Nepřehlédněte
Krásná budova s pohnutým osudem. Opravená Šlechtova restaurace se po desítkách let znovu otevře • Několik generací Pražanů čekalo na rekonstrukci kdysi proslulé Šlechtovy restaurace v parku Stromovka. Dělníci si stavbu převzali v polovině roku 2017 s tím, že hotovo bude do dvou let. Práce ale oproti původnímu plánu nabraly zpoždění. První hosty proto nová Šlechtovka přivítá až v příští sezóně.
1. 1. 1869: Pražané oslavili Sylvestrovu noc v kostelích a hostincích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Den, kdy ryby pršely z nebe. Nevídaný úkaz všechny zaskočil • Čas od času se stane něco, nad čím běžnému smrtelníkovi zůstává rozum stát. Fenomén zvaný „déšť ryb“ patří mezi ně, i když má logické vysvětlení. Při silných bouřích mohou z nebe padat větrem nasáté ryby, žáby, myši nebo další drobní živočichové. Dobové noviny zmiňují událost, ke které došlo v létě 1892 v Bosně.
Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika • V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.
Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky • Když se řekne lobotomie, představíme si drastický lékařský úkon. Během třicátých až osmdesátých let minulého století ji podstoupily desítky tisíc lidí po celém světě. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala?
6. 3. 1868: Žebračky se popraly kvůli penězům. Pořádek musel zjednat strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zpronevěření V těchto dnech poslal jistý živnostník v truhlářské ulici své dva učenníky s rozličnou prací obuvnickou k svým odběratelům. Oba učenníci odvedše práci obdrževše peníze za ní v obnosu 15 zl. zmizeli, aniž se byli posud k svému mistru navrátili. Přes vše pátrání se mistr nadějných učenníků ještě nedopídil. Mladí ničemové bezpochyby za obdržené peníze dobré časy si dělají a někde se potulují. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Nové stavby Na stavbách nedokončených loňského roku se již po delší čas úsilovně pracuje, tak že v brzkém čase ukončeny budou. Stavba nové vyšehradské školy dopěla již tak daleko, že nyní se již na upravení jejího vnitřku pracuje. Budova tato bude v měsíci červnu vysvěcena. Vedlejší staré části radnice vyšehradské vezmou letos též za své, čímž se značně k okrášlení Vyšehradu přispěje, neboť na jich místě nové stavby se provedou. Nová synagoga v dušní ulici jest již také pod střechou a nedávno byly na střechu vztyčeny dvě ohromné makovice s odznaky náboženskými. Nyní se pracuje na vkusném okrašlení průčelí a postranních výběžků stavebních. V ječné ulici, u nové brány v soukenické ulici a jinde se blíží veliké činžovní domy vloni započaté k svému úplnému zbudování. Na stavbách na Karlově a na porodnici jest opět množství dělníků zaměstnáno. V zadní části rozbořeného hostince u »Palmů« na Karlovu náměstí staví se již základy k novému domu. V žitné ulici strhují se blíže vápenice též staré stavby, na jichž místech nové povstanou. V nádraží se přikročilo v těchto dnech k budování rozličných velkolepých závodů. Neméně pilně bude stavěno téz v Karlíně a na Smíchově. Zvláště v prvním předměstí počne se letos pod Žižkovem několik domů stavěti. Ze novou branou na vídeňské silnici nálezá se též několik činžovních domů v další stavbě a k některým jiným se již opět základy počínají upravovati. – Pražský denník, 6. 3. 1868 [related-post id="6479"] Spory žebraček Výtržnost učinilo včera dopoledne v sírkové ulici několik žebraček. Majitel jednoho krámu tamže doručil jedné ze zebraček v řadě stojících peníze, by se mezi sebou rozdělily. Ostatní žebračky však měly v podezření onu, jez peníze příjmula, že pro sebe nějaký díl uchovala. Počaly jí tuto nespravedlivost vyčítati a když nařknutá žena se bránila, přišlo k tuhé hádce, která brzo ve rvačku vzešla a množství lidu shromáždila. Konečně důrazným zakročením policejního strážníka vyrovnaly co rozhorlené žebrečky v dobrotě. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Udávil se kostí Do nemocníce přinešen byl ve středu11letý hošík jednoho zdejšího kamenníka, an u oběda polkl kost, která z hrdla hnouti se nechtěla. Ač téhož dne večer chřtán byl chlapci rozříznut a kost odstraněna, předce ubohý včera ráno skonal. – Pražský denník, 6. 3. 1868 Neposlušnost Ve středu odpoledne jel špitalskou ulici příliš rychle jeden sedlák z Michle a když jej strážník městský napomínal, práskl ještě do koní a nadávaje dál ujížděl. Strážník ale za ním běžel a u vyšehradské strážnice jej dal zatknout. – Pražský denník, 6. 3. 1868
15. 12. 1868: Mladá zlodějka obelstila strážníky a ukradla jim balík peněz • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost • Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.
