Zoo Praha oslaví 90. výročí swingem, křtem knihy a bohatým doprovodným programem

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská23. září 20212 minuty čtení

Foto: Zoo Praha

Praha má již 90 let svou vlastní zoologickou zahradu. Její brány se poprvé otevřely 28. září 1931 a od té doby vyrostla v mimořádně oceňovanou instituci. Výročí si zoo připomene bohatým program.

„Připomínáme si v letošním roce už 90 let od otevření Zoo Praha. Přesněji od otevření jejího staveniště – což však nemění nic na tom, že právě tehdy prošli jejími branami první návštěvníci. Po desetiletích debat, sporů a příprav tak naše hlavní město konečně získalo svou zoologickou zahradu,“ popisuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

V úterý 28. září zoo přiblíží návštěvníkům, jak se proměnila za devět dekád své existence a po celý den oslav se areál Zoo Praha vrátí do stylu 30. let. Chybět nebudou historické motocykly s tehdejší pojízdnou reklamou, flašinetář v dobovém kostýmu, workshopy swingového tance, kadeřnický salon, tematický fotokoutek a další doprovodný program. Poblahopřát Zoo Praha k významnému jubileu dorazí i řada významných hostů.

„Zoologická zahrada je nesmírně složitý organismus a nefungovala by nejen bez chovatelů, kurátorů nebo veterinářů, ale ani bez údržbářů a pokladních, kuchařů a uklízeček a dalších a dalších profesí. A tak bych nyní, u příležitosti 90. výročí otevření Zoo Praha, rád vyslovil své poděkování všem, kdo pro ni s nasazením, poctivostí a loajalitou pracovali v minulosti – lhostejno v jaké pozici – stejně jako těm, kdo pro ni pracují dnes,“ dodává ředitel Bobek.

Program oslav dne 28. září

  • 10:00 – Swingové taneční vystoupení a workshop u Vzdělávacího centra
  • 10:45 – Průvod od Vzdělávacího centra k divadlu Archa spolu se členy spolku Chůdadlo v dobových kostýmech
  • 11:00 – Živý přenos pořadu Tobogán Českého rozhlasu Dvojka z divadla Archa
  • 13:00 – Oslava 90. výročí založení Zoo Praha a křest knihy Zoo pro hlavní město – příjezd hostů v dobových automobilech ke Vzdělávacímu centru, křtu se zúčastní i autorka knihy paní Hana Heráňová
  • 14:00 – Křest deskové hry Po stopách v Zoo Praha – hru pokřtí samec lachtana jihoafrického Meloun a pro návštěvníky je připravena i soutěž o několik deskových her
  • 15:00 – Představení Trojského tolaru vydávaného Státní tiskárnou cenin v Údolí slonů – součástí představení všech druhů Trojských tolarů bude i předání speciálního enrichmentu sloní skupině
  • 15:15 – Workshop swingového tance u Vzdělávacího centra

Nepřehlédněte

3. 8. 1889: Škvor v uchu malé holčičky, rvačka dvou mužů a otrávení dělníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pražská zoo počítá škody. Znovu se otevře až na konci května • Již pátým týdnem je Zoo Praha uzavřená pro veřejnost. Ztráty v příjmech ze vstupného, parkovného, prodeje suvenýrů, pronájmu restaurací a podobně se začínají přibližovat 20 milionům korun. Na základě množících se dotazů veřejnosti, jak je možné pomoci, vybízí Zoo Praha zejména k adopcím a sponzoringu zvířat.

