Nepřehlédněte
VIDEO: Letadlo největších aerolinií na světě poprvé přistálo na Ruzyni • Největší letecká společnost na světě American Airlines v sobotu zahájila pravidelné lety mezi Prahou a Filadelfií. Nová linka bude v provozu každý den po dobu letního letového řádu a aerolinka na trasu nasadí Boeing 767–300. První přistání letadla s registrací N388AA na Letišti Václava Havla Praha proběhlo v sobotu krátce před půl devátou ráno. „Jsem velmi rád, že můžeme na Letišti Václava Havla Praha poprvé přivítat American Airlines při slavnostním zahájení pravidelné linky mezi Prahou a Filadelfií. Tímto krokem jsme opět blíže k naplňování naší strategie, ve které je rozšiřování nabídky letů do Severní Ameriky jednou z našich priorit v oblasti rozvoje leteckých spojení. O cesty do Spojených států je dlouhodobě velký zájem a významný dopravní uzel jako je Filadelfie nabídne našim cestujícím nejen rychlé spojení do tohoto zajímavého historického města, ale i komfortní přestup na navazující lety po USA či Kanadě. Již dnes nabídne letový řád American Airlines našim cestujícím okolo 65 navazujících spojení s rychlým přestupem do 5 hodin od příletu,“ uvedl Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha. „Budeme se snažit o to, aby se American Airlines v Praze dařilo a aby byla linka do budoucna prodloužena ze sezónního spojení alespoň o další měsíce do konce kalendářního roku,“ dodal. [gallery size="full" columns="1" ids="9957"] Boeing 767-300 nasazený na linku Praha-Filadelfie létá v konfiguraci pro celkem 209 cestujících (28 míst v byznys třídě, 21 ve třídě extra a 160 v ekonomické třídě). V letadle se cestující mohou připojit na wi-fi, ale dopravce si za tuto službu účtuje 19 dolarů za let. „Praha je další úžasný uzel mezinárodní sítě American Airlines a jsme moc rádi, že můžeme českým pasažérům poskytnout více možností a více spojení pro transatlantické cestování,“ uvedl Richard Muise, ředitel provozu American Airlines pro Evropu a Kanadu. „A pokud je Filadelfie konečná destinace, budou mít Češi možnost objevovat historii, kulturu, ale i nákupy, které město nabízí,“ dodal.
19. 8. 1890: Utonulí ve Vltavě, přejeté děti a popálený hostinský • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
„Jízdenku mi sežral pes!“ Tramvaj Vymlouvačka vyjíždí do ulic Prahy • Tramvaj inspirovaná reálnými výmluvami černých pasažérů, které nasbírali revizoři pražského dopravního podniku. To je Vymlouvačka. Spolu s kreslenými komiksy upozorní, že nemá smysl se hloupě vymlouvat, když jízdné v pražské hromadné dopravě stojí v průměru jen 10 korun denně. Vymlouvačka vyjíždí na koleje v rámci dlouhodobé kampaně Nejedeš načerno?, kterou připravuje hlavní město společně s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) a organizací ROPID. Ve skutečnosti jde o dvě tramvaje. S jednou z nich se cestující setkají zpravidla na lince číslo 17, s druhou na lince číslo 13. „Roční kupon na pražskou hromadnou dopravu dnes stojí jen 3 650 korun, to je v průměru 10 korun denně,“ říká Jaroslav Mach z odboru rozvoje a financování dopravy Magistrátu hlavního města Prahy a dodává: „Vymlouvačku jsme vytvořili opravdu na základě reálných výmluv černých pasažérů, jen některé jsme museli trošku zjemnit, aby byly vůbec publikovatelné. Věřím, že se lidé nad výmluvami na Vymlouvačce a ve speciálních komiksech pobaví. Nejspíš budou nad některými z nich kroutit hlavami, ale odráží to každodenní realitu.“ [gallery columns="1" size="full" ids="10674"] Zájem o roční kupony roste Cestující si v pražské MHD roční kupony oblíbili. Loni si jich poprvé zakoupili přes 300 tisíc, tedy o cca 28 tisíc více než v roce 2016. Přesná čísla říkají, že loni si roční kupon pro pražskou MHD zakoupilo celkem 311 349 cestujících. Pro srovnání, předloni to bylo 283 804 cestujících, v roce 2015 celkem 265 189. K většímu zájmu o roční kupony přispívá i kampaň Nejedeš načerno? s opatřením tzv. pokuty za půlku. Už od 23. října 2017 si černí pasažéři mohou snížit pokutu o polovinu v případě, že si koupí roční kupon za 3 650 korun. Opatření je motivuje, aby se z nich stali platící cestující. [related-post id="8098"] „Pokutu za půlku od začátku kampaně už využilo 2 902 černých pasažérů. Snížili si pokutu jen na 400 korun a stali se z nich roční předplatitelé pražské hromadné dopravy. Tržby z těchto kuponů tak přesáhly už 10,5 milionu korun,“ přibližuje vedoucí odboru Přepravní kontrola DPP Pavel Kurka a dodává: „Jen za loňský rok jsme ve spojích Pražské integrované dopravy přistihli 273 741 cestujících bez platného jízdního dokladu. Od začátku letošního roku do konce dubna jich bylo přes devadesát tisíc.“ [gallery size="full" columns="1" ids="10675"] Komiksy i další Akce revizor „Hlavní rolí Vymlouvačky není jen pobavit, ale především upozornit na to, že při ceně 10 korun denně cestování načerno za žádné výmluvy a trapné situace nestojí. Proto vznikla i série komiksů, které upozorňují na hloupé chování těch, co cestují bez jízdenky,“ říká náměstek ředitele ROPID Martin Šubrt. „Vymlouvačka zapadá do celé kampaně Nejedeš načerno?, v rámci které se už cestující setkávají na řadě tramvají a autobusů se samolepkami, které je upozorňují, aby si nezapomněli označit jízdenku. Ke kampani patří také předem ohlašované Akce revizor. O těch se dozvědí lidé dopředu na stránkách Nejedesnacerno.cz.“ Akce revizor upozorňují na dny, kdy opravdu není dobrý nápad jezdit načerno, protože revizorů je na některých místech mnohem více než obvykle. Před prázdninami se uskuteční předem ohlášené Akce revizor 7., 19. a 20. června. Děti pak při kontrolách od revizorů dostávají dětské lístky, aby si je mohly označit stejně jako dospělí a učily se tak odmala správným návykům.
