Provoz metra bude od pondělí posílen. Roušky v MHD jsou povinné i nadále

ZajímavostiKristián Vích • 29. května 2020 • 2 minuty čtení

Foto: Kristián Vích, PražskýDEN.cz

Provoz pražského metra bude od pondělí 1. června posílen. Kvůli koronavirové krizi dosud fungovalo v prázdninovém režimu.

Od počátku příštího týdne bude pražské metro v ranní špičce jezdit v intervalu 180 vteřin na lince A, 160 vteřin na lince B a 130 vteřin na lince C. V odpolední špičce budou nově intervaly 210 vteřin na lince A, 180 na lince B a 155 na lince C.

Během dopoledne mimo špičky bude Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) na všech třech linkách soupravy vypravovat po 5 minutách, večerní intervaly zůstanou stejné. O víkendech a státních svátcích bude metro jezdit po 7,5 minutách.

„Počítali jsme s tím, že bodem zlomu pro další posílení provozu metra bude dosažení 600 tisíc přepravených cestujících v průměru o pracovních dnech, což je polovina běžného stavu před pandemií. Z údajů ze sčítačů ve stanicích metra vyplývá, že minulý týden jsme o pracovních dnech přepravili 553 tisíc cestujících,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro dopravu a předseda dozorčí rady DPP.

Od čtvrtka 4. června bude obnoven také večerní provoz na tramvajových linkách č. 8 a 20 v období od 22:30 do 0:30. Už od soboty 30. května bude lanovka na Petřín opět zastavovat i ve stanici Nebozízek.

Roušky v MHD jsou stále povinné

I přes postupné uvolňování mimořádných vládních opatření a zrušení povinnosti nosit roušky na veřejnosti či v kancelářích i nadále platí povinnost mýt zakrytý nos a ústa během celého pobytu v prostorách MHD.

Vstoupit do diskuze

doprava doprava v Praze koronavirus metro MHD pražská doprava

Nepřehlédněte

Pražská MHD dostane nový navigační systém. Má být jednotný a srozumitelný • Praha se chystá zmodernizovat orientační systém veřejné dopravy. Cestující by měl provést od nástupiště v metru, přes vestibuly až ke stanicím vlaků a zastávek autobusů i tramvají. Stávající systém pochází ze 70. a 80. let minulého století a podle vedení města již neodpovídá současným požadavkům.

Mobilní signál v metru se rozšířil do dalších stanic • Cestující v pražském metru mohou od minulého týdne využívat LTE signál v dalších třech stanicích. Nejpozději do konce letošního roku by mělo být pražské metro pokryté signálem kompletně.

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Sebevrah skočil pod metro. Provoz linky C byl dvě hodiny omezen • K tragédii došlo v úterý po 17. hodině ve stanici metra Hlavní nádraží. Neznámý muž zde skočil pod vlakovou soupravu a na místě zemřel.

Souprava pražského metra

Část metra C bude o víkendu opět mimo provoz • Pokud se v neděli rozhodnete cestovat metrem na lince C, možná vás potkají komplikace. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) bude ve stanici Ládví vyměňovat stávající technologii zabezpečovacího zařízení za novou.

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

Schváleno. Nová pražská lanovka do pěti let propojí Podbabu s Bohnicemi • Pražští zastupitelé schválili stavbu nové lanové dráhy, která propojí městské části Praha 6, Troju a Prahu 8. Celkem 2,5 kilometru dlouhá jízda z Podbaby do Bohnic se stometrovým převýšením a překonáním řeky potrvá asi sedm minut. Celkové náklady se odhadují na 1,5 miliardy korun.

Startuje nová linka přívozu přes Vltavu. Propojí dvě pražské náplavky • Rašínovo a Hořejší nábřeží propojí staronový pravidelný přívoz Vyšehrad. Pražané i turisté tak budou moci cestovat mezi dvěma oblíbenými náplavkami po vodě rychleji.

Počet nakažených za čtvrtek se blíží k hranici 8 tisíc • Během čtvrtka bylo v Česku zaznamenáno 7 937 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 24 629 provedených PCR testů, z nichž 32 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 23 593.

Chcete nastoupit? Brzy bude nutné opět stisknout tlačítko • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) od středy ruší jedno z posledních opatření, které mělo přispívat ke snížení rizika nákazy koronavirem v prostředcích městské hromadné dopravy.

