Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce

MagazínKristián Vích17. ledna 20223 minuty čtení

Foto: Unsplash

Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

Mezi jedny z jeho raných počinů bylo cvičení krys. O své zkušenosti se kdysi podělil s redaktorem jistých pařížských novin. Přepis článku následně zveřejnily i v Praze vydávané Národní listy v lednu 1892. Přečtěte si, jak Durov cvičil své krysy.

Melanoholické krysy

Známý ruský clown Durov produkuje se nyní v Pařížském divadle Folies-Bergères každého večera s 230 cvičenými krysami, jež provádějí všeliké podivuhodné kousky. Onehdy měl Durov rozmluvu s jedním pařížským žurnalistou, jemuž podal zajímavé zprávy o »duševním stavu« svých čtvernohých umělců.

»Myslím«, pravil Durov, »že není nedůtklivějšího zvířete než krysa, jejíž letora je snadno náchylna melancholii a jejíž čivy jsou neobyčejně dráždivé. Mezi svými 230 chovanci mívám stále nejméně 30 pacientů. O jeden stupeň tepla více neb méně v hnízdě zahubí mi vždycky osm až deset krys, zánět plic zahubí je během čtyryadvaceti hodin. Ale to ještě není vše. Také zvířátka chtějí se bavit.

Kdybych je každého třetího dne nepustil z hnízda a neposkytl jim příležitost, aby se mohly v rozsáhlé uzavřené prostoře volně proběhnout, provádět svoje kotrmelce a pitvorné skoky, měl bych za týden aspoň sto mrtvých. Byly by zachváceny splínem, nehnuly by se z místa a ve třech neb čtyrech dnech by vesměs zběsněly a navzájem by se s největší zuřivostí ukousaly. Ba, mezi krysami jsou též sebevrazi. Nedotýkají se nijaké potravy a setrvávají ve svém vzdoru, až zahynou vysílením.

Co pak se týče cvičení krys, není tak obtížné, jak by se zdálo. Moje krysy vlekou na př. malý železniční vlak přes jeviště. Rozdělil jsem je na strojvedoucí, topiče, konduktéry první, druhé a třetí třídy, dozorce zavazadel, rozsvěcovače lamp a mazače kol.

Počal jsem toto cvičení tím, že když přišla doba krmení, postavil jsem na př. černé krysy k vozům první třídy, v nichž se nalézal chléb máčený v mléce, obvyklá jich strava. Zároveň však byly zapřaženy do svých vozíků. Zvířata chtěla se vrhnout na svoji potravu, poněvadž jí ale nemohla dosáhnout, vlekla vozík za sebou a tak se naučila tahat.

Z počátku byly jednotlivé zkoušky pro každou kategorii. Později byly generální zkoušky ensemblové. Zvířata byla důvtipná a obratná, následovala každého pokynu a znamení co nejpřesněji, a tak jsem nyní v pravém slova smyslu vládcem krys a pravým králem krys.«

Durov, než se stal cvičitelem zvířat, byl informátorem dětí bohatých rodičů, ale libuje si, že mnohem snáze lze učit zvířata než všeliké ty pitomečky, kteří jsou mazánky svých rodičů. Produkoval se ve všech velkých městech evropských s učenými vepříky, kočkami a husami, nyní představil se obecenstvu pařížskému jako cvičitel krys.

– Národní listy, 21. 1. 1892. Autor neuveden.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Leonidovič_Durov

Nepřehlédněte

13. 8. 1890: Stavba paláce hypoteční banky a úprava mostu císaře Františka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 10. 1889: Výstava obrazů, vzácný pták a chatrný dům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 8. 1890: Výstava japonských medvědů a případ zpronevěry • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné • Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl.

31. 3. 1889: Nejbohatší lidé světa na konci 19. století • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Křtiny v pražské zoo. Tapíří samička dostala jméno Jasmína • Jméno pruhované slečně vybrali chovatelé Zoo Praha a slavnostně jej odhalil kmotr mláděte náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček.

