Nepřehlédněte
Pražské hřbitovy budou od listopadu zavírat dříve • Veškeré hřbitovy na území hlavního města, o které se stará Správa pražských hřbitovů, budou v období dušiček, tedy do pondělí 2. listopadu, na kdy připadá Památka zesnulých, otevřené do 18:00 hodin. Od 3. listopadu až do konce února pak jen do 17:00 hodin.
Stará čistírna odpadních vod v Bubenči slaví. Zájemce nechá vylézt na komín • U příležitosti Světového dne vody přichystala Stará čistírna odpadních v Bubenči speciální sobotní program pro veřejnost. Těšit se můžete na komentovanou prohlídku areálu, výukovou hru nebo jištěný výstup na komín. Vstupné 200 Kč je jednotné pro děti i dospělé. V ceně je prohlídka areálu s plavbou na prámu a ukázkou parní strojovny, veškerý vnitřní doprovodný program a výuková hra. Co návštěvníky v sobotu čeká PROHLÍDKY AREÁLU - prohlídky budou probíhat po celý den každých 20 minut, rezervace je na čas prohlídky a slouží jako celodenní vstupenka do areálu; prohlídka historické budovy je vždy s průvodcem, jež názorně popisuje původní proces mechanického čištění. PARNÍ STROJOVNA A KOTELNA - jak je již zvykem, bude při akci pro každou prohlídku spuštěn parní stroj z roku 1903 dodnes dochovaný ve své původní funkční podobě; zároveň si pak návštěvníci mohou prohlédnout dochovanou funkční kotelnu s kotly z roku 1905. PŘEVOZNÍKŮV PRÁM - každá prohlídka je zakončena plavbou v podzemní usazovací nádrži na prámu a průchodem obtokovou stokou. JIŠTĚNÉ VÝSTUPY NA KOMÍN - výstupy budou probíhat po celou dobu trvání akce, na výstupy se nevztahuje rezervace a jejich organice včetně platby bude probíhat až na místě v den konání akce. VÝUKOVÁ HRA PRO DĚTI I DOSPĚLÉ - Obnova soužití s řekou je výuková hra na pozemku Staré čistírny, kde se účastník formou hry dozví informace o vlivu člověka na toky řek. CHEMICKÁ LABORATOŘ - pro děti i dospělé bude připravena chemická laboratoř, kde se budou provádět pokusy nejen z vody. VÝTVARNÁ DÍLNA - pro všechny zájemce bude připravená tématická výtvarná dílna s vedením zkušeného lektora. MALOVÁNÍ NA OBLIČEJ - rybky, víly, vodníky, raci a mořští koníci, nejen vodní živočichy si můžete nechat vymalovat od šikovných malířů.
Detektivky, které inspirovaly skutečné vrahy aneb Když se fikce stane realitou • Detektivky vždy patřily a dodnes patří mezi nejoblíbenější knižní žánry. Není proto divu, že se mnoho z nich stalo předlouhou filmů i televizních seriálů. Člověka až zamrazí při představě, že by se mohly zjevně fiktivní knižní příběhy opravdu stát. Pohled do minulosti ale ukazuje, že některá díla opravdu posloužila jako inspirace ke konkrétním hrůzným činům. Chcete vědět, který příběh zabíjel?
Na počátku roku zemřelo v Česku méně lidí než loni • Podle dosud dostupných údajů České statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo ve dnech 30. 12. 2019 až 1. 3. 2020 celkem 20 652 obyvatel České republiky, což je o 895 méně, než jaké udávají výsledky pro stejné období roku 2019.
Radost v pražské zoo. Narodilo se vzácné mládě guerézy pláštíkové • Mládě guerézy pláštíkové se narodilo v úterý v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.
Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu • Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace.
Nové pražské obchodní centrum za měsíc otevírá. Nabídne desítky obchodů • Nově vzniklé nákupní, volnočasové a kancelářské Centrum Stromovka oznámilo, že svůj provoz zahájí ve čtvrtek 21. listopadu. Na celkové ploše 15 700 m² nabídne více než 90 obchodních jednotek, ale také kancelářské prostory a 500 parkovacích míst.
