letectví

Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.

Další rekordní rok pražského letiště. Odbavilo již 17 milionů cestujících • Letiště Václava Havla Praha počtvrté v řadě dosáhlo historického rekordu. Minulý pátek překročil celkový počet odbavených cestujících za letošní rok hranici 17 milionů. Může za to především rozvoj přímých leteckých spojení, včetně dálkových linek, kterých je v provozu nejvíce v novodobé historii, stále vyšší obsazenost letadel i navyšování kapacit na stávajících linkách.

Hrdiny Royal Air Force připomíná nová výstava v Národním muzeu • Národní muzeum ve spolupráci s Muzeem českého, slovenského a rusínského exilu v Brně otevírá novou výstavu s názvem Rytíři nebes, která připomíná letce Royal Air Force. Od 7. června mají návštěvníci možnost vidět v Historické budově Národního muzea zcela unikátní předměty, které patřily těmto válečným hrdinům.

Letišti Václava Havla se nadále daří. Kam se loni z Prahy létalo nejčastěji? • Letiště Václava Havla Praha od roku 2013 setrvale roste. Podle nejnovějších provozních výsledků odbavilo v loňském roce přesně 16 797 006 cestujících, což znamená 9% meziroční nárůst. Nejvytíženější byly v loňském roce linky do Velké Británie. Z destinací nejvíce cestujících směřovalo již tradičně do Londýna. Nejvyšší meziroční nárůst v počtu odbavených cestujících zaznamenala Barcelona. Výrazně posílily také dálkové linky, které vloni využilo o téměř čtvrt milionu cestujících více než v roce předchozím.

Milovníkům letadel se otevřel nový vyhlídkový val na pražském letišti • Nový val určený pro pozorování letadel na Letišti Praha u Kněževsi byl dokončen. Ten původní musel být v květnu loňského roku zrušen, jelikož bránil stavbě produktovodu leteckých pohonných hmot a plánovanému rozšíření perimetru letiště. Nový val je vyšší o téměř dva metry a oproti původnímu byl posunut o 51 metrů dále od přistávací dráhy.

Praha bude mít po desítkách let přímé letecké spojení do Casablanky • Po více než třiceti letech se Praha opět dočká přímého leteckého spojení s marockým městem Casablanka. Novou linku spustí letecká společnost Air Arabia Maroc od 2. dubna 2019. Cestujícím bude k dispozici dvakrát týdně, vždy v pondělí a čtvrtek. Operována bude letadlem typu Airbus A320 v konfiguraci jedné cestovní třídy pro 168 cestujících.

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

VIDEO: Letadlo největších aerolinií na světě poprvé přistálo na Ruzyni • Největší letecká společnost na světě American Airlines v sobotu zahájila pravidelné lety mezi Prahou a Filadelfií. Nová linka bude v provozu každý den po dobu letního letového řádu a aerolinka na trasu nasadí Boeing 767–300. První přistání letadla s registrací N388AA na Letišti Václava Havla Praha proběhlo v sobotu krátce před půl devátou ráno. „Jsem velmi rád, že můžeme na Letišti Václava Havla Praha poprvé přivítat American Airlines při slavnostním zahájení pravidelné linky mezi Prahou a Filadelfií. Tímto krokem jsme opět blíže k naplňování naší strategie, ve které je rozšiřování nabídky letů do Severní Ameriky jednou z našich priorit v oblasti rozvoje leteckých spojení. O cesty do Spojených států je dlouhodobě velký zájem a významný dopravní uzel jako je Filadelfie nabídne našim cestujícím nejen rychlé spojení do tohoto zajímavého historického města, ale i komfortní přestup na navazující lety po USA či Kanadě. Již dnes nabídne letový řád American Airlines našim cestujícím okolo 65 navazujících spojení s rychlým přestupem do 5 hodin od příletu,“ uvedl Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha. „Budeme se snažit o to, aby se American Airlines v Praze dařilo a aby byla linka do budoucna prodloužena ze sezónního spojení alespoň o další měsíce do konce kalendářního roku,“ dodal. [gallery size="full" columns="1" ids="9957"] Boeing 767-300 nasazený na linku Praha-Filadelfie létá v konfiguraci pro celkem 209 cestujících (28 míst v byznys třídě, 21 ve třídě extra a 160 v ekonomické třídě). V letadle se cestující mohou připojit na wi-fi, ale dopravce si za tuto službu účtuje 19 dolarů za let. „Praha je další úžasný uzel mezinárodní sítě American Airlines a jsme moc rádi, že můžeme českým pasažérům poskytnout více možností a více spojení pro transatlantické cestování,“ uvedl Richard Muise, ředitel provozu American Airlines pro Evropu a Kanadu. „A pokud je Filadelfie konečná destinace, budou mít Češi možnost objevovat historii, kulturu, ale i nákupy, které město nabízí,“ dodal.

