Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce

MagazínKristián Vích17. ledna 20223 minuty čtení

Foto: Unsplash

Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

Mezi jedny z jeho raných počinů bylo cvičení krys. O své zkušenosti se kdysi podělil s redaktorem jistých pařížských novin. Přepis článku následně zveřejnily i v Praze vydávané Národní listy v lednu 1892. Přečtěte si, jak Durov cvičil své krysy.

Melanoholické krysy

Známý ruský clown Durov produkuje se nyní v Pařížském divadle Folies-Bergères každého večera s 230 cvičenými krysami, jež provádějí všeliké podivuhodné kousky. Onehdy měl Durov rozmluvu s jedním pařížským žurnalistou, jemuž podal zajímavé zprávy o »duševním stavu« svých čtvernohých umělců.

»Myslím«, pravil Durov, »že není nedůtklivějšího zvířete než krysa, jejíž letora je snadno náchylna melancholii a jejíž čivy jsou neobyčejně dráždivé. Mezi svými 230 chovanci mívám stále nejméně 30 pacientů. O jeden stupeň tepla více neb méně v hnízdě zahubí mi vždycky osm až deset krys, zánět plic zahubí je během čtyryadvaceti hodin. Ale to ještě není vše. Také zvířátka chtějí se bavit.

Kdybych je každého třetího dne nepustil z hnízda a neposkytl jim příležitost, aby se mohly v rozsáhlé uzavřené prostoře volně proběhnout, provádět svoje kotrmelce a pitvorné skoky, měl bych za týden aspoň sto mrtvých. Byly by zachváceny splínem, nehnuly by se z místa a ve třech neb čtyrech dnech by vesměs zběsněly a navzájem by se s největší zuřivostí ukousaly. Ba, mezi krysami jsou též sebevrazi. Nedotýkají se nijaké potravy a setrvávají ve svém vzdoru, až zahynou vysílením.

Co pak se týče cvičení krys, není tak obtížné, jak by se zdálo. Moje krysy vlekou na př. malý železniční vlak přes jeviště. Rozdělil jsem je na strojvedoucí, topiče, konduktéry první, druhé a třetí třídy, dozorce zavazadel, rozsvěcovače lamp a mazače kol.

Počal jsem toto cvičení tím, že když přišla doba krmení, postavil jsem na př. černé krysy k vozům první třídy, v nichž se nalézal chléb máčený v mléce, obvyklá jich strava. Zároveň však byly zapřaženy do svých vozíků. Zvířata chtěla se vrhnout na svoji potravu, poněvadž jí ale nemohla dosáhnout, vlekla vozík za sebou a tak se naučila tahat.

Z počátku byly jednotlivé zkoušky pro každou kategorii. Později byly generální zkoušky ensemblové. Zvířata byla důvtipná a obratná, následovala každého pokynu a znamení co nejpřesněji, a tak jsem nyní v pravém slova smyslu vládcem krys a pravým králem krys.«

Durov, než se stal cvičitelem zvířat, byl informátorem dětí bohatých rodičů, ale libuje si, že mnohem snáze lze učit zvířata než všeliké ty pitomečky, kteří jsou mazánky svých rodičů. Produkoval se ve všech velkých městech evropských s učenými vepříky, kočkami a husami, nyní představil se obecenstvu pařížskému jako cvičitel krys.

– Národní listy, 21. 1. 1892. Autor neuveden.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Leonidovič_Durov