23. 8. 1890: Chytání koček na Karlově náměstí a sebevražda milenců • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 9. 1889: Výlet hasičů skončil krvavou bitvou. Mezi raněnými jsou i děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 3. 1868: Kdo poklepe na základní kámen národního divadla? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Petice pražských studentův České studentstvo praž. vys. škol podepsalo petici k výboru pro zřízení národního divadla v Praze, aby při slavnosti základního kamene p. dr. Frant. Palacký udeřil na základní kámen jmenem národa a. p. dr. Jan Purkyně jmenem vědy. Nepochybujeme, že výbor divadelní přistoupí k této žádosti, neboť při sestavování programu slavnostního řídil se při representautu národa jediné důvodem stáří, jakmile však chce se dáti věci té význam politický, bude výbor divadelní žádost českých studentův pokládati zajisté za slušnou. – Národní listy, 19. 3. 1868 Přepadena Přepadena byla předevčírem ráno po čtvrté hodině blíž strojnické továrny pp. „Breitfelda a Evanse“ v tůnní ulici na hořejším novém Městě dívka ubírající se tou dobou do práce své. Lupič jakýs, postavy velké, shlednuv při světle neshašené dosud svítilny lesknoucí se naušnice dívčiny, vrhnul se na tuto, tahaje ji a nalehaje na ni, aby mu naušnice, peníze a šátek ihned vydala. Dívka se bránila, z plného hrdla křičíc o pomoc. Lupič nepovolil a vší silou hleděl oloupiti oběť svou, tak že celý šátek na ní roztrhal. Teprv když na ustavičný pokřik přepadené od Zahradní ulice přišli jí na pomoc dva mužští, lupič utekl do ulice ječné. – Národní listy, 19. 3. 1868 Zpronevěření Předevčírem odpoledne poslal jistý zdejší rukavičkář svého učenníka pro kůže. Učenníka vedla cesta přes Josefské náměstí, kde se týž zastavil přihlížeje podvodné hře tam usazených čamburinářů. Lákán výhrou počal také sázeti. Štěstí mu však nesloužilo. Stále prohrával a chtěje prohrané peníze svého pána opět dosíci, počal na čísla větší částky peněz dávati. Naděje ho však zklamala, prohrál do krejcaru svěřené sobě peníze, s nimiž pak čamburinář rychle odešel, zanechav učenníka v zoufalém stavu. – Pražský denník, 19. 3. 1868 [related-post id="7226"] Rybník v Stromovce Prostranství před hostincem v Stromovce, které je nyní loukou, bývalo druhdy velkým rybníkem, což dosavadní jeho podoba dokazuje. Nyní se prý jedná o tom, aby byla prostora tato, ač jen částečně, opět naplněna vodou. Tím by Stromovka nabyla půvabnosti nové a v zimě by poskytoval rybník milovníkům klouzaček zábavu a hostinskému výdělek. – Pražský denník, 19. 3. 1868 Kandelábry Kandelábry belgické společnosti strmící dosud jako zbytečné haraburdí po ulicích s náměstích pražských konečně přece odklidí se. Bezpochyby musí belgická společnost také nechat upravit dlažbu odklízením tím porouchanou. Takž nezbudou na ulicích po bývalém mononolu belgické společnosti už jiné stopy leda ty svítilny na pražských branách, které posud se pravidelně osvětlují, ačkoliv asi loket opodál svítí obecní plyn. Nemýlíme-li se, zakládá se tato zajímavá zbytečnost, sloužící leda ku porovnání síly obojího plynu, na smlouvě mezi belgickou společností a c. k. erárem. Jinde by sotva cos podobného uvidělo se. – Národní listy, 19. 3. 1868

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

1. 10. 1868: Obstárlá ženština z Prahy se málem utopila ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