Letadlo společnosti American Airlines poprvé přistálo na pražském letišti.

Nepřehlédněte

19. 2. 1868: Při demolici domu objevili vzácné mince z 15. století • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Politická provokace Nějaká písnička „o bělohorských mučednicích“ ruší zase poklid naši neunavné c. k. policie. Tajní orgánové její alespoň vyzvěděli „zcela na určito“, že v jisté karlínské kavárně prodávala a „rozšiřovala se“ taková „kdesi tajně tištěná písnička“, v níž opěvují se mučeníci bělohorští a tudíž dává se nechuť a nelibost proti vládě na jevo. Totě skorem učiněný § 11. ministerského nařízení z roku 1854! Honem tedy buď pachatele, nebo aspoň rozšiřovatele vypátrat. A tajní orgánové skutečně vypátrali „rozšiřovatele“ v osobě zámečnického strojmistra pana Čeňka N. z jedné karlínské továrny. Tento prý – tak znělo udání – zajisté písničku tu v povědomé kavárně bud' sám prodával, aneb jest-li neprodával tedy prý si ji dojista koupil… Jednoho dne tedy octnul se milý strojmistr u výslechu. Chuďas ustrnul všecek, když vyložen před ním sáhodlouhý protokol obsahující výpovědi „svědkův“ a trnnl pořad více čím více z toho protokolu se mu projevovalo: nemělť prý do té chvíle skutečně ani potuchy, že by jakás podobná písnička existovati mohla. „Vy tedy neznáte tento tiskopis“? a ukazována mu jakás litografie ve zlaté obrubě. Milý strojmistr chutě vytahuje brejle, aby se na tu šlakovitou písničku, která ho přivedla do takového oplétání, přece důkladně podíval – avšak chyba lávky: Když prý vůbec ničeho o ní neví, nemusí prý ji také číst, a osudný „corpus delicti“ pustoval zase do akt. Ať má krásná literatura naše také své „misterie“! – Národní listy, 19. 2. 1868 Zmizela Dle udání, příslušnému úřadu o tom učiněném, zmizela od 13. t. m. Alžběta Červenková, manželka truhláře, z bytu svého č. p. 52 na Malé Straně. Odloučena od muže svého, žila v nouzi a bídě velké, nebylo by tedy nemožné, že se ubohá snad života trapného zbavila. – Národní listy, 19. 2. 1868 Zaplavení Pramen ze studně provalil se předevčírem v domě č. 815 na svatováclavském náměstí do sklepa vedlejšího domu a brzo byl celý sklep zaplaven. Na rychlo bylo povoláno několik mužů od hasičského sboru, kteří rourami skrze otvory sklepní vodu ze sklepa pumpovali, až se jim podařilo proud zastaviti a průlom zatarasiti. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí požívá dosud stálé přízně pražského obecenstva, jak o tom svědčí každodenní četné návštěvy, jakých se mu dostává. Majitel jeho p. Bergheer ohlašuje veřejnými návěstími, že dosud provozované představení již jen krátký čas hráti budou, po nichž pak opět s novými představeními před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 19. 2. 1868 [related-post id="5767"] Demolice Pachtův dům v granátnické ulici bude už co nejdříve dokona zbořen. Mohutné zdě staré této stavby vyžadují násilného bourání a některé vzdorují dlouho dělníkům než se sřítí. Včera ráno našel jeden z dělníků mezi zříceninami starou minci, na jejímž líci byla podobizna krále Jiřího Poděbradského, kol níž nápis v latinském jazyku “Jiří z Boží milosti král;” na druhé straně poněkud již otřené nalezal se stromek, nad nímž slunce se prostíralo. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Roznášel bez povolení Nepovolaný roznašeč novin byl v pondělí večer zadržen na Smichově, když udal, že mu jeden tulák ukradl sedm výtisků jistého humoristického listu. Při vyšetřování se ukázalo, že neměl dovolení k roznášení novin a tak byl i se zlodějem soudu odevzdán. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Ničema Zatknut byl v pondělí od obecní policie onen ničema, který v posledních dnech byl se do několika zdejších hostinců vloudil a tam hostům rozličné věci kradl. Dostižen byl v jednom hostinci na Václavském náměstí, právě když jednomu rabínovi byl ukradl zlaté hodinky s řetězem, pikslu, kabát, vestu a balík v ceně 35 ul. Zloděj tento je bývalý obchodní pomocník. – Pražský denník, 19. 2. 1868

