Hrdiny Royal Air Force připomíná nová výstava v Národním muzeu

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská7. června 20192 minuty čtení

Foto: Národní muzeum

Národní muzeum ve spolupráci s Muzeem českého, slovenského a rusínského exilu v Brně otevírá novou výstavu s názvem Rytíři nebes, která připomíná letce Royal Air Force. Od 7. června mají návštěvníci možnost vidět v Historické budově Národního muzea zcela unikátní předměty, které patřily těmto válečným hrdinům.

Na více než 300m²  je k vidění například řada kompletních vojenských uniforem, osobních dokumentů nebo deníků důležitých československých osobností RAF. Mezi nejzajímavější exponáty ve výstavě patří zejména textilní předměty generálů. Jedním takovým je třeba kompletní frak brigádního generála Miroslava Liškutína, ve kterém obdržel vyznamenání od britské královny Alžběty II. v roce 1953. Návštěvníci této výstavy mohou strávit čas i v přilehlé místnosti,  ve které se nachází odpočinková zóna s promítáním tematických filmových materiálů. 

„Je skutečně skvělé, že má Národní muzeum možnost připomenout prostřednictvím této výstavy neobyčejné lidi, kteří byli ochotni bojovat za svobodu a riskovat i své životy. Na tyto hrdiny by se nemělo ve společnosti zapomínat a jsem osobně velice rád, že je výstava Rytíři nebes k vidění právě v Historické budově Národního muzea,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Zahájení výstavy bylo symbolicky stanoveno na výročí sedmdesáti pěti let od počátku vylodění v Normandii, na němž se podíleli i českoslovenští piloti. Veřejnost může přijít obdivovat unikátní připomínku neobyčejných životů letců RAF od 7. června 2019 až do konce ledna 2020. Záštitu nad výstavou převzala primátorka statutárního města Brna JUDr. Markéta Vaňková.

Historická budova Národního muzea má otevřeno od pondělí do neděle od 10 do 18 hodin. Základní vstupné činí 260 Kč, snížené 170 Kč, rodinné 440 Kč.

Nepřehlédněte

Flašinet žije! Do Prahy se opět sjedou flašinetáři z celé Evropy • Národní muzeum letos opět přichystalo mezinárodní setkání flašinetářů s názvem Flašinet žije!, které se uskuteční v úterý 13. srpna. Pouliční umělci z různých koutů Evropy oživí již pošesté centrum Prahy třemi koncerty rozdílných žánrů. Zvuky hracích strojků se rozezní v 10:00 v barokním kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, ve 14:00 na Kampě u Karlova mostu a v 19:00 v Českém muzeu hudby.

Unikátní protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu opět otevře pro návštěvníky • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 13. července 2019 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Nádraží Praha-Bubny se promění. Vznikne zde Památník ticha • Nádraží Praha-Bubny čeká v budoucnu velká proměna. V rámci revitalizace zde vznikne Památník ticha. Připomínat bude vyhlazování židovského obyvatelstva nacisty. Právě z tohoto pražského nádraží totiž odjížděly transporty do ghett a koncentračních táborů. Hlavní město zahájilo přípravu výběrového řízení na zhotovitele celého záměru.

Unikátní výstava barokních kostýmů začíná v Klementinu • Barokní architekturu můžeme v pražském Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava Alamonde aneb Jak udělat dojem. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů. To, že šaty dělají člověka, bylo známo již v době baroka a tehdejší šlechta se tím rozhodně řídila. Věděli také, že krásnou garderobu je třeba doplnit vybraným chováním. Jako základní kniha etikety sloužila kniha „Il Cortegiano“, neboli „Dvořan“, kterou napsal italský spisovatel Baldassare Castiglione. Dílo to bylo velmi ceněné a přeložilo se mnoha jazyků. Knihu naleznete i v Národní knihovně ČR. V ní se mohou čtenáři dočíst, jaké chování společnost vyžadovala a co se naopak považovalo na faux-pas. Kniha „Il Cortegiano“ byla v té době bestsellerem, o čemž svědčí i to, že vznikla o něco pikantnější parodie nazvaná „La Cortegiana“, popisující, jak by se měla chovat kurtizána. Toto dílo určitě ocenili mladíci na prahu dospělosti, kteří jezdili na tzv. Kavalírské cesty, jimiž završovali své vzdělání. Mladí šlechtici tak získávali kontakty, učili se jazyky a zjišťovali, jak fungují cizí dvory. Během cestování často zavítali i do Benátek, které mimo jiné prosluly právě svými kurtizánami. Výstava rovněž prozradí například původy názvů oděvů. Například kravata – její hluboká historie sahá až do období začátku 17. století. Tehdy chorvatští žoldáci loučící se s dívkami dostávaly na důkaz lásky a věrnosti od svých dívek šátky, které si vázali kolem krku. Šátky byly většinou lněné a zdobené. Ve Francii v době třicetileté války vzbudil tento doplněk zájem. Pařížané šátek pojmenovali les Croates – Chorvaté. Postupně se toto slovo upravovalo až do dnešního pojmenování la cravate, což v překladu znamená kravata. Expozice znázorňuje skupinu tanečníků a návštěvník se tak přenese přímo do víru plesového veselí. Kurátorem výstavy je Mg.A. Rostislav Maria Müller, který zároveň výstavou osobně provází. Výklad se bude týkat nejen módy samotné, ale také životního stylu, hygieny a návštěvníkům přiblíží i souvislosti, které přesahují do současnosti. Datum konání výstavy: 3. 7. – 8. 9. 2018 Čas: úterý – neděle, 10:00 – 18:00 hodin Místo: Galerie Klementinum, Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 5, Praha 1 Vstupné: dospělí 100 Kč