16. 9. 1868: Pražský rodák se vrací domů. Ve světě zažil neuvěřitelná dobrodružství • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Ze života dobrodruha V těchto dnech se vrátil do Prahy jakožto do svého rodiště Jiří Kulhánek, který roku 1864 ve Vídni vstoupil do sboru mexikánských dobrovolníkův a v září téhož roku ještě s mnohými jinými z Terstu do Mexika po parolodi „Pluto“ dopraven byl. V Mexiku byl vřaděn mezi císařské karabinníky a co takový súčastnil se mnohých bitev s povstalci, z nichž vždy šťastně vyvázl. Dva mexikánské řády, jež si krajan náš sem přinesl, svědčí, že v bojích udatně se choval. Po klesnutí císařské vlády upadl s mnoha jinými do zajetí republikánův, kteříž však se zajatými dosti vlídně nakládali. Kulhánek byv po několika měsících úplně na svobodu propuštěn, živil se delší čas v San Francisku roznášením pitelné vody. Obtížná tato živnost se mu však brzy znechutila a pročež mu vhod přišlo nabídnutí jistého kapitána jedné lodi z Nov. Yorku, by do služby k němu vstoupil. Nové toto zaměstnání netrvalo dlouho. Kapitán se roznemohl na žlutou zimnici a za dva dni byl vhozen do moře. Nástupce jeho měl sluhu svého a Kulhánek zatím vypomáhal námořníkům v jich práci, obdržev za to stravu a 12 dolarů měsíčně. V Nov. Yorku živil se co hudebník, až pak touhou po vlasti uchvácen, vstoupil v červenci na vystěhovaleckou lod „Bavarii“ která jej co topiče u parního stroje přijmula a ke konci předešlého měsíce šťastně do Hamburku dovezla, odkudž po železnici do vlasti své dorazil, by se zde, nasytiv se již dobrodružného života, stále usadil. – Pražský denník, 16. 9. 1868 Plynem omámeni V těchto dnech bylo několik dělníků zaměstnáno v klementské ulicí zasazováním poboční plynové roury, jíž by plyn veden byl do továrny na obuv pp. Koniga a Wolfa. Při zasazování nové roury musela být otevřena roura, jíž plyn do svítilen vchází, z té však při otevření plyn tak mocně vyrazil, že okolostojící dělníci omámení bez nebo sklesli. Ostatní dělníci spěchali svým soudruhům ku pomoci a vynesli je ze strouhy na zdravý vzduch. Málem by však také smrdutým výparem byli omámeni a jen stěží se jim podařilo z oparu vyjití. Po delší době podařilo se roury spojiti a tak ucházející plyn zastaviti, který v celém okolí vzduch pokazil. Dělníci omámení museli býti v lékařské ošetřováni vzati. – Pražský denník, 16. 9. 1868

Těhotenský test starověkých Egypťanů prý spolehlivě funguje dodnes • Zjistit, zda je žena těhotná, lze dnes díky moderním těhotenským testům v pohodlí domova za pár minut. Může se to zdát neuvěřitelné, ale starověcí Egypťané měli již před 3,5 tisíci lety svoji spolehlivou metodu.

Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty • Už více než sto let patří obložený chlebíček k základům české kuchyně. Fenomenální pokrm nemůže chybět na žádné rodinné oslavě nebo společenské události. Čím to, že si získal takovou oblibu? A jakou roli sehrál v českých dějinách?

Komik Vlasta Burian prý pořádal legendární chlebíčkové párty.

2. 2. 1868: Jak se žilo ve vězení za císaře pána? Trestanci museli tvrdě makat! • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Nově narozené sloní samičky z pražské zoo už mají jména • Malé slonice narozené v Zoo Praha letos 27. března a 9. května dnes během slavnostního křtu dostaly sinhálská jména Lakuna a Amalee, která pro ně vybrali chovatelé.

Lanovka na Petřín nejezdí. Čeká ji generální oprava • Od pondělí 4. října nejezdí lanová dráha Újezd – Petřín. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) provádí pravidelnou podzimní údržbu. V rámci nezbytné kontroly drážního tělesa lanovky dojde k přesnému geodetickému měření jednotlivých prvků trati, rozchodu kolejí a dalších součástí kolejového svršku.