30. 4. 1890: Otcovské napomenutí cyklistům a voda na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 8. 1890: Sud pro jubilejní výstavu a nevydařená loupež v trafice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava na tramvajové koleji mapuje historii prostranství kolem Národního muzea a Čelakovského sadů • Dosud nevyužívaná tramvajová kolej mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea se v těchto dnech stala místem konání výstavy s názvem „Proměny okolí budov Národního muzea a Čelakovského sadů“. Celkem 26 informačních panelů mapuje historii i současnost tohoto místa.

Pražská zoo se raduje z nového přírůstku. Na svět přišel makak vepří • V pražské zoo se minulý týden narodil makak vepří. Jeho matkou je samička Hope, která sem přijela v roce 2004 z rakouského Gänserndorfu a odchovala zde již tři mláďata. Celou skupinu makaků, jež ze všech zoo v České republice chová pouze ta pražská, si mohou návštěvníci prohlédnout v pavilonu Indonéská džungle.

V Zoo Praha se narodilo další mládě makaka vepřího. Celou skupinu těchto primátů, mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu Indonéská džungle.

Hromadění mrtvol na břehu Dunaje přitahovalo zloděje jako magnet • V Bratislavě (dříve Prešpurku) se v roce 1896 začal rozmáhat velký nešvar. Místní zloději okrádali nebožtíky, které na břeh Dunaje vyplavila voda. Brali jim často i to úplně poslední, co měli. Přečtěte si dobový novinový článek, který vyšel v pražských Národních listech.

22. 6. 1890: Deštivé počasí snad už konečně vystřídá pravé léto • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 3. 1868: Nad Prahou zuřila bouřka, jakou nikdo dvacet let nepamatuje • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Bouřka Včera o 7. hodině snesla se nad Prahou krátká, ale prudká bouřka. Černá mračna zmítána prudkou vichřicí valila se s velikou rychlostí za notného hřímání a blyskotu, jakož i hustého deště na severovýchod. Mnozí, tímto neobyčejným zjevem přírodním v době nynější bezděcně upamatováni jsou na rok 1848, kde taktéž již v prvních dnech březnových rachotily hromy nad hlavami našemi. – Národní listy, 9. 3. 1868 Zahrádky K návrhu páně Odkolkova bude prostora kol pomníku Karlova před klášterem Křížovnickým proměněna v květnici a taktéž zahrádka na dvoře nové vyšší dívčí skoly ve Vdoičkové ulici bude bez prodlení upravena. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Rozhodnutí městské rady Držitel kavárny na Příkopech blízko Prašné brány chtěl zříditi před kavárnou vedle chodníku ozdobnou besídku půldruhého sáhu širokou a 11 sáhů dlouhou, ale městská rada mu toto nedovolila, poněvadž by tam byla besídka velmi na překážku lidem i povozům. – Pražský denník, 9. 3. 1868 [related-post id="6485"] Situace na Vltavě Vltava za včerejšího dne již poněkud opadla. Včera k večeru obnášela výška vody 40 palců. Dosti značná tato výška vody překáží posud některým mlýnům v mletí jakož i převozu. Na Labi stála voda v sobotu u Děčína na 13 stop nad normále a stále ještě rostla. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Tiskaři chtějí vyšší platy Pražští knihtiskařští pomocníci zadali ke gremiu knihtiskařskému žádost s 260 podpisy, aby jim byl plat zvýšen; v celém Rakousku již zvýšen plat tento až i na 18 kr. za 1000 n, jenom v Praze dostává sazeč posud jen 12 kr. za 1000 n. – Pražský denník, 9. 3. 1868

Největší evropský pavouk slíďák tatarský je nyní k vidění v pražské zoo • Pražská zoologická zahrada o víkendu slavnostně otevřela dočasnou expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Terárium obývá mimořádně velká samice, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice 31 milimetrů. K vidění bude v pražské zoo do konce června.