Podzimní výstava bonsají v Botanické zahradě představí i stoleté exempláře • Bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů z Německa, Polska, Slovenska a České republiky budou k vidění od 2. do 11. října na unikátní výstavě s názvem „Bonsaje v srdci Evropy“.

Další rekordní rok pražského letiště. Odbavilo již 17 milionů cestujících • Letiště Václava Havla Praha počtvrté v řadě dosáhlo historického rekordu. Minulý pátek překročil celkový počet odbavených cestujících za letošní rok hranici 17 milionů. Může za to především rozvoj přímých leteckých spojení, včetně dálkových linek, kterých je v provozu nejvíce v novodobé historii, stále vyšší obsazenost letadel i navyšování kapacit na stávajících linkách.

Zahrajte si se světlem! Národní muzem chystá na sobotu zajímavou akci pro rodiny s dětmi • Národní muzeum zve rodiny s dětmi do Nové budovy Národního muzea, kde se v sobotu 24. února 2018 od 13 do 17 hodin uskuteční další akce z cyklu Aspoň na víkend. Výstava Světlo a život představuje sluneční záření jako zdroj životadárné energie v přírodě, avšak návštěvníci se na něj tentokrát podívají také jako na prostředek k zajímavým hrám a pokusům. V rámci doprovodného programu k výstavě Světlo a život se budou moci návštěvníci blíže podívat na světlo. Zjistí tak, že i když jsou sluneční paprsky naprosto běžnou součástí okolního světa, dají se s nimi dělat úžasně zábavné věci. V hravém workshopu si děti vyzkouší jednoduché i složitější pokusy inspirované fyzikálními vlastnostmi světla. Odhalí jeho barevné spektrum, naučí se vytvářet duhu a kousek z ní si dokonce i odnesou na památku domů. Budou si moci zkusit, jak vidí hadi pomocí infračerveného spektra. Ultrafialové světlo rozzáří minerály netušenými barvami nebo na květinách odhalí zajímavé vzory, které zůstávají lidskému zraku skryté. Program Odhalte tajemství s UV světlem Jedna z částí zábavného workshopu, kde se děti stanou detektivy v přírodě. Pomocí UV světla odhalí netušené barvy a vzory rostlin nebo kamenů a dozví se jejich význam. Hrátky s barevným světlem V další části se děti dozví, že lidské oko sice rozeznává 10 milionů barev, ale na druhou stranu se dá i snadno ošálit. Stačí použít barevné světlo a o zábavu je postaráno. Stejného principu využívají například 3D brýle, které si děti také vyzkouší. Jak vidí had? Děti si zahrají na hada a jeho „šestý smysl“, který je založený na infračerveném záření. Tím se dá i ve tmě rozeznat, co je živé nebo zjistit, která část našeho obličeje je nejstudenější. Duhová výtvarná dílna Už nemusíme čekat na déšť, abychom se pokochali všemi barvami duhy. Děti si ve výtvarné dílně vyrobí svůj kousek duhy, který si odnesou domů na památku. Komentovaná prohlídka (od 14:00 hod.) Prohlédněte si výstavu Světlo a život s komentářem jednoho z autorů výstavy. Kdy a kde? Akce se koná v sobotu 24. února 2018 od 13:00 do 17:00 hod. v Nové budově Národního muzea (Vinohradská 1, Praha 1). Vstupné je v ceně běžné vstupenky do muzea.

V Národním muzeu si můžete pohrát se světlem.

