Nově narozená žirafa ráda pózuje před objektivy fotografů. Říkají jí Modelka

ZajímavostiPražskýDEN.cz • 30. ledna 2019 • 1 minuta čtení

Mládě žirafy severní v den narození. Následná veterinární prohlídka potvrdila, že jde o samičku.

Mládě žirafy severní v den narození. Následná veterinární prohlídka potvrdila, že jde o samičku.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pokud v těchto dnech vyrazíte na návštěvu do pražské zoo, rozhodně byste neměli minout Africký dům v horní části zahrady. Čeká tam na vás zajímavá podívaná – mládě žirafy severní narozené 25. ledna už skotačí v expozici.

Veterinární prohlídka potvrdila, že 83. mládě tohoto druhu narozené v Zoo Praha je samička. Jeho matkou je Faraa původem ze Švýcarska a otcem Johan narozený v Nizozemsku. Podle chovatelů malá žirafa prospívá dobře. Již v úterý dopoledne ji tak mohli spojit se zbytkem stáda.

Matka Faraa dceru do expozice samozřejmě doprovodila a na začlenění do skupiny bedlivě dohlížela. Nově narozená samička se otrkala velmi rychle a podle toho, jak ochotně pózovala přítomným fotografům, dostala od chovatelů pracovní přezdívku Modelka.

[youtube]FpcoA-iIUas[/youtube]

„My dnes už víme, jak se bude jmenovat. Chovatelé vybírají pro žirafy jména podle zavedeného pravidla: podívají se do kalendáře týden před a týden po narození malé žirafy a ze jmen, která se takto nabízejí, zvolí to, které se jim nejvíc líbí,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a dodal: „Návštěvníkům ovšem toto jméno prozradíme až na slavnostním křtu 17. února.“

Vstoupit do diskuze

novinky ze zoo pražská mláďata pražská zoo pražská zvířata žirafa žirafí mládě Zoo Praha zoologická zahrada zvířata v zoo zvířata ze zoo

Nepřehlédněte

Zoo ukáže poprvé veřejnosti vzácné mládě ježury australské • Pražská zoologická zahrada návštěvníkům poprvé od vylíhnutí ukáže své historicky první mládě ježury australské. Zvíře přišlo na svět letos v dubnu. Aktuálně váží 770 gramů, velmi dobře prospívá a matka ho pravidelně kojí.

V Zoo Praha se narodila první mláďata tohoto roku • Jen pár hodin po začátku nového roku přišla v Zoo Praha na svět dvě mláďata. Prvním z nich je beránek ovce kamerunské, na kterého se návštěvníci mohou přijít podívat do Dětské zoo v dolní části areálu. Druhým novorozencem je želva tuniská, jejíž chov v pražské zoo pochází z jedinců zabavených pašerákům.

Mláďata tygra malajského rostou jako z vody. Baví je vodní hrátky • Ani vysoké letní teploty nebrání dvojčatům tygra malajského Bulanovi s Wanitou v jejich venkovních hrátkách. Ba právě naopak. Když je horko, návštěvníci Zoo Praha je mohou spatřit, jak s radostí skotačí v napuštěném vodním příkopu. Z počátku měli sice z vody trochu obavy, teď už si ale vodní radovánky náležitě užívají. Stále jsou to sice ještě koťata závislá na matce, vzbuzují však již pořádný respekt. Denně každé z nich spořádá zhruba dva kilogramy masa. Bulan tak ve svých devíti měsících váží přesně 58 kilogramů a jeho sestra Wanita 42 a půl, což začíná být znát také na venkovním výběhu. Mladí tygři totiž vyžadují hračky odpovídající jejich velikosti a ke hraní jsou schopni využít čehokoliv, co ve výběhu najdou. Vítanou novinkou a příjemným zpestřením léta se tak pro ně stal napuštěný vodní příkop s postupným svažováním břehu. Na počáteční obhlídku vodního příkopu dvojčata vyrazila samozřejmě za doprovodu své matky Banyi, která podle chovatelů stále funguje hlavně jako jejich psychická podpora. Bulan si jako první troufnul i do hloubky, kde brzy začal plavat, zatímco Wanita, jinak obvykle průbojnější, sledovala jeho první plavecké pokusy ze břehu, a dokonce měla tendence tahat bratra ven. Dnes už si ale vodu užívají oba dva naplno. [related-post id="6166"] „K ponoření se do vody sice potřebují trochu namotivovat, ale k tomu často postačí například velký míč – obzvláště Bulan má rád velké věci, které může obejmout packami a „poprat“ se s nimi – nebo když ve vodním příkopu třeba přistane kachna,“ vysvětluje vrchní chovatelka šelem v Zoo Praha Věra Makovská a dodává: „Taky samozřejmě dost záleží na počasí. Pokud je slunečno a horko, koupou se každý den.“ Obecně jsou hravá tygří dvojčata nejaktivnější ráno nebo kolem poledne. Ve venkovním výběhu Pavilonu šelem a plazů v dolní části zoo pobývají přibližně do patnácté hodiny, v neděli je tam chovatelé nechávají asi o půl hodiny déle.

