Mladý hlasatel

Chcete selfíčko s Mirkem Dušínem? Výstava Rychlých šípů v Lucerně začíná! • Unikátní výstava s názvem Pocta Rychlým šípům se bude konat v Galerii LUCERNA (palác Lucerna, naproti kinu a kavárně) od 22. května do 28. června 2018. Otevřeno bude od pondělí do pátku vždy od 16 do 21 hodin a vstup je zdarma. K vidění bude kolekce zbrusu nových příběhů Rychlých šípů z knihy Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Padesát skvělých ilustrátorů a scénáristů z Česka i Slovenska v knize nabízí prostřednictvím svých komiksů různorodý pohled na Rychlé šípy a jejich odkaz v dnešní společnosti. S Rychlými šípy se podíváte do minulosti, ale i budoucnosti, a dozvíte se, jaký osobní vztah k Mirkovi Dušínovi a jeho hochům autoři mají. Na výstavě kromě panelů s novodobými komiksy najdete i několik reprodukcí originálních příběhů poskytnutých Památníkem národního písemnictví a další materiály o slavném klubu a jeho historii. Součástí výstavy bude i Šípomat, kde si budete moci koupit placky s legendárními hláškami z původních Foglarových příběhů. A kdo by chtěl selfíčko s Mirkem Dušínem, ve fotokoutku budemít možnost vyfotit se klidně s celou pětkou. [related-post id="9079"] Z výstavy rozhodně neodejdete s prázdnou. Na baru u obsluhy bude příležitost zakoupit si zmíněnou knihu s novými příběhy, luxusní mapu Stínadel a originální ručně vázaný zápisník z papírů, které se zachovaly u Jestřába v bytě. Nákupem všech těchto předmětů přispějete Skautské nadaci Jaroslava Foglara. Jejím prostřednictvím poputují peníze na aktivity související s Rokem Rychlých šípů, nebo aktivním skautům na údržbu a rozvoj skautských kluboven. S realizací výstavy pomohla společnost Svět knihy, s.r.o. V rámci její kampaně na podporu četby knih Rosteme s knihou bude výstava v následných měsících putovat po knihovnách a dalších místech v celé České republice. [related-post id="10410"] Rok Rychlých šípů První díl komiksu Rychlé šípy byl otištěn 17. prosince 1938 v časopisu Mladý hlasatel. Autorem příběhů byl spisovatel Jaroslav Foglar, ilustrátorem Jan Fischer. Skautská nadace Jaroslava Foglara připravuje k tomuto výročí od jara 2018 do jara 2019 množství dalších akcí, které spojila pod názvem Rok Rychlých šípů.

Nepřehlédněte

Jak bude vypadat nové Malostranské náměstí? Detaily přibližuje venkovní výstava • Až do 26. srpna mohou Pražané ve spodní části Malostranského náměstí zhlédnout zdarma venkovní výstavu, která je věnována minulosti i budoucnosti Malostranského náměstí. Výstava přibližuje historii náměstí, které bylo centrem levobřežního osídlení Vltavy již od raného středověku, včetně dostupné obrazové dokumentace a starých fotografií. Zájemci zde naleznou také vyčerpávající informace o nejnovějších archeologických nálezech pod horní částí náměstí. V neposlední řadě se zde několik panelů věnuje právě připravované revitalizaci náměstí, která má za cíl především, aby se zdejšímu prostoru navrátila funkce náměstí. „Považuji za obrovskou výhru občanské společnosti, že se z jednoho z nejkrásnějších náměstí v celé zemi podařilo vymístit desítky většinou nazdařbůh parkujících automobilů na návštěvnických stáních. Krůček po krůčku veřejný prostor v Praze začíná vypadat k světu. Pokračujeme projekty na Klárově a na Újezdě - díky nim se bude dařit postupně omezit automobilový tranzit přes Malou Stranu,” říká Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj hl. m. Prahy. [related-post id="5328"] Výstava zdůrazňuje též fakt, že projekt vznikl na základě vyhrané mezinárodní soutěže z roku 2014. Cílem Revitalizace je celé náměstí více zpřístupnit pěším obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Proto dojde k vymístění parkoviště z horní části náměstí, zúžení jízdních pruhů a rozšíření chodníků. Budou zachovány historicky doložené dlažby, obnovena ruční pumpa, instalována nová kašna, doplněny plynové lampy, které provázejí celou Královskou cestu, budou vysazeny další stromy na horní části náměstí a doplněn nový mobiliář – lavičky, odpadové koše, stojany na kola. Revitalizace Malostranského náměstí by měla být hotova v roce 2019 a odhadované náklady jsou cca 120 mil. Kč. V současnosti je spojené řízení o územním rozhodnutí a stavebním povolení na úřadu Prahy 1 do konce srpna přerušeno.

Budoucí podoba Malostranského náměstí.

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Výstava Sluneční králové zůstává i nadále otevřena. Platí ale několik opatření • Mimořádná mezinárodní výstava o době starověkého Egypta Sluneční králové bude za přísných hygienických podmínek i nadále přístupná pro návštěvníky muzea. Dohodl se na tom ministr kultury Lubomír Zaorálek s Hlavní hygieničkou ČR Jarmilou Rážovou. Vstup v omezeném počtu a vyhrazených koridorech, tak bude umožněn návštěvníkům pouze na základě časové rezervace a za podmínky použití respirátoru třídy FFP2 nebo KN95, který každý návštěvník obdrží v ceně vstupenky při vstupu do muzea.  

