Nový rok, nebo nový rok? Jedno písmeno, velký zmatek a často i hádky o správnost

Nový rok, nebo nový rok? Jedno písmeno, velký zmatek a hádky u stolu i na internetu
Začíná nový rok. Jak ho ale správně napsat?

Každý rok se to opakuje. Přání, cedule, zprávy v mobilu. A hned u prvního slova nejistota. Má tam být velké N, nebo malé n? Lidé se hádají, opravují se navzájem a jsou z toho akorát nervy. A přitom to není žádná jazyková věda. Jen jedno prosté pravidlo.

Kdy píšeme Nový rok s velkým N

Velké písmeno se používá jen v jediném případě – když mluvíte o svátku. Tedy o 1. lednu, který je státním svátkem, kdy slavíme příchod nového kalendářního roku. Stejně jako píšeme Vánoce nebo Velikonoce, píšeme také Nový rok.

👉 Příklady:
„Přejeme vám krásný Nový rok.“
„Na Nový rok k nám přijedou děti.“

Zkrátka a dobře – pokud mluvíte o tom konkrétním dni, píšete Nový rok s velkým N. A ne jinak.

„Já to vždycky píšu s velkým písmenem, protože je to svátek,“ říká paní Jana (62) z Kladna. A v tomhle má pravdu, pokud nemá na mysli více než tento den.

Kdy patří malé písmeno – nový rok

Když ale nemluvíte o svátku, ale o časovém období, je to něco úplně jiného. Nejde o jeden den, ale o dvanáct měsíců, které právě začaly. A tam už velké písmeno nepatří.

👉 Příklady:
„V novém roce chci konečně přestat kouřit.“
„Začátek nového roku byl těžký, ale teď už je líp.“

Tohle je prostě běžné označení období, ne název svátku. Takže – malé „n“.

„Stejně to nikdo neřeší, hlavně že si rozumíme,“ kroutí hlavou Tomáš (34) z Mostu. Jenže pozor – pokud píšete přání, oficiální dokument nebo cokoli veřejného, tak byste to řešit měli. Protože pak to není jen nepozornost, ale chyba, které se chcete vyvarovat. Jednoduše už proto, že nikdo nechce být za hlupáka.

Shrnutí, které si zapamatujete

Takže jak z toho ven? Úplně jednoduše:
1. leden = Nový rok s velkým N.
Období po Silvestru = nový rok s malým n.

Jedno písmeno dělá rozdíl. A příště už se kvůli tomu nemusíte dohadovat u stolu ani na internetu. Teď už to víte.

Kristián Vích Redaktor zaměřený na aktuální společenská témata, jejich reálné dopady a dlouhodobé souvislosti. Specializuje se na oblasti zdraví, vědy, bezpečnosti, ekonomiky a každodenního fungování společnosti. Ve své práci propojuje data, výzkumy a oficiální informace s konkrétními situacemi, které lidé zažívají v běžném životě. Dlouhodobě sleduje varovné trendy, systémové chyby i změny, které se nenápadně promítají do života jednotlivců i celé společnosti.
Další články →