Vítanou novinkou a příjemným zpestřením léta se tak pro ně stal napuštěný vodní příkop s postupným svažováním břehu.

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

Pražská zoo odevzdá ze vstupného více peněz na podporu ohrožených zvířat • Hlavní město Praha je prostřednictvím zoologické zahrady zapojeno už více než deset let do mezinárodního systému podpory projektů na záchranu ohrožených druhů ve volné přírodě. Dosud pražská zoo věnovala na tyto projekty dvě koruny z každého vstupu. Za letošní rok to už budou koruny tři, jak v úterý schválila nová městská rada. Návštěvnost zoo se letos dostala přes 1 400 000 vstupů.

V pražské zoo se narodilo 18 hroznýšků pestrých • V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

Pražskému pícháčkovi už rostou bodliny. Úplně vyhráno ještě nemá • V pražské zoo přišlo letos v dubnu na svět historicky první mládě ježury australské. Chovatelé mu proto věnují mimořádnou péči. Využívají k tomu dokonce kamerový systém.

Zotavená orangutaní samice Mawar se po náročné operaci vrátila do expozice • Samice orangutana sumaterského Mawar byla po několikadenním oddělení, kdy se v zázemí zotavovala kvůli chirurgickému výkonu v ústní dutině, opět spojena se samcem Pagym. Spojení proběhlo bez problémů a teď už je v expozici vidět celá skupina pohromadě; včetně pětileté Diri, která dělala své matce Mawar společnost i během izolace. „Spojení nejdříve probíhalo ve vnitřních boxech přes mříže a za krátkou dobu byla zvířata spojena úplně. Samotné spojení zvířat proběhlo v rámci orangutaního způsobu života na výbornou, chovatelé pozorovali i pokusy o páření,“ dodal vrchní chovatel primátů David Vala. [related-post id="6868"] [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="7834"]

Mawar musela kvůli bolesti zubů podstoupit výkon, teď už je ale v pořádku.

Pražskou zoo opouští samice hrabáče kapského. V Olomouci ji čeká důležitý úkol • Samice hrabáče kapského Nyota v pátek opustila Zoo Praha, aby v novém domově, Zoo Olomouc, vytvořila pár s tamním samcem. Chovatelé na obou stranách věří, že se nový pár zaslouží o další generace těchto pozoruhodných afrických savců. Pár hrabáčů, který zůstává v Praze, ale dlouho sám nezůstane. Kvída je totiž opět v očekávání. Nyota se narodila 20. srpna 2016 v Zoo Praha, kde se stala hvězdou. Narození hrabáčů v lidské péči nejsou zcela neobvyklá, ale odchovat jejich mládě, to už dá pořádně zabrat. Zdárný odchov hrabáče totiž často závisí na pomoci lidí, zejména v případě ne příliš zkušené samice. „I po narození Nyoty jsme u ní zhruba měsíc drželi čtyřiadvacetihodinové služby, aby ji matka Kvída nechtěně třeba nezalehla,“ uvedl vrchní chovatel Zoo Praha Jaromír Plný. Teď se sice pražští chovatelé musejí s Nyotou rozloučit, současně ovšem cítí obrovské zadostiučinění. „To, že naše doslova vypiplané mládě dostane šanci mít vlastní mládě, je pro nás zhmotněním veškerého našeho úsilí,“ vysvětlil Plný. Loučení s vypiplaným mládětem usnadní lidem ze Zoo Praha také vědomí toho, že se už teď mohou těšit na dalšího hrabáče. Kvída je totiž opět březí. „Příležitostně Kvídu kontrolujeme ultrazvukem. Z toho posledního víme, že je mládě živé a vyvíjí se bez abnormalit. Určit pohlaví zatím není možné, ale co můžeme s jistotou říci, je to, že je samice ve vysokém stádiu březosti, takže se dá porod očekávat v nejbližších týdnech,“ uzavřel veterinář Zoo Praha Roman Vodička.

Samice hrabáče kapského Nyota odjela ze Zoo Praha do nového domova v Zoo Olomouc.

V pražské zoo můžete o víkendu ochutnat hmyzí speciality • Smažené, pečené, na sladko i na slano připravené cvrčky či moučné červy, ale také hmyzí salát a buchtu můžete tento víkend ochutnat v Zoo Praha. Pokrmy pro návštěvníky připraví vyhlášený hmyzí šéfkuchař Milan Václavík.

Mouční červi s chilli.

