Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská23. září 20212 minuty čtení

Foto: Zoo Praha

Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

„Připomínáme si v letošním roce už 90 let od otevření Zoo Praha. Přesněji od otevření jejího staveniště – což však nemění nic na tom, že právě tehdy prošli jejími branami první návštěvníci. Po desetiletích debat, sporů a příprav tak naše hlavní město konečně získalo svou zoologickou zahradu,“ popisuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

V úterý 28. září zoo přiblíží návštěvníkům, jak se proměnila za devět dekád své existence a po celý den oslav se areál Zoo Praha vrátí do stylu 30. let. Chybět nebudou historické motocykly s tehdejší pojízdnou reklamou, flašinetář v dobovém kostýmu, workshopy swingového tance, kadeřnický salon, tematický fotokoutek a další doprovodný program. Poblahopřát Zoo Praha k významnému jubileu dorazí i řada významných hostů.

„Zoologická zahrada je nesmírně složitý organismus a nefungovala by nejen bez chovatelů, kurátorů nebo veterinářů, ale ani bez údržbářů a pokladních, kuchařů a uklízeček a dalších a dalších profesí. A tak bych nyní, u příležitosti 90. výročí otevření Zoo Praha, rád vyslovil své poděkování všem, kdo pro ni s nasazením, poctivostí a loajalitou pracovali v minulosti – lhostejno v jaké pozici – stejně jako těm, kdo pro ni pracují dnes,“ dodává ředitel Bobek.

Program oslav dne 28. září

  • 10:00 – Swingové taneční vystoupení a workshop u Vzdělávacího centra
  • 10:45 – Průvod od Vzdělávacího centra k divadlu Archa spolu se členy spolku Chůdadlo v dobových kostýmech
  • 11:00 – Živý přenos pořadu Tobogán Českého rozhlasu Dvojka z divadla Archa
  • 13:00 – Oslava 90. výročí založení Zoo Praha a křest knihy Zoo pro hlavní město – příjezd hostů v dobových automobilech ke Vzdělávacímu centru, křtu se zúčastní i autorka knihy paní Hana Heráňová
  • 14:00 – Křest deskové hry Po stopách v Zoo Praha – hru pokřtí samec lachtana jihoafrického Meloun a pro návštěvníky je připravena i soutěž o několik deskových her
  • 15:00 – Představení Trojského tolaru vydávaného Státní tiskárnou cenin v Údolí slonů – součástí představení všech druhů Trojských tolarů bude i předání speciálního enrichmentu sloní skupině
  • 15:15 – Workshop swingového tance u Vzdělávacího centra

Nepřehlédněte

8. 11. 1889: Hloubení Vltavy, zloděj stříbrného řetízku a zatčení staré ženy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zoo Praha odmění rodiny zdravotníků, hasičů a policistů symbolickým vstupným • Pražská zoo se rozhodla poděkovat zdravotníkům a příslušníkům Integrovaného záchranného systému za jejich nasazení, s nímž v první linii čelili epidemii koronaviru.

Oválná okna v letadle mají svůj důvod • Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu.