Masopust na Letné nabídne průvod masek i tradiční zabijačkové hody • Národní zemědělské muzeum na Letné nabídne v sobotu 25. ledna 2020 hned dvě zajímavé akce pro veřejnost. Tradiční Letenské prase oživí letos nově průvod masek Letenského masopustu. Od 10 do 17 hodin se můžete těšit na ukázky bourání prasete, zabijačkové speciality, divadelní představení, lidové tance či kuchařské a výtvarné workshopy.
1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.
Chystá se největší hromadná koulovačka v dějinách Prahy • Staňte se součástí největší pražské koulovačky všech dob a užijte si parádní sněhovou akci, která v Praze nemá obdoby! Vraťme se do dětských let a užijme si zimu jako za mlada!
Prostor před Šlechtovou restaurací dostal původní historickou podobu • V rámci rekonstrukce bývalého rybníka ve Stromovce se uskutečnila také oprava parteru s květinovými záhony před Šlechtovou restaurací.
23. 1. 1868: Strašlivý mord na Letné. Někdo zastřelil mladého chlapce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Projekt nové budovy pražské filharmonie má zelenou • Pražské zastupitelstvo schválilo zahájení druhé fáze příprav nové koncertní haly. Ta má vzniknout nad stanicí metra C Vltavská. Praha nyní začne připravovat podrobnější analýzu financování projektu. Následovat by měla mezinárodní architektonická soutěž.
26. 2. 1868: V Praze roste počet sebevražd. V Roztokách se oběsil na stromě šedesátiletý muž • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PoctivostV Slovanské kavárně na nábřeží včera odpůldne nalezl pod jedním stolem vrchní sklepník Vojtěch Elger tobolku notně naplněnou. Nemeškaje odevzdal ji majiteli kavárny; společně otevřeli nyní tobolku, domnívajíce se, že snad bude v ní jmeno toho, kdo ji ztratil; a tu shledali, že obsaženo v ní různých cenných papírů za 14 800 zl. a mimo tyto 3 152 zl. v bankovkách. Strojili se již, aby odevzdali nález uřadu policejnímu: tu přikvapí všecek vyrušen do kavárny jistý pán a shání se po své tobolce. Jakmile zjistilo se, že nalezená tobolka skutečně jemu náleží, ihned jest mu vrácena; avšak poctivý sklepník nepřijal odměny, již mu šťastný teď majitel tobolky (účetní jistého vídeňského velkoobchodníka) opětně nabízel. – Národní listy, 26. 2. 1868 Zatčenné osobyMěstská stráž policejní zatkla v čase od 16. do 22. února 316 osob a sice: pro krádež a podvod 19, pro podezření krádeže 8, pro potulování 120, pro žebrotu 70, pro nedovolené zdržování-se 16, osob bez výkazu 10, osob bez zaměstnání 14, pro opilství 10, pro rvačku a výtržnost 16, pro noclehování na ulici 11. – Národní listy, 26. 2. 1868 Pamětní kniha pražskáV městském archivu na radnici staroměstské nachází se pamětní kniha, do které zapisovány byly od r. 1835 až do 1844 zajímavější neb pro život obce důležitější události časové; od r. 1844 se ale toto zapisování opominulo. Teprv v tyto dny nařídila městská rada k návrhu purkmistrova dr. Klaudyho správě archivu, aby v podobném zaznamenávání se pokračovalo a nastalá mezera pokud možno doplnila. – Pražský denník, 26. 2. 