslav 200. výročí založení Národního muzea, které završí částečné otevření Historické budovy. Ta je pro veřejnost uzavřena od roku 2011. V neděli 28. října bude Historická budova částečně zpřístupněna svým návštěvníkům prostřednictvím dvou výstav. První z nich bude Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, otevřená k 100. výročí Československa a přibližující dějiny společného státu Čechů a Slováků. Druhou výstavou je 2 × 100, jež představí 200 nejvýznamnějších a nejzajímavějších z více než 20 milionů sbírkových předmětů Národního muzea.

Startuje festival Letní Letná. Provazochodkyně překoná Vltavu ve výšce 35 metrů • Ve středu začíná 16. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná. V Letenských sadech setrvá až do neděle 1. září a v průběhu tří týdnů představí špičkové zahraniční soubory, přehlídku domácí novocirkusové scény, celou řadu premiér, unikátní projekty, open-air představení i bohatý program pro děti.

Provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongonga

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

FOTOREPORT: Konec ostudy! Okolí Národního muzea se začíná měnit. Hotovo bude už letos • Rada hl. m. Prahy dnes schválila kroky vedoucí ke zpříjemnění okolí Národního muzea. Hlavní úpravy čekají prostor mezi historickou a novou budovou Národního muzea. Dále se plánuje nové napojení na tramvajovou trať ve Vinohradské a Škrétově ulici. Změny proběhnou ještě letos. Podklad pro celkovou vizi okolí Národního muzea vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).

Konec jedné velké pražské ostudy.

Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea • Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol.

Automat s lidským srdcem rozezní v pondělí pražské ulice • V době, kdy nám odosobněné automaty již umí prodat skoro všechno, se v Praze objeví v pondělí 4. června již po páté jeden z nejživějších a nejsympatičtějších automatů světa, pražský Zpěvomat. Čarovný nástroj, který je poháněn otevřeností, láskou k hudbě a talentem mnoha nadšenců se opět rozezní v odpoledních hodinách prvního červnového pondělí na náměstí Míru, Karlově náměstí, Andělu, Jungmannově náměstí a Hradčanské. „Skupinky zpívajících pod vedením zkušených muzikantů-lektorů nabídnou chodcům na pár minut vytržení z každodenního shonu a rutiny a osloví je tím nejpřirozenějším způsobem - lidským hlasem,” říká zakladatelka Zpěvomatu Ridina Ahmedová a dodává: „Možnost usednout na židli a nechat si zazpívat vybranou skladbu je v dnešní přetechnizované, odosobněné a komplikované době nepříliš častá šance na chvilku klidu, usebrání se, či jen zážitek prosté sdílené radosti z hudby.” Lektory hudebních entuziastů, kteří v Praze vdechnou život Zpěvomatu, letos budou Jaro Cossiga a Jana Puterová, tedy tandem špičkového beatboxera a vokalistky ze souboru Kriskros a capella, dále balkánská zpěvačka a pianistka s velikým hlasem Aida Mujačić, pouliční živel, zpěvačka a divadelnice, milovnice loopstationu Alžběta Nováková, jazzová diva a členka a capella sextetu Skety Alice Bauer či Antonie Nyass, členka Yellow Sisters a sbormistryně projektu Řeky. Kde a kdy? 15:30-18:00 – Náměstí Míru (Jaro Cossiga a Jana Puterová) 14:30–17:00 – Anděl (Aida Mujačić) 15:00–17:30 – Jungmannovo náměstí (Alžběta Nováková) 15:00–17:30 – Hradčanská (Alice Bauer) 14:30–17:00 – Karlovo náměstí (Antonia Nyass)

Památník na Vítkově připomíná utrpení Poláků za 2. světové války • V Národním památníku na Vítkově můžete ode dneška vidět menší panelovou výstavu s názvem „Boj a utrpení. Polští občané za druhé světové války“, která připomíná nelehké osudy obyvatel našeho sousedního státu.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

Barevná devítka nabídne dobré jídlo, hudbu z celého světa i kurz salsy • Žhavé africké rytmy, balkánská dechovka a kubánská salsa. Taková jsou lákadla letošního ročníku festivalu Barevná devítka. Tradiční přehlídka hudby a kultury z celého světa však proběhne za zvýšených bezpečnostních hygienických podmínek kvůli COVID-19.