3. 4. 1868: Do Ameriky nakonec nejeli. Měli falešné peníze • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nedojeli do Ameriky Do Prahy přijela včera ráno z Podmokel venkovská rodina sedmi osob, která nedávno byla od Pacova vystěhovala se do Ameriky; v Bremách ale ji pokalo to neštěstí, že byla stovka, kterou platit chtěli, nepravá a tudíž neplatná, coz mělo za následek, že vystěhovalci museli nechat Ameriku Amerikou vrátit se domů. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Samovražda Včera v poledne střelil se v domě č. p. 1069-II. na Poříčí důstojnický sluha Ant. Adamec, jistého setníka od pěšího pluku arcivévody Karla z bambitky do prsou a dopraven bez sebe do nemocnice vojenské. Z listu od něho zanechaného lze souditi, že dohnala ho ku kroku tomu láska nešťastná, jelikož pro vázanost vojenskou ovšem nebyl s to „proměněním stavu” uskutečniti obapolné vřelé přání. Dotčený pan setník má se svými sluhy zvláštní osud. Je to v krátké době již druhý sluha vojenský, co se v službě jeho zbavil života. – Národní listy, 3. 4. 1868 Laciný host Do jistého hostince na náměstí Václavském přišel včera z rána slušně oděný host, žádaje pokoj „na celý rok.” Že žádosti jeho nebylo lze vyhověti, usadil se v hostinci, a vypiv 8 sklenic piva, snědl k tomu trojí jídlo a zahrál si též kulečník, kterýžto účet celkem 1 zl. 86 kr. obnášel. Když pak sklepník viděl, s jakým ptáčkem se setkal a tento k brzkému odchodu se měl, odstranil se do průjezdu, a ejhle, za chvilku vyhrnul se host, utíkaje. Leč sklepník ho zachytil a do hostince zpět vedl, žádaje na něm zaplacení. Tu ustrnuli se hosté nad zbloudilcem a zaplatili účet jeh, načež tento se odklídil. – Národní listy, 3. 4. 1868 [related-post id="8681"] Operace pro chudé Do ústavu slepců na Hradčanech připuštěni budou bezplatně také letos a sice v neděli 17. května chudí lidé, kteří mají bělmo na očích a rádi by byli uzdraveni. Kdo se chtějí podrobit operaci oční, nechť se o den dříve, tedy na sv. Jana Nep. dostaví k lékaři p. dr. Hasnerovi v č. 995 na Františkovu nábřeží neb k řediteli ústavu, šl. Ottnenkronovi a druhého dne do ústavu samého na Hradčanech č. 104. – Pražský denník, 3. 4. 1868 Žebračka Sběh lidu spůsobily včera v poledne dvě potulující se zenštiny na Poříčí. Potloukaly se tam po domích žebrotou, an jedna paní, u níž jedna ze ženštin žebrala, pohřešila peníze, kteréž na stolku ležeti měla. Krádeží touto byla v podezření žebračka, i běžela hned za ní a šťastně ji dohonila. Tulačka však zapírala, že by jaké peníze byla vzala a teprvé když viděla zástup lidu se shromažďovati, vstoupila do domu, kde se dala od okradené prohledati. Ta však u žebračky nenašla mimo několik krejcarů žádných jiných peněz, načež zebračku na svobodu propustila. – Pražský denník, 3. 4. 1868

Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku • Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

29. 1. 1868: Neznámý šibal chtěl mouku zadarmo. Trik mu ale nevyšel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Werichova vila bývala domovem i mnoha dalších slavných osobností • Při procházce po pražské Kampě si nelze nevšimnout domu, kterému dnes už nikdo neřekne jinak než Werichova vila. Známá budova je unikátní nejen svým umístěním, ale i bohatou historií a řadou slavných obyvatel. Nebydlel zde pouze Jan Werich, ale i další významné osobnosti české historie.

13. 8. 1889: Sebevražda v hotelu, rvačka u Vltavy a stávka berlínských pekařů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 6. 1868: Zjištěna totožnost mrtvoly z Letné. Zřejmě šlo o bratrovraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Národní divadlo Na staveništi pro národní divadlo se po odstranění tribun počalo předevčírem opět pracovati. Včera dopoledne připlulo po vodě k staveništi několik velkých lodí se stavebním kamenem naplněných. Památné kameny do základův divadla zaslané jsou prozatím na zvláštním lešení pohromadě složeny. – Pražský denník, 4. 6. 1868 Bodnutí nožem V pondělí odpoledne servali se dva hoši z Nového světa na Marianských hradbách o kousek odhozeného doutníku. Ve rvačce té vrazil jeden svému protivníku nůž do zad a značně jej poranil. Pachatel byt zatknut. – Pražský denník, 4. 6. 1868 Bouřka Bouřka s lijavcem strhla se včera v 7 hodin večer nad Prahou a potrvala dobré půl hodiny; před bouřkou valila se černá mračna nejen pod oblohou nobrž i, kdo z vltavských mostů to divadlo pozoroval, jako černý dým po hladině vltavské, tak že Vyšehradu ani vidět nebylo. Vypravují nám, že na Poříčí uhodilo do jednoho domu. – Pražský denník, 4. 6. 1868 [related-post id="10751"] Ku vraždě na Letné Již je úředně zjištěno, že onen mladík, který před čtvrt rokem na Letné tak tajemným spůsobem zavražděn byl, jest statkářův syn jménem Josef Spurný z obce Čehovic na Moravě. Jak vědomo, nalezá se vlastní bratr zavražděného již ve vyšetřovací vazbě pro podezření, že spáchal vraždu tuto. – Pražský denník, 4. 6. 1868

Oslavte Mezinárodní den archeologie s Muzeem města Prahy • Muzeum města Prahy se v letošním roce opět připojuje k oslavám Mezinárodního dne archeologie. V sobotu 16. října nabídne návštěvníkům všech věkových kategorií pestrý program S archeologií do středověku v Zámeckém areálu Ctěnice a komentované prohlídky expozice v Domě U Zlatého prstenu.