26. 9. 1889: Výstava velryby, tragédie na Vltavě a varování před peckami • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 3. 1889: Nové názvy holešovických ulic a smrt bednářského pomocníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 7. 1889: Stěhování vězňů na Pankrác, nepoctivý číšník a pohroma na Moravě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

Děsivé detaily o popravách popisoval na přednáškách kat ve výslužbě • Stát se profesionálním popravčím není nic, co po čem by normální člověk toužil. Přesto to svým způsobem bývalo řemeslo jako každé jiné. Jeden penzionovaný kat z Velké Británie přišel na počátku minulého století na to, jak si ke svému důchodu slušně přivydělat. Pořádal přednášky o popravách. Přečtěte si původní článek z Národních listů ze srpna 1901.

Přednášky o popravách

14. 1. 1868: Několik dalších rodin se rozhodlo pro emigraci do USA • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868

3. 6. 1868: Sebevražda ženě opět nevyšla. Zkusí to příště znovu? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Déšť Vydatný déšť, který po celý předešlý měsíc se nedostavil, následkem čehož velké sucho povstalo, se konečně předevčírem večer při bouřce spustil, čímž nemálo veškeré rostlinstvo se občerstvilo. Ač byl déšť tento valný, byla po jeho ukončení v krátce dlažba v Praze opět suchá, důkaz to, jak země již vyprahlá byla. Toužebně očekávaný tento déšť nebyl však po chuti některým výletníkům, kteří v tento den v okolí pražském se nalezali, a jím přepadení byli. Skrz na skrz promoklí dorazili do Prahy. – Pražský denník, 3. 6. 1868 Pokus sebevraždy Choť jistého bývalého důstojníka, paní Kateřina P., jež na Ječné ulici bydlí, přeřezala si v neděli svatodušní k večeru žíly na rukou, chtějíc se usmrtiti. Byla ale ještě v čas postižena, další řezání jí zabráněno a když jí lékař rány zavázal, dovežena jest do nemocnice. Tatáž paní už před některým časem napila se vitriolu, chtějíc si smrt udělati; ale i tu jí bylo ještě pomožíno. – Pražský denník, 3. 6. 1868 [related-post id="10717"] V opilosti zemřel Mladý jeden nádenník, Josef K., v Praze, pil nesmírně mnoho kořalky a to jej stálo konečně život. V sobotu šel úplně opilý na lešení jednoho domu, který se na Karlovu náměstí staví a spadl po hlavě dolů; a však šťastně ještě padl, an si nic neudělal; za nedlouho ale nalezen jest v jednom koutě na staveništi naprosto opilý, tak že jej museli donest do nemocnice; zde vypustil brzy ducha; zemřev na otrávení líhovinami. – Pražský denník, 3. 6. 1868

7. 3. 1890: Dobročinný zloděj, koňské dostihy a náhlé úmrtí na Letné • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 6. 1890: Hořící vagon, nepoctivý nálezce a neoprávněný rybolov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 12. 1868: Jubileum profesora Purkyně a případ jednoho podvodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