OBRAZEM: Nejlehčí savec světa váží pouze 1,8 gramu. Vidět ho můžete v pražské zoo • Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných ohledech: „Jsou neuvěřitelně hbité, běhají doslova jako kapky rtuti a dokážou skočit až do vzdálenosti 20 centimetrů, což je u tak malého tvora velmi neobvyklé. Mají i zvláštní areál – najdeme je poblíž lidských sídel ve Středomoří, ale obývají i ostrůvkovitě rozesetá místa v Africe a Asii.“ Do Zoo Praha přicestovaly dva páry bělozubek z drážďanské zoo koncem roku 2017. První mláďata pak přišla na svět v březnu 2018. Jakmile se bělozubky nejmenší začnou rozmnožovat, rodí se mláďata zhruba každé čtyři týdny a rychle dospívají. V zázemí tak pražská zoo nyní odchovává už druhou generaci. Celkem eviduje devět dospělých jedinců – z nichž jedna samice je březí – a 24 mláďat ze šesti vrhů. [gallery columns="1" size="full" ids="11557"] „Aby se bělozubky úspěšně rozmnožily, je zapotřebí jim zvýšit teplotu v chovné místnosti a nabídnout jim labyrint, do kterého si nanosí materiál na hnízda – mech nebo suchou trávu,“ vysvětluje Brandl. Umělý labyrint vyřezaný z tvárnice simuluje bělozubkám podzemní chodbičky i komory. Vivárium je dále vybaveno zeminou, mechem, uschlými listy, a hlavně plochými kameny a kusy kůry, pod které se bělozubky rády ukrývají. Bělozubky jsou hmyzožravé a loví takřka výhradně živou kořist, v pražské zoo nejčastěji cvrčky. Bělozubky nežijí dlouho – jako většina drobných tvorů se obvykle dožívají jen o něco více než jednoho roku.

Mládě bělozubky nejmenší s rodiči.

Obrovská radost v pražské zoo. Narodilo se další mládě vzácné guarézy pláštíkové • Ve středu 3. dubna ráno přibyl do skupiny gueréz pláštíkových v Zoo Praha další přírůstek, tentokrát jubilejní. Zkušené matce Lucii se narodilo v pořadí již desáté mládě. Shodou náhod ho navíc přivedla na svět přesně rok od porodu svého předchozího potomka.

Mládě guerézy pláštíkové, které v sobotu na zahájení 88. sezóny Zoo Praha dostalo jméno Lopi, už není ve skupině nejmladší. Jeho místo zaujal tento benjamínek, který přišel na svět ve středu ráno.

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v Zoo Praha • Nevelké i zcela miniaturní, výjimečně zbarvené, mnohdy prudce jedovaté. Návštěvníci Zoo Praha budou mít opět jedinečnou příležitost prohlédnout si přes třicet druhů pralesniček neboli šípových žab.

Nově narozené sloní samičky z pražské zoo už mají jména • Malé slonice narozené v Zoo Praha letos 27. března a 9. května dnes během slavnostního křtu dostaly sinhálská jména Lakuna a Amalee, která pro ně vybrali chovatelé.

Na vánočních stromcích si pochutnají zvířata z pražské zoo • Pražská zoo dostala na konci roku stovky neprodaných vánočních stromečků.

Speciální krmení losů probíhá v 11:30.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Pražská zoo se raduje. Narodilo se další mládě koně Převalského • V pražské zoo přišlo minulý čtvrtek na svět další mládě ohroženého koně Převalského. Jen letos se jedná již o čtvrtý přírůstek. Celkem se tak v trojské zahradě a dalších jejích zařízeních narodilo již 239 těchto vzácných hříbat.

Zkušená matka Hara své poslední mládě pečlivě chrání, podle chovatelů k němu nepouští ani sourozence.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Prvního vombata získala Zoo Praha. Návštěvníkům se představí v lednu • Pražská zoologická zahrada má nového vzácného obyvatele. Samec vombata obecného jménem Cooper se sem přestěhoval minulou středu z německého Hannoveru. Nyní ho čeká měsíční karanténa. Poté se přesune do expozice Darwinův kráter, kde ho již budou moci spatřit i návštěvníci.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo vedro netrápí. Užívají si bazény, sprchy, ledovače i zmrzlinu • Pražská zoo připravila pro své svěřence celou škálu nejrůznějších variant, jak se v tropických dnech osvěžit. Zvířata tak mají k dispozici nejen bazény nebo vodní příkopy, některá mohou využít i mlžení či se nechat osprchovat. Především jim ale chovatelé nechávají volný přístup do vnitřních ubikací. A myslí se i na návštěvníky. „V těchto horkých dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů domů, do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl, proč teď mají mnohá zvířata otevřen vstup do vnitřních prostor i v době, kdy to za běžného počasí není obvyklé. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat. [gallery columns="1" size="full" ids="11514"] Řada druhů v těchto dnech s oblibou využívá také vodu ve venkovních výbězích. Kromě jejich skotačení v bazénech a vodních příkopech je mohou návštěvníci spatřit i při tom, jak se nechávají od chovatelů sprchovat a polévat vodou z hadice. Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Speciální ovocnou zmrzlinu dostávají také primáti. [gallery size="full" columns="1" ids="11515"] Zoo Praha v tropických letních dnech myslí i na své návštěvníky. Ti s oblibou využívají mlžítka rozmístěná po areálu zoo. K dispozici mají i pítka, dětské brouzdaliště a pochopitelně řadu míst, kde se mohou osvěžit chlazenými nápoji nebo zmrzlinou.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.