Výstava Sluneční králové

Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost? • Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

Nákladové nádraží Žižkov poskytne domov pro 23 tisíc lidí. Budoucnost čtvrti ukazuje výstava • Návštěvníci výstavy Žižkovské nádraží: druhý život? mají příležitost nahlédnout do budoucnosti i bohaté minulosti 60 hektarového území. Výstava představuje aktuální informace o území bývalého nákladového nádraží na Žižkově a přilehlého okolí, kde se v současnosti plánuje nebo už probíhá realizace velkých veřejných i soukromých investic.

Na Prahu! David Gaberle prošel město křížem krážem. Vznikly z toho úžasné fotky • Ode dneška je v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) k vidění výstava mladého fotografa Davida Gaberleho. Až do konce února budou návštěvníci svědky jeho vnímání světla, města a lidí v něm. Výstava NA PRAHU volně navazuje na jeho debutní soubor fotografií světových měst Metropolight.

David Gaberle

Výstava ve Valdštejnské zahradě připomíná Karla Čapka • Světově proslulého spisovatele a někdejšího obyvatele Prahy 10 Karla Čapka, od jehož narození uplyne 130 let, připomíná nová panelová výstava ve Valdštejnské zahradě.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Poloviční vstupné do pražských muzeí a galerií pro držitele Lítačky • Praha chce podpořit kulturní instituce a přilákat do nich nové návštěvníky. Držitelé karty Lítačka tak mohou v červenci a srpnu navštívit vybraná pražská muzea a galerie s 50% slevou na vstupném.

Lítačka funguje v Praze od roku 2016.

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

U stanice metra Vltavská vznikla dočasná venkovní galerie • Na Vltavských kaskádách u stanice metra Vltavská vznikl projekt dočasné venkovní galerie. Kolemjdoucím letos nabídne čtyři tematické výstavy.

Unikátní výstava barokních kostýmů začíná v Klementinu • Barokní architekturu můžeme v pražském Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava Alamonde aneb Jak udělat dojem. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů. To, že šaty dělají člověka, bylo známo již v době baroka a tehdejší šlechta se tím rozhodně řídila. Věděli také, že krásnou garderobu je třeba doplnit vybraným chováním. Jako základní kniha etikety sloužila kniha „Il Cortegiano“, neboli „Dvořan“, kterou napsal italský spisovatel Baldassare Castiglione. Dílo to bylo velmi ceněné a přeložilo se mnoha jazyků. Knihu naleznete i v Národní knihovně ČR. V ní se mohou čtenáři dočíst, jaké chování společnost vyžadovala a co se naopak považovalo na faux-pas. Kniha „Il Cortegiano“ byla v té době bestsellerem, o čemž svědčí i to, že vznikla o něco pikantnější parodie nazvaná „La Cortegiana“, popisující, jak by se měla chovat kurtizána. Toto dílo určitě ocenili mladíci na prahu dospělosti, kteří jezdili na tzv. Kavalírské cesty, jimiž završovali své vzdělání. Mladí šlechtici tak získávali kontakty, učili se jazyky a zjišťovali, jak fungují cizí dvory. Během cestování často zavítali i do Benátek, které mimo jiné prosluly právě svými kurtizánami. Výstava rovněž prozradí například původy názvů oděvů. Například kravata – její hluboká historie sahá až do období začátku 17. století. Tehdy chorvatští žoldáci loučící se s dívkami dostávaly na důkaz lásky a věrnosti od svých dívek šátky, které si vázali kolem krku. Šátky byly většinou lněné a zdobené. Ve Francii v době třicetileté války vzbudil tento doplněk zájem. Pařížané šátek pojmenovali les Croates – Chorvaté. Postupně se toto slovo upravovalo až do dnešního pojmenování la cravate, což v překladu znamená kravata. Expozice znázorňuje skupinu tanečníků a návštěvník se tak přenese přímo do víru plesového veselí. Kurátorem výstavy je Mg.A. Rostislav Maria Müller, který zároveň výstavou osobně provází. Výklad se bude týkat nejen módy samotné, ale také životního stylu, hygieny a návštěvníkům přiblíží i souvislosti, které přesahují do současnosti. Datum konání výstavy: 3. 7. – 8. 9. 2018 Čas: úterý – neděle, 10:00 – 18:00 hodin Místo: Galerie Klementinum, Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 5, Praha 1 Vstupné: dospělí 100 Kč

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Archa Noemova a Světlo a život v Národním muzeu už jen do konce února • Neděle 3. března bude posledním dnem, kdy můžete navštívit dvě přírodovědecké výstavy v Nové budově Národního muzea – Archu Noemovu a Světlo a život. Obě tyto výstavy byly velice úspěšné a oblíbené zejména u rodin s dětmi. Od doby jejich otevření do nich zavítalo dohromady téměř 900 000 návštěvníků.

Archa Noemova.

Výstava na ruzyňském letišti připomíná osobnost Václava Havla • U příležitosti výročí 30 let od sametové revoluce byla na Letišti Václava Havla Praha otevřena fotografická výstava vyjadřující spojení Václava Havla, letiště a létání. Výstava vznikla ve spolupráci Letiště Praha a Knihovny Václava Havla a je volně přístupná pro všechny cestující a návštěvníky ve veřejné části pražského letiště.

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.