Sčítání lidu startuje tento týden. Na splachovací toaletu už se ptát nebude

ZprávyKristián Vích22. března 20212 minuty čtení

Foto: Unsplash

V noci z pátka na sobotu odstartuje online část letošního sčítání lidu, domů a bytů. Statistici tentokrát nebudou zjišťovat majetkové poměry obyvatelstva ani zdravotní stav. V dávné minulosti to přitom bylo běžné.

Zjišťované informace se v průběhu dějin moderních sčítání od roku 1869 značně proměňovaly. Za dob Rakouska-Uherska bylo důležité znát například fyzický stav a gramotnost budoucích vojáků. V době socialismu zase to, jak se zvyšovala úroveň vybavenosti bytů předměty dlouhodobého užívání, jako byly ledničky nebo televize.

„Ve sčítáních se pokaždé zjišťuje několik stejných základních údajů. Je to důležité pro srovnání, jak jsme žili a jak žijeme nyní. Právě v tom je cenná hodnota. Současně ale musí každé sčítání reagovat na aktuální situaci a nové informační potřeby. Zatímco dříve se zjišťovala například znalost čtení a psaní nebo vybavení domácnosti pračkou a chladničkou, dnes už to není třeba,“ sdělil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Splachovací toaleta nebyla vůbec běžná

Součástí sčítání z roku 1869 bylo zjišťování biologických znaků, jako je věk a pohlaví. Zaznamenávaly se však i případné fyzické vady, včetně slepoty a hluchoty. V pozdějších rakousko-uherských sčítáních byly zařazeny i otázky na mentální poruchy. Od sčítání v roce 1880 pak přibyl dotaz na to, jestli lidé umí číst a psát.

Od roku 1960 jsou dostupné mimo jiné údaje o podílu bytů vybavených splachovacím záchodem (v roce 1960 to bylo jen 31,0 %, v roce 1980 už 73,5 %), koupelnou, sprchovým koutem a vodovodem. Cílem bylo zjistit, jak se mění vybavenost domácností dělníků, rolníků a pracující inteligence.

[related-post id=“25592″]

Ještě při prvním porevolučním sčítání v roce 1991 byly zjišťovány například otázky na vybavení bytu mrazničkou, vlastní automatickou pračkou, barevným či černobílým televizorem, telefonem, osobním automobilem a rekreační chatou, domkem nebo chalupou. Od podobného typu otázek je však postupně upouštěno.

Data využijí třeba samosprávy

Aktuální sčítání zjišťuje o polovinu méně údajů než před deseti lety. Formulář obsahuje například otázky na místo obvyklého pobytu. To je údaj důležitý zejména pro obce, aby věděly, kolik lidí v nich skutečně, a ne jen papírově, žije. K organizaci veřejné dopravy a plánování dopravní infrastruktury jsou zase důležité údaje o dojíždění do práce či do školy.

Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let. Letos poprvé je připraveno jako primárně online. Kdo se nesečte tímto způsobem mezi 27. březnem a 9. dubnem, bude muset vyplnit listinný sčítací formulář, a to od 17. dubna do 11. května. Za nevyplnění nebo záměrně chybné vyplnění formuláře bude hrozit pokuta 10 000 korun.

Zdroj: Tisková zpráva ČSÚ

Nepřehlédněte

Komentář: Praha není připravena na nové obyvatele • České hlavní město potvrdilo svou pozici nejlepšího města světa. V prestižním žebříčku renomovaného magazínu Time Out hodnotícího nejlepší města světa obsadila Praha dobrou sedmou příčku. Magazín na českém hlavním městě oceňuje hlavně množství zeleně a výbornou pěší dostupnost.

Věkové složení obyvatel Česka se do konce století výrazně promění, předpovídají statistici • 10,527 milionu. Tolik obyvatel bude mít Česká republika v roce 2101. Téměř 30 % z nich budou senioři ve věku 65 a více let. Průměrný věk se zvýší ze současných 42,2 na 47,4 roku. Počet zemřelých bude pravidelně převyšovat počet živě narozených dětí a poměr osob v ekonomicky aktivním věku a v kategoriích 0–19 a 65 a více let bude takřka vyrovnaný. Prognózu zveřejnil Český statistický úřad.