1868 PomníkNa pomník Jungmannův daruje obec pražská staveniště zdarma; alespoň učinila v poslední schůzi rady městské místní komise, skládavší se z pánů dr. Riegra, Hankeho, Levého, Diettricha, Koury, Kořistky a Niklesa, návrh, aby městská rada navrhla obecnímu výboru, by daroval určité jedno prostranství na náměstí františkánském a sice 22 stop zdéli a 16 stop zšíři v majetnictví Svatoboru ku stavbě Jungmannova pomníku. – Pražský denník, 26. 2. 1868 K vraždě na LetnéMlynář ze Švihova, jenž myslel, že jeho syn byl na Letné zavražděn a o jeho fotografii žádal, vrátil tuto fotografii s dopisem, že syn jeho se šťastně do Ameriky dostal a již mu odtamtud psal. – Pražský denník, 26. 2. 1868 [related-post id="6229"] Pokus sebevraždyPředevčírem večer po 9. hod. skočila jistá služka s nábřeží do Vltavy; tonouc ve vlnách, které jí až po krk sáhaly, počala volati o pomoc a zachytila se pevně blízké loďky. Dva městští strážníci jí přispěli ku pomoci a dopravili na břeh. – Pražský denník, 26. 2. 1868 SebevraždaPředevčírem odpoledne byl nalezen v háji blíže Roztok asi šedesátiletý muž na stromě oběšený. Mrtvola musela již asi dva neb tři dny na stromě viseti než byla náhodou nalezena. Byla uříznuta a dopravena do zdejšího pathologického ústavu. Příčina sebevraždy této není známa. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Rozmary počasíBouřlivý vichr zuřil krutým spůsobem za včerejší noci v okolí města Prahy a spůsobil značných škod. Blíž Podbaby zvrátil nákladní vůz po silnici jedoucí, při čemž vozka značně poraněn byl. Zde v Praze padlo mu mnoho oken a plynových svítilen za oběť. Na haštalském náměstí vytrhl vichr včera ráno z jednoho tamního domu celé křídlo okna, jež zasáhlo po ulici jdoucí děvče a značně je poranila. Klobouků a čepic bylo množství lidem s hlav smeteno, mnohým pak, již po mostě přecházeli, byly klobouky do vody odnešeny. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Nepoctiví živnostníciPolicejní prohlídka byla konána v pondělí na dolejším Novém městě u hokynářů, uzenářů, pekařů, řezníků a mydlářů, při čemž u šesti živnostníků nepravá závaží a u jednoho nepravé váhy zabaveny byly. – Pražský denník, 26. 2. 1868
Národní zemědělské muzeum se připojuje k letošní Noci vědců • Jak vypadá kůrovec, co trápilo naše lesy před sto lety, jak chutnají potraviny z hmyzu, je nutné bát se lepku? To a mnoho dalšího se dozvědí návštěvníci během páteční Noci vědců 27. září v Národním zemědělském muzeu Praha. Od 17 do 22 hodin zde představí svou práci 14 výzkumných ústavů a institucí z resortu zemědělství. Na děti i dospělé čeká zábavný podvečer plný přednášek, pokusů a ochutnávek.
Myslivecké slavnosti na Letné nabídnou setkání se zvířaty i odborníky • Lovečtí psi, sokolníci, ukázky řemesel i zvěřinové speciality – to vše přinesou Myslivecké slavnosti v Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné. V sobotu 2. listopadu od 10 do 16 hodin mají návštěvníci možnost setkat se s odborníky ze světa myslivosti a seznámit se s historií i současností mysliveckých tradic.
Proč je dobře, že každý život nakonec skončí? • Život je nádherný dar, plný vzestupů a pádů, radosti a smutku, výher a ztrát. Ale stejně jako každý příběh má i život svůj začátek a konec. Ačkoli může být těžké se s tímto faktem smířit, existuje několik důvodů, proč je dobré, že každý život nakonec skončí.
