Psouni z pražské zoo bydlí v novém. Expozice se slavnostně otevře ve čtvrtek

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz13. srpna 20191 minuta čtení

Psouni se v neděli nastěhovali do nového domova.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Milovníci psounů prériových by si tento čtvrtek neměli nechat ujít návštěvu horní části Zoo Praha, kde bude ve 13 hodin slavnostně otevřena nová expozice pro tyto oblíbené hlodavce.

Čtrnáct psounů – sedm samiček a sedm samců – se do expozice nastěhovalo v neděli a od té chvíle tam nepřetržitě hloubí své nory. Program proběhne za účasti náměstka primátora hl. m. Prahy Petra Hlubučka, ředitele pražské zoo Miroslava Bobka a kurátora savců Pavla Brandla.

Od roku 2000 obývali psouni v Zoo Praha jeden z cípů u bizonů, kde se však podhrabávali do vedlejšího výběhu velbloudů, i dál, do širšího okolí. Péče o ně tím byla pro chovatele velmi ztížená, a tak pro ně zoo adaptovala vyzděnou expozici za ostrovem lemurů.

Tam se však nyní staví expozice australské (tasmánské) fauny, a tak psouni získali nový, zděný domov opět v horní části, hned vedle Plání, kde mohou návštěvníci obdivovat, jak si tito malí savci budují kuželovité vchody do nor, aby jim při přívalových deštích voda nezaplavila doupata.

Nepřehlédněte

Zoo Praha jako jediná v Evropě letos odchovala vzácného primáta • V pražské zoologické zahradě se 15. září narodilo mládě vzácného makiho Ganzhornova. Tito primáti přitom v evropských zoologických zahradách prakticky vymizeli, v letošním roce se jediné mládě narodilo právě v Praze.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Obě pražská slůňata už jsou k vidění ve výběhu • Samička slona indického, která přišla na svět v sobotu 9. května, se minulý týden poprvé podívala i do venkovního výběhu Údolí slonů. Skupinu samic s mláďaty budou moci návštěvníci sledovat venku za dobrého počasí vždy po poledni.

Světový den tučňáků oslaví pražská zoo bohatým programem • Světový den tučňáků oficiálně připadá na 25. dubna, kdy byla Zoo Praha uzavřena kvůli pandemii covid-19. Náhradní oslava se proto uskuteční v sobotu 19. září. Na návštěvníky čeká bohatý program, který přiblíží život tučňáků z celého světa. Kromě řady zajímavých informací o ohrožení a ochraně tučňáků jsou připraveny i hry a soutěže pro děti.

Zvláštně zbarvené alpské kozy se nastěhovaly do zookoutku v Kamýku • Nový zookoutek v lesoparku v Kamýku přivítal první návštěvníky. Celý areál prošel v posledních měsících rekonstrukcí. Vznikly zde nové výběhy, seník, hájovna a zázemí pro techniku. Obnova nefunkčních starých objektů vyšla hlavní město na 5,2 milionu korun.

Úspěch světové úrovně. Pražští botanici vypěstovali vzácnou masožravku • Kurátorům a zahradníkům Botanické zahrady hl. m. Prahy se povedl evropský unikát. Pomocí ručního opylování vypěstovali semena vzácné masožravky láčkovky uťaté (Nepenthes truncata). Po devíti měsících se nyní zahrada může pochlubit četným potomstvem.

OBRAZEM: Velká radost! V pražské zoo se narodilo další mládě koně Převalského • V noci na čtvrtek se v Zoo Praha narodilo mládě koně Převalského, v pořadí již celkem 236. od roku 1932, kdy pražská zoo začala s chovem tohoto druhu. Nový přírůstek – tentokrát hřebec – je v pořádku a pod pečlivým dozorem matky Jessicy. „Klisna Jessica, narozená v Praze, patří ke zkušeným matkám. Nově narozený hřebec je jejím pátým mládětem, pije, drží se při ní na každém kroku a ona si jej velmi pečlivě hlídá,“ uvedl kurátor chovu kopytníků v Zoo Praha Jan Marek a doplnil: „Minimálně půl roku zůstane mládě v pražském stádě, pak ho přesuneme do hřebčí skupiny v Dolním Dobřejově.“ Podle Červené knihy IUCN spadá kůň Převalského do kategorie ohrožený. V přírodě vyhynul koncem 60. let 20. století a přežil jen díky chovu v lidské péči. Zoo Praha již do domovské Gobi v Mongolsku leteckými transporty dopravila celkem 27 koní a další transport je naplánován na 19. června. [gallery columns="1" size="full" ids="10719,10720,10721"]

Mládě koně Převalského zůstane v pražském stádě minimálně půl roku.

