Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat

ZprávyKristián Vích17. ledna 20191 minuta čtení
Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Letošní první sitatunga západoafrická se narodila 9. ledna, další přišla na svět tento týden ve středu. Mláďata mají společného otce, podle chovatelů dobře prospívají, pijí a běhají. Tento druh antilopy patří v pražské zoo k takzvaným tradičním, chová se zde už od roku 1960. V nejbližší době by navíc do chovného stáda měla přibýt další očekávaná mláďata.

Dobré zprávy přišly i od chovatelů ptáků. Již třetího ledna se vylíhl lori olivový, očekává se líhnutí u pelikánů skvrnozobých. Co se týče návštěvnicky atraktivních savců, měla by se rozrůst také skupina žiraf severních núbijských.

V lednu 2019 už se v Zoo Praha narodily také tři mary slaništní. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Prvním letošním příchodem z jiné zoologické zahrady je samec takina indického Simon, který byl přivezen ze Zoo Brno a v únoru oslaví třetí narozeniny.

Nepřehlédněte

Zoo Praha oslaví Mezinárodní den goril speciálním programem • Zoologická zahrada hl. m. Prahy oslaví tuto sobotu Mezinárodní den goril. Pro návštěvníky bude přichystán zajímavý program.

Pražská zoo prozradí, odkud pocházejí bájná zvířata • Tuto sobotu 14. dubna se v areálu zoologické zahrady dozvíte, kde mají svůj původ bájná zvířata. Trasa za bájnými a mytickými zvířaty (Bazilišek, drak, Fénix, Harpyje, Medúza a další) vás zavede za hady, ještěry a povede přes Geostezku až ke štírům. Program 10:30 – Setkání s plazy (Divadélko Archa) 12:00 – Setkání s dravcem (navazuje na představení Zvířata v akci v Rezervaci Bororo) 13:00 – Komentované krmení varanů komodských (Indonéská džungle) 14:00 – Po stopách dinosaurů (Geostezka) 15:00 – Program u štírů (Galerie Gočárovy domy)

Varan komodský.

OBRAZEM: Nejlehčí savec světa váží pouze 1,8 gramu. Vidět ho můžete v pražské zoo • Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných ohledech: „Jsou neuvěřitelně hbité, běhají doslova jako kapky rtuti a dokážou skočit až do vzdálenosti 20 centimetrů, což je u tak malého tvora velmi neobvyklé. Mají i zvláštní areál – najdeme je poblíž lidských sídel ve Středomoří, ale obývají i ostrůvkovitě rozesetá místa v Africe a Asii.“ Do Zoo Praha přicestovaly dva páry bělozubek z drážďanské zoo koncem roku 2017. První mláďata pak přišla na svět v březnu 2018. Jakmile se bělozubky nejmenší začnou rozmnožovat, rodí se mláďata zhruba každé čtyři týdny a rychle dospívají. V zázemí tak pražská zoo nyní odchovává už druhou generaci. Celkem eviduje devět dospělých jedinců – z nichž jedna samice je březí – a 24 mláďat ze šesti vrhů. [gallery columns="1" size="full" ids="11557"] „Aby se bělozubky úspěšně rozmnožily, je zapotřebí jim zvýšit teplotu v chovné místnosti a nabídnout jim labyrint, do kterého si nanosí materiál na hnízda – mech nebo suchou trávu,“ vysvětluje Brandl. Umělý labyrint vyřezaný z tvárnice simuluje bělozubkám podzemní chodbičky i komory. Vivárium je dále vybaveno zeminou, mechem, uschlými listy, a hlavně plochými kameny a kusy kůry, pod které se bělozubky rády ukrývají. Bělozubky jsou hmyzožravé a loví takřka výhradně živou kořist, v pražské zoo nejčastěji cvrčky. Bělozubky nežijí dlouho – jako většina drobných tvorů se obvykle dožívají jen o něco více než jednoho roku.

Mládě bělozubky nejmenší s rodiči.