1. 3. 1868: Poslala dceru koupit kávu. Dívka se už domů nevrátila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Mexikánské medaile Jak jsme už oznámili, povolil císař pán, aby rakouští dobrovolníci, kteří se ve válce mexické súčastnili, směli přijmouti a nositi pamětní medaili, kterou dal císař Napoleon co památku na mexikánskou výpravu raziti. Řečení dobrovolníci mají se do konce května přihlásiti o tuto medaili u nejbližšího doplňovacího okresního velitelství, při čemž se ovšem mexikánskými propouštěcími papíry neb jinými listinami vykázati musí. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Nové pořádky v blázinci Z pražského blázince, v němž se nyní nachází přes 660 chorých, bude jich 200 doveženo do blázince v Kosmonosích, načež bude v pražském blázinci docela nový pořádek zaveden. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Podivná nehoda Na Malé straně u samé Vltavy bydlí jistý hudebník a ten měl na popeleční středu podivnou nehodu; vraceje se v 11 hodin v noci domů dostal se v domě z prvního patra dvířkami na stoh dříví a jsa napilý spadl s něho do Vltavy. Poněvadž pak domácí lidé jeho křik uslyšeli, vytáhli jej ještě v čas z vody, mokrého sice ale úplně vystřízlivělého. – Pražský denník, 1. 3. 1868 [related-post id="6353"] Zemřela při vytírání Náhlou smrtí zastižena byla včera k večeru jistá letitá již ženština v domě číslo 1184 v mlýnské uličce u sv. Petra. Byla zaneprázdněna mytím podlahy na pavlači, an pojednou se zvrátila na zábradlí pavlače a zůstala bez pohnutí ležeti. V takovém stavu byla od překvapivších nájemníků, již ubohé ihned ku pomoci přispíšili, nalezeno, avšak byla již mrtvolnou. – Pražský denník, 1. 3. 1868 Ztratilo se děvče V pondělí poslala jistá žena, která bydlí v ulici u milosrdných bratří, 13letou dcerušku ke kupci pro kávu, a však dítě se podnes nevrátilo. Starostlivá matka udala to na policii, aby se jí po dítěti pátralo. – Pražský denník, 1. 3. 1868
Ulice Františka Křížka projde revitalizací. Praha 7 vybrala vítězný návrh • Praha 7 vyhlásila v listopadu loňského roku architektonickou soutěž na revitalizaci ulice Františka Křížka. Ve středu se na úřadě městské části konalo slavnostní vyhlášení výsledků spojené s vernisáží výstavy soutěžních návrhů. První místo získal návrh architekta Josefa Hlavatého. Do architektonické soutěže bylo přihlášeno celkem 9 anonymizovaných návrhů. Odborná porota, které předsedala vídeňská architektka Gabu Heindl, návrhy hodnotila z pohledu čtyř hlavních kritérií: architektonicko-urbanistického řešení, kvality veřejného prostoru, výše stavebně-investičních a provozních nákladů a dopravně-technického řešení. Podle názoru poroty zadání nejlépe splnil návrh architekta Josefa Hlavatého. Druhé místo obsadil návrh Tomáše Kopeckého a Jana Hájka, třetí místo získala spol. Unhary s.r.o. Hany Sýkorové, Jana Linharta a Jana Procházya. Zvláštní ocenění poroty obdržel projekt MONNOM STUDIO za přínosné podněty především s ohledem na řešení dopravy. [related-post id="5087"] „Naším záměrem revitalizace ulice Františka Křížka je vytvoření příjemného funkčního veřejného prostoru, který bude dobře sloužit jak rezidentům, tak ostatním návštěvníkům. Celou ulici vybavujeme pravidelně vysázenými stromy, které poskytnou stín v horkých letních dnech, zútulní řešený prostor a umožní umístění předzahrádek přilehlých restaurací a kaváren. Předprostor tří nejdůležitějších institucí (Bio Oko, ZŠ Františky Plamínkové a ZŠ Letohradská) rozšiřujeme a akcentujeme skupinami stromů odlišného druhu. Tyto předprostory budou vybaveny lavičkami, cyklostojany a odpadkovými koši. Průběh celé ulice je navržen jako jednosměrný. Díky tomu dosáhneme jednotného uličního profilu po celé délce řešené ulice. Po obou stranách jednosměrné komunikace umisťujeme podélná parkovací stání,“ okomentoval vítězný návrh jeho autor Josef Hlavatý. [related-post id="5985"] V nejbližších týdnech povede radnice jednání s autory prvních tří oceněných návrhů, při kterém bude vybrán zhotovitel projektové dokumentace. Zahájení rekonstrukce je naplánováno nejdříve v roce 2020. Investiční náklady stavby by neměly překročit 20 mil. Kč, bez DPH.