Začala rekonstrukce kostry plejtváka myšoka, symbolu Národního muzea • Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci. Pro účely nových stálých přírodovědeckých expozic dochází právě v těchto dnech ke kompletnímu restaurování největšího předmětu ze sbírek Národního muzea, kostry samice plejtváka myšoka. Její oprava probíhá v sále, kde je umístěna již více než sto let. Restaurátorské a preparátorské práce na dalších sbírkových předmětech probíhají i v dílnách a laboratořích Národního muzea, tak aby byly připraveny k vystavení v nových expozicích a připravovaných výstavách.

Sedmý ročník Festivalu íránských filmů přivítá hvězdnou sestavu hostů • Sedmý ročník Festivalu íránských filmů ÍRÁN:CI, který se koná v Praze od 9. do 14. ledna, je nejen jedinečnou přehlídkou skvělé íránské kinematografie, ale také mimořádnou příležitostí pro setkávání íránských umělců s českým publikem. V rámci projekcí, seminářů a doprovodného programu se představí přes dvacet filmařů, spisovatelů, kameramanů, producentů a herců.

Pražská část festivalu potrvá do 14. ledna.

Jak vzniká výstava? Národopisné muzeum odhaluje své zákulisí • V sobotu 20. ledna Národní muzeum otevřelo novou výstavu v Národopisném muzeu s názvem Jak vzniká výstava. Tato menší výstava v Letohrádku Kinských vypráví o dějinách zdejších expozic ve 20. století i o práci, která se za nimi skrývá. Součástí je také prezentace díla česko-švédského výstavního architekta a scénografa Jana Poláška.

Archa Noemova a Světlo a život v Národním muzeu už jen do konce února • Neděle 3. března bude posledním dnem, kdy můžete navštívit dvě přírodovědecké výstavy v Nové budově Národního muzea – Archu Noemovu a Světlo a život. Obě tyto výstavy byly velice úspěšné a oblíbené zejména u rodin s dětmi. Od doby jejich otevření do nich zavítalo dohromady téměř 900 000 návštěvníků.

Archa Noemova.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

La Película 2019: Festival španělských filmů rozzáří Penélope Cruz a Javier Bardem • Třetí únorový týden se stane svátkem pro všechny milovníky španělštiny a španělských filmů - od 19. do 26. února ovládne kina v Praze, Brně, Hradci Králové a Ostravě La Película. Festival opět nabídne žánrově pestrý výběr kinematografie z Pyrenejského poloostrova doplněný atraktivními filmovými výlety do Peru a dalších zemí Latinské Ameriky. Diváci se mohou těšit například na předpremiéru netrpělivě očekávaného thrilleru Všichni to vědí od dvojnásobného držitele Oscara Asghara Farhadiho v hlavních rolích s Javierem Bardemem a Penélope Cruz nebo kritikou opěvovaný snímek Roma od Alfonse Cuaróna, který si vysloužil mimo jiné 10 nominací na Oscara.

Penélope Cruz a Javier Bardem ve snímku Všichni to vědí.

Moderní knižní obálky jsou k vidění v Národním muzeu • Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny, která představí průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění od 15. října do 9. ledna 2022.

Kmotři elektronické hudby Underworld vystoupí na Metronome Prague • Festival Metronome Prague přiveze v červnu 2022 do Prahy jednu z nejzásadnějších světových kapel elektronické hudby, britské Underworld. Doplní tak již dříve ohlášené hvězdy Nicka Cavea se skupinou The Bad Seeds, britské indiepopové duo Oh Wonder a amerického zpěváka a skladatele Becka.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.

Výstava Sluneční králové

Světově unikátní výstava zavede návštěvníky do starověkého Egypta • Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odhalování jeho tajemství. Více jak tři tisíce let trvající a rozvíjející se civilizace nás neustále fascinuje svou vyspělostí, uměním, kulturou, filozofií a životním stylem.

Výstava Sluneční králové

Otevírají se muzea a galerie. Někde ale přivítají návštěvníky až později • Po téměř dvou měsících se dnes znovu otevřou některá pražská muzea a galerie. Za zpřísněných hygienických opatření mohou lidé v hlavním městě opět navštívit objekty Národního muzea nebo Národní zemědělské muzeum na Letné. Národní technické muzeum a Národní galerie otevřou o něco později.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.