21. 2. 1868: Pražané si užívají neobvykle hezkého počasí. Radost jim ale kazí neopatrní kočí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PočasíPěkná pohoda, jakáž nyní panuje, vyvolává nadobyčejnou živost v ulicích pražských, v nichž se hemží plno procházejícího se lidu, jenž těší se z příjemně již hřejícího slunka. Na baštách a hradbách prochází se taktéž množství lidu, a každý hledí použiti nynější krásné povětrnosti, o které se ví, že snad už brzo změně podrobena bude. Na venkově probouzí se vše k novému životu a hospodáři přivádějí již nástroje polní do pořádku. Zde v Praze započla již na všech stranách práce, jaká obyčejně na jaře se vykonává. – Pražský denník, 21. 2. 1868 PřejetNemotorná jízda a hrubá nepozornost našich fiakristů a drožkářů včera opět vyžádala jednu oběť. Večer k 7. hodině přejet na Karlovu náměstí prudce ujíždějícím fiakrem kýs člověk tak nešťastně, že nalezen bez smyslů všecek v krvi a s roztříštěnou hlavou na zemi. Zaplatí to snad životem. Fiakr ujel, aniž by se bylo stihlo jeho číslo. Nevíme, v kterém velkém městě tolik neštěstí se sběhne přejetím jako v Praze. A přece jinde nejezdí se poměrně rychleji než u nás. Příčinou tolikých neštěstí přejetím na ulicích pražských je tedy buď nemotornost velké části vozků, ne-li dokonce hříšná prostopášnost a zúmyslnost, která nemůže býti dosti ostře pokárána. Není nic neobyčejného u nás při neštěstí takovém, že surový kočí spatřiv, že přejel člověka, práskne do koní a žene povoz přes nešťastníka, jen aby vyvázl. Snad mu ani nepřipadne, že páše vraždu. – Národní listy, 21. 2. 1868 [related-post id="5846"] Malostranský hřbitovJakož známo, chce pražská obec zakoupiti letohrad “Hřebenku” ku založení nového hřbitova. Proti tomu se opřeli už vloni Smíchovští a pak sousedé onoho letohradu, byli ale v první i v druhé inštanci odmrštěni, načež jim c. k. místodržitelství ponechalo lhůtu 60 dnů, aby se odvolali k ministerstvu. Poněvadž ale od té doby už víc než 60 dní uplynulo, usnesla se v úterý městská rada, že se otáže c. k. místodržitelství, v jakém poměru se ta záležitost nachází. – Pražský denník, 21. 2. 1868 Národní divadloZa posledních dnů panuje na staveništi národního divadla čilý život; konají se tam zkoušky, jak hluboko se bude muset kopati, než přijde se na pevný základ. Ve středu vrtalo se na 18 střevíců zhloubí a ještě nebyl pevný základ nalezen. Včera se v těchto pokusech pokračovalo. – Pražský denník, 21. 2. 1868

