Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga

28. dubna 2021 ∙ 17:03
Kristián Vích
Foto: Národní muzeum

Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

K odhalení nového rodu, který byl pojmenován Congolius (což znamená „žába z Konga“) pomohla především molekulární biologie, tedy izolace DNA a následné fylogenetické analýzy, které řeknou, jak se druh vyvíjel a kdo byl jeho předek. Václav Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Národního muzea se svými doktorandy Tadeášem Nečasem z Česka a Gabrielem Badjedjeou z Konga provedli také detailní morfologickou analýzu, včetně analýzy tvaru a velikosti kostí za využití mikropočítačové tomografie ve spolupráci s Ústavem teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

„Na tomto objevu je úžasné i to, že dokonale ilustruje, jak je důležitá spolupráce mezi institucemi, jakými jsou Národní muzeum a Akademie věd České republiky. Osobně si velice cením této provázanosti a věřím, že povede k ještě mnoha dalším zásadním objevům na poli vědy,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Morfologická analýza ukázala, že Congolius pravděpodobně představuje případ konvergentní evoluce, což znamená, že žáby z tohoto rodu sice vypadají velice podobně jako jiný rod žab (zde rod Hyperolius), ale nejsou s ním blízce příbuzné. Podobnost tedy vznikla pravděpodobně jako důsledek přizpůsobení se podobným životním podmínkám. Známý případ konvergence je například schopnost letu u netopýrů a ptáků, nebo tvar těla velryb, které patří mezi savce, ale vypadají jako ryby.

„Náš objev vnáší nový vhled na evoluci rákosničkovitých žab, zároveň poukazuje na nedostatečné poznání biodiverzity těžko přístupných pralesů středního Konga,“ vysvětluje Václav Gvoždík a pokračuje: „Dle dostupného, ale velice skromného materiálu ve světových muzeích jsme zmapovali detailní přehled výskytu druhu a opravdu se zdá, že Congolius je endemický (což znamená, že nikde jinde se nevyskytuje) pro střední Kongo, tedy na jih od řeky Kongo.“ Podobné rozšíření má například šimpanz bonobo, se kterým se vědci při výzkumu obojživelníků také potkali a ve skupině zvyklé na přítomnost člověka s nimi strávili celý den.

Indiana Jones v podání biologů

Největší překážkou při výzkumu byla odlehlost lokalit ve středním Kongu a jejich špatná dostupnost. „Z výchozího bodu města Kisangani jsme se do oblasti kodrcali po vodou vymletých úzkých pralesních stezkách na motorkách celé čtyři dny. Musel jsem si vždy večer dát ibuprofen, jak jsem měl rozlámané tělo,“ dodává se smíchem Václav Gvoždík. „Samozřejmě v celém regionu, nejen v lese, není žádná elektrická síť, žádný telefonní signál – po tři týdny jsme tak byli odříznuti od komunikace se „západním“ světem,“ líčí dobrodružný výzkum.

Výzkumem biodiverzity v oblasti střední Afriky se Václav Gvoždík zabývá již 16 let. Bohatství druhů organismů je ve střední Africe velmi málo známé a do velké míry vědecky dosud nepopsané.

„Zároveň jsou místní ekosystémy pod velkým tlakem ze strany mnoha zahraničních – zejména čínských – ale i nadnárodních korporací se zájmem o těžbu. Dochází tu k plošnému kácení lesů pro těžbu dřeva, ale rozšířená je také těžba nerostných surovin včetně vzácných minerálů jako jsou diamanty, zlato nebo koltan. Proto poznání biodiverzity zavčasu, dokud existuje, je potřebné zároveň pro podporu ochrany přírody. Žáby jsou často také indikátory dosud relativně zdravých vodních zdrojů,“ popisuje důvod svého výzkumu v této oblasti Václav Gvoždík.

Pro Václava Gvoždíka nejde přitom o první velký objev: v Kongu znovuobjevil také zapomenutý druh krokodýla a v loňském roce popsal hned dva nové druhy kriticky ohrožených žab z Kamerunu.

Zdroj: Tisková zpráva Národního muzea

Den, kdy ryby pršely z nebe. Nevídaný úkaz všechny zaskočil

Čas od času se stane něco, nad čím běžnému smrtelníkovi zůstává rozum stát. Fenomén zvaný „déšť ryb“ patří mezi ně, i když má logické vysvětlení. Při silných bouřích mohou z nebe padat větrem nasáté ryby, žáby, myši nebo další drobní živočichové. Dobové noviny zmiňují událost, ke které došlo v létě 1892 v Bosně. Dešť ryb Meteorologická stanice v Bjelině v Bosně podává zprávu o následujícím přírodním úkazu. V noci na 23. července ke 4. hod. strhla se nad Bjelinou, směrem severozápadě-jihovýchodním, bouře, […]

Jedovaté pokojové rostliny představuje výstava v Botanické zahradě

V Botanické zahradě hl. m. Prahy vrcholí tematický projekt Jedovatá sezóna. Ten návštěvníkům představuje jedovaté rostliny nejen našich zahrad a tuzemské i exotické přírody, ale též interiérů budov, a dokonce i našich domovů. V tropickém skleníku Fata Morgana byla 23. července zahájena výstava jedovatých „pokojovek“. Nabídne jedovaté exotické rostliny, které jsou běžně v našich bytech k vidění. Setkáte se zde s celou čeledí áronovitých rostlin (Araceae), mezi které patří anturia, filodendrony, syngonia, epipremnum, zamiokulkas nebo aktuálně velmi módní diefenbachie a monstery. […]

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech

V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let. Malá samička, která své jméno teprve dostane, se narodila v polovině července. Je prvním společným potomkem jedenáctileté samice Sophie a o čtyři roky mladšího samce Ibrahima. „Je v dobré kondici a matka o ni vzorně pečuje. Pravidelně ji kojí a poměrně intenzivně si ji hlídá. Návštěvníci mohou mládě vidět […]

Austrálie má obrovský problém. Řešení marně hledá přes 130 let

Australský kontinent je už od konce předminulého století decimován přemnoženými králíky. Ti spotřebují enormní množství vegetace, což připravuje místní dobytek a původní býložravce o potravu, ale také vede k erozím a splachu úrodné půdy. Každoroční škody zemědělců se počítají v miliardách korun. Jak dokládá následující článek z dobových novin, řešení problému se hledalo už v roce 1893. Ani v roce 2021 se ale dosud nepodařilo přemnoženou králičí populaci výrazněji zredukovat. A jak to vlastně celé začalo? Králíci v Austrálii Asi […]

Chlapec zabil medvěda brokovnicí a dostal štědrou odměnu

Střet s medvědem ve volné přírodě často nekončí pro člověka dobře. Před 120 lety se v Kanadě odehrál incident, jehož hlavním aktérem byl třináctiletý chlapec. Holý život mu zachránila nejen brokovnice, ale především vlastní statečnost. Přečtěte si článek, který přinesly v Praze vydávané Národní listy v květnu 1901. Statečný hoch Nebezpečné dobrodružství se šedým medvědem grizzlym přestál Rudolf Stemmer, 13letý hoch majitele rozsáhlých pozemků blíže Ontaria v Kanadě. Matka vyslala jej, aby opatřil pro kuchyni nějaký […]

X Zavřít