Během pandemie Češi více telefonují. Roste i průměrná rychlost internetu • V Česku roste počet lidí využívajících tarifní služby v mobilní síti. V roce 2020 bylo v rámci hlasové služby v mobilní síti evidováno 10,7 milionu aktivních tarifních SIM karet, tj. o 1,5 milionu více než v roce 2015. Ve stejném období poklesl počet předplacených SIM karet téměř o jeden milion a v roce 2020 jich tak v Česku byly necelé 4 miliony. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Praha si nechala spočítat skutečný počet obyvatel. Od oficiálních údajů se liší • V hlavním městě žije dlouhodobě o čtvrt milionu lidí více, než jich je trvale přihlášeno. Vyplývá to z průběžné analýzy, kterou pro vedení města vypracovává odborná firma.

Na počátku roku zemřelo v Česku méně lidí než loni • Podle dosud dostupných údajů České statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo ve dnech 30. 12. 2019 až 1. 3. 2020 celkem 20 652 obyvatel České republiky, což je o 895 méně, než jaké udávají výsledky pro stejné období roku 2019.

Česko v číslech. Bezplatná publikace shrnuje náš každodenní život • Český statistický úřad (ČSÚ) vydal publikaci s názvem Česko v číslech, popisující demografický, sociální a ekonomický vývoj České republiky, včetně hlavního města Prahy. Kniha je rozčleněná do 28 tematických kapitol. Na 150 stranách čtenářům nabízí infografiky, kartogramy a krátké shrnující texty. V elektronické verzi je kniha dostupná zdarma.

Sčítání pokračuje rychlým tempem. Jak poznat, že formulář byl správně vyplněn • Sčítání lidu, které s komplikacemi odstartovalo minulou sobotu, pokračuje nyní již bez problémů. Podle aktuálních údajů obdržel Český statistický úřad (ČSÚ) již přes 1,2 milionu vyplněných elektronických sčítacích formulářů, což představuje zhruba 2,5 milionu sečtených osob.

Počet obyvatel Česka se do poloviny století příliš nezvýší. Změní se ale věkové složení • První polovina tohoto století nejspíš nepřinese žádné výrazné změny v počtu obyvatel. Značně se ale změní struktura populace podle věku. Podíl osob v produktivním věku by se měl do počátku roku 2050 snížit ze současných 65,0 % na 56,5 %. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu.

Česko je jednou z nejlidnatějších zemí EU. Málokdo si to uvědomuje • Velká část obyvatel České republiky zaujímá k Evropské unii buď neutrální, nebo dokonce negativní postoj. Málokdo si ale uvědomuje, že Evropská unie jsme i my. A dokonce patříme mezi velmi významné členy.

Sčítací komisaři začali obcházet domácnosti. Mluvčí popisuje, jak návštěva probíhá • Sčítání lidu se posunulo do další fáze. Sčítací komisaři začali v sobotu roznášet listinné formuláře občanům, kteří se dosud nesečetli online. O termínu své návštěvy komisaři předem informovali v uplynulých dnech, kdy roznášeli oznámení o termínu distribuce.

