Otevírají se muzea a galerie. Někde ale přivítají návštěvníky až později

ZajímavostiKristián Vích11. května 20202 minuty čtení
Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Historická budova národního muzea po rekonstrukci

Foto: Národní muzeum

Po téměř dvou měsících se dnes znovu otevřou některá pražská muzea a galerie. Za zpřísněných hygienických opatření mohou lidé v hlavním městě opět navštívit objekty Národního muzea nebo Národní zemědělské muzeum na Letné. Národní technické muzeum a Národní galerie otevřou o něco později.

Některé instituce již avizovaly, že se budou snažit přilákat návštěvníky na levnější vstupné. Například Národní muzeum snížilo cenu vstupenek o 50 % až do 15. června 2020. Poloviční cenu zaplatí i návštěvníci Staroměstské radnice.

Lidé ale musejí počítat s řadou omezení. Podle aktuálních vládních pravidel to v praxi znamená maximální počet 100 osob v objektu v daném čase a současně maximálně jeden návštěvník na 10 m². Zároveň je nutné dodržovat rozestupy a zakrývat si ústa a nos rouškou.

Národní galerie se pro veřejnost otevře až v úterý 12. května. Cena vstupného ale zůstává beze změny. Přístupné budou sbírkové expozice ve Veletržním paláci, Schwarzenberském paláci a Klášteře sv. Anežky České.

Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné se otevře již v pondělí. V muzeu zemědělské techniky v Čáslavi začne sezóna kvůli stavebním pracím až 26. května.

Budova Národního technického muzea na Letné se otevře pro návštěvníky až za týden – v úterý 19. května. Vstupenku bude možné zakoupit na pokladně a zaplatit jak v hotovosti, tak bezkontaktně.

Od pondělí 11. května budou návštěvníkům přístupné také Petřínská rozhledna, Zrcadlové bludiště na Petříně, Prašná brána, Staroměstská mostecká věž, Malostranská mostecká věž a Svatomikulášská městská zvonice.

Od 12. května se otevírá hlavní budova Muzea Prahy na Florenci, dům U Zlatého prstenu, Podskalská celnice na Výtoni, Novomlýnská vodárenská věž a Zámecký areál Ctěnice.

Od 26. května bude možné navštívit též Müllerovu vilu, Rothmayerovu vilu a Studijní a dokumentační centrum Norbertov.

Nepřehlédněte

13. 11. 1868: Sotva mladíka propustili z káznice, už zase páchá neplechy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

7. 12. 1889: Zdražení kávy a podrobnosti k tragédii v cukrovaru • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 1. 1868: Neposypané chodníky v Praze působí lidem vážná zranění • Pražané nedbají úředního nařízení a zanedbávají posyp zledovatělých chodníků, což má za následek hned několik vážných zranění. A ochotníci ze Smíchova budou hrát dobročinné představení. Přečtěte si, o čem psaly dobové noviny přesně před 150 lety.

Roušky a respirátory je nutné zlikvidovat bezpečným způsobem • Pražské služby vydaly pro občany doporučení správného postupu při likvidaci masek, respirátorů, roušek a dalších ochranných a hygienických pomůcek.

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868

5. 10. 1889: Jankovitý kůň zapřažený za tramvaj způsobil velké zpoždění • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 10. 1889: Nález vzácných ptáků, pokousaný chlapec a žena na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 1. 1890: Řádění chřipky v Praze, výbuch petroleje a brutální pomsta bývalé manželky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 1. 1889: Smrt korunního prince Rudolfa, povinné očkování a vystavená velryba • Pražany šokovala zpráva o náhlém úmrtí korunního prince Rudolfa, v nemocnicích bylo zavedeno povinné očkování proti neštovicím a výstavu velryby si nenechalo ujít několik tisíc lidí. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Včera přibylo 10 576 nakažených koronavirem a 214 úmrtí • Za čtvrtek bylo v Česku zaznamenáno 10 576 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 29 994 provedených PCR testů, z nichž 35 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 120 479. Údaje zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví.