Zvláštně zbarvené alpské kozy se nastěhovaly do zookoutku v Kamýku • Nový zookoutek v lesoparku v Kamýku přivítal první návštěvníky. Celý areál prošel v posledních měsících rekonstrukcí. Vznikly zde nové výběhy, seník, hájovna a zázemí pro techniku. Obnova nefunkčních starých objektů vyšla hlavní město na 5,2 milionu korun.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo vedro netrápí. Užívají si bazény, sprchy, ledovače i zmrzlinu • Pražská zoo připravila pro své svěřence celou škálu nejrůznějších variant, jak se v tropických dnech osvěžit. Zvířata tak mají k dispozici nejen bazény nebo vodní příkopy, některá mohou využít i mlžení či se nechat osprchovat. Především jim ale chovatelé nechávají volný přístup do vnitřních ubikací. A myslí se i na návštěvníky. „V těchto horkých dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů domů, do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl, proč teď mají mnohá zvířata otevřen vstup do vnitřních prostor i v době, kdy to za běžného počasí není obvyklé. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat. [gallery columns="1" size="full" ids="11514"] Řada druhů v těchto dnech s oblibou využívá také vodu ve venkovních výbězích. Kromě jejich skotačení v bazénech a vodních příkopech je mohou návštěvníci spatřit i při tom, jak se nechávají od chovatelů sprchovat a polévat vodou z hadice. Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Speciální ovocnou zmrzlinu dostávají také primáti. [gallery size="full" columns="1" ids="11515"] Zoo Praha v tropických letních dnech myslí i na své návštěvníky. Ti s oblibou využívají mlžítka rozmístěná po areálu zoo. K dispozici mají i pítka, dětské brouzdaliště a pochopitelně řadu míst, kde se mohou osvěžit chlazenými nápoji nebo zmrzlinou.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.

Vzácné bezhřívé zebry se nastěhovaly do pražské zoologické zahrady • Pražská zoo získala dvě zebry bezhřívé. Čtyřměsíční hříbě Kevin a jeho matka, osmiletá klisna Kleu, se stanou zakladateli pražského chovu.

Kevin a Klea jsou novými obyvateli pražské zoo.

Oslavte Den mláďat v pražském zookoutku Malá Chuchle! • Během celého jara se v pražské přírodě můžeme setkat s mláďaty všech druhů i velikostí. Tito nejmenší obyvatelé hlavního města žijí často skrytým a tajemným životem, který skýtá také mnoho útrap a nebezpečí. O tom, jak se zvířecím mláďatům žije v městské divočině, se můžete dozvědět na Dni mláďat, který se koná v sobotu 6. dubna od 14 do 17 hodin v zookoutku Malá Chuchle.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Zoo Praha chce odkoupit pozemek, který si nyní jen pronajímá • Pražští radní v pondělí projednávali návrh na odkup pozemku mezi areálem zoologické zahrady a pozemky České zemědělské univerzity v Praze za 3 miliony Kč, který si Zoo Praha dlouhodobě pronajímá pro potřeby zvířat, ale pro veřejnost je nepřístupný. Zoo by tak scelila své pozemky a jednodušší by údajně byla i údržba tohoto prostoru. Záměr budou nyní projednávat zastupitelé.

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech • V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let.

Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

V pražské zoo se narodilo mládě vzácné a ohrožené pandy červené • Pokud budete mít alespoň trochu štěstí, můžete v Zoo Praha hned u hlavního vchodu vidět vzácný přírůstek – mládě pandy červené, narozené v červenci samici Wilmě a samci Patovi. Malá panda se v těchto dnech již začíná samostatně pohybovat ve výběhu.

Mládě pandy červené.

Autobusem do zoo se dostanete rychleji. Linka 112 pojede nově přes Trojský most • Autobusová linka 112, která spojuje stanici metra Nádraží Holešovice a Zoologickou zahradu v Troji, bude od 1. srpna vedena rychlejší a spolehlivější trasou přes Trojský most i ve směru do ZOO.

