KOMENTÁŘ: Hlavní důvody, proč jsou byty v Praze stále tak drahé

Ceny nových bytů v Praze neustále rostou a v poslední době se dostaly tak vysoko, že jsou pro většinu domácností nedostupné. Výjimky v podobě levnějších projektů se sice čas od času najdou, jde ale jen o výjimky potvrzující pravidlo. Vliv na cenu nových bytů má přitom hned několik faktorů, všechny se do ní promítají negativně. Jde o nedostatek volných stavebních pozemků, zdražující stavební práce v čele s řemesly a neuvěřitelně složitá a zdlouhavá byrokracie prodlužující povolování nových staveb. Ale popořadě.

Pozemky vhodné pro výstavbu rezidenčního bydlení v Praze za posledních pět let zdražily minimálně dvojnásobně. Je jich totiž čím dál tím méně. Může za to zastaralý územní plán platný od roku 2000, který měl po deseti letech nahradit nový územní plán. Žádný další však dodnes schválen nebyl. To způsobilo extrémní nedostatek stavebních pozemků a tím i růst jejich ceny, což se v konečné fázi promítá i do ceny nových bytů.

Ty ovlivňují i ceny stavebních prací, u nichž v minulých letech docházelo k výraznému růstu. Hlavně u řemesel jsme pozorovali meziroční zdražování o dvacet procent i více. Začíná se naplno projevovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví, které je zcela závislé na lidech ze zahraničí, převážně z Ukrajiny a dalších východoevropských zemí. Bez nich by české stavebnictví už dávno zkolabovalo.

Nové byty prodražuje v průměru o deset procent také neefektivní a zdlouhavý proces povolování nových staveb. Kupující tak u bytu za šest milionů korun zaplatí 600 tisíc korun více jen proto, že vyřídit všechna povolení trvá minimálně pět let místo jednoho roku, jak je běžné ve většině vyspělých západních zemích.

Kromě vyšších nákladů způsobených průtahy při povolování musíme počítat i s cenou peněz, protože developer vlastní pozemek celou tu dobu a má v něm „umrtvené“ peníze, které nemůže použít jinde. Například Ekospol jako jeden z největších soukromých majitelů pozemků v Praze a blízkém okolí vlastní půl milionu metrů čtverečních stavebních ploch, jejichž hodnota představuje řádově miliardy korun.

Ceny bytů zvýšily i požadavky na dosažení téměř nulové spotřeby, tedy hlavně nutnost vybudování rekuperace ve všech bytech. I zde musíme počítat s vyššími stavebními náklady v řádu jednotek procent, které nakonec zaplatí kupující.

Recept na návrat cenově dostupného bydlení je přitom jednoduchý. Jedině dostatečná nabídka umožní pořízení bydlení širším vrstvám zájemců. K tomu je nezbytně nutné urychleně připravit nové pozemky vhodné pro rezidenční výstavbu nejlépe tisíců bytů. Praha má mnoho míst včetně zanedbaných brownfieldů nedaleko centra, kde by se dalo prakticky okamžitě začít stavět. Například na Zličíně plánujeme výstavbu 2000 nových bytů včetně infrastruktury na nyní nevyužívané ploše kousek od metra. Je škoda, že podobná území leží tak dlouho ladem. Už dávno zde mohli lidé spokojeně bydlet.

Zásadní je také přijetí nového stavebního zákona v podobě, v jaké ho schválila Poslanecká sněmovna. Jen ten totiž zajistí zásadní zkrácení povolovacího procesu nových staveb a tím i jejich zlevnění. Pokud tato nejdůležitější legislativní změna letošního roku spadne pod stůl a nestihne se schválit do podzimních voleb, cenově dostupného bydlení se nedočkáme ještě dalších několik let.