20. 10. 1868: Stařeně se vyřinula krev z úst a za pár chvil byla mrtvá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit • Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat.
5. 9. 1868: Požár v Hostivicích založil mladík úmyslně. Prý se chtěl pomstít • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba nového mostu začala K stavbě dratěného mostu přes Vltavu se již v nejbližších dnech přikročí, an se počne hlavní pilíř v prostřed řece budovati. Ohražené místo, na němž pilíř týž státi bude, jest již vody zbaveno, neboť se z něho dvěma parními stroji ve dne i v noci voda pumpuje. Nyní jest tam zaměstnáno mnoho dělníkův vyhazováním pozůstalého kalu a písku. Prosáklá půda se vyhloubí na 11 střevíců, načež se povrch betonem vyrovná, na kterýž pak pískovcové balvany, z nichž pilíř sestávati bude, se klásti budou. Kameny tyto se na břehu již osekávají a tak ke stavbě připravují. Prostora, na níž krajní pilíř u staroměstského břehu státi bude, jest také ohražena, aby později z ní též voda vypumpována byla. Pravý břeh Vltavy, jenž se táhne podél Švarcenberské ohrady k továrně p. Brosche-ho, se znamenitě zvýší a do řeky rozšíří, za kterouž příčinou se tam se všech končin Prahy rum a hlína sváží a do vody hází. Břeh tento bude více než o 4 sáhy rozšířen a sice tak dalece, by běžel v rovné čáře s pobřežním pilířem. Stavba pilíře u malostranského břehu počne teprvé na jaře. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Zničená krinolina V nemalém nebezpečí se nalezala včera dopoledne jistá paní v úzké uličce u staroměstských masných krámů, do něhož byla přivedena svou ohromnou krinolinou. Tato se jí totiž zapletla do kola prudce jedoucího povozu a dříve než paní zachycené šaty mohla z kola vyplesti, byla stržena kolem k zemi a leknutím klesla bez sebe na zem. Na štěstí byl nebezpečný stav paní jek od vozky tak i od kolemjdoucích spozorován, jíchž rychlou pomocí se podařilo šaty z kola vyplesti, načež omdlelá paní byla do protějšího krámu odnešena, kde po nedlouhé chvíli k sobě přišla. Jak se později shledalo, neutrpěla žádného uškození na těle, zato ale byly šaty a krinolina její v nivec obráceny. – Pražský denník, 5. 9. 1868 [related-post id="12361"] Dokonalý ve svém řemesle V noci na čtvrtek zatknut byl v jedné krčmě v židovském městě pro tuláctví jakýs Antonín Hora z Velvar, mladík to 19letý a dost slušně vypadající. Človíček tento jest soudům už dostatečně znám, an byl pro své krádeže, které na vysoká sta se páčí, už devatenáctkrát trestán. Ve čtvrtek o výslechu se konečně také přiznal, že založil oheň a sice že požár, jenž 14. července v Hostivicích, okr. únhošťského, tři chalupy a ovčinec strávil, pocházel od něho. Nechtěli prý mu tam dát nocleh a tak se jim pomstil. Toto přiznání přednesl zatčený velmi pánovitě a doložil, že „na neštěstí“ nevyhořela celá vesnice, ač on tomu chtěl. Vinník odevzdán jest již trestnímu soudu. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Přejeté dítě zemřelo Přejeté dítě, o kterémž jsme předevčírem přinesli zprávu, že v Klementské ulici pod nákladní vůz padlo a na rukou i nohou značné rány dostalo, podlehlo těmto ranám, vypustivší po několika hodinách ducha v děcké nemocnici. – Pražský denník, 5. 9. 1868
10. 6. 1890: Hořící vagon, nepoctivý nálezce a neoprávněný rybolov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Londýnské metro hlásilo příští stanici automaticky už na konci 19. století • Hlavní město Velké Británie bylo průkopníkem podzemní městské hromadné dopravy. Už v roce 1863 začaly v tunelech jezdit první vlakové soupravy na parní pohon. Ještě před koncem století byly již vozy poháněny elektřinou. Praha si musela na první metro počkat až do roku 1974. Již ve zmíněném roce 1891 si ale Pražané v Národních listech mohli přečíst o úžasném pokroku, jakého Britové dosáhli.