Novou podobu terminálu Černý Most navrhne studio re:architekti • Koncepční studii autobusového terminálu Černý Most zpracuje česká architektonická kancelář re:architekti. Studio má za sebou například realizaci autobusového nádraží v Mnichově Hradišti. Výběrové řízení probíhalo pod taktovkou Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Studie by měla být dokončena příští rok v květnu.
Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.
Těšnovský tunel čekají noční uzavírky • Z důvodu pravidelné údržby a mytí bude probíhat uzávěra Těšnovského tunelu. S omezením počítejte od 23. 4. 2018 do 25. 4. 2018 vždy v noci od 23:00 hod. do 05:00, kdy bude uzavřen tubus VODA (směr centrum) a druhý tubus bude obousměrný. Od 25. 4. 2018 do 27. 4. 2018 vždy v noci od 23:00 hod. do 05:00. se uzavře tubus MĚSTO (směr Karlín) a druhý tubus bude naopak obousměrný.
Austrálie má obrovský problém. Řešení marně hledá přes 130 let • Australský kontinent už od konce předminulého století decimují přemnožení králíci. Ti spotřebují enormní množství vegetace, což připravuje místní dobytek a původní býložravce o potravu, ale také vede k erozím a splachu úrodné půdy. Každoroční škody zemědělců se počítají v miliardách korun.
Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.
Po rajčatech se dříve umíralo. Prokletí bohatých vysvětlila až věda • Zdravotní benefity konzumace rajčat jsou dnes již velmi dobře známé. Možná vás ale překvapí, že rajčata dříve způsobovala otravy a úmrtí bohatých a mocných lidí. Dlouho se však nevědělo, z jakého důvodu.
Pamětní deska barona Ringhoffera bude odhalena příští týden na Smíchově • Starosta Prahy 5 Pavel Richter a zástupce starosty Lukáš Herold zvou veřejnost na slavnostní odhalení pamětní desky barona Františka II. Ringhoffera, který byl starostou Smíchova v letech 1861 až 1865 a budoval zde světově proslulou továrnu na výrobu železničních vagonů. Pamětní deska bude slavnostně odhalena v pátek 27. dubna v 11 hodin na adrese Plzeňská 10 (OC Nový Smíchov).
7. 10. 1889: Na smrt vylekaná matka a cestující apoštolé spiritismu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Nebojte se nákazy. DPP chce kampaní přilákat Pražany zpátky do MHD • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) spustil informační kampaň, která má za cíl rozptýlit obavy cestujících z nákazy covid-19 v prostředcích městské hromadné dopravy. Formou televizních a rozhlasových spotů, on-line bannerů, advertorialů a citylightů poběží do konce ledna 2021.
30. 5. 1889: Prahu trápí žebrající děti. Městská rada hledá řešení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
23. 5. 1889: Případ týraného chlapce, pohřešovaný obuvník a nešťastný pád ze žebříku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
22. 7. 1890: Panují neshody kvůli stavbě nové budovy městské spořitelny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku • Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.
Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.
18. 10. 1868: Dělníci na stavbě objevili velké ložisko kostí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pomatenec Sběh lidu spůsobil předevčírem večer jistý muž v mostecké ulici podivným svým chováním. Probíhal tam tudy bos a napolo oblečen ulici a do každého krámu vstoupiv mumlal nesrozumitelná slova. Brzo byl obklopen houfem lidu a mládeže, která počala podivína pronásledovati a po něm pokřikovati. Podrážděný muž jal se holí oháněti škubající jej mládež a vida se čím dále tím těsněji obklíčována, dal se na útěk přes kamenný most na ostrov Kampu, kde později od strážníka byl zachycen a na policii odveden. Tam jej odevzdali do lékařského ošetřování, an se na něm patrné známky šílenosti jevily. – Pražský denník, 18. 10. 1868 Ložiska kostí V prostřední jirchářské ulici kopají se základy k novému velkému domu. Prací touto zaměstnaní dělníci přišli v hloubi několika stop na veliké ložisko kostí, tak že je takřka lopatami nabírati mohli. Kosti tyto jsou promíchány s lidskými, větší však jich část pochází z hovězího dobytka. Okolnost, že v půdě se nalezly též pozůstatky z rakví, svědčí, že jindy hřbitov v těchto místech se nalezal. – Pražský denník, 18. 10. 1868 [related-post id="13821"] Velká úroda Vína v Uhřích se letos nesmírně mnoho urodilo. To dokazuje vývoz jeho nejen do ostatních krajin rakouských, nébrž i do ciziny. Tak do Prahy se každodenně dováží po železnici na sta košů s hrozny, jež někdy i víc liber váží. Že i do ciziny se náramně rozmáhá vývoz uherských hroznů, vysvítá z toho, že jeden peštský spolek zavázal se smlouvou 1400 centnýřů hroznů vyvezti do Ruska. – Pražský denník, 18. 10. 1868
7. 7. 1890: Hrůzné neštěstí na dráze, zatčení traviči a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách • Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla.
