jak usnout

Nepřehlédněte

Chřipka zabila v Praze už deset lidí. Hygienici radí, jak onemocnění předcházet • Na území hlavního města Prahy se situace hlášených onemocnění chřipkou v uplynulém týdnu téměř nezměnila. Ve věkové skupině školních dětí a mladých dospělých (6–14 let a 15–24 let) a také ve skupině 60+ došlo k mírnému vzestupu počtu hlášených onemocnění, v ostatních věkových skupinách nemocnost naopak klesla. Významně klesl podíl onemocnění chřipkou vůči onemocnění ostatními respiračními viry. Za letošní chřipkovou sezónu má Hygienická stanice hlavního města Prahy dosud hlášeno 30 těžkých průběhů chřipky s nutností hospitalizace nemocných na ARO a JIP a bohužel i 10 úmrtí. Ohroženi jsou především senioři „Hospitalizaci si vyžádalo onemocnění u dětí do 14 let v 6 případech, u dospělých do 59 let v 6 případech a v 18 případech u dospělých nad 60 let věku. Úmrtí byla zaznamenána 1 x ve věku do 59 let a 9 x ve věku nad 60 let,“ sdělila ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Jágrová. [related-post id="6207"] Chřipka není viróza „Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup – náhle nemůžete udělat ani krok, příšerně vás bolí klouby a teplota je nad 38 stupni C. Ostatní příznaky chřipky jsou podobné viróze. Chřipka je jedním z nejčastějších lidských onemocnění, ale nikdy by se neměla podceňovat. Za loňskou chřipkovou sezónu zemřelo jen v Praze 29 osob," říká šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek. [related-post id="6255"] Jak se nenakazit? Hygienici doporučují vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí. Důlěžité je dodržování základních pravidel, jako je kýchání do kapesníku nebo mytí rukou po jízdě hromadnou dopravou. Od běžné virózy se chřipka odlišuje rychlým nástupem, bolestí kloubů a horečkou nad 38 stupňů.

Chřipkové onemocnění ohrožuje nejvíce seniory.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

Podceňované onemocnění může skončit ztrátou zubů • Paradentóza je po zubním kazu druhou nejčastější příčinou ztráty zubů. Toto poměrně časté onemocnění dásně, závěsného aparátu i okolní kosti způsobuje nedostatečná ústní hygiena, ale také podceňování příznaků.

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Nejčastější mýty o lidském mozku, kterým někteří stále věří • Staří Egypťané považovali za sídlo inteligence srdce. Lékaři v antickém Řecku ale později zjistili, že skutečné řídící centrum člověka se nachází v mozku. V dnešní době o tom již nelze pochybovat. Schopnosti, které má tento rosolovitý orgán, jsou až neskutečné. Přesto se však o něm mezi lidmi šíří několik mýtů, které se nezakládají na pravdě.

Lidský mozek.

Spánek je mnohem důležitější, než si myslíme, potvrdil výzkum vědců • Cítíte se neustále otrávení a frustrovaní? Rozčílíte se snadno i kvůli nepodstatné malichernosti? Pokud na vás tento popis sedí, přestože vaše povaha byla od malička spíše mírná, měli byste se zaměřit na kvalitu spánku.

Časovaná bomba HIV viru tiká v Česku. Nákaza se šíří i mezi heterosexuály. Příznaky nejdřív nemusíte poznat • Nemoc, kterou zpočátku nerozeznáte od běžné chřipky, ale nakonec vám může způsobit krutou smrt v bolestech. Počty nakažených v Česku (a zejména v Praze) stále rostou. Otázka je, jak moc rychle. Kdy se tento trend konečně zastaví?

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

Praha 2 plánuje vybudovat dům pro seniory s Alzheimerem • Vedení Prahy 2 zahájilo první kroky k vybudování nového moderního pobytového domu pro seniory a lidi s Alzheimerovou chorobou. Stavba zařízení s kapacitou 100 lůžek by mohla začít už v roce 2021 a poskytovat by měla nepřetržitou 24hodinovou péči.

Pochod za vědu odhalí nové poznatky o vesmíru, mimozemšťanech i teleportaci • Už potřetí se na jeden den celý svět promění v oslavu vědy. Mimozemšťané, teleportování ale také cesty do vesmíru, to vše jsou témata letošního Pochodu za vědu (March for Science). Tentokrát se organizátoři zaměřili na vědeckofantastické motivy, ve stejný den totiž probíhá Den Hvězdných válek.

Lékaři v Motole poprvé využili 3D mikroskop při operaci vestibulárního schwannonu • Sedmdesátiletou pacientku operovali lékaři na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. Jednalo se o náročnou operaci vestibulárního schwannonu, pro niž lékaři poprvé v České republice využili digitální mikroskop s trojrozměrným zobrazením.

