Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce

MagazínKristián Vích17. ledna 20223 minuty čtení

Foto: Unsplash

Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

Mezi jedny z jeho raných počinů bylo cvičení krys. O své zkušenosti se kdysi podělil s redaktorem jistých pařížských novin. Přepis článku následně zveřejnily i v Praze vydávané Národní listy v lednu 1892. Přečtěte si, jak Durov cvičil své krysy.

Melanoholické krysy

Známý ruský clown Durov produkuje se nyní v Pařížském divadle Folies-Bergères každého večera s 230 cvičenými krysami, jež provádějí všeliké podivuhodné kousky. Onehdy měl Durov rozmluvu s jedním pařížským žurnalistou, jemuž podal zajímavé zprávy o »duševním stavu« svých čtvernohých umělců.

»Myslím«, pravil Durov, »že není nedůtklivějšího zvířete než krysa, jejíž letora je snadno náchylna melancholii a jejíž čivy jsou neobyčejně dráždivé. Mezi svými 230 chovanci mívám stále nejméně 30 pacientů. O jeden stupeň tepla více neb méně v hnízdě zahubí mi vždycky osm až deset krys, zánět plic zahubí je během čtyryadvaceti hodin. Ale to ještě není vše. Také zvířátka chtějí se bavit.

Kdybych je každého třetího dne nepustil z hnízda a neposkytl jim příležitost, aby se mohly v rozsáhlé uzavřené prostoře volně proběhnout, provádět svoje kotrmelce a pitvorné skoky, měl bych za týden aspoň sto mrtvých. Byly by zachváceny splínem, nehnuly by se z místa a ve třech neb čtyrech dnech by vesměs zběsněly a navzájem by se s největší zuřivostí ukousaly. Ba, mezi krysami jsou též sebevrazi. Nedotýkají se nijaké potravy a setrvávají ve svém vzdoru, až zahynou vysílením.

Co pak se týče cvičení krys, není tak obtížné, jak by se zdálo. Moje krysy vlekou na př. malý železniční vlak přes jeviště. Rozdělil jsem je na strojvedoucí, topiče, konduktéry první, druhé a třetí třídy, dozorce zavazadel, rozsvěcovače lamp a mazače kol.

Počal jsem toto cvičení tím, že když přišla doba krmení, postavil jsem na př. černé krysy k vozům první třídy, v nichž se nalézal chléb máčený v mléce, obvyklá jich strava. Zároveň však byly zapřaženy do svých vozíků. Zvířata chtěla se vrhnout na svoji potravu, poněvadž jí ale nemohla dosáhnout, vlekla vozík za sebou a tak se naučila tahat.

Z počátku byly jednotlivé zkoušky pro každou kategorii. Později byly generální zkoušky ensemblové. Zvířata byla důvtipná a obratná, následovala každého pokynu a znamení co nejpřesněji, a tak jsem nyní v pravém slova smyslu vládcem krys a pravým králem krys.«

Durov, než se stal cvičitelem zvířat, byl informátorem dětí bohatých rodičů, ale libuje si, že mnohem snáze lze učit zvířata než všeliké ty pitomečky, kteří jsou mazánky svých rodičů. Produkoval se ve všech velkých městech evropských s učenými vepříky, kočkami a husami, nyní představil se obecenstvu pařížskému jako cvičitel krys.

– Národní listy, 21. 1. 1892. Autor neuveden.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Leonidovič_Durov

Nepřehlédněte

Tajný ženský spolek na špehování nevěrných manželů • Žárlivost je stejně stará jako samotná láska. Snad každá žena i muž má své vlastní taktiky, jak případnou nevěru včas odhalit. Kuriózně ale působí zpráva z dobového tisku o jistém spolku berlínských žen. Jejich cílem bylo posvítit si společnými silami na záletné muže. Přečtěte si článek, který vyšel v Národních listech v srpnu 1892.

Triedr

Příběh jako z románu. Znali se pár minut a už pospíchali k oltáři • Říká se, že láska je mocná čarodějka. Někdo na tu svou osudovou musí čekat spoustu let, jiným doslova spadne do klína. Přečtěte si příběh z roku 1891, který se odehrál ve Spojených státech. Text otiskly v Praze vydávané Národní listy.

Kriticky ohrožené želvy měnící zbarvení jsou k vidění v pražské zoo • V pražské zoo je k vidění zcela unikátní druh vzácné a mimořádně ohrožené sladkovodní želvy. Batagur bengálský se ve volné přírodě už nejspíš vůbec nevyskytuje. Jeho cesta do Prahy je přitom více než zajímavá.

Batagur bengálský

17. 7. 1890: Aktuální počasí v Praze, host z laciného kraje a nedělní klid • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 5. 1889: Pokus o otravu a letní dobročinné divadlo na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 3. 1868: Poctivý nálezce vrátil ztracenou tobolku i s penězi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Poctivý nálezce Choť jednoho sládka na Poříčí ztratila tyto dny tobolku s 18 zl. a směnkou na 200 zl. a státním losem. Tobolku tu nalezl krejčovský tovaryš Frant. David a bez nároku na nějakou odměnu odevzdal ji obecní policii. – Pražský denník, 26. 3. 1868 Soudní proces Dvojnásobný vrah Koch, jenž před sv. Václavem upálil u Vršovic 13letého chlapce ze Slaného a dřív už snad svou milenku, bude míti již někdy v dubnu závěrečné přelíčení. – Pražský denník, 26. 3. 1868 [related-post id="7972"] Koncert Na vyzdobení kostela Karlínského bude v Boží hod velikonoční, v neděli 12. dubna dáván v 7 hodin večer v Novoměstském divadle velkolepý koncert, při němž bude oučinkovat většina zěváckých spolků pražských a několik hudebních sborů vojenských. – Pražský denník, 26. 3. 1868

27. 6. 1890: Praha a Královské Vinohrady jednají o úpravě vzájemných hranic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 8. 1890: Třídní sraz gymnazistů po čtvrt století a smělá krádež • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

O víkendu se opět otevře unikátní protiatomový bunkr Folimanka • Pražanům se v sobotu 12. října 2019 opět otevřou brány jedenoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z časů studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

5. 10. 1889: Jankovitý kůň zapřažený za tramvaj způsobil velké zpoždění • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zoo Praha jako jediná v Evropě letos odchovala vzácného primáta • V pražské zoologické zahradě se 15. září narodilo mládě vzácného makiho Ganzhornova. Tito primáti přitom v evropských zoologických zahradách prakticky vymizeli, v letošním roce se jediné mládě narodilo právě v Praze.

14. 5. 1889: Zoufalá matka utopila své dvě děti v jámě za městem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 5. 1889: Nově otevřená Eiffelova věž v Paříži už přilákala tisíce návštěvníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 7. 1889: Mastičkář z Vinohrad, krádeže v písárně a rodinné drama v Jihlavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 10. 1889: Ztracený kabát, brutální řádění útočníků a zavražděné nemluvně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

7. 11. 1889: Muž ze zámožné rodiny zmizel. Zůstaly po něm jen dluhy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 6. 1890: Šťastně zachránění dělníci a řádění profesionálních zlodějů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 8. 1890: Falešní doktoři, přejetý chlapec a pád ze skály • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Upalování vdov v Indii. Zakázaný rituál se nejspíš stále provádí • V historii lidstva najdeme nejrůznější zvyky, které nám z dnešního pohledu připadají barbarské, ale ve své době byly naprosto běžné. Jedním takovým je starodávný indický rituál Satí, spočívající v upalování živých vdov společně s tělem jejich mrtvých manželů.

Upalování vdovy v Indii.