12. 10. 1889: Tragédie dvou milenců, nedočkavý dělník a přejetý chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Dopravnímu podniku se daří snižovat provozní náklady a zvyšovat počty cestujících • Dopravnímu podniku hl. m. Prahy (DPP) se daří zvyšovat počty cestujících a současně snižovat provozní náklady. Finanční prostředky jsou přitom investovány do zkvalitňování služeb cestujícím a zvyšování bezpečnosti dopravy. Pozitivní změny se odrazily v rekordním hospodářském výsledku DPP za rok 2017, který je o 771 mil. Kč vyšší, než předpokládal plán. „Díky úsilí našich téměř 11 000 zaměstnanců se Dopravnímu podniku za rok 2017 podařilo dosáhnout zisku rekordních 1,9 miliardy Kč. Oproti plánu je o 771 mil. Kč vyšší díky velkým úsporám a vyšším tržbám,“ říká Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva DPP. Dopravní podnik se za poslední dva roky zlepšil v několika klíčových sledovaných parametrech. Většina z klíčových ekonomických ukazatelů hovoří o velmi dobrém hospodaření Dopravního podniku. „Ve srovnání s minulostí šetříme mj. díky snížení úrokového zatížení z úvěru na tramvaje 15T, výrazně nižší jsou i náklady na naftu, energii a vytápění. Desítky miliónů korun ročně šetříme na pojištění, insourcingu výdeje stejnokrojů a dalších položkách. Dohromady Dopravní podnik v roce 2017 uspořil cca 421 mil. Kč,“ říká Peter Hlaváč, ekonomický ředitel a člen dozorčí rady DPP. [related-post id="5233"] Kde se nejvíc ušetřilo? „V porovnání s předešlými lety se nám mj. daří snižovat výdaje na externí právní služby. Zatímco v roce 2016 činily výdaje cca 28 mil. Kč, loni to bylo méně než 10 mil. Kč,“ říká Martin Gillar, generální ředitel DPP. Pro srovnání výdaje na právní služby činily v roce 2015 celkem 21,6 mil. Kč, v letech 2013 a 2014 více než 70 mil. Kč. „V současných podmínkách na trhu, tj. v době naprosté absence volných pracovních sil, se nám daří zůstávat atraktivním zaměstnavatelem. I v letošním roce dokážeme uspokojovat poptávku po řidičích MHD. Počet těch, kteří k nám od ledna nastoupili, téměř dvojnásobně převyšuje počet těch, kteří odešli. Důvodem je mimo jiné i to, že nabízíme mzdy výrazně nad českým průměrem,“ dodává Martin Gillar. [related-post id="5335"] Přípravy na stavbu metra Dopravní podnik loni přepravil celkem 1 165 031 tis. cestujících. Příznivé výsledky DPP pociťují právě i cestující. DPP revitalizuje stanice metra a zajišťuje bezbariérovost pražské MHD. DPP také zprovoznil bezplatnou wifi v šesti stanicích metra a chystá pokrytí všech stanic a tunelů mobilním signálem. Dále DPP uzavřel rámcovou smlouvu na nákup 300 nových autobusů za 1,5 miliardy korun. V následujících letech zahájí provoz dvou elektrobusových linek a postaví novou vozovnu v Hloubětíně. DPP nezapomíná ani na výstavbu tramvajových tratí do Slivence, na Libuš a z Divoké Šárky na Dědinskou. „Letos plánujeme investice v celkové výši překračující 8 miliard korun. Jednou z položek je zahájení geologického průzkumu trasy metra D za cca 950 milionů. Díky projektu Společného podniku směřujeme ke zprovoznění první části trasy metra D už v roce 2026,“ říká Tomáš Kaas, investiční ředitel a člen představenstva DPP. [related-post id="7819"] „Nová trasa metra D je klíčovým dopravním projektem DPP i hlavního města Prahy pro příští dekádu. Společný podnik je moderní, odvážný a ekonomicky efektivní způsob výstavby městské infrastruktury,“ říká Karel Grabein Procházka, radní hl. m. Prahy a místopředseda dozorčí rady DPP s tím, že podporuje ideu Společného podniku jako vzor pro budoucí rozvoj metropole.