Nepřehlédněte

10. 5. 1868: V Praze se už prodávají první letošní třešně. Jsou ale příšerně drahé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výbuch plynu V pátek v 7 hodin večer chtěl laborant v p. Dittrichově lékárně v Ostruhové ulici otočiti kohoutek u roury vodovodní, pročež sehnul se ku dlažbě a odhodil prkno, kterým roury ku kašně vedoucí jsou přikryty; když pak po rouře sáhl, vzňal se, poněvadž měl s sebou rozžatou svíčku, v celé prostoře svítivý plyn, který byl ze sousední plynové roury uprchl, i popálil jej v obličeji a na prsou. První pomoci dostalo se starci tomuto v lékárně a pak donešen jest do svého bytu. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Synagoga je téměř hotová Nová synagoga v dušní ulici jest, co se zevnitřní stavby tyče, zúplna již dodělána. Lešení kol stavby jest také již odstraněno, čímž volný pohled na krásnou tuto budovu se jeví. Nyní se velmi pilně pracuje na upravení jejího vnitřku, tak že v několika nedělích bude zcela dohotovena. Stavba její stála 80.000 zl. – Pražský denník, 10. 5. 1868 První letošní třešně v Praze První letošní třešně bylo už včerejšího dne v Praze lze spatřiti a sice za sklem v krámech některých zdejších cukrářů a lahůdkářů. Nejprvnější toto letní ovoce vábilo mnoho diváků. Třešně tyto byly sem přivezeny z Terstu a vynikaly nejen svou úplnou zralostí, ale i drahotou, an jedna 5 kr. stála. Novinka tato tudíž arciť jen stůl boháče zdobiti mohla. – Pražský denník, 10. 5. 1868 [related-post id="9941"] Špatný žert Jistý krejčí, jenž před Strahovskou branou bydlí, přišel ve středu večer k jedné uzenářce na Karlovu náměstí i ukradl tam tobolku s 12 zl. v stříbrných šestákách. Anto uzenářka věděla, kde zloděj bydlí, číhala si naň ve čtvrtek ráno v Strahovské bráně. Zloděj skutečně přišel, spatřiv ale uzenářku šel k ní a doručil ji tobolku, řka, že si to jen zažertoval. Poněvadž se ale polovice šestáků nedostávalo, dala uzenářka nejapného žertovníka zatknouti. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Karlínský občan zaplatil opravu sochy Suchu sv. Jana Nep. v Karlíně u silnice před invalidovnou stojící a valně sešlou dal v těchto dnech jistý Karlínský občan na svůj náklad důkladné opraviti. Dále byla mříže kol sochy obnovena a zahrádka při ní ozdobně vysázena. – Pražský denník, 10. 5. 1868

Kryt Folimanka bude v sobotu zdarma zpřístupněn pro veřejnost • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy se v sobotu 19. května 2018 znovu otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je pro všechny zdarma. Na dotazy ohledně krytu a jeho historie vám na místě rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou (kryt se zavírá v 15 hodin). Pokud prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nezoufejte. Další příležitost budete mít v sobotu 16. června 2018.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků • Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat.

10. 8. 1890: Nové poznatky o rakovině a zákaz sokolského průvodu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 4. 1889: Bourání Václavské trestnice a strašlivá smrt na kolejích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 2. 1868: Smíchovská knihovna kvůli pracujícím upravuje otevírací dobu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výstava květin Výstava květinová, již pořádá každoročně česká zahradnická společnost letos otevře se dnem 18. dubna a trvati bude až do 21. dubna. Výbor činí vyzvání ke všem pěstitelům květin, aby obeslali tuto výstavu květinami květoucími, musí se ale za tím účelem přihlásiti do 16. dubna u ředitelstva řečené společnosti, aby přichystané na výstavu květiny vřaditi se mohly do katalogu. – Národní listy, 24. 2. 1868 Odvod k vojsku v Praze Jelikož seznamy mladíkův narozených v letech 1847, 1846 a 1845 a tudíž povolaných k nastávajícímu odvodu již upraveny a doplěny jsou, vyhlašuje rada městská, že v seznamy ty lze u městského popisného úřadu po osm dní nahlednouti a proti povolenému neb odepřenému osvobození ve 14 dnech u místodržitelství podati námitky, jež však nemají působnosti zdržovací. Spolu uvádí rada městská v známost všeobecnou, že losování oněch mladíkův, kteří v letech 1847, 1846 a 1845 zrozeni jsou a jimž osvobození od povinnosti vojenské po zákoně nepřísluší, odbývati se bude dne 28. t. m. o deváté hodině dopolední ve velké zasedací síni radnice staroměstské. K losování tomu vyzývají se veškeří k vojsku povinní král. hlavního města Prahy, aneb zástupcové jejich tím doložením, že za ty, kdož se nedostaví, potáhne los buď jejich zástupce, aneb někdo jiný, jehož ředitel losování k tomu určí. – Národní listy, 24. 2. 1868 [related-post id="6100"] Ze Smíchova Obecní knihovna nyní z radnice do hlavní školy přeložená bude od nynější doby místo ve dne teprv večer knihy k půjčce vydávati, by též řemeslníci ji použíti mohli. V prospěch knihovny uspořádá výbor knihovny té v masopůstní úterý zábavu v sále „u zlatého anděla.“ – K zakoupení piana uspořádá zpěvácký spolek „Lukes“ dne 4. března taktéž „u zlatého anděla“ domácí zabavu pro členy své. – Národní listy, 24. 2. 1868 Osvětlení Prahy Předevčírem večer poprvé rozsvícen byl velký osmiramenný kandelábr, postavený na prostranství před Prašnou branou a hostincem „u modré hvězdy.“ Mohútné světlo osmi plamenův jeho mocně osvětluje jindy tmavé to prostranství a zamezuje tomu, by na místě tom, kde čtvero hlavních tříd se křížuje, povozy do sebe nevrážely. – Národní listy, 24. 2. 1868

Chorobný lakomec zemřel. Co všechno po něm zůstalo vyráží dech • Šetřit peníze a šetrně nakládat s majetkem je všeobecně považováno za ctnost. Když se to ale vezme za špatný konec, může se z člověka stát chorobný lakomec, kterého nikdo nemá rád. Přečtěte si příběh z Franice, který pražským čtenářům přinesly Národní listy v únoru 1894.