Špenát chrání před projevem stáří. Tajemství chuti je v přípravě • Snad každý zná animované příběhy o námořníku Pepkovi, který se před každým náročným úkolem posílil konzervou špenátu. Tato listová zelenina má skutečně velmi prospěšné účinky na lidské zdraví. A když se dobře připraví, může i skvěle chutnat.

Sázení slunečnic v Kateřinské zahradě připomene závažnou chorobu • Desítky žlutých květů zasadí ve čtvrtek 18. června v Praze pacienti s roztroušenou sklerózou, jejich blízcí a příznivci. Akce má upozornit na chronickou nemoc, která postihuje nervový systém a jíž v Česku trpí zhruba 20 tisíc lidí.

Zázrak jménem ovesné vločky. Proč se vyplatí jíst je každý den • Ovesné vločky můžeme zařadit mezi nejzdravější potraviny ze všech. Oblíbili si je sportovci, doporučují je výživoví poradci. Pokud jste jim ale ještě nepřišli na chuť, přesvědčíme vás, že byste to měli napravit.

Ghí a přepuštěné máslo. Proč jsou zdravé a v čem se od sebe liší • V receptech především indické kuchyně můžete často narazit na surovinu zvanou ghí. Jedná se vlastně o přepuštěné máslo, které znaly už naše prababičky. Avšak toto tvrzení není úplně přesné. Obě suroviny se totiž od sebe liší.

Ghí a přepuštěné máslo

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod • Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází.

Polovina lidí s HIV používá jeho léky. Slavný, ale skromný pražský vědec by dnes oslavil narozeniny • Praha 1. září 1936. Právě tehdy se narodil budoucí chemik světového významu a bezpochyby nejslavnější vědec, odkojený Vltavou, profesor Antonín Holý. Vedle Jaroslava Heyrovského (který získal Nobelovu cenu za objev polarografie) a Otto Wichterleho (vynálezce kontaktních čoček a silonu) je profesor Antonín Holý bezpochyby jedním z nejznámějších českých vědců. Právě díky němu dali Češi světu nejvíce léků na HIV/AIDS, ale i na opary, neštovice nebo žloutenku. Skromný vědec, díky jehož patentům se Ústav organické chemie a biochemie v Praze stal špičkovým světovým pracovištěm, vystudoval Gymnázium v Karlíně a pražskou Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Stal se spoluautorem 768 vědeckých publikací a do důchodu odešel až v 75 letech. Zpočátku své kariéry se potýkal s nepochopením výrobců léků v ČSSR i v bývalém socialistickém bloku, neboť výzkum a vývoj antivirotik, na který se celou vědeckou dráhu zaměřoval, byl velmi nákladný. V roce 1976 se mu podařilo navázat spolupráci s výzkumným týmem profesora De Clerqua v belgické Lovani a od roku 1990 jejich patenty odkoupila americká firma Gilead Sciences. Z malé firmy o patnácti zaměstnancích se během let stala přední světová farmaceutická firma, která dnes pražskému ústavu, díky profesoru Holému, posílá 2 miliardy korun ročně a od roku 2006 spolufinancuje i společné výzkumné centrum roční částkou 1,1 milionu dolarů. Byl to právě pražský rodák, profesor Holý, který stojí za celou řadou moderních léků na léčbu AIDS a v průběhu svého výzkumu se stal držitelem 60 světových patentů. Jeho prvním „světovým“ lékem byl ale Vistide, schválený v roce 1996, který působí proti pravým neštovicím a pásovému oparu. Následoval lék proti žloutence typu B a poté již řada antivirotik právě na léčbu HIV/AIDS. Léky profesora Holého dnes na světě užívá více než polovina nakažených HIV. Smutnou shodou náhod je, že přesně v den jeho úmrtí, 16. července, 2012, byl ve Spojených státech schválen jeho převratný lék Truvada jako první lék na světě, určený k prevenci nákazy virem HIV.

Antonín Holý v laboratoři.

Změňte melodii budíku. Bude se vám lépe vstávat a stoupne výkonnost, tvrdí australští vědci • Problémy s ranním vstáváním trápí velkou část populace. Mnozí zvládnou jen s obtížemi vylézt z postele, a některé dokonce neprobere ani dlouhé a opakované zvonění budíku. Na vině je řada faktorů, ale podle vědců je důležitá i melodie, kterou si pro své probuzení zvolíme.

Poznat narcise můžete na první pohled. Prozradí ho obočí • Miloš Zeman, Donald Trump, Marilyn Monroe, Leonid Brežněv, Simon Cowell nebo Madonna. Všechny zmíněné osobnosti spojuje jeden společný rys – husté nebo výrazné obočí. Kanadští psychologové prokázali, že tito lidé mohou mnohem častěji trpět narcistickou poruchou osobnosti.