OBRAZEM: Sloní drobeček Max z pražské zoo už váží skoro tři čtvrtě tuny • Mláďata slonů indických z pražské zoologické zahrady rostou jako z vody. Starší Max už váží 732 kg a mladší Rudi 508 kg. Maxovi navíc rostou kly, které v jeho necelých dvou letech sice měří jen pár centimetrů, ale on se je snaží zdatně využívat ve svůj prospěch. Slůňata tak začínají vzbuzovat respekt a chovatelé je budou postupně převádět do chráněného chovu. [gallery columns="1" size="full" ids="8062,8063"]

Slůně Max už má několikacentimetrové kly.

V pandemii si lidé pořizovali pejsky. Toto jsou nejčastější jména a plemena • Stále více Pražanů si pořizuje domácího mazlíčka. Jen za loňský pandemický rok 2020 přibylo do evidence navíc přes 4 tisíce psů. Dohromady jich tak nyní v hlavním městě žije přesně 90 183.

Nově narozené sloní samičky z pražské zoo už mají jména • Malé slonice narozené v Zoo Praha letos 27. března a 9. května dnes během slavnostního křtu dostaly sinhálská jména Lakuna a Amalee, která pro ně vybrali chovatelé.

Pražská zoo je i nadále pátou nejlepší na celém světě • Cestovatelský server TripAdvisor zveřejnil žebříček nejlepších zoologických zahrad světa pro letošní rok. Zoo Praha se umístila na senzačním pátém místě a obhájila tak loňskou pozici.

Mládě gibona stříbrného si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Pražská zoo získala vzácné žáby z jezera Titicaca. V Peru jim hrozí vyhynutí • Zásilka se sedmi desítkami vodnic posvátných dorazila v pátek večer do Zoologické zahrady hl. m. Prahy. Tyto v mnoha ohledech výjimečné žáby žijí pouze ve vysokohorském jezeře Titicaca, vinou znečištění jsou tam však kriticky ohrožené. Pražská zoo se proto nyní spolu s vybranými severoamerickými a evropskými zoologickými zahradami zapojuje do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči.

Do Zoo Praha dorazily vodnice posvátné, vzácné žáby z jezera Titicaca. Pražská se nyní spolu s vybranými severoamerickými a evropskými zoologickými zahradami zapojuje do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči.

Pražská zoo oslaví narozeniny mravenečníka Hannibala a gorily Nuru • Tento víkend proběhnou v Zoo Praha křtiny měsíčního mláděte guerézy pláštíkové. Role kmotra se zhostí komik Lukáš Pavlásek. Na neděli pak připadají hned dvoje oslavy narozenin a budou probíhat rovněž vánoční dílny.

Jedním z nedělních oslavenců v Zoo Praha bude pětiletý samec gorily nížinné Nuru.

Autobusem do zoo se dostanete rychleji. Linka 112 pojede nově přes Trojský most • Autobusová linka 112, která spojuje stanici metra Nádraží Holešovice a Zoologickou zahradu v Troji, bude od 1. srpna vedena rychlejší a spolehlivější trasou přes Trojský most i ve směru do ZOO.

Kriticky ohrožené želvy měnící zbarvení jsou k vidění v pražské zoo • V pražské zoo je k vidění zcela unikátní druh vzácné a mimořádně ohrožené sladkovodní želvy. Batagur bengálský se ve volné přírodě už nejspíš vůbec nevyskytuje. Jeho cesta do Prahy je přitom více než zajímavá.

Batagur bengálský

OBRAZEM: Nejlehčí savec světa váží pouze 1,8 gramu. Vidět ho můžete v pražské zoo • Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných ohledech: „Jsou neuvěřitelně hbité, běhají doslova jako kapky rtuti a dokážou skočit až do vzdálenosti 20 centimetrů, což je u tak malého tvora velmi neobvyklé. Mají i zvláštní areál – najdeme je poblíž lidských sídel ve Středomoří, ale obývají i ostrůvkovitě rozesetá místa v Africe a Asii.“ Do Zoo Praha přicestovaly dva páry bělozubek z drážďanské zoo koncem roku 2017. První mláďata pak přišla na svět v březnu 2018. Jakmile se bělozubky nejmenší začnou rozmnožovat, rodí se mláďata zhruba každé čtyři týdny a rychle dospívají. V zázemí tak pražská zoo nyní odchovává už druhou generaci. Celkem eviduje devět dospělých jedinců – z nichž jedna samice je březí – a 24 mláďat ze šesti vrhů. [gallery columns="1" size="full" ids="11557"] „Aby se bělozubky úspěšně rozmnožily, je zapotřebí jim zvýšit teplotu v chovné místnosti a nabídnout jim labyrint, do kterého si nanosí materiál na hnízda – mech nebo suchou trávu,“ vysvětluje Brandl. Umělý labyrint vyřezaný z tvárnice simuluje bělozubkám podzemní chodbičky i komory. Vivárium je dále vybaveno zeminou, mechem, uschlými listy, a hlavně plochými kameny a kusy kůry, pod které se bělozubky rády ukrývají. Bělozubky jsou hmyzožravé a loví takřka výhradně živou kořist, v pražské zoo nejčastěji cvrčky. Bělozubky nežijí dlouho – jako většina drobných tvorů se obvykle dožívají jen o něco více než jednoho roku.

