cirkus

Nepřehlédněte

16. 8. 1890: Falešní doktoři, přejetý chlapec a pád ze skály • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 7. 1889: Bezplatné noclehárny pro mladé výletníky a mrtvé tělo ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 8. 1889: Vzácná návštěva, tragická nehoda na železnici a dělnické hnutí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 7. 1890: Otrava staré ženy, těžce zranění muži a zmařená sebevražda • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pražská zoo oslavila 90. narozeniny. Patří mezi světovou špičku • Pražská zoologická zahrada v Troji si v úterý připomněla 90. výročí existence. Pro návštěvníky se poprvé otevřela 28. září 1931. Tehdy ještě nedokončený osmihektarový areál se za devět dekád své existence proměnil v nynější téměř šedesátihektarovou zoo, která má světové renomé.

7. 1. 1868: Led na Vltavě taje a bude se volit nový pražský purkmistr • Čím žila Praha přesně před 150 lety? Vydejte se s námi na cestu proti proudu času! Každý den budeme přinášet výběr nejzajímavějších zpráv, které otiskly Národní listy.

25. 2. 1868: Zmatek na sokolských šibřinkách. Obsluha šatny totálně nestíhala • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmatek v šatnici Letošní Šibřinky pražského Sokola, jež byly v sobotu odbývány, byly letos obzvlášť hlučně navštíveny, skončily se ale spůsobem pro některé hosty dost mrzutým. Když se totiž o 3. hod. v noci společnost chtěla rozcházeti a v šatnici nebylo lze návalu hostů rychle vyhověti, sáhli si někteří hosté sami pro své šaty a když zmýlil se který, hodil šat zase zpět. Z toho povstal zmatek, každý sáhal konečně po čem mohl, až pak na dovršení zmatku jeden věšák se zvrátil a šatstvem teprv notně zamíchal. Ti, kdož u garderoby byli, uznali konečně za dobré, vházeti šaty do tanečního sálu, aby si, komu co paří vzal. Mnoho hostí šlo bez vrchních šatů domů a takž se stalo, že ještě v neděli v poledne bylo přes 200 obleků v šatnici a že výbor novinami vyzývat musel, aby majetníci jich si pro ně přišli a aby, kdo cizí oblek vzal, zase jej vrátil. – Pražský denník, 25. 2. 1868 Marný poplach Předevčírem večer strhl se nemalý poplach v okolí žitné brány. Kdosi z obyvatelův domů tamějších maje vyhlídku na tělocvičnu Sokola našeho spozoroval za štítem mohútné budovy té vyšlehovati rudon zář a jiskry. Aniž by vzpomněl, že těsně při Sokolně jest továrna strojnická, v níž zhusta i za noci pracuje se u výhně, učinil pokřik, že v Sokolovně hoří; rychlostí blesku roznesla se děsivá zvěst po nejbližším okolí, lidé chvatali pro stříkačky, slovem poprask byl hotov. Než ale stříkačky přijely, již vidělo se, že poplach byl marný. V řečené továrně za Sokolnou vytápěli pec k tavení železa a při silném ohni ovšem plameny, dým i jiskry šlehaly z komína výhně, což ale pozorovateli připadalo s jeho stanoviště, jakoby oheň šlehal z krovu Sokolny. – Národní listy, 25. 2. 1868 [related-post id="6175"] Nekalá soutěž Vládní agitace pro „Pražský Denník“ provádí se už i ve školách! C. k. úřadové posílají ředitelům gymnasiálním dopisy, aby žáky na ten list upozornili! Co zbývá ještě dále? To, aby vláda ten přeušlechtilý žurnál udělala nutnou školní knihou. Nám by se to zdálo napoň poctivější, nežli když se vnucuje žáctvu “Pražský Denník“ s tim důvodem, že v něm najdou úřední vyhlášení o stipendiích!! Při maturitách nechať dělají žáci budoucně zkoušku z “Pražského Denníka“ místo z přírodopisu, nebotˇco se stipendií týče, tu z něho budou míti zisk pratenký: majíť ředitelové povinnost o každém uprázdněném stipendiu dáti vědomost, a vláda má povinnost, návěští takové ohlašovati také v listech jiných. – Národní listy, 25. 2. 1868

Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele • Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny.