K nabíjení elektromobilů v Praze budou sloužit tisíce stožárů veřejného osvětlení • V příštích dvou letech v hlavním městě přibudou čtyři stovky stožárů veřejného osvětlení, ze kterých bude možné dobíjet elektromobily. Městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) tak naváže na pilotní projekt realizovaný v loňském roce na Vinohradech, kde bylo instalováno třináct tzv. EV ready lamp. 

19. 9. 1889: Uniformy pro úředníky, doktor bez diplomu a nová restaurace • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 5. 1868: Na Vyšehradě bude posvěcena nově postavená škola • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z Vyšehradu Zítra dopoledne po 9. hod. vykonává se slavnost posvěcení nové školy vyšehradské. By slavnost tato i zevnějším spůsobem důstojně se oslavila, vybízí purkmistrovský úřad obyvatele Vyšehradu, by své domy a okna na ulici co možná nejskvěleji věnci, chvojí a praporci ozdobili, a jelikož druhý den na to dne 16. května v sobotu velká národní slavnost odbývati se bude, tuto okrasu i přes tento den na domích svých ponechali. – Také ze staroslavné skály vyšehradské bude do základův národního divadla od tamějších občanův pamětný kámen věnován a sice z paty skály, na jejímž svahu zříceniny hradu Libušina strmí. Kamen tento, na němž včera kameníci pracovali, bude slavnostním spůsobem zítra po posvěcení školy na staveniště dopraven. – Pražský denník, 14. 5. 1868 K slavnosti svatojanské Na kamenném mostě staví se již obyčejná kaple nad sochou tohoto svatého, což též o ostatních sochách svatojanských na svatováclavském náměstí platí. Podél václavského náměstí se množství bud a krámů rozestavuje. Také poutníků se už včerejšího dne množství do Prahy dostavilo, z nichž větší část v poledne na pouť do Staré Boleslavi se vydala, odkudž se sem opět dnes večer vrátí. – Pražský denník, 14. 5. 1868 [related-post id="10046"] Pamětní peníz Na památku slavnosti divadelní ražen jest pamětní peníz ze smíšeniny kovové, která se stříbru podobá. Na jedné straně jest vyobrazení národního divadla, na druhé v lípovém věnci příslušný nápis. – Pražský denník, 14. 5. 1868

Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března • Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci.

1. 1. 1869: Pražané oslavili Sylvestrovu noc v kostelích a hostincích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

18. 10. 1868: Dělníci na stavbě objevili velké ložisko kostí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pomatenec Sběh lidu spůsobil předevčírem večer jistý muž v mostecké ulici podivným svým chováním. Probíhal tam tudy bos a napolo oblečen ulici a do každého krámu vstoupiv mumlal nesrozumitelná slova. Brzo byl obklopen houfem lidu a mládeže, která počala podivína pronásledovati a po něm pokřikovati. Podrážděný muž jal se holí oháněti škubající jej mládež a vida se čím dále tím těsněji obklíčována, dal se na útěk přes kamenný most na ostrov Kampu, kde později od strážníka byl zachycen a na policii odveden. Tam jej odevzdali do lékařského ošetřování, an se na něm patrné známky šílenosti jevily. – Pražský denník, 18. 10. 1868 Ložiska kostí V prostřední jirchářské ulici kopají se základy k novému velkému domu. Prací touto zaměstnaní dělníci přišli v hloubi několika stop na veliké ložisko kostí, tak že je takřka lopatami nabírati mohli. Kosti tyto jsou promíchány s lidskými, větší však jich část pochází z hovězího dobytka. Okolnost, že v půdě se nalezly též pozůstatky z rakví, svědčí, že jindy hřbitov v těchto místech se nalezal. – Pražský denník, 18. 10. 1868 [related-post id="13821"] Velká úroda Vína v Uhřích se letos nesmírně mnoho urodilo. To dokazuje vývoz jeho nejen do ostatních krajin rakouských, nébrž i do ciziny. Tak do Prahy se každodenně dováží po železnici na sta košů s hrozny, jež někdy i víc liber váží. Že i do ciziny se náramně rozmáhá vývoz uherských hroznů, vysvítá z toho, že jeden peštský spolek zavázal se smlouvou 1400 centnýřů hroznů vyvezti do Ruska. – Pražský denník, 18. 10. 1868