18. 9. 1889: Časná zima, placení hudebného a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 3. 1868: Na Staroměstském náměstí se odehrálo loupežné přepadení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z třetího mostu Nepříznivé počasí minulého téhodne naprosto překazilo zamýšlené a připravené práce dlažební na prostoře jízdní i na obou chodnících. Kladení špalíčků na prostoře prostřední nebylo možno, jelikož dehet, kterýž dubovému tomuto dláždění za podložku sloužiti bude, za deště nechytá. Též mosaiková dlažba chodníkův počasím dosud zmařena a čekáno i tu na pěknější počasí téhodne nastávajícího. Zatím však dokonává se zábradlí kolem bran a pilně pokračuje se v kladení rour plynových pro osvětlení mostu i Buben. Roury položeny budou pod oběma chodníky a obkládají se hojně pilinami napěchovanými, by v zimě plyn uchráněn byl mrazu. Jelikož za povodně nynější převoz u Buben přerušen, používáno mostu velmi hojně, ano již i korunovaná. jedna hlava odvážila se na most: Kurfiřt hessen-kasselský s celým komonstvem svým přešel most sem a tam, aniž by tento sebou byl hnul. – Národní listy, 8. 3. 1868 Přepadení Na staroměstském náměstí přepaden včera o půldruhé hodině v noci sklepník Jan Růžek z č. p. 770-1., když z obchodu svého domů se ubíral. Vyskočil naň kýs nádenník Josef Klabík patrně s úmyslem loupežným. Na štěstí nahodil se k tomu jiný sklepník, který soudruhu svému ovšem ihned ku pomoci přispěl, a takž lupič, ačkoliv kousáním vyprostiti se hleděl, přemožen a odevzdán jest na blízkou strážnici policejní. O policajtu nebylo ani slechu. – Národní listy, 8. 3. 1868 [related-post id="6483"] Přípravy na slavnost Slavnostní výbor, který na den svat. Jana uspořádá velkolepou slavnost při položení základního kamene k divadlu národnímu, vyzývá již veřejnými novinami všecky veřejné spolky, bratrstva i jednoty, jakož i študentstvo, aby dostavili se o sv. Janě do Prahy „k tomuto prvnímu svátku společnému“. Zároveň uveřejňuje výbor program celé slavnosti, jehož hlavní obsah jsme už sdělili. – Pražský denník, 8. 3. 1868

12. 5. 1868: Pohřbu zavražděné dívky se zúčastnily davy Pražanů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Problémy vystěhovalce Vystěhovalců do Ameriky se ubíralo sobotu z okolí budějovického pět rodin a v neděli tři rodiny z Kaplice. Jeden z těchto vystěhovalců byl proti své vůli od zdejší policie zadržen, právě když již dalekou svou pouť do nové vlasti nastoupiti chtěl. K nemalé mrzutosti své musel totiž truhlice a jiné zavazadla z vagonu, kde již složeny byly, vyhledati a vynesti. Příčina tohoto zdržení byla ta, že onen vystěhovalec ve své otčině ručil za jistého dlužníka, a když tento nemohl věřitelům zaplatiti, obrátili se tito telegrafickou cestou na zdejší policii, by ručitele zadržela, až by se s nimi vypořádal. – Pražský denník 12. 5. 1868 Pohřeb mladé dívky Pohřeb zavražděné Barbory Ullrichové odbýván byl v pátek odpoledne ze všeobecné nemocnice za velkého účastenství lidu, který mrtvolu nešťastné dívky na poslední cestě provázel. Zároveň podotýkáme, že zavražděná pocházela z Prahy a nikoli z Opavy v Slezsku, jak v první zprávě mylně udáno bylo. Rovněž nepodstatná je domněnka, že by Barbora Ullrichová byla zavdávala chováním svým příčinu k nevalné pověsti jmena svého, naopak líčí se od sousedstva i příbuzenstva v nejlepším světlě a zejmena chtěla prý sama zrušiti poměr k důstojníkovi Terleckému, následkem čehož tento strašným spůsobem se jí pomstil. – Pražský denník 12. 5. 1868 [related-post id="10013"] Sebevražda V neděli v pozdější hodinu odpolední skočil v Podskalí jistý desátník od pěšího pluku vévody nasovského do vody a byl nedlouho na to vytažen již co mrtvola. Mrtvého odnesli do umrlčí komory u voj. nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník 12. 5. 1868

Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách • Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.

31. 10. 1868: V Praze se otevírá nová moderní krejčovská továrna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.