Mládě bělozubky nejmenší s rodiči.

Pražskou zoo opouští samice hrabáče kapského. V Olomouci ji čeká důležitý úkol • Samice hrabáče kapského Nyota v pátek opustila Zoo Praha, aby v novém domově, Zoo Olomouc, vytvořila pár s tamním samcem. Chovatelé na obou stranách věří, že se nový pár zaslouží o další generace těchto pozoruhodných afrických savců. Pár hrabáčů, který zůstává v Praze, ale dlouho sám nezůstane. Kvída je totiž opět v očekávání. Nyota se narodila 20. srpna 2016 v Zoo Praha, kde se stala hvězdou. Narození hrabáčů v lidské péči nejsou zcela neobvyklá, ale odchovat jejich mládě, to už dá pořádně zabrat. Zdárný odchov hrabáče totiž často závisí na pomoci lidí, zejména v případě ne příliš zkušené samice. „I po narození Nyoty jsme u ní zhruba měsíc drželi čtyřiadvacetihodinové služby, aby ji matka Kvída nechtěně třeba nezalehla,“ uvedl vrchní chovatel Zoo Praha Jaromír Plný. Teď se sice pražští chovatelé musejí s Nyotou rozloučit, současně ovšem cítí obrovské zadostiučinění. „To, že naše doslova vypiplané mládě dostane šanci mít vlastní mládě, je pro nás zhmotněním veškerého našeho úsilí,“ vysvětlil Plný. Loučení s vypiplaným mládětem usnadní lidem ze Zoo Praha také vědomí toho, že se už teď mohou těšit na dalšího hrabáče. Kvída je totiž opět březí. „Příležitostně Kvídu kontrolujeme ultrazvukem. Z toho posledního víme, že je mládě živé a vyvíjí se bez abnormalit. Určit pohlaví zatím není možné, ale co můžeme s jistotou říci, je to, že je samice ve vysokém stádiu březosti, takže se dá porod očekávat v nejbližších týdnech,“ uzavřel veterinář Zoo Praha Roman Vodička.

Samice hrabáče kapského Nyota odjela ze Zoo Praha do nového domova v Zoo Olomouc.

Chystá se stavba Noemovy archy pro všechny druhy zvířat na planetě • Britský nadšenec plánuje stavbu tisíciletí. V Jihoafrické republice by chtěl vybudovat skutečnou Noemovu archu, domov pro všechny druhy zvířat na planetě. Ambiciózní projekt však dostává závažnou trhlinu.

Antonín Panenka se stal kmotrem nově narozeného klokana z pražské zoo • Mládě klokana horského, které poprvé vykouklo z vaku letos 22. ledna, dostalo jméno Tonda. Jeho jméno v neděli slavnostně odhalil Antonín Panenka, fotbalová legenda a prezident fotbalového klubu Bohemians Praha 1905. Návštěvníci si mohou klokana Tondu prohlédnout v horní části zoo.

Vzácný kormorán černobílý byl poprvé odchován v pražské zoo • Zoo Praha si připsala na své konto další úspěch. Jako první z českých a slovenských zoologických zahrad se jí podařilo odchovat kormorána černobílého. Tři mláďata vylíhnutá v polovině června opustila na konci minulého týdne hnízdo a přesídlila do venkovní voliéry v Ptačích mokřadech. V Evropě chová kormorány černobílé pouze sedm zoo a ptačích parků, žádná z těchto institucí zatím letos nehlásila odchov. Pražská zoo aktuálně chová největší hejno kormoránů černobílých v Evropě, které čítá 14 dospělých jedinců a tři mláďata, což je téměř polovina celé evropské populace. „Naše hejno jsme získali složením ptáků ze dvou nizozemských zoologických zahrad – Burgers' Zoo v Arnhemu a Zoo Veldhoven, kde v obou případech již ukončili chov,“ uvedl kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl a doplnil: „Matka mláďat se v roce 2004 vylíhla dokonce ještě v zemi původu – v Healesville Sanctuary v Austrálii. Otec pochází z odchovu v Parc du Oiseaux ve Villars les Dombes.“ Tři mláďata se vylíhla v polovině června, na konci minulého týdne opustila hnízdo ve vnitřní ubikaci a vyletěla do expozice Ptačí mokřady. Ve venkovní voliéře tam malé kormorány stále krmí jejich rodiče. Dospělí ptáci získávají kořist pod vodou, přičemž se pohybují hlavně pomocí nohou s plovacími blánami, které zastávají roli vesel. Ve vodě se kormorán černobílý rychle promáčí; nemá totiž vyvinuté mazové žlázy, jejichž výměškem by si mastil peří. Často proto bývá k zastižení, jak se s roztaženými křídly vystavuje slunečním paprskům a suší se.

Mláďata kormoránů jsou ve venkovní voliéře Ptačích mokřadů krmena rodiči.