5. 12. 1889: Spor o pozemky mezi Vinohrady a Prahou a noční řádění buršáků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Máchův Máj vyšel poprvé před 185 lety. Kritici dílo zpočátku rozcupovali • Je 23. dubna 1836 a z pražské tiskárny Jana Spurného odchází do světa prvních 600 výtisků útlého sešitu veršů. Jejich autorem je víceméně neznámý mladý básník a beznadějný romantik Karel Hynek Mácha.

25. 11. 1889: Buršácká maškaráda, nocleh s překážkami a milovník kožichů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 11. 1889: Zoufalá životní situace dohnala muže ke krádeži koberce • Život bez finančních prostředků není zrovna příjemný. Stejně jako dnes to platilo i na konci 19. století. A zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

Oslava sloních narozenin. Nechyběl třípatrový dort z ovoce • Pražská zoologická zahrada je již několik měsíců uzavřená pro návštěvníky. Život v ní se ale nezastavil. O víkendu proběhly oslavy prvních narozenin sloní samičky Lakuny.

11. 6. 1890: Ženy a telefon, sochy u Národního muzea a splašený kůň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nádraží Praha-Bubny se promění. Vznikne zde Památník ticha • Nádraží Praha-Bubny čeká v budoucnu velká proměna. V rámci revitalizace zde vznikne Památník ticha. Připomínat bude vyhlazování židovského obyvatelstva nacisty. Právě z tohoto pražského nádraží totiž odjížděly transporty do ghett a koncentračních táborů. Hlavní město zahájilo přípravu výběrového řízení na zhotovitele celého záměru.

20. 3. 1868: Pražané močí na ulici. Chybí totiž veřejné toalety • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Znečišťování ulic Pozoruje se vůbec za poslední doby, že ulice pražské, zvláště užší a odlehlejší velice bývají znečištěny a také výkaz policejní svědčí, že neobyčejně mnoho lidí bývá zadržováno pro znečišťování ulic od strážníkův policejních. Zkušenost ta mohla by konečně přiměti příslušné úřady obecní, aby dbali o brzké zřízení náležitého počtu pissoirů v ulicích pražských, neníť v tom ohledu snad žádné větší město tak zanedbáno jako Praha; ovšemť že by pissoiry ty nesměly být tak primitivně stavěny, jako byly ony ohyzdy z doby Vankovské. – Národní listy, 20. 3. 1868 Nalezená kostra Při kopání základu nového domu vedle hostince „u anglické královny“ nalezena předevčírem odpůldne v zemi na sáh hloubky spuchřelá rakev s kostrou, dosti zetlelou. Tamtéž nalezena zasypaná studně a několik tajemných výklenkův. Dle zkoušek, zatloukáním v násyp konaných, lze se domnívati, že později přijde se ještě na klenbu. Na místě tom vůbec „židovskou zahradou“ zvaném nacházel sa dříve hřbitov židovský. – Národní listy, 20. 3. 1868 [related-post id="7604"] K výstraze Již po delší dobu provádí v Praze jistý šejdíř zlodějské své kousky. Výdává se za řeznického chasníka a co takový najímá si byt u rodin, jež mu na slovo věří a co nájemníka jej přijmou. Sotva že se ale v najatém příbytku ohledne, žádá hospodyni o velký železný hrnec aneb jinou nádobu a sice za tou příčinou, že prý od svého bratra uzenáře sádlo dostane, které jí pak lacino přenechá. Touto vyhlídkou bývá hospodyně obyčejně přemluvena a dá podvodníkovi k žádosti jeho ještě šálek, by mohl hrnec do něho svázati. Podvodnlk zaobalí opatrně hrnec a odejde, by se více nevrátil. Šejdiřským tímto spůsobem byla předešlý týden ošizena jistá domovnice na nábřeží, předevčírem pak opět ve vrabčí ulici jedna soukromnice. – Pražský denník, 20. 3. 1868

22. 1. 1868: Ve Vltavě plavala mrtvola, na břeh ji vytáhli rybáři • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

21. 10. 1868: Pražanům bude představen Singerův šicí stroj pro domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.