Tučňáci Humboldtovi ze Zoo Praha rostou jako z vody • Už kolem 2,5 kilogramu váží dvě letošní mláďata tučňáků Humboldtových. Vylíhla se v únoru v Zoo Praha, jejich rodiči jsou samice Sněhurka a samec Kulička. Zatím zůstávají v hnízdě a chovatelé je vyndávají jen kvůli pravidelné prohlídce a vážení.

Sklípkani v Zoo Praha. Unikátní výstava začíná již tuto sobotu • V Galerii Gočárovy domy v pražské zoo bude od soboty 8. září k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Vernisáž začne ve 13 hodin za účasti autora výstavy a chovatele sklípkanů Davida Šťastného a zástupců Zoo Praha. Pražská zoo chce výstavou vyjít vstříc veřejnosti. Poprvé totiž výstavu sklípkanů uspořádala před rokem a pro velký zájem ji pak prodlužovala. I proto teď tyto fascinující živočichy, kteří se během 300 milionů let téměř nezměnili, do Galerie v Gočárových domech vrací. Milovníci největších suchozemských bezobratlých živočichů se mohou těšit na více než čtyřicet druhů sklípkanů. K vidění budou i některé velmi vzácné – dosud nepojmenované druhy, sklípkan největší vážící až kolem 200 gramů nebo sklípkan krásnonohý coby nejkrásnější zástupce rodu. [gallery size="full" columns="1" ids="12349"] Výstava Sklípkani bude otevřena denně od 10 do 17:30 hodin a potrvá do 4. listopadu. Každou zářijovou neděli mezi 14. a 15. hodinou proběhne také doprovodný program s odborným průvodcem, včetně bližšího seznámení se sklípkany s využitím binokulárních lup.

V rámci doprovodného programu si návštěvníci výstavy Sklípkani mohou tyto fascinující živočichy prohlédnout i pomocí binokulárních lup. Na snímku sklípkan Lightfootův.

V pražské zoo můžete o víkendu ochutnat hmyzí speciality • Smažené, pečené, na sladko i na slano připravené cvrčky či moučné červy, ale také hmyzí salát a buchtu můžete tento víkend ochutnat v Zoo Praha. Pokrmy pro návštěvníky připraví vyhlášený hmyzí šéfkuchař Milan Václavík.

Mouční červi s chilli.

Pražská zoo vystavuje vzácné posvátné žáby z jezera Titicaca • Zoo Praha otevřela v Teráriu u Rezervace Bororo expozici pro vodnice posvátné, pozoruhodné žáby žijící v přírodě pouze v jezeře Titicaca, kde jsou však vinou znečištění kriticky ohrožené. Nádrž pro tyto výjimečné žáby má velkorysé rozměry 3 x 3 x 2 metry a výtvarně byla inspirována zatopeným chrámem, který stával na břehu jezera Titicaca přibližně před 1 000 až 1 500 lety.

Největší i nejmenší štíři světa jsou nyní k vidění v pražské zoo • V Gočárových domech v pražské zoologické zahradě můžete až do 26. května 2019 vidět unikátní kolekci štírů. Jedinečné tvory zájemcům přiblíží i komentované prohlídky, které se konají každou neděli.

Veleštír trnitý (Heterometrus spinifer) je jedním z největších zástupců rodu. K obraně používá masivní makadla (klepeta) a dospělé zvíře vydrží více než rok nepřijímat potravu bez trvalých následků.

Zoo Praha oslaví Mezinárodní den supů bohatým programem • Sup kapucín, hnědý a mrchožravý nebo kondor královský. Všechny tyto druhy mohou návštěvníci ještě více zblízka poznat tuto sobotu 5. září v Zoo Praha u příležitosti oslav Mezinárodního dne supů a kondorů. Bohatý program přiblíží život a odchov těchto vzácných dravých ptáků.