8. 3. 1868: Na Staroměstském náměstí se odehrálo loupežné přepadení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z třetího mostu Nepříznivé počasí minulého téhodne naprosto překazilo zamýšlené a připravené práce dlažební na prostoře jízdní i na obou chodnících. Kladení špalíčků na prostoře prostřední nebylo možno, jelikož dehet, kterýž dubovému tomuto dláždění za podložku sloužiti bude, za deště nechytá. Též mosaiková dlažba chodníkův počasím dosud zmařena a čekáno i tu na pěknější počasí téhodne nastávajícího. Zatím však dokonává se zábradlí kolem bran a pilně pokračuje se v kladení rour plynových pro osvětlení mostu i Buben. Roury položeny budou pod oběma chodníky a obkládají se hojně pilinami napěchovanými, by v zimě plyn uchráněn byl mrazu. Jelikož za povodně nynější převoz u Buben přerušen, používáno mostu velmi hojně, ano již i korunovaná. jedna hlava odvážila se na most: Kurfiřt hessen-kasselský s celým komonstvem svým přešel most sem a tam, aniž by tento sebou byl hnul. – Národní listy, 8. 3. 1868 Přepadení Na staroměstském náměstí přepaden včera o půldruhé hodině v noci sklepník Jan Růžek z č. p. 770-1., když z obchodu svého domů se ubíral. Vyskočil naň kýs nádenník Josef Klabík patrně s úmyslem loupežným. Na štěstí nahodil se k tomu jiný sklepník, který soudruhu svému ovšem ihned ku pomoci přispěl, a takž lupič, ačkoliv kousáním vyprostiti se hleděl, přemožen a odevzdán jest na blízkou strážnici policejní. O policajtu nebylo ani slechu. – Národní listy, 8. 3. 1868 [related-post id="6483"] Přípravy na slavnost Slavnostní výbor, který na den svat. Jana uspořádá velkolepou slavnost při položení základního kamene k divadlu národnímu, vyzývá již veřejnými novinami všecky veřejné spolky, bratrstva i jednoty, jakož i študentstvo, aby dostavili se o sv. Janě do Prahy „k tomuto prvnímu svátku společnému“. Zároveň uveřejňuje výbor program celé slavnosti, jehož hlavní obsah jsme už sdělili. – Pražský denník, 8. 3. 1868

2. 9. 1868: Drsná rvačka dvou sokyň v lásce skončila překvapivým rozuzlením • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Žárlivé milenky Nemalý sběh lidu spůsobily předevčírem k večeru dvě dívky v sirkové ulici. Měly obě jednoho milovníka, aniž by díky opatrnosti jich vyvolence o tom věděly. Náhodou však se to přece dověděly a při prvním potkání počaly se nejprvé hádati a konečně i rváti. Rozlítěné dívky trhaly jedna s druhé šatstvo, až byl přivolán strážník, by je roztrhl. Ten však k velkému podivení všech přístojících sotva že rvoucí-se dívky zhlédl, rychle odkvapil a jiného strážníka poslal, aby úlohu tu zaň vyřídil. Ten pak šťastně dívky k rozejití-se přinutil. Jak se později shledalo, byl prvně přivolaný strážník obou dívek – milovník, a tudiž ovšem nechtěl proti nim zakročiti. – Pražský denník, 2. 9. 1868 Problémy učitelů Sjezd učitelský, jenž se měl právě v tyto dny v Praze odbývati, byl od c. k. policie zakázán, poněvadž policie myslela, že jej uspořádala zdejší učitelská beseda a stanovy této besedy podobného nic členům nedovolují. Přípravní výbor se z tohoto zákazu odvolal, řka, že je výborem samostatným a nikoliv výborem učitelské besedy, byť ovšem byli v obou těch výborech téměř titéž členové. C. k. místodržitelství tento zákaz zrušilo, avšak uspořádatelé upustili pro letos vůbec od sjezdu celého. – Pražský denník, 2. 9. 1868 [related-post id="12248"] Nosička zlodějka Zatčena byla včera dopoledne na svatováclavském náměstí jistá nosička, jelikož nebyla oprávněna k roznášení věcí. Přihodilo se totiž častěji, že bývali kupující okrádáni od nosiček zboží jich nesoucích tím spůsobem, že tyto na cestě jim i se zbožím uprchly. By se podobným krádežím předešlo, musí každá nosička na své nůši míti připevněnou tabulku a na ní své číslo, a jen taková jest oprávněna k odnášení zboží. Tohoto opatření se však nedostávalo řečené nosičce, za kterouž příčinou zatknuta a peněžitou pokutou potrestána byla. – Pražský denník, 2. 9. 1868

Národní muzeum chystá nové výstavy. Zaměří se hlavně na historii • Národní muzeum (NM) si v těchto dnech připomíná 202 let od svého založení. Při této příležitosti otevírá na svých webových stránkách výstavu Národní muzeum v éře Československa, která návštěvníka provede nejen historií této instituce ve 20. století, ale též významnými událostmi, které se v tomto období kolem něj odehrávaly. Muzeum se rovněž připravuje na to, až své výročí bude moci oslavit s návštěvníky ve svých otevřených objektech.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