Milovníkům letadel se otevřel nový vyhlídkový val na pražském letišti • Nový val určený pro pozorování letadel na Letišti Praha u Kněževsi byl dokončen. Ten původní musel být v květnu loňského roku zrušen, jelikož bránil stavbě produktovodu leteckých pohonných hmot a plánovanému rozšíření perimetru letiště. Nový val je vyšší o téměř dva metry a oproti původnímu byl posunut o 51 metrů dále od přistávací dráhy.

Slovenské národní povstání očima výstavy Národního muzea • Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete až do dubna 2020.

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

KOMENTÁŘ: Propad stavebnictví pokračuje. Změnit to může nový zákon • České stavebnictví se stále nevzpamatovalo z dlouhodobých omezení způsobených koronavirovou infekcí. Po loňském celoročním propadu pokračovalo ve stejném trendu i první letošní měsíc. Stavební produkce v lednu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla meziročně o 5,2 procenta. Méně se začaly stavět také nové byty, firmy jich během ledna v celém Česku zahájily 2 629, což představuje meziroční pokles o 11,3 procenta. Naopak dařilo se dokončovat byty, jejichž stavba začala už dříve.

Zemědělství od neolitu po současnost. Národní zemědělské muzeum otevírá novou expozici • U příležitosti stého výročí založení otevře Národní zemědělské muzeum v Praze ve čtvrtek 15. března 2018 novou expozici. Najdete na ní unikátní sbírkové předměty včetně mnoha preparátů domácích zvířat, poslechnete si příběhy našich předků, seznámíte se s historií zemědělství i koloběhem hospodářského roku. První dominantou expozice je býk César, nejlepší plemeník z první české inseminační stanice. Na druhé straně sálu si můžete prohlédnout originální ruchadlo bratranců Veverkových, které v 19. století započalo éru nových technologií a inovací v zemědělství. Od neolitu po současnost V expozici nechybí ani symbolická cesta dějinami zemědělství formou časové osy, která přibližuje a shrnuje vývoj zemědělství od pravěku až do současnosti se všemi zvraty, propady i úspěchy. Zemědělství od neolitu představuje základ celé společnosti, umožnilo rozvoj dalších odvětví, vědy a techniky. Obděláváním půdy a chovem domácích zvířat se až do 19. století živila převážná část obyvatel. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6730"] Jaro, léto, zasít, sklidit... Hospodářův rok byl závislý na střídání ročních období. Z tohoto důvodu jsme jako nosné téma expozice zvolili zobrazení zemědělských prací během jednoho roku – jednoho hospodářského cyklu, který se s železnou pravidelností opakuje každý rok. [related-post id="5916"] Chlívek, sýpka i výroba másla Nejmenší návštěvníci mohou vstoupit do obilné sýpky nebo chlívku s ovcí a kozou, čeká je tu i dvorek se zvířátky nebo světnička, kde si vyzkouší výrobu chleba a másla. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6731"] Nová expozice Zemědělství tvoří pomyslné jádro prezentačního konceptu muzejní budovy na Letné se základnou v expozicích tematicky zaměřených na přírodu a gradujících v expozicích věnujících se jídlu a životu.

Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.

Tvorba Josefa Zlamala a Richarda Štipla k vidění v Galerii Černá labuť • Galerie Černá labuť zve na tvorbu respektovaného zástupce mladé výtvarné generace Josefa Zlamala. Do výstavy s názvem Stalo se za bílého dne si Zlamal přizval sochaře Richarda Štipla, svého dlouholetého spolupracovníka. Galerijní prostory jsou tak svědkem mimořádné symbiózy děl dvou autorů, která se vzájemně doplňují, reagují na sebe a vytváří originální, ale sdělné umělecké poselství.

Josef Zlamal: How to Be an Elephant IV (2019).

Přepište dějiny! Nagano 98 připomíná výstava Národního muzea • U příležitosti 20. výročí zimních olympijských her v Naganu, které byly pro české sportovce velmi úspěšné, připravilo Národní muzeum speciální výstavu v Národním památníku na Vítkově.

Od olympijských her v Naganu uplynulo 20 let.

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

Historická budova Národního muzea nově přístupná přes Google Street View • Historická budova Národního muzea prošla v posledních letech celkovou a nákladnou rekonstrukcí a v loňském roce přilákala k prohlídkám tisíce návštěvníků. Ti, kteří se ale do Muzea jen tak nedostanou, nebo by si chtěli opravené prostory, fresky a malby raději prohlédnout bez lidí a v klidu domova, už nepřijdou zkrátka.

Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli • Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

Protiatomový kryt Folimanka otevře o víkendu své brány zájemcům o historii • Láká vás poznávání netradičních míst? Již tuto sobotu 18. května 2019 se opět otevřou brány jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z dob studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.