V Česku žije nejvíce lidí od války. Kvůli koronaviru klesl počet sňatků • Populace České republiky do konce června zatím nepřekročila hranici 10,7 milionu osob a ve srovnání s prvním pololetím roku 2019 byl letos přírůstek obyvatel čtvrtinový. Počet zemřelých za prvních šest měsíců roku zůstal na úrovni průměru let 2015–2019. Opatření proti šíření onemocnění Covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Průměrná mzda v Praze už se blíží ke 40 tisícům. Kdo bere nejvíc? • Průměrná mzda v Česku vzrostla v prvním čtvrtletí o 8,6 % na 30 265 Kč, což je nejvíc za posledních deset let. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální výsledky ukazují, že v prvním letošním čtvrtletí byly na trhu práce překonány hodnoty z roku 2008, kdy se ekonomice rekordně dařilo. Stejně jako dnes byla nízká nezaměstnanost a velký počet volných pracovních míst. V rámci vývoje mezi lety 2007 a 2017 se proměnil celý pracovní trh i struktura zaměstnanců, uvádí předseda ČSÚ Marek Rojíček: „Zaměstnanci se přesouvali ze zemědělství a průmyslových oborů do sektoru služeb. Jsou také čím dál vzdělanější a do důchodu odcházejí později. Mzda se za posledních deset let zvedala průměrně o 3,5 % za rok. Nejrychleji vzrostla ve zdravotní a sociální péči, a to o 51 %. Nejpomaleji, konkrétně o 23 %, se zvýšila v peněžnictví a pojišťovnictví.“ K nejlépe placeným profesím nyní patří řídící pracovníci v ICT a v oblasti lidských zdrojů či nejvyšší představitelé společností. Jejich mzdy přesahovaly v prvním kvartálu 60tisícovou mediánovou úroveň. K nejhůře odměňovaným profesím se řadí pracovníci ostrahy nebo uklízeči. Nevysoké výdělky mají i prodavači, pekaři a cukráři. [related-post id="10807"] V Praze se vydělává nejvíc Mzdové rozdíly mezi kraji se stírají, potvrzuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ: „Nejvyšší výdělky mají Pražané. V prvním čtvrtletí to bylo 38 436 korun. V hlavním městě však roste průměrná mzda výrazně pomaleji než v ostatních krajích, zejména v posledních letech. Nejrychleji se aktuálně zvýšila v Karlovarském kraji.“ Na mzdovém vrcholu jsou v rámci kariéry lidé ve věku od 30 do 34 let. Jejich mediánová mzda, tj. mzda prostředního zaměstnance, byla vloni na úrovni 28 335 korun. Nejnižší výdělky v zaměstnání měli lidé ve věku do 19 let, kteří jsou obvykle méně kvalifikovaní. Výplaty se v posledním desetiletí výrazně zvyšovaly u lidí starších 65 let, což souvisí s prodlužováním pracovního života. „Stále také patříme k zemím, kde jsou vyšší rozdíly v odměňování mužů a žen. U třicátníků a čtyřicátníků se však tato propast mezi výdělky pomalu uzavírá. Ve věkové kategorii 35 až 44 let byl mzdový medián v roce 2007 o 27 % vyšší u mužů než u žen. Nyní je to o 21 %,“ poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Česko čeká sčítání lidu. Otázek bude méně, za nevyplnění hrozí pokuta • Za sedm měsíců odstartuje zatím nejmodernější sčítání lidu v naší historii. Probíhat bude primárně přes internet. Listinné formuláře následně vyplní pouze ti, kteří možnost sečíst se přes internet nevyužijí. Již v září ale Český statistický úřad (ČSÚ) provede zkušební sčítání.

Dobrá zpráva pro ekonomiku. Spotřeba českých domácností vzrostla • Uvolnění opatření proti šíření onemocnění covid-19 ve 2. čtvrtletí letošního roku napomohlo silnému oživení spotřeby domácností a tím také výkonu odvětví obchodu a služeb. Ekonomické oživení mělo příznivý dopad na příjmy vládních institucí. Jejich hospodaření bylo ale nadále silně deficitní. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).

Růst HDP podpořila loni hlavně spotřeba domácností • Meziroční tempo hospodářského růstu v průběhu celého roku 2019 zpomalovalo. Celkově se hrubý domácí produkt loni zvýšil o 2,5 %. Domácí spotřeba přitom tvořila stabilní pilíř růstu. Pokračující navyšování mezd se ale promítalo do cenového vývoje, zejména u služeb. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Dobrý den, jak se vám žije?“ Tazatelé možná zazvoní i u vás doma • Český statistický úřad (ČSÚ) již po patnácté spouští pravidelné každoroční šetření o příjmech a životních podmínkách obyvatel Česka. Letos proběhne v období od 2. února do 26. května. Tazatelé po celé republice osobně navštíví téměř 11,5 tisíce domácností s cílem získat aktuální údaje k posouzení jejich ekonomické a sociální situace.

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod • Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází.

Celkový počet úmrtí v Česku byl v lednu nejvyšší za několik dekád • V lednu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 15,9 tisíce obyvatel České republiky, tedy o 50 % více oproti pětiletému průměru let 2015–2019. Absolutně jde o nárůst o 5,3 tisíce osob. Na každých 100 tisíc obyvatel tak letos v lednu připadlo 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015–2019 to bylo 100 úmrtí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Tisíce lidí si vyzkouší sčítání lidu nanečisto • Vybrané domácnosti v téměř stovce obcí napříč celou zemí se budou moci v průběhu září a října dobrovolně zúčastnit zkušebního sčítání lidu. Svým zapojením tak pomohou statistikům s přípravou a hladkým průběhem Sčítání 2021, které proběhne na jaře příštího roku.

Příjmy českých domácností v loňském roce výrazně narostly • Hospodářský růst v roce 2019 táhla zejména domácí spotřeba. Domácnosti využívaly svých rostoucích příjmů k posílení spotřeby i investic. Sektor vládních institucí se potýkal se zrychlením dynamiky výdajů, zůstal ale v přebytku. Nefinančním podnikům se v roce 2019 rovněž dařilo. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).