15. 7. 1890: Ve Španělsku se šíří cholera. České obce musí přijmout několik opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi. Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]
Protiatomový kryt Folimanka se v sobotu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro veřejnost otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout tuto sobotu 15. září od 9 do 15 hodin.
10. 1. 1868: Nebohá děvečka skončila pod koňskými kopyty a omnibusy nejezdí • Děvečka v Železné ulici skončila pod koňskými kopyty a strážníci se železnou vytrvalostí zasahovali na Ovocném trhu. Přečtěte si, co se dělo v Praze přesně před 150 lety.
22. 4. 1868: Třetí pražský most bude za pár dní otevřen. Chystá se zatěžkávací zkouška • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška mostu Zkouška s třetím mostem již je v radě městské vyřízena a návrhy příslušné komise přijaty. Zkouška ta bude dvojí, nehybná a pohyblivá. Při nehybné položeno bude po celém chodníku na každý čtvereční sáh mostu 25 centů cihel. Pohyblivá zkouška bude záležet v tom, že 80 vozů cihlami naložených pojede, z každé strany mostu polovice, najednou na most, tak že se v polou mostu setkají a zde i s koni o s vozy 10.300 centů vážit budou. Provedení této zkoušky svěřeno pp. Kourovi a Václavíkovi a jednomu obecnímu staršímu i stane se v den otevření mostu, nejspíš ještě před 1. květnem. – Pražský denník, 22. 4. 1868 Výtržnost Výtržnost učinilo včera dopoledne několik obchodníků v sírkové ulici. Vyložili tam na několika stolech a krámcích rozličné zboží, čímž zastavili přechod v této tak oživené ulici. Policejní strážník hleděl zameziti nedovolené toto prodávání u prostřed ulice, obchodníci však nedbali na jeho napomínání, ba protivili se mu ještě, až konečně strážník použiv své moci s přivolanými ještě jinými strážníky byl obchodníky zatknul. – Pražský denník, 22. 4. 1868 [related-post id="9599"] Náhlá smrt V neděli večer klopýtnul na Valdštejnském náměstí na Malé straně bývalý hokynář František P. o kámen tak nešťastně, že k zemi padl a do hlavy těžce se udeřil. Za krátko pak následkem otřesení mozku ducha vypustil. – Pražský denník, 22. 4. 1868
2. 1. 1869: Zima zatím nedorazila. V Praze panuje neobvykle teplé počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.
Inspektoři si posvítili na pohřební služby. Pozůstalí by se neměli nechat napálit • Česká obchodní inspekce (ČOI) uskutečnila od července do listopadu loňského roku celorepublikovou kontrolní akci zaměřenou na dodržování povinností stanovených právními předpisy při poskytování pohřebních služeb. Z celkem 77 provedených kontrol bylo zjištěno pochybení ve 30 procentech případů.