Metro jezdí ve špičkách častěji. Dřívější ukončení provozu ale stále trvá • S postupným rozvolňováním protiepidemických opatření se do pražského metra vracejí cestující. Dopravní podnik proto od pondělí posiluje provoz ve špičkách.

Souprava pražského metra

V Praze vznikne první mikrodepo. Zásilky budou rozvážet elektrokola • První pražské nákladní mikrodepo pro překlad zboží z nákladních vozů na nákladní elektrokola vznikne na Těšnově v místě bývalého parkoviště pod magistrálou. Příprava projektu začne v říjnu. První nákladní elektrokola by pak měla vyjet do ulic v polovině listopadu. V příštím roce bude pilotní projekt pražské city logistiky vyhodnocen.

Přímá linka z Prahy do Barcelony. Od července ji spouští easyJet • Letecká společnost easyJet spouští od 19. července svou novou pravidelnou leteckou linku z Prahy do Barcelony, hlavního města Katalánska. Z Letiště Václava Havla Praha nabídne tři spoje týdně.

V Česku přibylo dalších 4,5 tisíce nakažených • Za neděli bylo v Česku zaznamenáno 4 557 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 11 547 provedených PCR testů, z nichž 39 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 25 285.

Metro bude jezdit do půlnoci. Prázdninový řád s několika změnami • Cestující se vrací do pražského metra. Postupně roste poptávka a počet přepravených cestujících po 20. hodině. Od čtvrtka 15. července 2021 proto bude provoz metra končit až o půlnoci. Poslední denní spoje budou z centra Prahy odjíždět v čase 00:02 až 00:08 v závislosti na lince a stanici.

Souprava pražského metra

Novinka v pražském metru. Monitory ve vestibulech zobrazují čas do příjezdu souprav • Ve stanicích metra Florenc B, Chodov, Kobylisy, Staroměstská a Zličín jsou ode dneška v pilotním provozu nové monitory zobrazující příjezd nejbližších dvou souprav metra do stanice, a to pro oba směry. Monitory jsou nainstalovány ve vestibulech stanic nad čárou odbavení, a také na začátku přestupní chodby ze stanice Florenc C na Florenc B. Cestující díky tomu dostanou spolehlivou informaci o tom, za jak dlouho jim přijede nejbližší souprava metra. Po vyhodnocení pilotního provozu, který potrvá 6 měsíců, plánuje Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) monitory postupně osadit do dalších stanic pražského metra.

Koronavirus dal šanci bezdomovcům. Praha prodlouží jejich ubytování • I po konci nouzového stavu se Praha stará o část z 300 občanů bez domova, kteří jsou nyní v ubytovacích objektech rezervovaných městem. Vedení magistrátu k tomuto kroku přistoupilo krátce po vypuknutí pandemie, aby bezdomovce ochránilo před nákazou. Smlouvy s objekty jsou zatím uzavřeny do konce června. Plán, který v pondělí pražští radní schválili, počítá s tím, že si je město pronajme i do budoucna. Ukázalo se totiž, že se to vyplácí.

Lanovka na Petřín dva dny nepojede. Vozy dostanou nová kola • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) plánuje postupně vyměnit kola na obou vozech lanovky na Petřín. První výměna proběhne ve čtvrtek 25. listopadu od 8:00 do 23:00, druhá ve čtvrtek 16. prosince ve stejném čase. Z tohoto důvodu bude po oba uvedené dny přerušen provoz lanovky na Petřín. Výměnu kol na zbylých dvou nápravách DPP dokončí v průběhu plánované údržby v březnu 2022.

ČD kupují nové motorové vlaky za 3 miliardy. Nasadí je do regionů • České dráhy podepsaly kontrakt na dodávku 33 nových bezbariérových motorových jednotek se společností PESA Bydgoszcz SA. Nové motoráky jsou typově podobné vlakům stejného dodavatele, které cestující znají pod označením RegioShark.

KOMENTÁŘ: Rychlost povolování vakcín ukazuje schizofrenní tvář EU • Enormě rychlý vývoj vakcíny proti v současnosti nejskloňovanější nemoci COVID-19 ukazuje dvě věci. Na jedné straně obrovský vědecký pokrok lidstva, které v poměrně krátké době dokáže připravit s největší pravděpodobností účinnou vakcínu na dosud neznámou nemoc. To ale zároveň odhaluje poněkud schizofrenní postoj Evropské unie. V tomto případě ke genetickým modifikacím obecně.