14. 5. 1868: Na Vyšehradě bude posvěcena nově postavená škola • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z Vyšehradu Zítra dopoledne po 9. hod. vykonává se slavnost posvěcení nové školy vyšehradské. By slavnost tato i zevnějším spůsobem důstojně se oslavila, vybízí purkmistrovský úřad obyvatele Vyšehradu, by své domy a okna na ulici co možná nejskvěleji věnci, chvojí a praporci ozdobili, a jelikož druhý den na to dne 16. května v sobotu velká národní slavnost odbývati se bude, tuto okrasu i přes tento den na domích svých ponechali. – Také ze staroslavné skály vyšehradské bude do základův národního divadla od tamějších občanův pamětný kámen věnován a sice z paty skály, na jejímž svahu zříceniny hradu Libušina strmí. Kamen tento, na němž včera kameníci pracovali, bude slavnostním spůsobem zítra po posvěcení školy na staveniště dopraven. – Pražský denník, 14. 5. 1868 K slavnosti svatojanské Na kamenném mostě staví se již obyčejná kaple nad sochou tohoto svatého, což též o ostatních sochách svatojanských na svatováclavském náměstí platí. Podél václavského náměstí se množství bud a krámů rozestavuje. Také poutníků se už včerejšího dne množství do Prahy dostavilo, z nichž větší část v poledne na pouť do Staré Boleslavi se vydala, odkudž se sem opět dnes večer vrátí. – Pražský denník, 14. 5. 1868 [related-post id="10046"] Pamětní peníz Na památku slavnosti divadelní ražen jest pamětní peníz ze smíšeniny kovové, která se stříbru podobá. Na jedné straně jest vyobrazení národního divadla, na druhé v lípovém věnci příslušný nápis. – Pražský denník, 14. 5. 1868

Petřínská rozhledna v plamenech. U tragédie zasahovali stateční pražští hasiči • Chybělo málo a jedna z dominant Prahy – Petřínská rozhledna – už nemusela stát. Ocelový kolos se dostal v roce 1938 do velkého nebezpečí. Bez včasného zásahu hasičů mohlo dojít k narušení statiky. Ohroženy byly také desítky lidských životů. Je 5. července 1938 a všichni Pražané jsou na nohou. Vrcholí totiž jubilejní X. všesokolský slet. Cvičení Sokolů na vyprodaném strahovském stadionu sleduje kromě jiných i prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou. Krátce po 15. hodině je na cvičišti přestávka. Diváky i cvičence náhle překvapí hustý černý kouř, který se valí z vrcholu nedaleké Petřínské rozhledny. Zakrátko vyšlehávají plameny. Tohle zřejmě není součást programu, dochází všem přítomným na tribunách. Lidé zůstali klidní Následkem elektrického zkratu propuká v kabině výtahu požár. Naneštěstí se uvnitř zrovna nenachází žádní cestující. Zhruba 80 lidí na ochozu rozhledny se ale právě kochá výhledem na Prahu. Začíná hra o čas. Je potřeba je dostat rychle do bezpečí. Všichni zakrátko s neuvěřitelnou ukázněností schází po schodech dolů. Majitel restaurace pod věží si mne ruce, vypadá to na velkou tržbu. Hosté si u stolů zřizují hlavní stan a sledují práci pražských požárníků, kteří na místo doráží vzápětí. Z ústřední stanice jsou tu dvě družstva. Na výpomoc přispěchali také členové střešovické pobočky. [related-post id="12157"] Složitý zákrok Hašení požáru komplikuje šedesátimetrová výška a hustý kouř, přes který není téměř nic vidět. Stateční hasiči Verner a Šiška pronikají vikýřem na střechu rozhledny. Zjišťují, že právě tudy se oheň nebezpečně šíří. Plameny proskakují pod oplechování střechy a začínají pohlcovat dřevěnou konstrukci zastřešení. Příruční hasící přístroje nezabírají, a proto jsou nasazeny hadice. Výkonné čerpadlo napojené na hydrant tlačí vodu k místu požáru. Plameny jsou tak silné, že hasiči musí nejprve ustoupit. Po přemístění útočného proudu se však živel daří utlumit a následně zcela zlikvidovat. [related-post id="12057"] Pocta zachráncům Celá akce netrvá ani 40 minut. Na protějším břehu Vltavy vše pozorují stovky Pražanů s dalekohledy. Na strahovském stadionu končí přestávka. Potlesk při nástupu cvičenců nyní nepatří jen jim, ale i zachráncům pražské dominanty. Prezident Beneš se nechává velice pečlivě informovat o průběhu požáru a nešetří chválou a uznáním hasičské práce.

Požár Petřínské rozhledny (fotomontáž).

