Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce

17. ledna 2022 ∙ 07:27
Kristián Vích
Foto: Unsplash

Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

Mezi jedny z jeho raných počinů bylo cvičení krys. O své zkušenosti se kdysi podělil s redaktorem jistých pařížských novin. Přepis článku následně zveřejnily i v Praze vydávané Národní listy v lednu 1892. Přečtěte si, jak Durov cvičil své krysy.

Melanoholické krysy

Známý ruský clown Durov produkuje se nyní v Pařížském divadle Folies-Bergères každého večera s 230 cvičenými krysami, jež provádějí všeliké podivuhodné kousky. Onehdy měl Durov rozmluvu s jedním pařížským žurnalistou, jemuž podal zajímavé zprávy o »duševním stavu« svých čtvernohých umělců.

»Myslím«, pravil Durov, »že není nedůtklivějšího zvířete než krysa, jejíž letora je snadno náchylna melancholii a jejíž čivy jsou neobyčejně dráždivé. Mezi svými 230 chovanci mívám stále nejméně 30 pacientů. O jeden stupeň tepla více neb méně v hnízdě zahubí mi vždycky osm až deset krys, zánět plic zahubí je během čtyryadvaceti hodin. Ale to ještě není vše. Také zvířátka chtějí se bavit.

Kdybych je každého třetího dne nepustil z hnízda a neposkytl jim příležitost, aby se mohly v rozsáhlé uzavřené prostoře volně proběhnout, provádět svoje kotrmelce a pitvorné skoky, měl bych za týden aspoň sto mrtvých. Byly by zachváceny splínem, nehnuly by se z místa a ve třech neb čtyrech dnech by vesměs zběsněly a navzájem by se s největší zuřivostí ukousaly. Ba, mezi krysami jsou též sebevrazi. Nedotýkají se nijaké potravy a setrvávají ve svém vzdoru, až zahynou vysílením.

Co pak se týče cvičení krys, není tak obtížné, jak by se zdálo. Moje krysy vlekou na př. malý železniční vlak přes jeviště. Rozdělil jsem je na strojvedoucí, topiče, konduktéry první, druhé a třetí třídy, dozorce zavazadel, rozsvěcovače lamp a mazače kol.

Počal jsem toto cvičení tím, že když přišla doba krmení, postavil jsem na př. černé krysy k vozům první třídy, v nichž se nalézal chléb máčený v mléce, obvyklá jich strava. Zároveň však byly zapřaženy do svých vozíků. Zvířata chtěla se vrhnout na svoji potravu, poněvadž jí ale nemohla dosáhnout, vlekla vozík za sebou a tak se naučila tahat.

Z počátku byly jednotlivé zkoušky pro každou kategorii. Později byly generální zkoušky ensemblové. Zvířata byla důvtipná a obratná, následovala každého pokynu a znamení co nejpřesněji, a tak jsem nyní v pravém slova smyslu vládcem krys a pravým králem krys.«

Durov, než se stal cvičitelem zvířat, byl informátorem dětí bohatých rodičů, ale libuje si, že mnohem snáze lze učit zvířata než všeliké ty pitomečky, kteří jsou mazánky svých rodičů. Produkoval se ve všech velkých městech evropských s učenými vepříky, kočkami a husami, nyní představil se obecenstvu pařížskému jako cvičitel krys.

– Národní listy, 21. 1. 1892. Autor neuveden.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Leonidovič_Durov

X Zavřít