21. 8. 1890: Nebezpečné koupání, ztracená holčička a utonulý učeň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pes, nebo kočka? Které zvíře je pro vás nejvhodnější? • Výběr domácího mazlíčka je radostný, ale zodpovědný úkol. Je lepší pořídit si psa, nebo kočku? Abychom vám usnadnili rozhodování, přinášíme přehled výhod a nevýhod, které soužití s těmito zvířaty přináší.

Kočky jsou méně náročné, ale oddanost od nich čekat nemůžete.

Oslava sloních narozenin. Nechyběl třípatrový dort z ovoce • Pražská zoologická zahrada je již několik měsíců uzavřená pro návštěvníky. Život v ní se ale nezastavil. O víkendu proběhly oslavy prvních narozenin sloní samičky Lakuny.

Kriticky ohrožené želvy měnící zbarvení jsou k vidění v pražské zoo • V pražské zoo je k vidění zcela unikátní druh vzácné a mimořádně ohrožené sladkovodní želvy. Batagur bengálský se ve volné přírodě už nejspíš vůbec nevyskytuje. Jeho cesta do Prahy je přitom více než zajímavá.

Batagur bengálský

Ježura australská se vylíhla v pražské zoo. Jde o mimořádný úspěch • V pražské zoo se v dubnu vylíhlo mládě ježury australské. Matka se o něj dobře stará. Malá ježura se pravidelně krmí mateřským mlékem a rychle přibývá na váze. Právě během vážení se ježuří mládě podařilo poprvé vyfotografovat.

17. 5. 1889: Zatčený bigamista, dopadení zloději a zabavené maso • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 11. 1889: Na Vinohradech otevřeli moderní závod na zpracování masa • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 3. 1868: Nad Prahou zuřila bouřka, jakou nikdo dvacet let nepamatuje • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Bouřka Včera o 7. hodině snesla se nad Prahou krátká, ale prudká bouřka. Černá mračna zmítána prudkou vichřicí valila se s velikou rychlostí za notného hřímání a blyskotu, jakož i hustého deště na severovýchod. Mnozí, tímto neobyčejným zjevem přírodním v době nynější bezděcně upamatováni jsou na rok 1848, kde taktéž již v prvních dnech březnových rachotily hromy nad hlavami našemi. – Národní listy, 9. 3. 1868 Zahrádky K návrhu páně Odkolkova bude prostora kol pomníku Karlova před klášterem Křížovnickým proměněna v květnici a taktéž zahrádka na dvoře nové vyšší dívčí skoly ve Vdoičkové ulici bude bez prodlení upravena. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Rozhodnutí městské rady Držitel kavárny na Příkopech blízko Prašné brány chtěl zříditi před kavárnou vedle chodníku ozdobnou besídku půldruhého sáhu širokou a 11 sáhů dlouhou, ale městská rada mu toto nedovolila, poněvadž by tam byla besídka velmi na překážku lidem i povozům. – Pražský denník, 9. 3. 1868 [related-post id="6485"] Situace na Vltavě Vltava za včerejšího dne již poněkud opadla. Včera k večeru obnášela výška vody 40 palců. Dosti značná tato výška vody překáží posud některým mlýnům v mletí jakož i převozu. Na Labi stála voda v sobotu u Děčína na 13 stop nad normále a stále ještě rostla. – Pražský denník, 9. 3. 1868 Tiskaři chtějí vyšší platy Pražští knihtiskařští pomocníci zadali ke gremiu knihtiskařskému žádost s 260 podpisy, aby jim byl plat zvýšen; v celém Rakousku již zvýšen plat tento až i na 18 kr. za 1000 n, jenom v Praze dostává sazeč posud jen 12 kr. za 1000 n. – Pražský denník, 9. 3. 1868

7. 1. 1868: Led na Vltavě taje a bude se volit nový pražský purkmistr • Čím žila Praha přesně před 150 lety? Vydejte se s námi na cestu proti proudu času! Každý den budeme přinášet výběr nejzajímavějších zpráv, které otiskly Národní listy.

Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží • V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

28. 3. 1868: Splašený kůň málem způsobil obrovské neštěstí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Úřední rozhodnutí Nový hřbitov malostranský předce nebude na území statků Hřebenky, Plátenice a Nesypky, anto ministerstvo vyslyševši stížnost Smíchovských i okolních občanů, nařídilo, že se mají jiné místnosti k tomu cíli vyhlédnouti. Ministerstvo se při tomto rozhodnutí neslo tou zásadou, že mají hřbitovy zakládati se co nejdál od obcí, anž výpar z nich by v čas moru mohl se státi nebezpečným a také voda z půdy takové odtékající celé vůkolí o zdravou vodu připraví. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Vystěhovalci Před nádražím zdejším jeví se od několika dnů velmi pestrý život. Přicházejí tam totiž denně rodiny do Ameriky se ubírající. Sotva že jedni s drážďanským vlakem k severu odjeli, opět již jiní vystěhovalci u nádraží s povozy svými zastavují. Předevčírem večer odjelo odtud několik rodin z okolí horažďovického a prachatického, včera ráno pak sem opět na několika velkých povozích devět rodin z okolí vltavotýnského dorazilo, by odtud další svou cestu do Ameriky nastoupily. Rodiny tyto jsou nejvíce malými děcky zastoupeny, nejméně schopnými k tomu, aby dalekou a obtížnou cestu vydržely. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Dělníci v plném nasazení Na Karlově a jeho nejbližším okolí, někdy to nejosamělejí části Prahy, panuje nyní velmi čilý život. Několik set dělníků jest tam zaneprázdněno stavbou nových domů a zemské porodnice. Dosud nedlážděné ulice tamní se počnou také již co nejdříve dlážditi, prozatím jest množství dělníků zaměstnáno budováním kanálu v těch ulicích. Do nedávna obecenstvu uzavřená ulice od sv. Apolináře do Karlovské ulice jest opět otevřena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 [related-post id="8002"] Skočila do Vltavy Ve čtvrtek k večeru vrhla se nedaleko Brabcovy ohrady na Františku do Vltavy 24letá panská, Emilie Schmidtova z Drážďan a již tonula, když ji blízký jeden rybář zahlídl a ven vytáhl. Na strážnici přišla zase k sobě, ale nechtěla pověděti, proč do řeky skočila. Její pán, u kterého v službě stála, domnívá se, že byla, když odcházela, již na mysli pomatena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Splašený kůň Nemalé poděšení spůsobil předevčírem v poledne mezi ženami na Josefském náměstí sedícími splašený kůň, jenž vyběhl z jízdárny v penízkové ulici. Vše se dávalo před koněm na útěk, až konečně byl týž blíže prašné brány od několika vojínů zachycen a zpět do kasáren odveden. Na štěstí nestala se tím žádná nehoda, ač jedna služka leknutím upadla a kůň přes ní dále uháněl, aniž by ji kopytem byl zasáhl. – Pražský denník, 28. 3. 1868

13. 5. 1868: Zásobte se masem, vzkazují Pražanům řezníci. O víkendu se prodávat nebude • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přípravy na slavnost K okrášlení ulic, jimiž slavností průvod v sobotu dopoledne z invalidovny na staveniště národního divadla ubírati se bude, dováží se nyní do Prahy z venkova ohromné množství květin a chvoje. Na uhelném trhu se nalezají celé haldy bujného zelení a bezpočetných věnců, jež jsou hojně kupovány od obecenstva bydlícího v oněch ulicích, kudy průvod se pobéře, by ozdobilo jimi průčel domů a okna. Na mnoha místech v ulicích jsou četné ženštiny zaměstnány vitím koberců a věnců z chvojí. Pyramidy stojící v Kolovratské a Ferdinandově třídě byly už včera zelením ovíjeny. Před hlavní celnicí na Josefském náměstí buduje se také velká tribuna pro diváky. Na Karlínském náměstí pak jest postaveno v řadě vedle sebe 11 ohromných sloupů, jež v sobotu prapory a zelením ozdobeny budou.– Pražský denník, 13. 5. 1868 Řezníci budou mít zavřeno Zdejší řezníci vyzývají své odběratele, aby se na budoucí dva svátky zásobili masem již v pátek dne 15. května, an v sobotu na sv. Jana nebude se v masných krámech sekati a prodávati. – Pražský denník, 13. 5. 1868 Vystěhovalci Do Ameriky odjíždělo odtud včera večer opět několik rodin z okresu vlašimského pocházejících. Matka jedné ze stěhujících-se těchto rodin nalezá se v takovém stavu, že bezpochyby někde na širém oceáně novým dítkem obdařena bude, tak že místo jeho rodiště bude těžko lze určiti. – Pražský denník, 13. 5. 1868 [related-post id="10019"] Letní ovoce Letního ovoce jako třešní a luštěnin počíná se vždy více na zdejších trzích objevovati. Dnes očekává se množství košů s třešněmi z Itálie po dráze sem zaslaných. – Pražský denník, 13. 5. 1868

11. 5. 1889: Nařčení z krádeže dohnalo mladou dívku k sebevraždě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.