10. 3. 1890: Kopnutí koněm, nevčasný žert a trapný incident v Pešti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 3. 1868: Stavba třetího pražského mostu se blíží do finále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K stavbě třetího mostu pražského V nejbližších dnech počne se na spodní podlahu mostu, která již úplně ukončena jest, svrchní podlaha klásti. Tato bude záležeti z dubových špalíčků, jež v tesařském závodě p. Lanny se zdělávají. Špalíčků těchto jest už přes 150 sáhů nařezáno a dobrota dříví ručí za mnohaletou trvanlivost. Na chodníky mostu se upraví dlažba v podobě parketů. Zábradlí kol mostních pilířů jest již zcela zasazeno. Nyní se staví železné sloupy před vchodem na most. Mostní zábradlí po celé své délce bude lemováno oblým dřevem. V neděli po celý den se hemžilo na tisíce diváků na mostě, kteří si velkolepou jeho stavbu prohlíželi. Příznivé počasí vábilo vůbec množství Pražanů toho dne na venkovský zdravější vzduch, leč výlet tento byl však brzo deštěm odpoledním a prudkým vichrem nemile pokažen, tak že ohromné množství výletníků muselo hledati útočiště v restauracích a hostincích. Povozům není ovšem dosud přechod přes most dovolen, neboť teprvé po hlavní nákladní zkoušce bude jízda otevřena. Částečné zkoušky se již ostatně několikráte vykonaly, buď s povozy neb kočáry, jak při rychlé i zdlouhavé jízdě. Předešlého týdne se po mostě dvakráte zdejší vojenská obsádka k cvičení ubírala. Výsledek těchto prozatimních zkoušek byl vždy uspokojující. Městského převozu u občanské plovárny, jenž v neděli opět otevřen byl, se následkem volného přechodu přes tento most též velmi zřídka užívá.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Podivný host Domovník jednoho domu na Ferdinandově třídě spozoroval v neděli dopoledne podivnou postavu na střeše a domníval se tím spíše, že to je zloděj, anto ta postava se hleděla za komínem skrýti. I počala honba na tohoto domnělého zloděje, ačkoliv bylo těžko se mu přiblížiti. Nenadále ale spozorováno, že má zloděj na krku provaz a že vlastně není nic jiného nežli opice. Tu se ovšem spůsob honu změnil, domovník se dal na půdě do kousání jablek a opice, chtějíc také jablko slezla po střeše na půdu, kdež vzdor kousání svému byla chycena. Bez pochyby utekla někde v sousedství svému pánu.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 [related-post id="6375"] Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v níž nejdříve p. dr. Škarda se tázal, proč je u magistrátu tak velký počet denních písařů zaměstnán. Měšťanosta p. dr. Klaudy odpověděl, že teď jen 12 písařů nad obyčejný počet zaměstnáno jest, a to jen proto, aby noví úředníci nemuseli býti zřizováni. P. Makovský se tázal na spůsob vybírání mýta na novém mostu, načež p. měšťanosta odvětil, že dosavadní vybírání se neděje od obce, že však most už brzo v majetek a správu obce přejde. Dr. Rieger opět se tázal, jak to vypadá se zkouškou nákladní na tomto mostě, a zda-li by to nebylo dostatečnou zkouškou, když tyto dny dva pluky vojska přes most táhly? Pak si stěžoval p. dr. Škarda, proč obecná plynárna nevydává české kvitance. Měšťanosta slíbil, že stížnosti té odpomoženo bude. Pánové Hampejs a Martin hájili láci obecního plynu a poslední prohlásil, že za čtyři měsíce 41 zl. uspořil. Na to byli zvoleni do komise ke zkoušení účtů plynárny pánové dr. Škarda, Duchs, dr. Junek, Turek a Kellner. Návrh na postoupení místa ku zřízení pomníku Jungmannova byl jednohlasně přijat. Proti návrhu, aby se povolilo 200 dukátů na dostihy koní na Smíchově, mluvil p. dr. Grégr, pravě, že by dostihy tyto neměly podporovány býti. P. Martin mluvil v opáčném smyslu, načež pan měšťanosta sdělil, že městská rada proto tuto cenu navrhla, poněvadž císař pán loňskou vyhranou cenu chudým pražským věnoval, a mimo to platí prý cena tato jen pro domácí koně. Na to byl návth městské rady velkou většinou přijat a tím schůze skončena.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Smrt nádeníka Náhlou smrtí zemřel v sobotu večer na policejní strážnici malostranské nádeník Jan Poláček. Týž byl zatknut pro žebrání a na strážnici náhle těžce onemocněl. Než jej dopravili v truhle do nemocnice, byl již mrtvolou.  – Pražský denník, 3. 3. 1868

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. 

28. 3. 1889: Rozšíření Skořápkové ulice, jatka v Holešovicích a případ šíleného ovčáka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 10. 1889: Krvavé rvačky a den otevřených dveří ve věznici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Největší lež o Praze. Socha Jana Žižky není největší jezdeckou sochou na světě • V mnoha učebnicích i turistických průvodcích se dočtete, že bronzová socha Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově je největší jezdeckou sochou na světě. I když se nám to nemusí líbit, toto tvrzení se nezakládá na pravdě.

Socha Jana Žižky na Vítkově.

Pražská zoo se raduje. Narodilo se další mládě koně Převalského • V pražské zoo přišlo minulý čtvrtek na svět další mládě ohroženého koně Převalského. Jen letos se jedná již o čtvrtý přírůstek. Celkem se tak v trojské zahradě a dalších jejích zařízeních narodilo již 239 těchto vzácných hříbat.

Zkušená matka Hara své poslední mládě pečlivě chrání, podle chovatelů k němu nepouští ani sourozence.

28. 11. 1889: Benefiční večer, smrtelná nehoda a první sníh v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 6. 1890: Šťastně zachránění dělníci a řádění profesionálních zlodějů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.