Povinné penzijní připojištění se nově týká tisíců pracujících. Zaplatí to zaměstnavatel

Stavební dělník při práci na staveništi
Stavební dělník při práci na staveništi.

Od Nového roku se v Česku potichu rozjela změna, která se dotkne lidí v montérkách, helmách a rukavicích. Zaměstnavatelé už si nemůžou vybírat, jestli přispějí, nebo ne. U části náročných profesí je to povinnost, tečka.

Kdo maká v nepohodě, má mít něco bokem

Od 1. ledna 2026 platí nový zákon, který míří přímo na práce, u nichž se dlouhodobě ví, že nejsou žádný med. Třetí kategorie rizika, vibrace, horko, zima, těžká fyzická dřina – přesně tenhle balík. A zaměstnavatelé u těchto lidí musí nově posílat peníze na penzijko.

Nejde o žádné drobné gesto dobré vůle, ale o jasně danou povinnost. Čtyři procenta z vyměřovacího základu, každý měsíc, buď na penzijní připojištění, nebo na doplňkové penzijko. Jinam to jít nesmí, žádné obcházení.

Pracovníci v rizikových profesích musí mít povinné připojištění.

Proč se to vlastně celé zavádí

Stát tím otevřeně říká, že ne každý má stejné pracovní podmínky a stejné tělo. Někdo prosedí kariéru u počítače, jiný si ji odtahá v mrazu, hluku nebo vedru. A není fér chtít po obou totéž až do důchodového věku.

Smysl je jednoduchý: vytvořit lidem v rizikových profesích finanční polštář. Aby nemuseli lámat tělo až do poslední možné chvíle, nebo se bát, z čeho budou žít, až už to prostě nepůjde. Klid, jistota, menší tlak – aspoň trochu.

Papírování navíc, ale logika za tím je

Nárok nevzniká automaticky jen tím, že někdo dělá „těžkou práci“. Musí jít o konkrétně zařazenou třetí kategorii u vybraných rizik a aspoň tři směny v měsíci. Zaměstnanec se navíc musí přihlásit a říct si o to, připomíná Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu..

Zaměstnavatelé musí evidovat, počítat, hlídat termíny a hlásit. Ano, je to další administrativa. Ale zároveň jasná zpráva, že zdraví lidí něco stojí a že se s tím konečně začíná něco dělat, ne to jen řešit řečmi.

Kristián Vích Redaktor zaměřený na aktuální společenská témata, jejich reálné dopady a dlouhodobé souvislosti. Specializuje se na oblasti zdraví, vědy, bezpečnosti, ekonomiky a každodenního fungování společnosti. Ve své práci propojuje data, výzkumy a oficiální informace s konkrétními situacemi, které lidé zažívají v běžném životě. Dlouhodobě sleduje varovné trendy, systémové chyby i změny, které se nenápadně promítají do života jednotlivců i celé společnosti.
Další články →