Nepřehlédněte
Den otevřených dveří ČHMÚ. Zjistěte, jak se předpovídá počasí! • V sobotu 24. března pořádá Český hydrometeorologický ústav Den otevřených dveří. Oslaví tak nadcházející Světový den vody (22. březen) a zároveň Světový meteorologický den (24. březen). ČHMÚ návštěvníkům zpřístupní děvět svých pracovišť po celé České republice. Pražané mají na výběr hned ze dvou poboček. V Praze-Libuši budou prezentovány činnosti radarového, družicového a aerologického oddělení, poznáte vybavení meteorologické zahrádky a stanice imisniho monitoringu. Mimo jiné se dozvíte, co ruší radarová měření, jaké družice meteorologové používají nebo jak vysoko vystoupá balón s radiosondou. V Praze-Komořanech si přijdou na své především zájemci o hydrometeorologii. Pracovníci ústavu vás seznámí se staniční sítí hydrologických a klimatologických stanic a předvedou praktické ukázky přístrojů. Otevřeno bude od 9 do 14 hodin a vstup je zdarma.
MS v hokeji: Praha zřídí projekci zápasů na Staromáku, pokud postoupíme do semifinále • Česká republika v posledních dnech žije hokejovým mistrovstvím světa. Pokud Český národní hokejový tým postoupí do semifinále a finálových utkání, zřídí pražský magistrát na Staroměstském náměstí velkoplošnou projekci těchto zápasů. Ta bude podobná jako v minulých letech. Pokud by se pak český tým dočkal zlaté medaile, uskuteční se i slavnostní uvítání týmu v centru Prahy. „Pražští fanoušci české hokejové reprezentace jsou zvyklí v případě postupu našeho týmu do závěrečných bojů společně fandit na Staromáku. Ani letos je o tento zážitek nechceme ochudit,“ uvedl k plánu náměstek primátorky Petr Dolínek. Staroměstské náměstí je tradiční volbou místa pro oslavy případného vítězství. Už v minulých letech se město rozhodlo organizovat projekci pro fanoušky na tomto historickém náměstí, kam se vejde až 15 tisíc lidí. „I letos patří naše reprezentace mezi favority na účast v závěrečných bojích turnaje. Držme palce ve čtvrtečním čtvrtfinále, aby se poté o víkendu mohlo společně fandit na Staroměstském náměstí v bojích o medaile,“ dodal náměstek primátorky Dolínek.
Největší evropský pavouk slíďák tatarský je nyní k vidění v pražské zoo • Pražská zoologická zahrada o víkendu slavnostně otevřela dočasnou expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Terárium obývá mimořádně velká samice, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice 31 milimetrů. K vidění bude v pražské zoo do konce června.
Výstava na ruzyňském letišti připomíná osobnost Václava Havla • U příležitosti výročí 30 let od sametové revoluce byla na Letišti Václava Havla Praha otevřena fotografická výstava vyjadřující spojení Václava Havla, letiště a létání. Výstava vznikla ve spolupráci Letiště Praha a Knihovny Václava Havla a je volně přístupná pro všechny cestující a návštěvníky ve veřejné části pražského letiště.
Hokej na Staroměstském náměstí. Přijďte fandit našim reprezentantům! • Staroměstské náměstí v Praze se tento víkend stane centrem všech fanoušků ledního hokeje. Magistrát chystá živé přenosy závěrečných zápasů z letošního mistrovství světa v hokeji na Slovensku. V pátek po poledni již začala instalace pódia a velkoplošné obrazovku o rozměrech 9 x 5 metrů.
V centru Prahy stojí socha bronzového nosorožce v brnění • Se začátkem června přichází do Prahy i dalších měst v republice již tradiční sochařský festival Sculpture line. Jeho cílem je proměnit parky, náměstí, ulice i jiná veřejná prostranství v galerii pod širým nebem.
Národní zemědělské muzeum na Letné bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 18. května 2019 se u příležitosti Mezinárodního dne muzeí a galerií koná Letenský muzejní den. V Národním zemědělském muzeu v Praze bude vstup do všech expozic a na výstavy zdarma. Na návštěvníky čekají také komentované prohlídky expozic, divadélko pro děti a speciální prohlídky krytu civilní obrany, který se nachází pod muzeem.
Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.
Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.
Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli • Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.
Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.
Výstava exotických motýlů v pražské botanické zahradě • Tradiční výstavu exotických motýlů opět připravuje Botanická zahrada hl. m. Prahy. V pořadí již 18. ročník se tentokrát zaměří na jedovaté druhy.
Výstavu o Miladě Horákové poničili neznámí vandalové • Zatím neznámí vandalové poničili v noci z neděle na pondělí venkovní výstavu v parku Kampa. Veřejně přístupné panely připomínaly osudy Milady Horákové a dalších obětí vykonstruovaného politického procesu z 50. let.
Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.
Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.
Pražská muzejní noc už dnes! Kam můžete zdarma vyrazit? • Dnes v 19 hodin odstartuje již 15. ročník Pražské muzejní noci. Vyrazit můžete zdarma celkem do padesáti pražských muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 77 objektech.
Slovenské národní povstání očima výstavy Národního muzea • Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete až do dubna 2020.
Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost? • Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.
Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.
Výstava Sluneční králové v Národním muzeu se blíží ke konci • Do konce výstavy Sluneční králové zbývají už jen dva týdny. Podívaná světového formátu je pro návštěvníky otevřena v Národním muzeu do 30. září tohoto roku.