Vyvolávání duchů v Maďarsku skončilo obrovským kraválem
Spiritistické seance bývaly oblíbenou kratochvílí lidí na přelomu 19. a 20. století. V kronikách českých spiritistů najdeme řadu nevysvětlitelných zážitků a jevů. A nejinak tomu bývalo i v zahraničí, kde se vyvolávání duchů rovněž praktikovalo. Přečtěte si článek z Národních listů ze srpna 1901, kde se píše o jednom takovém sezení v Maďarsku.
I duchové cítí
Dokázalo se to nedávno v Pešti při tajuplné schůzce spiritistů v Domjaničové ulici. Klub spiritistů hostil toho večera ve svém středu znamenité jedno medium ze Švýcar a na počest jeho citována celá spousta znamenitých duchů. Při staženém plynu, rozumí se samo sebou, poněvadž duchové citovaní ze zášeří kazí prý si světlem oči.
Duchové prováděli celou spoustu věcí, nad nimiž se až rozum zastavoval. Konečně chtělo i medium ze Švýcar dokázat, co dovede a citovalo ducha nedávno v Alpách spadlého turisty Angličana. Dle udání media uměl pouze anglicky, čemuž zase maďarští spiritisté nerozuměli, ale to jim nic nevadilo.
Duch vyprávěl, chodě mezi klubisty v průvodu media, o hrůzách řícení se do propasti, o pocitu zabití dosud neznámém, až se z toho Maďarům kníry hrůzou ježily. Najednou ale duch strašlivě po německu zaklel a vlepil jednomu z Maďarů takový důkladný políček, až všechno zkoprnělo. Jeden Maďar totiž vytáhl z kabátu špendlík a zkoušel, jestli duch také cítí.
Hned rozžat plyn a spiritisté viděli ducha Angličana, jak si ohmatává místo, kde dotyčný Maďar zkoušel jeho citlivost. Nastal ovšem veliký kravál, duch Angličana i s mediem byl bez honoráře nakvašenými Maďary slavnostně vyhozen, nicméně po nemilém intermezzu v citování duchů pokračováno.
– Národní listy, 3. 8. 1901. Autor neuveden.
