Články na téma kovový odpad

Přečtěte si všechny příspěvky o tématu kovový odpad na našem webu.

Kovový odpad se zpracovává ve Vysočanech.

Pražané pokořili rekord v množství vytříděných kovových obalů

Třídění kovových obalů se postupně stává normou. V loňském roce bylo v metropoli sebráno rekordních 421 tun. To je téměř stejný objem, jaký pražské svozové společnosti svezly od druhé poloviny roku 2016 do prosince 2018. Plechovky a kovové obaly z celého hlavního města končí ve Vysočanech. Pražské služby zde provozují poloautomatickou linku schopnou roztřídit železné a neželezné kovy. Díky tomu lze bezmála sto procent odevzdaných plechovek vrátit do oběhu.

Pražané se naučili třídit kovové obaly. Ve Vysočanech funguje nová třídící linka

V areálu Pražských služeb ve Vysočanech byla zprovozněna moderní linka na třídění kovových obalů. Poloautomatická linka je vybavena technologií, která odděluje železné a neželezné kovy. Mezi ty například patří hliník, měď nebo zinek. Do zařízení putují kovové obaly z šedých kontejnerů umístěných po celé Praze a od všech svozových společností zajišťujících svoz komunálního odpadu na území metropole. Třídění kovových obalů si Pražané oblíbili. Zatímco v roce 2017 obyvatelé metropole vytřídili 144 tun kovových obalů, loni to bylo bezmála 262 tun.

Pražané loni vytřídili rekordní množství kovových obalů

Šedě zbarvené kontejnery se v ulicích Prahy objevily poprvé v roce 2013. Zhruba rok trvající pilotní projekt byl tehdy zaměřen pouze na sběr nápojových plechovek. Projekt recyklace kovových obalů pak naplno odstartoval v polovině roku 2016. Za tu dobu se jich sesbíralo přes 427 tun.

Potlačovaný vztek poznáte snadno. Zakročte včas a vyhněte se fatálním následkům

Více než když jindy jsme vystaveni enormnímu tlaku. Světová pandemie, rozdělená společnost a nastupující ekonomická krize způsobují rozvrat dosavadního společenského života. A když se k tomu nyní přidává ještě nevlídné zimní počasí a nedostatek slunečního světla, máme ty nejlepší předpoklady prožívat návaly vzteku. Jenomže ne všichni se s nimi vyrovnávají stejně.

Rok 1903: Maso z kradených psů a koček servírovaly restaurace v Budapešti. Pachatel odhalen

Konzumace psího masa patří v asijských zemích k běžnému koloritu. V evropských podmínkách je tento zvyk již naštěstí většinovou společností považován za cosi barbarského. Až do začátku 20. století se ovšem i u nás prodávalo psí maso vcelku běžně a beztrestně. Problém mohl nastat jen v případě, že prodejce vydával psí maso za jiné, případně zvířata kradl.

Geniální muž s kalkulačkou v hlavě. Jeho výpočty přivedly v úžas francouzské akademiky

Část lidí se rodí s určitým darem, který se vymyká běžnému chápání. V Evropě žil kdysi muž, který by se v současné době bez problémů obešel bez kalkulačky. Jak ale zmiňuje dobový článek Národních listů z roku 1892, mělo to i odvrácenou stranu mince. Celý text si nyní můžete přečíst v původní podobě.

Manžela musíte správně vycvičit, tvrdily americké ženy na konci 19. století

Existuje řada zaručených receptů na šťastné manželství. Velmi specifickou taktiku měly newyorské ženy z tzv. „lepší společnosti“ na konci 19. století. Přečtěte si dobový článek z Národních listů, který popisuje, jak s manželem správně nakládat, aby „byl nejen neškodný, ale i užitečný“.

Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce

Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku

Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

Mimořádně krutá zima roku 1891 přinesla smrt a bídu. Řádila dokonce až v severní Africe

Zima roku 1891 se do historie zapsala jako jedna ze nejhorších v celé Evropě. Dokládají to mimo jiné i četné články v dobových novinách. Například Curyšské jezero tehdy zcela zamrzlo, takže se výrazná část společenského života města odehrávala na ledě. Jenomže jinde už to taková idylka nebyla.

Geniální marketingový trik. Spisovatel vymyslel, jak udělat reklamu nové knize skoro zadarmo

Říká se, že když se chce, všechno jde. Dokládá to i případ z Paříže z počátku 20. století, o kterém v lednu 1904 napsaly v Praze vydávané Národní listy. Jistý francouzský spisovatel, jehož jméno ovšem článek nezmiňuje, přišel na způsob, jak udělat svojí nové knize téměř bezplatnou reklamu po celém městě.

Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii

Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.

Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost

Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.

X Zavřít