Zoo Praha v neděli, jako první na světě, otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici.

21. 9. 1868: Žena ze Střešovic brutálně týrala syna. Provazy měl zařezané do masa • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Světový den tučňáků oslaví pražská zoo bohatým programem • Světový den tučňáků oficiálně připadá na 25. dubna, kdy byla Zoo Praha uzavřena kvůli pandemii covid-19. Náhradní oslava se proto uskuteční v sobotu 19. září. Na návštěvníky čeká bohatý program, který přiblíží život tučňáků z celého světa. Kromě řady zajímavých informací o ohrožení a ochraně tučňáků jsou připraveny i hry a soutěže pro děti.

27. 8. 1890: Podpora chorvatského průmyslu, nové hodiny a zloděj svíček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Radost v Zoo Praha. Narodila se dvě mláďata lemura kata • Zoologická zahrada hl. m. Prahy má důvod k radosti. Samice lemura kata Móni přivedla na svět dvojčata. Narodila se v pátek 13. března. Podle Červené knihy IUCN patří lemur kata mezi ohrožené druhy. Ve volné přírodě se vyskytuje pouze na ostrově Madagaskar.

Smutný osud Vladimíra Menšíka. Do poslední chvíle rozdával radost, trpěl ale obrovskými bolestmi • Často bývá označován za jednoho z nejlepších a nejnadanějších českých herců a bavičů všech dob. Vladimír Menšík bezesporu patří mezi umělce, které obdařil sám Bůh. Od jeho předčasné smrti uběhlo již 31 let. A letos v říjnu by oslavil 90. narozeniny.

16. 10. 1868: Zámožná žena z Prahy se oběsila na černém šátku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Sebevražda Včera dopoledne o 10. hod. oběsila se v bytu svém v králodvorské ulici zámožné vdova Marie H. z příčin dosud neznámých. Odeslala před tím svou služku do trhu, pravíc jí při odcházení, že půjde později na Malou stranu svou přítelkyni navštívit. Když se služka z trhu vrátila, zastala svou paní ještě doma, jak v pokoji uklízela a šatstvo na věšáku urovnávala. Jsouc v domnění, že se paní k návštěvě obléká, nevšimla si dále, co se v pokoji dálo. Když ale paní z pokoje dlouho nevycházela a úplné ticho v něm nastalo, bylo jí to podivné i šla se do pokoje podívat. Dvéře do pokoje, ač byly otevřeny, nechtěly povoliti, tak že dívka nepokojem hnaná, mocí do nich vrazila, a do pokoje vstoupila. Jaké ale bylo její uleknutí, když spatřila paní svou na černem šátku poloklečící na věšáku viseti, a v obličeji již celou zčernalou. Na její pokřik sběhli se ihned lidé a sejmuli nešťastnici s věšáku. Všechny prostředky k životu ji přivésti zůstaly však marné. Mrtvola její byla odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 16. 10. 1868 Sbírka na vdovu V úterý byl na Smichově pohřben řezník Leopold Winternitz, vyznání izraelského, jenž zanechal po sobě vdovu s osmi sirotky, ale žádné jmění. Proto zavedli vyznávači víry izraelské hned nad hrobem sbírku pro vdovu a její sirotky i sebrali v půl hodině 325 zl. – Pražský denník, 16. 10. 1868 [related-post id="13649"] Vražda novorozence Děcká mrtvola nalezena byla ve středu v 5 hodin odpoledne v jednom otevřeném novém hrobě na protestantském hřbitově za Karlínem; nalezl ji invalida, jenž bydlí na vojenském hřbitově. Dítě bylo do plátna zaobaleno, přes plátno bílá zástěra prostřena a vše to do ubrousku pevně zašito. Růžek od ubrousku byl uříznut. Lékař shledal, že dítě bylo novorozené a provázkem uškrceno. Bylo to děvčátko. Po pachateli té vraždy se již pátrá. – Pražský denník, 16. 10. 1868