25. 7. 1890: Surová žena z malicherného důvodu napadla malého chlapce • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 4. 1868: Velký zátah! Strážníci v Praze zatkli desítky žebráků • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Otevírání brány Vyšehradská brána bývala doposud, jak známo, o hodinu později otevírána než brány ostatní, což bylo nemilým opožďováním pro lid z té strany do Prahy na trh jdoucí. Vyšehradské policejní komisařství se tudíž obrátilo v té záležitosti k c. k. velitelství pevnostnímu a již jest nářkům odpomoženo; venkovská brána jest nyní k rozkazu zemského gen. velitelstva odevzdána finančním orgánům, až si ji otevírají stejnou dobou s ostatními branami pražskými a vnitřní brána zůstane ve dne v noci otevřena. To jest zavedeno už od 15. dubna. – Pražský denník, 18. 4. 1868 Vystěhovalci Předevčírem večer ubíralo se pět osob z okresu skutečského pocházejících na další cestu do Ameriky. Jak se pozoruje, ubývá letošním rokem již značně oněch bláhovců, kteří přes všechny výstrahy v daleké cizině lepšího živobytí než ve své vlasti dosáhnouti chtěli. Až do nynějška nedosáhl počet do Ameriky letos se vystěhovavších ani třetí díl, co jich loňského roku do té doby bylo odešlo. – Pražský denník, 18. 4. 1868 [related-post id="9496"] Zátah na žebráky Vydatný lov učinili včera dopoledne městští strážníci. Zatknuli totiž na sta žebráků, kteří včerejšího pátku co v privilegovaný den jejich, při žebrání na ulici od strážníků postiženi byli. Žebráci tito byli od strážníků na okresní strážnici dopravováni, odkudž pak v tlupách po 10 až i po 20 osobách na policejní ředitelství dodáni byli, kde tamější místnosti vesměs jimi se přeplnily. Mezi zatknutými nacházelo se nejvíce starců, mrzáků a mladších žen, každá s několika dítkami. – Pražský denník, 18. 4. 1868

Koronavirus dal šanci bezdomovcům. Praha prodlouží jejich ubytování • I po konci nouzového stavu se Praha stará o část z 300 občanů bez domova, kteří jsou nyní v ubytovacích objektech rezervovaných městem. Vedení magistrátu k tomuto kroku přistoupilo krátce po vypuknutí pandemie, aby bezdomovce ochránilo před nákazou. Smlouvy s objekty jsou zatím uzavřeny do konce června. Plán, který v pondělí pražští radní schválili, počítá s tím, že si je město pronajme i do budoucna. Ukázalo se totiž, že se to vyplácí.

20. 4. 1868: Hledala štěstí v Praze, ale bída ji dohnala k sebevraždě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nebezpečná mýlka Manželka vyrábitele inkoustu v domě č. 689-I. v Králodvorské ulici bydlící, chtěla předevčírem večer rodině své připraviti punš. Sáhla do skříně, kdež vedle sebe stály dvě láhve stejné barvy i velkosti a podoby. Majíc ji za láhev s punčovinou okusila a požila něco z jedné, sklesla však jak zadušena k zemi. Vzalať místo pravé láhve nádobku s vodou čpavou (salmiakem). Že dostalo se ubohé brzké pomoci lékařské, bezpochyby zdráva vyvázne z nehody. – Národní listy, 20. 4. 1868 Pokus sebevraždy 0 samovraždu pokusila se včera po půlnoci neznámá ženština. Stála již na zábradlí můstku žofínského, kdy v pravý čas za šaty zachycena a s nemalou obtíží, jelikož tělo již přes zábradlí kleslo, na můstek vytažena. Vyznala se, že přišla z venkova do Prahy výživy poctivé si hledat a když té nenašla, že nejkrutší bída donutila ji k činu tomu; zachranitel a přítomní z ustrnutí ji obdarovali a propustili. – Národní listy, 20. 4. 1868 [related-post id="9545"] Divadelní staveniště Na staveništi pro velké národní divadlo jeví se nyní velmi čilý život. Přibližuje se kvapem doba slavnostní k položení základního kamene. Dělnický personál byl tam v poslední době značně rozmnožen a jest s velké části zaměstnán pumpováním vody, která v hloubce čtyř sáhů ve vykopané půdě se ještě objevuje. K základům v průčelí klade se ještě stavba betonová. Po celý den přihlížejí četní zástupové diváků na počáteční práci velkolepé budovy. –Pražský denník, 20. 4. 1868 Nehoda na řece Nehoda zastíhla předevčírem dopoledne několik plavců na Vltavě blíže Libně. Mocným proudem rozvodněné řeky stržena byla totiž loď v jezích ke břehu a značně utrpěla. Jeden z plavců násilným otřesením lodě těžce se při pádu v obličeji poranil. –Pražský denník, 20. 4. 1868